Řízení informační politiky na národní úrovni

Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné.

Iniciativa eEurope

Vláda České republiky EU před svým vstupem do EU, rozhodla nově definovat cíle státu v oblasti tzv. informační společnosti a v oblasti telekomunikací . V původním přístupu byly koncepce v obou oblastech zpracovány samostatně (formou dokumentů „Státní informační politika: cesta k informační společnosti“ a „Národní telekomunikační politika“).Zde došlo ke konvergenci obou oblastí v dokumentu s názvem Státní informační a komunikační politika – e-Česko 2006. K vypracování jednotné koncepce bylo přistoupeno s přihlédnutím vzhledem ke vstupu ČR do EU. ČR se vstupem do Unie mmj. přihlásila k aktualizovanému evropskému plánu „eEurope 2005: Informační společnost pro všechny“. Navrhovaná „Státní informační a komunikační politika“ byla orientována na rozpracování záměrů a požadavků tohoto dokumentu do národních podmínek Č5 i závazkům vůči EU. Úkolem bylo stanovit národní cíle tak, aby jednak zohlednily evropské priority, ale aby zároveň reagovaly i na specifické potřeby ČR. Byly stanoveny prioritní oblasti ČR v pořadí podle důležitosti: dostupné a bezpečné komunikační služby, informační vzdělanost, moderní veřejné služby on-line, dynamické prostředí pro elektronické podnikání. Předpokladem je, že efektivní využívání ICT vede k růstu produktivity, zaměstnanosti, ke zlepšení kvality poskytovaných služeb a v neposlední řadě i k významným úsporám prostředků vynakládaných z veřejných rozpočtů.

I.eE.měla tyto hlavní cíle:

a)přivést každého občana, každou domácnost, školu, podnik a úřad do digitálního věku on-line

b)vytvořit Evropu s digitální gramotností a s podporou podnikatelské kultury otevřené pro moderní informační technologie

c)zajistit, aby informační společnost byla sociálně inkluzivní, tj. „pro všechny“

Aby se dosáhlo výše uvedených hlavních cílů, Evropská komise definovala 10 prioritních oblastí

· Evropská mládež do digitálního věku

· Rizikový kapitál pro high-tech malé a střední firmy

· Levnější přístup k Internetu

· eParticipace pro tělesně postižené

· Rozvoj elektronického obchodování

· Lékařská péče online

· Rychlý Internet pro vědce a studenty

· Inteligentní transportní systém

· Inteligentní (smart) karty pro elektronický přístup

· Státní správa online

Vláda ČR se soustředila zejména na

• budování moderních a bezpečných služeb veřejné správy dostupných on-line

• pokračování liberalizace sektoru elektronických komunikací s cílem zajistit efektivní konkurenční prostředí, které povede ke snížení cen služeb a podpoře investic

• podporu rozšíření vysokorychlostního přístupu k internetu a zajištění jeho dostupnosti pro všechny skupiny obyvatelstva¨

• pokračování legislativního zakotvení informační společnosti

• podporu zvyšování počítačové gramotnosti obyvatelstva

• podporu rozvoje elektronického podnikání vytvářením vhodných technologicky neutrálních podmínek

Tomu předcházely strategie a akční plány pro rozvoj evropské informační společnosti

• Akční plán členských zemí eEurope 2002 (http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_207_cs.htm )

• Akční plán kandidátských zemí eEurope+ 2003 (http://www.sdruk.cz/sec/2001/sbornik/2001-0-035.pdf )

• Akční plán členských zemí eEurope 2005 ( http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/files/1417/40532899.pdf )

Česká republika se v roce 2001 připojila k akčnímu plánu eEurope+ 2003, společnému závazku kandidátských států EU v oblasti rozvoje informační společnosti, který vznikl jako reakce na akční plán členských států EU eEurope 2002.

