Haptika: Porovnání verzí

Verze z 23. 11. 2016, 10:43

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Haptikapochází z řeckého slova haptein - dotýkat se. Jedná se o komunikaci dotykem. Je to jeden z kanálů neverbální komunikace, při které se sdělení realizuje bezprostředním fyzického kontaktu. Do sociální komunikace byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.^[1]

„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“^[2]

Charakteristika

Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou neverbální komunikace.^[3] a není proto nikterak obtížné její komunikační význam rozluštit. Jedná se o dotyk (taktilní kontakt), tedy o podráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů.

Haptika je velice důležitou součástí každodenního života a komunikace. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme své pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk nám zprostředkovává spoustu informací o věcech i lidech, kterých se dotýkáme. Pro nevidomé je tento způsob poznávání světa zcela zásadní.^[4]

Tento taktilní kontakt zahrnuje:

příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže
příjem zpráv o působení tepla
příjem zpráv o působení chladu
příjem zpráv o působení bolesti
příjem zpráv o působení vibrací^[1]

Během přijímání těchto zpráv dochází k vyvíjení tlaku na dotyková tělíska (receptory) umístěné pod kůží. V nejvyšší míře se vyskytují je na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné^[2] Naopak nejméně jich je v oblasti zad.

Haptika, jakožto komunikace hmatem se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou plodem vnímány již v děloze a význam doteku pro novorozence je obrovský i vzhledem k jeho dalšímu vývoji schopnosti sociální interakce. Doteky jsou však pro člověka nezastupitelné bez ohledu na jeho věk. Právě věk je jedním z faktorů ovlivňujících potřebu člověka tohoto druhu kontaktu. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Druhým faktorem je pohlaví. Muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.^[3]
V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní senzorické deprivaci.^[1] tedy k fyzickému ale především citovému strádání.

Druhy dotyků

Podle typu objektu

Dotyk sebe
Dotyk druhé osoby

^[5]

Podle typu kontaktu:

Dotyk přímý - kontakt kůže na kůži
Dotyk nepřímý - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu)

Podle jednání dané osoby:

Dotyk přátelský - např. pohlazení, polibek
Dotyk nepřátelský - např. pohlavek, facka

U doteků jde v první řadě o autenticitu. Ačkoli jsou haptické projevy poměrně jednoduché na interpretaci, i tady je třeba mít na zřeteli celkový komunikační kontext a taká kulturní podmíněnost haptického kontaktu. Každý člověk má krom toho i svá vlastní kritéria, podle kterých vyhodnocuje význam doteků..[1]

Významy dotyků

Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku.

Pozitivní emoce - pomocí dotyku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím
Hravost - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti, či přijetí mezi přáteli
Ovládání - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme
Rituální význam - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí
Funkční význam - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitým účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.^[3]

Přirozenou součástí lidského dorozumívání, je aktpodání ruky. Je jedním ze základních rituálů a zároveň důležitým krokem při sociálního styku. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklý ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.
Stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (ručím za to vlastní rukou), nabízíme přátelství nebo gratulaci.

Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně silnější než u žen. Dominantní lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto submisivní jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.
↑ ^3,0 ^3,1 ^3,2 DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.
↑ HORKÝ, Hynek. Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.
↑ POKORNÁ, A. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-440-2

Použitá literatura

ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88.
DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.

Související články

Klíčová slova

komunikace, hmat, dotyk, kontakt, kůže

[krivo-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.

[sedivy-2] 2,0 ^2,1 ^2,2 ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.

[devito-3] 3,0 ^3,1 ^3,2 DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.

[horky-4] HORKÝ, Hynek. Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.

[Pokorna-5] POKORNÁ, A. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-440-2

