Počátky fonologického systému

• fonetici musí slyšet detaily, které normální člověk při komunikaci neslyší, protože by ho to zdržovalo
• dlouho se předpokládalo, že malé dítě slyší jako dospělý

• Olstenova teze (1975): nejtěžším úkolem pro dítě není artikulovat, ale správně vnímat a pak to napodobovat
• Lieberman (80.l.) – teorie motorického vnímání řeči – vnímání řeči přes okruhy v mozku, které jsou zároveň využívány motoricky
• Kennedy? – dítě se musí naučit poslouchat, aby se mohlo naučit mluvit

• správné rozměry středního? ucha jsou vyvinuté ve 20 týdnu těhotenství + je naplněné kapalinou → vnímá jen omezený počet frekvencí
• po narození se kapalina vstřebává asi 2 týdny
• dvouměsíční děti už rozpoznávají lingvistické kontrasty, které můžou být i odlišné od mateřského jazyka
• od 2 do 6 měsíců se o dítěti mluví jako o „univerzálním fonetikovi“ – rozpoznává citlivěji než dospělý

Kategoriální percepce

• kontinuum akustických změn – jak je to vnímáno?
• např. rozdíl mezi [ba] a [pa]
• změna nástupu hlasivkového tónu (VOT) – měří se od uzavření závěru
• [ba] = -0,075 s × [pa] = 0,015 s
• → rozkrokovat třeba po 15 ms → někde uprostřed někdo vnímá [ba], někdo [pa]
• → udělá se graf třeba na slyšení [ba], který bude od [ba] k [pa] klesat takovým esíčkem, ne rovně = sigmoida (logistická křivka) = princip kategoriální percepce

• experiment Mannův? a Rettův? (80.l.) – testovali [s] a [ʃ]

- když testovali na slabiky [sa] a [ʃa], bylo pásmo nerozhodnosti normální

- když se použily šumy ve slabikách [su] a [ʃu] (rozdíl je ve spektru šumu), šum s nižší frekvencí byl pořád rozpoznáván jako [su], i když u [sa/ʃa] už to bylo [ʃ]

← [u] zaokrouhluje → snižuje oblast šumu

• když se dítě naučí rozpoznávat kontrast třeba na mužském hlasu, je schopné ho rozeznat i na hlasu ženském
• × ve 4 měsících neumí odhlédnout od intonace, v 6 měsících už to umí
• zkoumání kategoriální percepce u neřečových zvuků (např. rozpoznávání šumu, tónů s jiným časem nástupu apod.) – tendence slyšet rozdíly kategoriálně

• Patricia Kuhl (90.l.) – princip kategoriální percepce zobecnila na vícerozměrný akustický prostor – „Kuhlové magnetový percepční model“

- např. vokalický trojúhelník – kolem vokálů se dají nakreslit „hranice“ – „souřadnice“ (taková souřadnicová síť)

- zvyknutím na vokály se ale ty hranice v blízkosti vokálů ohýbají směrem k nim = chovají se jako magnety × kontrasty se zvětšují

- vokály = prototypy (ze všech [a], která člověk slyší, si udělá průměr = prototyp)

- je špatné, když má dítě třeba jen jeden prototyp, když třeba matka něco špatně vyslovuje, bude mít taky tu hlásku posunutou

Praktické provedení testu

• udělá se 7 nebo 9 mezikroků
• je lepší používat erby, ne Hz
• minimum je 16 lidí, ale zas ne zbytečně moc
• opakování cca. 6×
• viz též kapitola Metody fonetické práce: Percepční testy

• sigmoida má 3 parametry

- strmost

- umístění přechodového pásma (pásma neurčitosti)

- počátky sigmoidy

• 4leté dítě se percepčně podobá víc dospělému než půlročnímu dítěti
• v jednom výzkumu děti poznávaly např. lépe rozdíl mezi apikálním a retroflexním [t] než dospělý (v angličtině)
• zhruba v půl roce začíná být dítě citlivější na kontrasty z mateřštiny
• jednodušší je kontrastovat slabiky než samotné jednotky ([xo] × [ɦo] v chodit × hodit)
• mezi 8–12 měsíci ztrácí dítě schopnost rozpoznávat kontrasty v cizím jazyce

Používání kontrastů v cizím jazyce

• Catherine Best
• 1) kontrast v mateřském jazyce → v cizím jazyce je nějaký podobný kontrast → kategorie se přiřadí z mateřského jazyka
• 2) jeden prvek mateřského jazyka se v cizím jazyce dělí na dva → vnímají se jako alofony, většinou se špatně rozlišují a trénují
• 3) jeden prvek mateřského jazyka se v cizím jazyce dělí na dva, ale dost odlišné → připodobní se ten podobnější a ten druhý je vnímán jako odlišný → nebývá problém je rozlišit
• 4) kontrast v mateřském jazyce → v cizím jazyce podobný kontrast, ale „hodně posunutý“ → nezaměňuje se za kontrast mateřského jazyka

Reference

• Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
• Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
• Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
• Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
• Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)

Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika