Bradfordův zákon: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
<references /> | <references /> | ||
− | === | + | == Související články == |
− | [[ | + | {| class="wikitable" width="100%" |
+ | |- | ||
+ | | | ||
+ | * [[Kybernetika]] | ||
+ | * [[Počítače]] | ||
+ | * [[Bezpečnost]] | ||
+ | * [[Soukromí]] | ||
+ | * [[Svoboda | ||
+ | |} |
Verze z 6. 1. 2015, 13:54
Bradforův zákon, kterému se také někdy říká Bradfordův zákon rozptylu[1], je bibliometrický zákon objevený Samuelem C. Bradfordem v roce 1934.
Tento zákon poukazuje na závislost mezi konečným počtem dokumentů a rozložením dokumentů v určitých tématických oblastech[2] – nejčastěji se jedná o časopisy. Zákon byl objeven při hledání východiska u problému s rešeršemi v oblasti geofyziky. Díky tomu bylo zjištěno (a jak taky tento zákon udává), že maximum propojených a relevantních článků existuje v minimálním počtu časopisů, které dohromady tvoří „jádro oboru“.
Ve výsledku tedy Bradford konkrétně zjistil, že jím hledané téma lze najít téměř ve 330 časopisech[3]. Tento výsledek poté rozdělil na tři menší skupiny se vzájemně stejným počtem článků.
Následně tedy v každé skupině narůstal počet časopisů v poměru: 1 : n : n2
Využití Bradfordova zákonu v praxi
Celkový počet článků: 690
Počet titulů časopisů: 26
Jádro: 2 (230)
1. Zóna: 6 (230)
2. Zóna: 18 (230)
Výsledný poměr: 1 : 3 : 9
n=3 (číslo jsme získali vydělením počtu titulů v první zóně počtem titulů v jádru.)
Zdroje
Reference
- ↑ Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace. [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm
- ↑ Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
- ↑ Bibliometrie pro měření kvality informací. [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2011/B_BSeBA/um/2061471/Bibliometrie__citacni_analyza.txt
Související články
|