Haptika: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 +
{{Pracuje se}}
 
'''Haptika''' pochází z řeckého slova ''haptein'', což znamená dotýkat se. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.<ref name="krivo">KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace</i>. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.</ref>
 
'''Haptika''' pochází z řeckého slova ''haptein'', což znamená dotýkat se. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.<ref name="krivo">KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace</i>. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.</ref>
  

Verze z 16. 10. 2016, 09:44

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Haptika pochází z řeckého slova haptein, což znamená dotýkat se. Do sociální komunikace byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.[1]

„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“[2]

Charakteristika

Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou neverbální komunikace.[3] Jedná se o taktilní kontakt, tedy dráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů. Tento taktilní kontakt zahrnuje:

  • příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže
  • příjem zpráv o působení tepla
  • příjem zpráv o působení chladu
  • příjem zpráv o působení bolesti
  • příjem zpráv o působení vibrací[1]

Během přijímání těchto zpráv dochází k tlaku na dotyková tělíska (receptory), kterých je pod kůží asi milion. Nejhustší výskyt je na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné.[2] Nejméně jich pak je v oblasti zad.

Haptika, jakožto komunikace hmatem se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou vnímány již v děloze a ihned po narození se jako děti setkáváme s mazlením, hlazením či poplácáváním. Tyto vzájemné dotyky se liší podle kultur, některé kultury se dotýkají více, jiné zase méně. Co u jedné společnosti znamená překročení hranice, je u jiné vnímáno jako běžný kontakt. Přestože je dotyk nesmírně důležitý pro každého člověka, potřeba těchto dotyků se mění v závislosti na věku a pohlaví. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Co se týče rozdílností mezi pohlavím, muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.[3]
V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní senzorické deprivaci.[1]

Druhy dotyků

Podle typu kontaktu:

  • Dotyk přímý - kontakt kůže na kůži
  • Dotyk nepřímý - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu)

Podle jednání dané osoby:

  • Dotyk přátelský - např. pohlazení, polibek
  • Dotyk nepřátelský - např. pohlavek, facka

U doteků jde vždy o autenticitu, protože i přátelský dotyk může být udělen s nepřátelským úmyslem.[1]

Významy dotyků

Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku.

  • Pozitivní emoce - pomocí dotyku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím
  • Hravost - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti nebo mezi přáteli
  • Ovládání - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme
  • Rituální význam - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí
  • Funkční význam - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitý účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.[3]

Velký význam má podání ruky, které je jedním z rituálů a které je důležitým krokem při iniciaci sociálního styku. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklým ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.
Tímto stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (ručím za to vlastní rukou), nabízíme přátelství nebo gratulaci.

Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně větší než u žen. Dominantní lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto submisivní jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.[2]

Závěr

Haptika je velice důležitou a nedílnou součástí každodenního života. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk vypovídá spoustu o věcech i lidech, kterých se dotýkáme a které tak poznáváme. Bez možnosti fyzického dotyku by došlo k taktilní senzorické deprivaci, tedy fyzickému a především citovému strádání.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.
  2. 2,0 2,1 2,2 ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.
  3. 3,0 3,1 3,2 DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.

Použitá literatura

  • ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774.
  • KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88.
  • DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.

Související články

Klíčová slova

komunikace, hmat, dotyk, kontakt, kůže