Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
**spis '''Ústava''' | **spis '''Ústava''' | ||
**ideální stát = společnost o třech vrstvách - pracující, vojáci a filozofové (vládnoucí) | **ideální stát = společnost o třech vrstvách - pracující, vojáci a filozofové (vládnoucí) | ||
| − | **soukromé vlastnictví pouze pro pracující, u | + | **soukromé vlastnictví pouze pro pracující, u vojáků a vládnoucích podlamuje morálku a vede k sobectví |
* Aristoteles | * Aristoteles | ||
| + | **žák Platóna | ||
**spis '''Politika''' - politická ekonomie | **spis '''Politika''' - politická ekonomie | ||
** polis (obec nebo stát) = je soběstačný a je účelem a cílem lidského spolužití | ** polis (obec nebo stát) = je soběstačný a je účelem a cílem lidského spolužití | ||
| Řádek 19: | Řádek 20: | ||
*1. st. př. n. l. | *1. st. př. n. l. | ||
*také se věnovali ekonomickým otázkám, ale neměli tak významné teorie a myšlenky jako v Řecku | *také se věnovali ekonomickým otázkám, ale neměli tak významné teorie a myšlenky jako v Řecku | ||
| − | *Cato | + | *Cato starší, Marcus Terentius ''Varro'' Reatinus a Columella - zemědělská problematika |
* Marcus Aurelius Cicero | * Marcus Aurelius Cicero | ||
**spisy '''O povinnostech''' a '''O zákonech''' | **spisy '''O povinnostech''' a '''O zákonech''' | ||
**prosazoval soudy jako pokojné a zákonné vyřešení sporu | **prosazoval soudy jako pokojné a zákonné vyřešení sporu | ||
* Tiberius a Gaius Gracchové | * Tiberius a Gaius Gracchové | ||
| − | **pozemková reforma - | + | **pozemková reforma - vlastnictví vyměřené plochy pozemku, zbytek rozdělen nemajetným |
* Sv. Augustin | * Sv. Augustin | ||
**teorie dvou států - '''Boží stát''' ("dokonalý", vedený vírou) a '''Pozemský stát''' (vedený lidskou přirozeností, nutné zlo, potřebné ke krocení zlého člověka) | **teorie dvou států - '''Boží stát''' ("dokonalý", vedený vírou) a '''Pozemský stát''' (vedený lidskou přirozeností, nutné zlo, potřebné ke krocení zlého člověka) | ||
| Řádek 38: | Řádek 39: | ||
===Merkantilismus=== | ===Merkantilismus=== | ||
*17. století | *17. století | ||
| − | *oficiální ekonomická doktrína většiny | + | *oficiální ekonomická doktrína většiny Evropy |
| − | *důraz na kladnou | + | *důraz na kladnou obchodní bilanci a významnou roli státu |
*negativní pohled na zahraniční obchod (odliv peněz ze země) - zábrana cly a zákazy dovozu | *negativní pohled na zahraniční obchod (odliv peněz ze země) - zábrana cly a zákazy dovozu | ||
* Francie - Jean Bodin, Jean-Baptiste Colbert (''colbertismus'') | * Francie - Jean Bodin, Jean-Baptiste Colbert (''colbertismus'') | ||
| Řádek 58: | Řádek 59: | ||
*18. století, Francie | *18. století, Francie | ||
*vláda přírody, bohatství národu pochází ze zemědělské půdy | *vláda přírody, bohatství národu pochází ze zemědělské půdy | ||
| − | * představitelé - Dupont de Nemours, Francois Quesnay, Mercier de la Riviere, Anne Robert Turgot | + | * představitelé - Dupont de Nemours, Francois Quesnay, Mercier de la Riviere, Anne Robert Turgot<ref>Dějiny ekonomického myšlení, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_ekonomick%C3%A9ho_my%C5%A1len%C3%AD</ref> |
==Ekonomické směry== | ==Ekonomické směry== | ||
===Klasická politická ekonomie=== | ===Klasická politická ekonomie=== | ||
*18.-19. století | *18.-19. století | ||
* Adam Smith | * Adam Smith | ||
| − | **''Bohatství národů'' - čtyři ústřední témata klasické politické ekonomie | + | **zakladatel moderní ekonomie |