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Pracuje se}}
-'''Haptika''' pochází z řeckého slova ''haptein'', což znamená dotýkat se. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.<ref name="krivo">KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace</i>. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.</ref>
+'''Haptika'''pochází z řeckého slova haptein - dotýkat se. Jedná se o komunikaci dotykem. Je to jeden z kanálů neverbální komunikace, při které se sdělení realizuje bezprostředním fyzického kontaktu. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.<ref name="krivo">KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace</i>. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.</ref>
 <div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 60%;">
 ''„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“''<ref name="sedivy">ŠEDIVÝ, Vladimír. <i>Sociální komunikace</i>. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.</ref></div>
-Haptika pochází z řeckého slova haptein - dotýkat se. Jedná se o komunikaci dotykem. Je to jeden z kanálů neverbální komunikace, při které se sdělení realizuje bezprostředním fyzického kontaktu. Do sociální komunikace byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.[1]
-„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“[2]
+== Charakteristika ==
+Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].<ref name="devito">DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.</ref> a není proto nikterak obtížné její komunikační význam rozluštit. Jedná se o dotyk (taktilní kontakt), tedy o podráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů.
+Haptika je velice důležitou součástí každodenního života a komunikace. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme své pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk nám zprostředkovává spoustu informací o věcech i lidech, kterých se dotýkáme. Pro nevidomé je tento způsob poznávání světa zcela zásadní.<ref name="horky"> HORKÝ, Hynek.<i> Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]</i>. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.</ref>
+Tento taktilní kontakt zahrnuje:
-== Charakteristika ==
-Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].<ref name="devito">DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.</ref> Jedná se o taktilní [[kontakt]], tedy dráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů. Tento taktilní kontakt zahrnuje:
 * příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže
 * příjem zpráv o působení tepla
@@ Řádek 19: / Řádek 18: @@
 * příjem zpráv o působení vibrací<ref name="krivo" />
-Během přijímání těchto zpráv dochází k tlaku na dotyková tělíska (receptory), kterých je pod kůží asi milion. Nejhustší výskyt je na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné.<ref name="sedivy" /> Nejméně jich pak je v oblasti zad.
-Haptika, jakožto komunikace [[hmat|hmatem]] se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou vnímány již v děloze a ihned po narození se jako děti setkáváme s mazlením, hlazením či poplácáváním. Tyto vzájemné dotyky se liší podle kultur, některé kultury se dotýkají více, jiné zase méně. Co u jedné společnosti znamená překročení hranice, je u jiné vnímáno jako běžný kontakt.
+Během přijímání těchto zpráv dochází k vyvíjení tlaku na dotyková tělíska (receptory) umístěné pod kůží. V nejvyšší míře se vyskytují je na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné<ref name="sedivy" /> Naopak nejméně jich je v oblasti zad.
-Přestože je dotyk nesmírně důležitý pro každého člověka, potřeba těchto dotyků se mění v závislosti na věku a pohlaví. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Co se týče rozdílností mezi pohlavím, muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.<ref name="devito" /><br /> V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní [[senzorická deprivace|senzorické deprivaci]].<ref name="krivo" />
+Haptika, jakožto komunikace [[hmat|hmatem]] se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou plodem vnímány již v děloze a význam doteku pro novorozence je obrovský i vzhledem k jeho dalšímu vývoji schopnosti sociální interakce. Doteky jsou však pro člověka nezastupitelné bez ohledu na jeho věk. Právě věk je jedním z faktorů ovlivňujících potřebu člověka tohoto druhu kontaktu. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Druhým faktorem je pohlaví. Muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.<ref name="devito" /><br /> V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní [[senzorická deprivace|senzorické deprivaci]].<ref name="krivo" /> tedy k fyzickému ale především citovému strádání.
-Charakteristika
+== Druhy dotyků ==
-Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou neverbální komunikace.[3] a není proto nikterak obtížné její komunikační význam rozluštit. Jedná se o dotyk (taktilní kontakt), tedy o podráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů.
-Haptika je velice důležitou součástí každodenního života a komunikace. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme své pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk nám zprostředkovává spoustu informací o věcech i lidech, kterých se dotýkáme. Pro nevidomé je tento způsob poznávání světa zcela zásadní.
-HORKÝ, Hynek. Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.
-Dotek zahrnuje:
+=== Podle typu objektu ===
-•	příjem zpráv o působení tlaku, který působí na deformaci kůže
+* '''Dotyk sebe'''
-•	příjem zpráv o působení tepla
+* '''Dotyk druhé osoby '''
-•	příjem zpráv o působení chladu
+<ref name="Pokorna"> POKORNÁ, A.<i> Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství.</i> Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-440-2</ref>
