Citační analýza: Porovnání verzí

m (rekategorizace)
m (kategorizace)
Řádek 31: Řádek 31:
  
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Zpracování informací a informační servis]]

Verze z 20. 3. 2015, 18:07

Citační analýza je matematicko-statistická metoda, základní metoda průzkumu v bibliometrii a scientometrii, díky níž se poměřují vztahy mezi autory, dokumenty a vědními dokumenty na základě bibliografických citací a odkazů, v zásadě se jedná o hodnocení kvality a významu vědeckých publikací. Zkoumá: informační zdroje, četnost citování, které citace se objevují pospolu, kteří autoři se navzájem citují či které prameny se v daném oboru opakují.Je základní metodou scientometrie a bibliometrie. Využívá data z databází citačních rejstříků z ISI WEb of Science a z databáze Scopus. Citační analýzy jsou dnes využívány zejména v oblasti hodnocení vědy. Výsledky citačních analýz jsou přímo závislé na zdroji dat, na jeho excerpci, kvalitě záznamů a jejich metadat. Při interpretaci výsledků citačních analýz je nutno vždy přihlížet k možnostem a mezím použitých metod a zdrojů. [1]

Citační a publikační analýza

Základem citační analýzy je publikační analýza. Obě dvě spolu souvisí, pro kompletní představu o stavu vědy na daném území, nejdříve se analyzuje samotné vydávání článků, knih apod. Z výsledků citační analýzy vypozorovat: výkonnost vědy, odbornou kvalitu, vliv a dopad. Výsledky jsou závislé na zdroji dat, excerpci (pořizování výpisků/poznámky pod čarou), nebo na metadatech. Výchozí hypotézy citační analýzy: Zdroj A, který cituje zdroj B, s tímto zdrojem sémanticky (významově) souvisí Podle počtu citací zdroje se dá usuzovat na jeho význam (čím více citací, tím významnější zdroj).[2]

Omezení

Existují vnější a vnitřní vlivy, které zásadním způsobem zkreslují výsledné výstupy citační analýzy. Mezi ně patří například: identifikace elementů (např. výzkumný tým apod.): nelze určit, zda-li se autor necituje sám, ani úroveň spolupráce mezi autory. Další bariérou může být vzájemné propojování citací, těžce se pak zdroj identifikuje. Zkreslení se snaží snížit jistá úroveň citační morálky a předpoklad dodržování etického kodexu jednotlivých publikujících. Dále to mohou být stanovené hypotézy (obsahová souvislost, impakt faktor) platí jen v určitých sférách publikační praxe (věda, výzkum)[3]

Publikační analýza

Matematicko-statistická metoda zabývající se četností produkce publikací a jejím měřením. Nejčastěji se zkoumá: geografická a vědní oblast, časový úsek, typ vědecké literatury a další.

Citační rejstřík

Nástrojem citační analýzy je citační rejstřík. Jedná se o sledování a zaznamenávání počtu citací, podle jiných zdrojů se pak může jednat o jakýkoliv informační zdroj, který pomocí citace odkazuje na jiný dokument. Analýzou citačních rejstříků lze popsat určit budoucí vývoj vědních oborů. Jsou dostupné v databázi ISI Web of Science, konkrétně to jsou: Science Citation Index (1961) - citace v přírodních vědách, Social Science Citation Index (1969) - citace ve společenských vědách, Arts and Humanities Citation Index (1978) - citace v humanitních vědách a umění.


Odkazy

Reference

  1. Moodle UK pro výuku 1: Přihlásit se na stránky. [online].
  2. Kvantitativni metody. [online].
  3. Kvantitativni metody. [online].

Použitá literatura

klíčová slova

citační analýza, citační rejstřík, scientometrie, bibliometrie, publikační analýza