| + | **''Bohatství národů'' (1776) - čtyři ústřední témata klasické politické ekonomie | ||
**neviditelná ruka trhu - nezamyšlené sociální přínosy vlastních zájmů jednotlivce | **neviditelná ruka trhu - nezamyšlené sociální přínosy vlastních zájmů jednotlivce | ||
**růst národního bohatství - nestejný růst v různých zemích | **růst národního bohatství - nestejný růst v různých zemích | ||
| Řádek 69: | Řádek 71: | ||
**teorie hodnoty a rozdělování - přirozené rozdělování silou práce | **teorie hodnoty a rozdělování - přirozené rozdělování silou práce | ||
* David Ricardo | * David Ricardo | ||
| − | **''Zásady politické ekonomie a zdanění'' | + | **''Zásady politické ekonomie a zdanění'' (1817) |
**teorie pozemkové renty - zákon klesajících výnosů | **teorie pozemkové renty - zákon klesajících výnosů | ||
**teorie komparativní výhody - pro zemi je nejvýhodnější vyrábět ten výrobek, u kterého má oproti ostatním zemím co největší absolutní výhodu a ostatní výrobky dovážet, čímž zároveň umožní vývoz jiným zemím | **teorie komparativní výhody - pro zemi je nejvýhodnější vyrábět ten výrobek, u kterého má oproti ostatním zemím co největší absolutní výhodu a ostatní výrobky dovážet, čímž zároveň umožní vývoz jiným zemím | ||
| − | *další představitelé Thomas R. Malthus, Jean B. Say | + | *další představitelé Thomas R. Malthus, Jean B. Say<ref>Klasická ekonomie, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klasick%C3%A1_ekonomie</ref> |
===Keynesiánství=== | ===Keynesiánství=== | ||
* John Maynard Keynes | * John Maynard Keynes | ||
| Řádek 82: | Řádek 84: | ||
*skepse k využívání empirických metod v ekonomii (statistika a laboratorní experimenty) | *skepse k využívání empirických metod v ekonomii (statistika a laboratorní experimenty) | ||
* Hermann Heinrich Gossen - předchůdce | * Hermann Heinrich Gossen - předchůdce | ||
| − | **Gossenovy zákony | + | **Gossenovy zákony - kvantitativní ekonomické principy, na nichž staví marginalismus |
**Zákon klesající užitečnosti = od určité meze každá další přidaná jednotka přidá menší užitek | **Zákon klesající užitečnosti = od určité meze každá další přidaná jednotka přidá menší užitek | ||
| − | **Zákon racionálního hospodaření = ekonomický subjekt si ze zboží a služeb vybírá v poměru tak, aby z nich | + | **Zákon racionálního hospodaření = ekonomický subjekt si ze zboží a služeb vybírá v poměru tak, aby z nich měl stejný mezní užitek - nejvíc do toho, co mu nejvíce chybí |
* Carl Menger - hlavní představitel | * Carl Menger - hlavní představitel | ||
* Friedrich August von Hayek | * Friedrich August von Hayek | ||
| − | ** '''Peněžní teorie a hospodářský cyklus''', '''Právo, zákonodárství a svoboda''' | + | ** '''Peněžní teorie a hospodářský cyklus''', '''Právo, zákonodárství a svoboda'''<ref>Rakouská škola, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_%C5%A1kola</ref> |
===Neoklasická škola=== | ===Neoklasická škola=== | ||
*20. století | *20. století | ||
| Řádek 93: | Řádek 95: | ||
*v některých ohledech navazuje na klasickou ekonomii + nové myšlenky a názory | *v některých ohledech navazuje na klasickou ekonomii + nové myšlenky a názory | ||
*zaměřeno na rozhodování o zboží, výstupech a rozdělení příjmů na trzích prostřednictvím nabídky a poptávky | *zaměřeno na rozhodování o zboží, výstupech a rozdělení příjmů na trzích prostřednictvím nabídky a poptávky | ||
