Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO: Porovnání verzí
m |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | == | + | ==Duševní vlastnictví == |
− | + | Dle vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů a úmluv je [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševní vlastnictví]] právem osob na výsledek jejich duševní činnosti. <ref><i>Duševní vlastnictví: příručka osvědčených postupů</i>. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2010. Dostupné také z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/ippv/web_dusevni_vlastnictvi.pdf</ref> | |
− | + | Dělí se na: | |
− | * '''Autorské právo''' – | + | * '''[[Autorské právo]]''' – jde o práva týkající se autora originálního díla. Dělí se na práva osobnostní a majetková. |
− | * '''Právo | + | * '''[[Průmyslové vlastnictví|Právo průmyslového vlastnictví]]''' – zabývá se vlastnickým právem v technických, hospodářských a ekonomických oblastech.<ref><i>Práva k duševnímu vlastnictví</i> [online]. [cit. 2018-6-2]. Dostupné z: http://dusevnivlastnictvi.cz/index.php/cz/dusevni-vlastnictvi</ref> |
==Autorské právo== | ==Autorské právo== |
Verze z 1. 6. 2018, 23:31
Obsah
Duševní vlastnictví
Dle vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů a úmluv je duševní vlastnictví právem osob na výsledek jejich duševní činnosti. [1]
Dělí se na:
- Autorské právo – jde o práva týkající se autora originálního díla. Dělí se na práva osobnostní a majetková.
- Právo průmyslového vlastnictví – zabývá se vlastnickým právem v technických, hospodářských a ekonomických oblastech.[2]
Autorské právo
Autorské právo vzniká od vyjadrenia diela v objektívne vnímateľnej podobe, kedy je možné výsledok tvorivej činnosti ďalej komunikovať.
Druhy autorského práva:
1. Právo osobnostné/morálne – vzťahuje sa k samotnej osobnosti autora, toto právo nie je predmetom dedičného konania a nie je ho možné prevádzať na iné osoby. Autor sa práva nemôže vzdať, po jeho smrti právo zaniká, ale pri opätovnom používaní diela je nutné uvádzať pôvodného autora (napríklad pri rozmnožovaní diela).[3]
2. Právo majetkové – je neprevediteľné na inú osobu, toto právo sa stáva predmetom dedičstva. Autor sa majetkového práva nemôže vzdať, ale môže poskytnúť oprávnenie inej osobe pre použitie svojho diela, pričom má právo na odmenu. Majetkové právo zaniká 70 rokov po smrti autora. Predmetom autorského práva je literárne, hudobné, architektonické, audiovizuálne, výtvarné dielo, databáza, počítačový program atď. Predmetom autorského práva nie je myšlienka, metóda, objav, matematický vzorec, denná správa. Autorské právo tiež nechráni úradne dokumenty, listiny, vyhlásenia, štátne symboly atď. [3]
Právo priemyselného vlastníctva
Chráni výsledky tvorivej činnosti estetického a technického charakteru a práva na označenie.
Základné oblasti:
- Vynález – udeľuje sa naň patent. Vynález poskytuje vyriešenie technického problému, ktoré sa považuje za inovatívne, obsahuje jedinečný, zlepšovací postup.
- Vedecké objavy
- Priemyselné vzory – vzhľad výrobku alebo jeho časti.
- Zlepšovacie návrhy – uplatňujú sa v rámci výrobných postupov alebo procesov.
- Topografie polovodičových výrobkov
Ďalšie oblasti:
- Ochranné známky – slúžia pre odlíšenie výrobku alebo služby medzi konkurenciou na trhu, poskytuje informácie a pôvode daného výrobku alebo služby.
- Obchodné mená, značky a názvy
- Pôvod a zemepisné označenie – prideľujú sa k výrobkom, ktoré majú v rámci ochrannej známky zemepisné označenie (napríklad Českobudějovický budvar).[3]
WIPO – World Intellectual Property Organization
Svetová organizácia duševného vlastníctva
WIPO funguje ako globálna platforma pre služby, politiku, informácie a kooperáciu v oblasti duševného vlastníctva. Poskytuje technickú, informačnú a právnu podporu všetkým členským štátom.[4]
Právo na ochranu duševného vlastníctva - významné dohovory
- Bernská zmluva o ochrane literárnych a umeleckých diel (1886)
- Parížska revízia Bernskej zmluvy (1971)
- Zmluva o zriadení Svetovej organizácie duševného vlastníctva WIPO/OMPI (platnosť pre Českolovensko od r. 1970, po rozdelení od r. 1993 pre obe krajiny)[3]
Významné dni
- 23. apríl – deň kníh a autorských práv (vyhlásilo Unesco v r. 1995)
- 26. apríl – je dňom duševného vlastníctva (zavedený od roku 2000, kedy WIPO oslávilo svoje 31. výročie založenia)[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Duševní vlastnictví: příručka osvědčených postupů. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2010. Dostupné také z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/ippv/web_dusevni_vlastnictvi.pdf
- ↑ Práva k duševnímu vlastnictví [online]. [cit. 2018-6-2]. Dostupné z: http://dusevnivlastnictvi.cz/index.php/cz/dusevni-vlastnictvi
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 VLASÁK, Rudolf. Informační politika [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2008 [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://uisk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Informa%C4%8Dn%C3%AD-politika_Vlas%C3%A1k.pdf
- ↑ WIPO: World Intellectual Property Organization [online]. [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://www.wipo.int/portal/en/
- ↑ Významné svetové a medzinárodné dni súvisiace s prácou knižníc. InfoLIB: portál pre knižničnú a informačnú teóriu a prax [online]. Spolok slovenských knihovníkov [cit. 2016-06-06]. Dostupné z: http://old.infolib.sk/index/podstranka.php?id=2035
Související články
- WIPO – World Intellectual Property Organization
- Právo a internet
- Duševní vlastnictví
- Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft
Klíčová slova
duševné vlastníctvo, autorský zákon, právo priemyselného vlastníctva, WIPO