Potřeby a zájmy

Pojetí potřeb a jejich členění

Murrayův přístup k roli potřeb jako motivačních sil

• svůj systém označuje jako personologii

• předmětem a cílem zkoumání je proniknout do psychiky individuální osobnosti a výchozí informační bází toho zkoumání jsou životní dějiny individua

• do osobnosti lze proniknout analýzou celků, témat tvořených specifickou jednotou

• potřeby - všechno to, co jedinec chce, o co se snaží

• 5 kritérií jejich identifikace: typický trend (průběh a výsledek) jednání
• typický modus (vzor) chování
• selektivní vnímání
• city
• manifestované uspokojení (či nespokojenost)
• s dosažením určitého efektu

• tlaku (press) = všechno to, co prostředí vyžaduje od jedince, co má splnit, naplnit

• 2 druhy tlaku:

• α tlak - objektivní stav věcí a okolností vyvolávajících tlak
• β tlak - subjektivní zpracování tohoto tlaku

• pro jednání je podstatné, co jedinec jako tlak prožívá subjektivně
• potřeby a tlaky se navzájem ovlivpují
• každá potřeba má dynamickou povahu, vyznačuje se emočním doprovodem, silou a dobou trvání a vede k manifestnímu chování zaměřenému na její uspokojování

Aplikoval TAT na 3 kategorie potřeb:

• viscerogenní potřeby – vrozené

• př. potřeby nedostatku (potřeba potravy, kyslíku, podnětů)

• přebytku (potřeba sekrece, urinace …)
• obrany a úniku

• psychogenní potřeby – získané, manifestní, determinované vnějšími potřebami
• skryté potřeby – např. obavy zůstat bez pomoci, ponížení, exhibicionismus
• systém tlaků a potřeb je uspořádán do celkové organizace osobnosti, na níž lze pohlížet jako na:

• proces, kdy je osobnost identická se svou historií, s průběhem jednoznačných a protikladným tendencí jednání a chování v jejich tematické bohatosti
• strukturu – organizaci všech integrativních, regulativních procesů v mozku

Murray vychází z psychoanalytických pozic:

• osobnost = systém organizace vyvíjející se v průběhu celého života
• 3 základních období: - období dětství, adolescence, rané dospělosti, kdy se struktury vyvíjí

• období střední dospělosti – osobnostní struktury jsou

• uchovány a zesíleny

• období stáří – ztrácí se schopnost vyvíjet nové struktury

• osobnost, přestože se mění, vykazuje relativně stabilní strukturu

• označuje ji tradičními pojmy psychoanalýzy, ale s obsahovými rozdíly:

• ID - vrozené i akceptované impulsy, tzn. I stimuly sociální akceptace (oproti Freudovi)
• EGO - centrální instituce, která plánuje a organizuje jednání

• není prostředníkem mezi ID a SUPER-EGO, ale má funkci aktivizující

• SUPER-EGO - hodnoty a pokroky kultury, které se staly vnitřním světem jedince, jsou Interiorizované na jeho základě se vytváří EGO-IDEAL
• EGO-IDEAL - ideální obraz sebe sama, je zdrojem stavění si takových osobních cílů, o jejichž realizaci daný jedinec usiluje
• TAT - projektivní technika založená na předkládání obrazových tabulí (v sériích po 20 s ohledem na pohlaví a věk) s mnohoznačnými situacemi, které daný jedinec interpretuje s projikuje tak do svých odpovědí systém svým potřeb a tlaků. ALE je to hodně ovlivněný reprodukovanými poznatky z knih, novin, filmů, takže nejde až tak moc o výtvor vlastní fantazie

Cattel

• ergické pudy – vrozené reakce na dosahování konzumačních cílů
• sentimenty – naučené zaměření na cíle

Potřeby v Rotterově systému sociálního učení

• svůj behavioristický model chování člověka staví proti dosavadním psychoanalytickým
• fenomenologickým i behavioristickým teoriím a přístupům k osobnosti - neberou v úvahu
• specifickou povahu a úlohu kognitivních a motivačních faktorů lidského chování v jeho
• reálných sociálních kontextech.
• jádrem jeho úsilí při zpracovávání teorie sociálního učení je odhalení možností a cest předvídání, jak se člověk zachová vzhledem k aktualizaci specifických sociálních situací
• vzorec pro predikci cílově orientovaného chování člověka v reálných životních situacích

potenciální potřeba = svoboda pohybu + hodnota potřeby

• potřeba = soubor chování , který se vztahuje k týmž či svou povahou podobným sadám (formám, obsahům) posílení
• potřebu tedy definuje ve vztahu k cílově orientovanému chování  lidé jsou totiž orientování cílově = snaží se maximalizovat odměny a minimalizovat ztráty
• na základě tohoto přístupu definuje 6 kategorií potřeb:

• potřeba uznání
• potřeba bezpečí, ochrany
• potřeba dominovat
• potřeba nezávislosti
• potřeba lásky a citovosti
• potřeba tělesného zdraví a potěšení (komfortu)

• pokud bychom chtěli predikovat, jak se daný jedinec zachová, je třeba vzít v potaz determinovanost 3 základními, vnitřně v potřebách obsaženými komponentami:

• potenciál = pravděpodobnost toho, že se za daných podmínek a situací vyskytne chování aktivující člověka směrem k uspokojování té které kategorie potřeb
• hodnota = nakolik je přiměřené a relativně žádoucí to které posilování z možných rozdílných posilovačů spojených se základními kategoriemi potřeb
• svoboda pohybu = stupep očekávání toho, jaké sady chování povedou k uspokojení té které kategorie potřeb