| − | * představitelé Alfred Marshall, Vilfredo Pareto, John B. Clark, Léon Walras, Robert M. Solow (neoklasický růstový model) | + | * představitelé: Alfred Marshall, Vilfredo Pareto, John B. Clark, Léon Walras, Robert M. Solow (neoklasický růstový model)<ref>Neoklasická ekonomie, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Neoklasick%C3%A1_ekonomie</ref> |
===Chicagská škola (monetarismus)=== | ===Chicagská škola (monetarismus)=== | ||
| − | *neoklasický směr | + | *neoklasický směr okolo University of Chicago |
* Milton Friedman | * Milton Friedman | ||
**'''Kapitalismus a svoboda''', '''Svoboda volby''' - role peněz, účinky na ceny a produkt, kvantitativní teorie peněz, kritika Phillipsovy křivky | **'''Kapitalismus a svoboda''', '''Svoboda volby''' - role peněz, účinky na ceny a produkt, kvantitativní teorie peněz, kritika Phillipsovy křivky | ||
| Řádek 102: | Řádek 104: | ||
===Škola racionálních očekávání=== | ===Škola racionálních očekávání=== | ||
*20. století | *20. století | ||
| + | *kritika neokeynesiánství | ||
* John Fraser Muth | * John Fraser Muth | ||
**článek ''Rational Expectations and the Theory of Price Movements'' | **článek ''Rational Expectations and the Theory of Price Movements'' | ||
**zásahy státu do ekonomie nejsou účinné | **zásahy státu do ekonomie nejsou účinné | ||
| − | **lidé dělají informovaná racionální rozhodnutí v ekonomických ohledech - mohou dělat chyby, ale učí se z nich | + | **lidé dělají informovaná racionální rozhodnutí v ekonomických ohledech - mohou dělat chyby, ale učí se z nich<ref name="kuč">KUČEROVÁ, Vladimíra. Makroekonomie II (prezentace) [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/www_base/priloha.php?dpid=95225</ref> |
===Ekonomie strany nabídky=== | ===Ekonomie strany nabídky=== | ||
| − | |||
*negativní vliv na ekonomii mají daně a státní zásahy | *negativní vliv na ekonomii mají daně a státní zásahy | ||
*aby se hospodářství vrátila prosperita a stabilita, je třeba vrátit tržnímu hospodářství všechna jeho práva | *aby se hospodářství vrátila prosperita a stabilita, je třeba vrátit tržnímu hospodářství všechna jeho práva | ||
*Lafferova křivka - zvyšování daní začne mít od určitého bodu negativní vliv na kapitál státu (začne unikat pryč ze země) | *Lafferova křivka - zvyšování daní začne mít od určitého bodu negativní vliv na kapitál státu (začne unikat pryč ze země) | ||
| + | *představitelé: Arthur B. Laffer, Paul Craig Roberts<ref name="kuč"/> | ||
===Škola veřejné volby=== | ===Škola veřejné volby=== | ||
* také teorie veřejné volby | * také teorie veřejné volby | ||
| − | *zkoumá jak dochází k realizacím veřejných rozhodnutí - ekonomická analýza politiky a dopadů politiky na ekonomiku | + | *zkoumá, jak dochází k realizacím veřejných rozhodnutí - ekonomická analýza politiky a dopadů politiky na ekonomiku |
| − | *představitelé Duncan Black, Anthony Downs, Mancur Olson, J. K. Arrow | + | *představitelé: Duncan Black, Anthony Downs, Mancur Olson, J. K. Arrow<ref name="kuč"/> |
===Marxismus=== | ===Marxismus=== | ||
*19. století | *19. století | ||
| − | * zakladatel Karl Marx | + | * zakladatel: Karl Marx |
| − | + | **dílo: '''Kapitál''' (1885), '''Komunistický manifest''' (1848 - přidal se Friedrich Engels) | |
