Amenemhet II.: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Amenemhet II. měl přestavět poničený chrám v [[Hermopolis|Hermopoli]], dále stavěl ve Východní deltě a různé nápisy dokládají jeho aktivitu v [[Héliopolis|Héliopoli]], odkud také zřejmě pochází faraonova socha v podobě sfingy, nalezená v [[Tanis|Tanidě]], kam bylo přemístěna v pozdějších obdobích. | Amenemhet II. měl přestavět poničený chrám v [[Hermopolis|Hermopoli]], dále stavěl ve Východní deltě a různé nápisy dokládají jeho aktivitu v [[Héliopolis|Héliopoli]], odkud také zřejmě pochází faraonova socha v podobě sfingy, nalezená v [[Tanis|Tanidě]], kam bylo přemístěna v pozdějších obdobích. | ||
=== Styky se zahraničím === | === Styky se zahraničím === | ||
| − | |||
V análech z Mit Rahíny je popsána Amenemhetova výprava do Sýrie, kde byly zničeny pevnosti Ivai a Iasi a do Egypta přivedeno na 1500 zajatců. | V análech z Mit Rahíny je popsána Amenemhetova výprava do Sýrie, kde byly zničeny pevnosti Ivai a Iasi a do Egypta přivedeno na 1500 zajatců. | ||
| Řádek 24: | Řádek 23: | ||
=== Poklad z Todu === | === Poklad z Todu === | ||
| + | [[File:Louvre 122006 043.jpg|thumb|200x200px|Poklad z Todu]] | ||
Nejznámějším objevem z doby Amenemheta II. je tzv. poklad z [[Moncu|Moncuova]] v [[Tod|Todu]]. Poklad objevil F. de la Roque v roce 1936. Jedná se o čtyři bedny, plné šperků, pohárů, pečetidel a amuletů ze stříbra, zlata, lapisu lazuli atp. O původu předmětu se badatelé přou - je zde patrný vliv krétského umění a nachází se zde také babylónské pečeti, není ani jasné, zdali všechny předměty pocházejí ze Střední říše.<ref>Trigger 2005: 134.</ref> | Nejznámějším objevem z doby Amenemheta II. je tzv. poklad z [[Moncu|Moncuova]] v [[Tod|Todu]]. Poklad objevil F. de la Roque v roce 1936. Jedná se o čtyři bedny, plné šperků, pohárů, pečetidel a amuletů ze stříbra, zlata, lapisu lazuli atp. O původu předmětu se badatelé přou - je zde patrný vliv krétského umění a nachází se zde také babylónské pečeti, není ani jasné, zdali všechny předměty pocházejí ze Střední říše.<ref>Trigger 2005: 134.</ref> | ||
Verze z 2. 2. 2017, 11:15
Amenemhet II. Nebkaure byl třetím panovníkem 12. dynastie. První tři roky vlády byl koregentem svého otce Senusreta I.
Amenemhet II. je
zřejmě totožný se synem Senureta I. Amenim, který je zmiňován v hrobce nomarchy Amenemheta v Bení Hassanu.[1]
Během své samostatné vlády pak např. organizoval významné výpravy do zahraničí. Jeho hrobkou je tzv. Bílá pyramida v Dáhšúru.
- otec: Senusret I.
- matka: Nofret III.
Anály
Významným pramenem k době jeho vlády jsou anály, nalezené na deskách z červené žuly v Ptahově chrámu v Mennoferu (dnešní Mit Rahíně), kde je popsán počátek jeho vlády, donace pro různé chrámy, ale také panovníkova výprava do Asie (viz níže).[2]
Stavební aktivity
Amenemhet II. měl přestavět poničený chrám v Hermopoli, dále stavěl ve Východní deltě a různé nápisy dokládají jeho aktivitu v Héliopoli, odkud také zřejmě pochází faraonova socha v podobě sfingy, nalezená v Tanidě, kam bylo přemístěna v pozdějších obdobích.
Styky se zahraničím
V análech z Mit Rahíny je popsána Amenemhetova výprava do Sýrie, kde byly zničeny pevnosti Ivai a Iasi a do Egypta přivedeno na 1500 zajatců.
Z doby tohoto panovníka jsou známy také výpravy do Libanonu pro cedrové dřevo a oleje nebo na Sinaj pro tyrkys. Zachyceny máme také scény, kdy potomci asijských knížat přinášejí panonvíkovi tribut, podobná scéna pak zobrazuje i tributy z Kuše. Ve 28. roce panovník zorganizoval také výpravu do Puntu, dále máme doklady o výpravách do Wádí Gasús a Wádí el-Húdí.
Amenemhet II. udržoval s asijskou oblastí i čilé obchodní styky - např. v Ugaritu byly nalezeneny sochy členů královské rodiny a významného hodnostáře Senusretancha, častým nálezem se Syropalestiny jsou také skaraby se jménem tohoto panovníka.
Poklad z Todu
Nejznámějším objevem z doby Amenemheta II. je tzv. poklad z Moncuova v Todu. Poklad objevil F. de la Roque v roce 1936. Jedná se o čtyři bedny, plné šperků, pohárů, pečetidel a amuletů ze stříbra, zlata, lapisu lazuli atp. O původu předmětu se badatelé přou - je zde patrný vliv krétského umění a nachází se zde také babylónské pečeti, není ani jasné, zdali všechny předměty pocházejí ze Střední říše.[3]
Literatura
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
Lupo, Silvia 2004. The inscription of Amenemhet II in the temple of Ptah in Memphis: Was there a real control of the Egyptian state over Kush during the Middle Kingdom? Göttinger Miszellen 198, 43-54.
Pierrat, Geneviève 1994. A propos de la date et de l'origine du trésor de Tôd. Bulletin de la Société Française d'Égyptologie 130, 18-28.
Sabbahy, Lisa K. 2003. The female family of Amenemhat II: a review of the evidence. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 239-244. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