-•	příjem zpráv o působení bolesti
-•	příjem zpráv o působení vibrací[1]
-Během přijímání těchto zpráv dochází k vyvíjení tlaku na dotyková tělíska (receptory) umístěné pod kůží. V nejvyšší míře se vyskytují je na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné.[2] Naopak nejméně jich je v oblasti zad.
-Haptika se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou  plodem vnímány již v děloze a význam doteku pro novorozence je obrovský i vzhledem k jeho dalšímu vývoji schopnosti sociální interakce. Doteky jsou však pro člověka nezastupitelné bez ohledu na jeho věk. Právě věk je jedním z faktorů ovlivňujících potřebu člověka tohoto druhu kontaktu. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Druhým faktorem je pohlaví. Muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.[3]
-V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní senzorické deprivaci.[1], tedy k fyzickému ale především citovému strádání.
-== Druhy dotyků ==
 === Podle typu kontaktu: ===
 * '''Dotyk přímý''' - kontakt kůže na kůži
@@ Řádek 54: / Řádek 38: @@
 * '''Dotyk nepřátelský''' - např. pohlavek, facka
-U doteků jde vždy o autenticitu, protože i přátelský dotyk může být udělen s nepřátelským úmyslem.<ref name="krivo" />
+U doteků jde v první řadě o autenticitu. Ačkoli jsou haptické projevy poměrně jednoduché na interpretaci, i tady je třeba mít na zřeteli celkový komunikační kontext a taká kulturní podmíněnost haptického kontaktu. Každý člověk má krom toho i svá vlastní kritéria, podle kterých vyhodnocuje význam doteků..[1]
-Druhy dotyků
-Podle objektu
-•	Dotyk sebe
-•	Dotyk druhé osoby
-POKORNÁ, A., Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-440-2
-Podle typu kontaktu:
-•	Dotyk přímý - kontakt kůže na kůži
-•	Dotyk nepřímý - kontakt přes oblečení
-Podle jednání dané osoby:
-•	Dotyk přátelský - např. pohlazení, polibek
-•	Dotyk nepřátelský - např. pohlavek, facka
-U doteků jde v první řadě o autenticitu.Ačkoli jsou haptické projevy poměrně jednoduché na interpretaci, i tady je třeba mít na zřeteli celkový komunikační kontext a take kulturní podmíněnost haptického kontaktu. Každý člověk má krom toho i svá vlastní kritéria, podle kterých vyhodnocuje význam doteků..[1]
@@ Řádek 77: / Řádek 44: @@
 Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku.
 * '''Pozitivní [[emoce]]''' - pomocí dotyku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím
-* '''Hravost''' - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti nebo mezi přáteli
+* '''Hravost''' - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti, či přijetí mezi přáteli
 * '''Ovládání''' - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme
 * '''Rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí
-* '''Funkční význam''' - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitý účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.<ref name="devito" />
+* '''Funkční význam''' - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitým účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.<ref name="devito" />
-Velký význam má '''podání ruky''', které je jedním z rituálů a které je důležitým krokem při iniciaci [[sociální styk|sociálního styku]]. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklým ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.<br />
-Tímto stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.<br />
-<br />
-Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně větší než u žen. [[Dominance|Dominantní]] lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto [[submisivita|submisivní]] jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.<ref name="sedivy" />
-== Závěr ==
-Haptika je velice důležitou a nedílnou součástí každodenního života. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk vypovídá spoustu o věcech i lidech, kterých se dotýkáme a které tak poznáváme. Bez možnosti fyzického dotyku by došlo k taktilní senzorické deprivaci, tedy fyzickému a především citovému strádání.
-Významy dotyků
-Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku.
-•	Pozitivní emoce - pomocí dotyku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím
-•	Hravost - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti, či přijetí mezi přáteli
-•	Ovládání - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme
-•	Rituální význam - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí
-•	Funkční význam - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitý účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.[3]
-Přirozenou součástí lidského dorozumívání, je akt podání ruky. Je jedním ze základních  rituálů a zároveň  důležitým krokem při iniciaci sociálního styku. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklý ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.
-Stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (ručím za to vlastní rukou), nabízíme přátelství nebo gratulaci.
-Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně silnější než u žen. Dominantní lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto submisivní jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.[2]
+Přirozenou součástí lidského dorozumívání, je akt'''podání ruky'''. Je jedním ze základních  rituálů a zároveň  důležitým krokem při  [[sociální styk|sociálního styku]]. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklý ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.<br />
+Stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.
+Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně silnější než u žen. [[Dominance|Dominantní]] lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto [[submisivita|submisivní]] jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.<ref name="sedivy" />