**5 etap společnosti - Komunistická = spravedlivá, finální etapa | **5 etap společnosti - Komunistická = spravedlivá, finální etapa | ||
**teorie nadhodnoty - vyšší mzda než jakou má práce hodnotu = neoprávněné přivlastňování | **teorie nadhodnoty - vyšší mzda než jakou má práce hodnotu = neoprávněné přivlastňování | ||
**práce a vykořisťování - problém společnosti - rozdělena na vykořisťovatele a vykořisťované | **práce a vykořisťování - problém společnosti - rozdělena na vykořisťovatele a vykořisťované | ||
| − | **revoluce proletariátu - odstranění kapitalismu | + | **revoluce proletariátu - odstranění kapitalismu<ref>CÍSAŘ, Martin. Ekonomická teorie Karla Marxe (prezentace) [online]. 16. 1. 2013 [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: http://www.gymnaslo.cz/files/users/spravce/dum/dejinyEkonomickychTeorii/VY_32_INOVACE_SP.1.08.pdf</ref> |
===Neokeynesiánství=== | ===Neokeynesiánství=== | ||
*verze vývoje keynesiánství především v USA, hlavní vývoj makroekonomie v 70. letech 20. století | *verze vývoje keynesiánství především v USA, hlavní vývoj makroekonomie v 70. letech 20. století | ||
*důraz na roli státu, který může pomoci rozpohybovat ekonomiku | *důraz na roli státu, který může pomoci rozpohybovat ekonomiku | ||
| − | *představitelé John Richard Hicks, Alvin Harvey Hansen, Paul A. Samuelson - soudobý střední proud moderní ekonomie | + | *představitelé: John Richard Hicks, Alvin Harvey Hansen, Paul A. Samuelson - soudobý střední proud moderní ekonomie<ref>Neokeynesiánství, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Neokeynesi%C3%A1nstv%C3%AD</ref> |
===Postkeynesiánství=== | ===Postkeynesiánství=== | ||
*hlavním tradice v rámci heterodoxní (politické) ekonomie | *hlavním tradice v rámci heterodoxní (politické) ekonomie | ||
*důraz na realistické pozorování ekonomie | *důraz na realistické pozorování ekonomie | ||
*odpor k matematickému formalismu a pozitivismu tržních fundamentalistů | *odpor k matematickému formalismu a pozitivismu tržních fundamentalistů | ||
| − | * představitelé J. Robinson(ová), N. Kaldor, L. L. Pasinetti | + | * představitelé J. Robinson(ová), N. Kaldor, L. L. Pasinetti<ref>Postkeynesiánství, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Postkeynesi%C3%A1nstv%C3%AD</ref> |
===Teorie manažerské revoluce=== | ===Teorie manažerské revoluce=== | ||
* Edwin Griswold Nourse - Vlastnictví a kontrola bohatství v korporacích | * Edwin Griswold Nourse - Vlastnictví a kontrola bohatství v korporacích | ||
Aktuální verze z 31. 3. 2021, 16:33
Obsah
- 1 Historický vývoj
- 2 Ekonomické směry
- 2.1 Klasická politická ekonomie
- 2.2 Keynesiánství
- 2.3 Rakouská škola
- 2.4 Neoklasická škola
- 2.5 Chicagská škola (monetarismus)
- 2.6 Škola racionálních očekávání
- 2.7 Ekonomie strany nabídky
- 2.8 Škola veřejné volby
- 2.9 Marxismus
- 2.10 Neokeynesiánství
- 2.11 Postkeynesiánství
- 2.12 Teorie manažerské revoluce
- 3 Odkazy
Historický vývoj
Řecko
- 4. st. př. n. l.
- nejstarší dochované názory na hospodářskou politiku, součást filozofického myšlení
- Xenofon
- autor názvu vědní disciplíny ekonomie
- spis Oikonomikos (oikos = dům, nomos = pravidla) - obsahuje praktické rady pro hospodaření venkovské šlechtické domácnosti a taky poukazuje na důležitost schopnosti řídit (spravovat) a vést
- Platón
- spis Ústava
- ideální stát = společnost o třech vrstvách - pracující, vojáci a filozofové (vládnoucí)
- soukromé vlastnictví pouze pro pracující, u vojáků a vládnoucích podlamuje morálku a vede k sobectví
- Aristoteles
- žák Platóna
- spis Politika - politická ekonomie
- polis (obec nebo stát) = je soběstačný a je účelem a cílem lidského spolužití
- rozdělení vlastnictví majetku - přirozené (vede k dobrému hospodaření) a nepřirozené (vede ke zbytečnému hromadění majetku)
- je proti lichvě (chremastika)
- další představitelé - Homér, Hesiodos, Solon
Řím
- 1. st. př. n. l.
