Sešat

Jméno

Jméno bohyně Sešat znamená "Písařka". Jak již její jméno napovídá, byla patronkou písma, písařů, písemných záznamů, ale také přesného měření a přesnosti vůbec.

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení píšící Sešat s typickou hvězdou nad hlavou

Sešat byla bohyní veškerých písmených záznamů, ať už se jednalo o texty, ale také například o různé záznamy, seznamy a účty. Byla spojována také s chrámovými knihovnami a dalšími sbírkami textů.

Doložena je už ve 2.dynastii, a to na zobrazení, kde asistuje panovníku Chasechemvejovi při rituálu zakládání chrámů. Díky svému vztahu k mírám a přesnému vyměřování byla považována také za patronku stavebníků a architektů.

Tato bohyně je obvykle zobrazována jako žena v dlouhém šatu a leopardí kůži - symbol kněžského úřadu. Jejím charakteristickým atributem je sedmicípá hvězda na její hlavě, která je někdy doplněna symbolem podobným půlměsící nebo obráceným rohům, občas ještě se dvěma pery. Na některých zobrazeních drží v ruce pisátko a papyrus či palmový list, na který píše.

Mýty a funkce

Sešat je nejčastěji zmiňována či zobrazována, jak něco zapisuje či počítá. Kromě výše zmíněného rituálu zakládání a vyměřování půdorysu chrámu se už od Staré říše objevuje ve scénách, kde zapisuje sčítaný dobytek, podle kterého se zpočátku v Egyptě datovalo. Ve Střední říši také často zaznamenává seznamy zajatců z královských válečných tažení. Především od Nové říše se pak spolu s Thovtem objevuje ve scéně zaznamenávání roků vlády egyptského panovníka na listy posvátného stromu išed v Héliopoli.

V některých verzích se objevuje v zásvětním kontextu spolu s Nebthet, kdy tyto dvě bohyně dávají dohromady tělo zemřelého. V jednom říkání Textů rakví Sešat spolu s Thovtem přináší zemřelému texty, které mu mají pomoci v jeho průchodu podsvětní říší. Říkalo se o ní také, že staví příbytky na Západě pro blažené zesnulé.

Od Nové říše se objevuje podobná bohyně pod jménem Sefchetabuej, ale zřejmě se jedná pouze o odlišný aspekt samotné Sešat.

Kult

Sešat se téměř neobjevuje mimo kontext psaní a měření. Není známo, že by měla nějakou vlastní svatyni, ale často se objevuje v chrámech jiných božstev i panovníků. Díky svému patronátu nad zakládáním chrámů byla vlastně v každém chrámu přítomna. O jejím uctívání mimo oficiální kult je známo málo, mohla být uctívána písaři či staviteli.

Literatura

Belmonte, Juan Antonio, Miguel Angel Molinero Polo, and Noemi Miranda 2009. Unveilling Seshat: new insight into the stretching of the cord ceremony. In Belmonte, Juan Antonio and Mosalam Shaltout (eds), In search of cosmic order: selected essays on Egyptian archaeoastronomy, 197-212. Cairo: Supreme Council of Antiquities Press.

Budde, Dagmar 2000. Die Göttin Seschat. Kanobos, Forschungen zum griechisch-römischen Ägypten 2. Leipzig: Wodtke und Stegbauer.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Magdolen, D. 2005 : The development of the sign of the ancient Egyptian goddess Seshat down to the end of the Old Kingdom: analysis and interpretation. Part one. Asian and African Studies 14 (1), 45-55, (2), 196-227.

Meltzer, Edmund S. 1998. Seshat and her sacred craft. Seshat 1, 4-8.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.