- také se věnovali ekonomickým otázkám, ale neměli tak významné teorie a myšlenky jako v Řecku
- Cato starší, Marcus Terentius Varro Reatinus a Columella - zemědělská problematika
- Marcus Aurelius Cicero
- spisy O povinnostech a O zákonech
- prosazoval soudy jako pokojné a zákonné vyřešení sporu
- Tiberius a Gaius Gracchové
- pozemková reforma - vlastnictví vyměřené plochy pozemku, zbytek rozdělen nemajetným
- Sv. Augustin
- teorie dvou států - Boží stát ("dokonalý", vedený vírou) a Pozemský stát (vedený lidskou přirozeností, nutné zlo, potřebné ke krocení zlého člověka)
Scholastikové
- 13. století
- představitel Tomáš Akvinský - spis Suma teologická
- ekonomické názory středověkého katolicismu - vliv Bible i starých antických spisů
- odmítají úrok (představuje odměnu za čas a čas náleží bohu)
- koncept spravedlivé ceny - ta je tvořena z:
- nákladů na výrobu
- nákladů na dopravu a prodej + přiměřený zisk obchodníka
- daně, cla, mýta a jiné poplatky
Merkantilismus
- 17. století
- oficiální ekonomická doktrína většiny Evropy
- důraz na kladnou obchodní bilanci a významnou roli státu
- negativní pohled na zahraniční obchod (odliv peněz ze země) - zábrana cly a zákazy dovozu
- Francie - Jean Bodin, Jean-Baptiste Colbert (colbertismus)
- Anglie - Thomas Mun (Bohatství Anglie v zahraničním obchodě), Josiah Child, James Stuart
Kameralistika
- 18. století - Německo a Rakousko
- středoevropská forma merkantilismu
- také soustředění na silnou pozici státu a pozitivní obchodní bilanci, větší důraz na růst populace
- Joseph von Sonnenfels Vídeň, rádce Josefa II (Základy politických, obchodních a finančních věd), Josef Ignác Buček, Johann Heinrich von Justim
Formativní období klasické politické ekonomie
- 17.-18. století, Anglie
- základ konstituce nového směru
- William Petty (Rozpravy o daních a poplatcích, Politická aritmetika)
- John Locke - liberalismus
- Dudley North (Rozpravy o obchodu)
- David Hume (Politické rozpravy)
Fyziokraté
- 18. století, Francie
- vláda přírody, bohatství národu pochází ze zemědělské půdy
- představitelé - Dupont de Nemours, Francois Quesnay, Mercier de la Riviere, Anne Robert Turgot[1]
Ekonomické směry
Klasická politická ekonomie
- 18.-19. století
- Adam Smith
- zakladatel moderní ekonomie
- Bohatství národů (1776) - čtyři ústřední témata klasické politické ekonomie
- neviditelná ruka trhu - nezamyšlené sociální přínosy vlastních zájmů jednotlivce
- růst národního bohatství - nestejný růst v různých zemích
- měření národního bohatství
- teorie hodnoty a rozdělování - přirozené rozdělování silou práce
- David Ricardo
- Zásady politické ekonomie a zdanění (1817)
- teorie pozemkové renty - zákon klesajících výnosů
- teorie komparativní výhody - pro zemi je nejvýhodnější vyrábět ten výrobek, u kterého má oproti ostatním zemím co největší absolutní výhodu a ostatní výrobky dovážet, čímž zároveň umožní vývoz jiným zemím
- další představitelé Thomas R. Malthus, Jean B. Say[2]
Keynesiánství
- John Maynard Keynes
- Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz
- viditelná ruka státu - ospravedlňuje zásahy státu do veřejné ekonomické sféry
Rakouská škola
- začátek v 19. století
- od ostatních škol se odlišuje podstatou v analýze lidského jednání a deduktivní logice
- skepse k využívání empirických metod v ekonomii (statistika a laboratorní experimenty)
- Hermann Heinrich Gossen - předchůdce
- Gossenovy zákony - kvantitativní ekonomické principy, na nichž staví marginalismus
- Zákon klesající užitečnosti = od určité meze každá další přidaná jednotka přidá menší užitek
- Zákon racionálního hospodaření = ekonomický subjekt si ze zboží a služeb vybírá v poměru tak, aby z nich měl stejný mezní užitek - nejvíc do toho, co mu nejvíce chybí
- Carl Menger - hlavní představitel
- Friedrich August von Hayek
- Peněžní teorie a hospodářský cyklus, Právo, zákonodárství a svoboda[3]
Neoklasická škola
- 20. století
- jeden ze dvou směrů současné ekonomie hlavního proudu (druhé jsou školy navazující na keynesiánství)
- v některých ohledech navazuje na klasickou ekonomii + nové myšlenky a názory
- zaměřeno na rozhodování o zboží, výstupech a rozdělení příjmů na trzích prostřednictvím nabídky a poptávky
- představitelé: Alfred Marshall, Vilfredo Pareto, John B. Clark, Léon Walras, Robert M. Solow (neoklasický růstový model)[4]
Chicagská škola (monetarismus)
- neoklasický směr okolo University of Chicago
- Milton Friedman
- Kapitalismus a svoboda, Svoboda volby - role peněz, účinky na ceny a produkt, kvantitativní teorie peněz, kritika Phillipsovy křivky
- George Stigler
- Gary Becker
Škola racionálních očekávání
- 20. století
- kritika neokeynesiánství
- John Fraser Muth
- článek Rational Expectations and the Theory of Price Movements
- zásahy státu do ekonomie nejsou účinné
- lidé dělají informovaná racionální rozhodnutí v ekonomických ohledech - mohou dělat chyby, ale učí se z nich[5]
Ekonomie strany nabídky
- negativní vliv na ekonomii mají daně a státní zásahy
- aby se hospodářství vrátila prosperita a stabilita, je třeba vrátit tržnímu hospodářství všechna jeho práva
- Lafferova křivka - zvyšování daní začne mít od určitého bodu negativní vliv na kapitál státu (začne unikat pryč ze země)
- představitelé: Arthur B. Laffer, Paul Craig Roberts[5]
Škola veřejné volby
- také teorie veřejné volby
- zkoumá, jak dochází k realizacím veřejných rozhodnutí - ekonomická analýza politiky a dopadů politiky na ekonomiku
- představitelé: Duncan Black, Anthony Downs, Mancur Olson, J. K. Arrow[5]
Marxismus
- 19. století
- zakladatel: Karl Marx
- dílo: Kapitál (1885), Komunistický manifest (1848 - přidal se Friedrich Engels)
- 5 etap společnosti - Komunistická = spravedlivá, finální etapa
- teorie nadhodnoty - vyšší mzda než jakou má práce hodnotu = neoprávněné přivlastňování
- práce a vykořisťování - problém společnosti - rozdělena na vykořisťovatele a vykořisťované
- revoluce proletariátu - odstranění kapitalismu[6]
Neokeynesiánství
- verze vývoje keynesiánství především v USA, hlavní vývoj makroekonomie v 70. letech 20. století
- důraz na roli státu, který může pomoci rozpohybovat ekonomiku
- představitelé: John Richard Hicks, Alvin Harvey Hansen, Paul A. Samuelson - soudobý střední proud moderní ekonomie[7]
Postkeynesiánství
- hlavním tradice v rámci heterodoxní (politické) ekonomie
- důraz na realistické pozorování ekonomie
- odpor k matematickému formalismu a pozitivismu tržních fundamentalistů
- představitelé J. Robinson(ová), N. Kaldor, L. L. Pasinetti[8]
Teorie manažerské revoluce
- Edwin Griswold Nourse - Vlastnictví a kontrola bohatství v korporacích
- Vlastnictví a kontrola spojena
- Většinové vlastnictví
- Kontrola menšinou
- Malý kontrolní balík akcií
- Rozptyl vlastnictví – kontrola manažery - odosobnění
Odkazy
Literatura
Článek je založen na prezentaci JOHNOVÁ, Radka. Historie ekonomického myšlení (prezentace) [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://artmarketing.proweb.cz/
Reference
- ↑ Dějiny ekonomického myšlení, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_ekonomick%C3%A9ho_my%C5%A1len%C3%AD
- ↑ Klasická ekonomie, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klasick%C3%A1_ekonomie
- ↑ Rakouská škola, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_%C5%A1kola
- ↑ Neoklasická ekonomie, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Neoklasick%C3%A1_ekonomie
- ↑ 5,0 5,1 5,2 KUČEROVÁ, Vladimíra. Makroekonomie II (prezentace) [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/www_base/priloha.php?dpid=95225
- ↑ CÍSAŘ, Martin. Ekonomická teorie Karla Marxe (prezentace) [online]. 16. 1. 2013 [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: http://www.gymnaslo.cz/files/users/spravce/dum/dejinyEkonomickychTeorii/VY_32_INOVACE_SP.1.08.pdf
- ↑ Neokeynesiánství, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Neokeynesi%C3%A1nstv%C3%AD
- ↑ Postkeynesiánství, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Postkeynesi%C3%A1nstv%C3%AD
Související články
Základní ekonomické otázky a zákonitosti, teorie nabídky a poptávky na mikroekonomické úrovni.
Základní cíle a nástroje v makroekonomii, hospodářské cykly a hospodářská politika.
Klíčová slova
ekonomie, historický vývoj, ekonomické teorie, ekonomické směry
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