Význam informační společnosti

Rozvoj, rozšíření a způsob využití ICT se staly východiskem systémových, procesních ,strukturálních změn ve společnosti. Nové technologie a sítě umožňují kvalitativně i kvantitativně odlišný přístup k informačním zdrojům a k práci s nimi. Lidé získávají stále více dovedností potřebných pro práci s novými technologiemi, přičemž pro stále větší množství oborů platí, že nedostatek této kvalifikace je důvodem pro znevýhodnění, či dokonce vyloučení z trhu práce. Příznivé podmínky pro efektivní tvorbu, správu a šíření informací hraje důležitou roli pro rozvoji na úrovni podniků všech velikostí, státní správy i samosprávy. Informační společnost mění způsob podnikání, přístup ke službám a zboží ve zcela zásadním rozsahu. Nové technologie vytvářejí efektivní veřejnou správu, která nabízí nové nebo zlepšené služby. Služby veřejné správy musí být pro uživatele jednoduché a musí být dostupné všem, tedy i handicapovaným či jinak znevýhodněným skupinám obyvatel. Služby musí vycházet z potřeb svých zákazníků, tj. občanů a podnikatelů. Při využívání ICT musí být zamezeno zneužívání citlivých informací a je třeba důsledně dbát na ochranu osobních údajů. Expanze nových informačních médií s sebou přinesla řady nových právních a etických otázek, které s jejich rozvojem souvisejí (např. ochrana děl šířených na internetu a autorských práv k nim, ochrana osobních dat atd.). Vzhledem k celosvětové povaze otázek tuzemské právní úpravy vycházely z mezinárodních řešení EU a organizací jako je WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví) Snahou politiky sociálního začleňování (social inclusion) je odstranit a dále nevytvářet překážky jakékoliv povahy pro zapojení jednotlivce či skupin obyvatel do aktivního života ve společnosti. Analogicky je pod nově užívaným pojmem e-inclusion míněn souhrn podmínek pro efektivní začleňování všech skupin obyvatel do informační společnosti. Dochází ke snaze eliminování digitální propasti (digital divide), tedy rozdělení států, regionů, obcí i skupin obyvatelstva na začleněné a nezačleněné, tedy na ty, které požívají resp. nepožívají výhod ze zavádění ICT.

Gesce v oblasti telekomunikací a informační společnosti

Specializované orgány státní správy působící v oblasti podpory a rozvoje informační společnosti vznikají v ČR od poloviny devadesátých let. K 1. 11. 1996 byl zřízen Úřad pro státní informační systém (ÚSIS), V roce 2000, v souvislosti s účinností zákona o informačních systémech veřejné správy, byl ÚSIS transformován na Úřad pro veřejné informační systémy (ÚVIS). Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který zajišťoval výkon státní správy včetně regulace ve věcech telekomunikací, byl do roku 1996 součástí Ministerstva hospodářství a poté Ministerstva dopravy a spojů. K 1. 7. 2000 se stal samostatným správním úřadem v působnosti vlády České republiky.

Prioritní oblasti Koncepce členských zemí „eEurope2005 má být moderní on-line službou veřejné správy zahrnující oblasti e-governmentu, e-learningu a e-zdravotnictví, prostředí pro rozvoj elektronického obchodu, široce dostupné vysokorychlostní připojení za konkurenceschopné ceny a bezpečnou komunikační infrastrukturu. Státní informační a komunikační politika rozpracovává obsah a priority eEurope 2005 do čtyř hlavních prioritních oblastí

1. Dostupné a bezpečné komunikační služby - zahrnují problematiku regulace trhu elektronických komunikací a posilování konkurence na trhu. Patří sem i převzetí nového evropského regulačního rámce elektronických komunikací, dostupnost základních (tzv. úzkopásmových) i vysokorychlostních internetových služeb

2. Informační vzdělanost - zahrnuje především problematiku „informatizace škol“ a problematiku informační gramotnosti, e-learningu a řešení problému digital divide

3. Moderní veřejné služby on-line - zahrnuje veřejné on-line služby, především služby e-governmentu, e-procurementu a e-zdravotnictví

4. Dynamické prostředí pro elektronické podnikání - zahrnuje opatření státu zejména v legislativní oblasti a odpovídá stejnojmenné prioritní oblasti eEurope 2005

Komunikační služby

Cílem ČR bylo dosáhnout stavu, kdy nabídka komunikačních služeb nebude limitujícím faktorem jejich využití, ale bude naopak stimulovat poptávku po těchto službách. K dosažení tohoto stavu je třeba působit na rozvoj trhu elektronických komunikací, rozvíjet nabídku (dostupnost) služeb na trhu a podporovat bezpečnost poskytovaných komunikačních služeb i celého prostředí, v němž se komunikace odehrává. Na dostupnost komunikačních služeb má vliv i celková ekonomická situace, koupěschopnost obyvatelstva, atraktivnost odvětví pro investory a vzdělanost a informační gramotnost, která podporuje poptávku po komunikačních službách, atd..

Rozvoj trhu elektronických komunikací Dostupnost telefoních služebv ČR byla z části vyřešená. Podporou konkurenčního prostředí se mělo podpořit snižováním cenové hladiny telefonních služeb a stimulací investic do infrastruktury se mělo přeejít technologickému zaostávání základních sítí elektronických komunikací (nástup voice over IP, WiFi apod.).

Hlavní zásady a cíle regulace trhu elektronických komunikací byly:

1. sledovat zájmy všech uživatelů služeb elektronických komunikací a stimulovaly užití těchto služeb koncovými uživateli,

2. naplňovat zásady nového evropského regulačního rámce elektronických komunikací a být transparentní

3. podporovat rozvoj trhu elektronických komunikací a růst konkurence

4. stimulovat investice sektoru elektronických komunikací

5. postupně snižovat míry regulace až k plnému odstranění

Dostupnost služeb elektronických komunikací

Za optimální cenovou hladinu přístupových služeb považuje vláda obvyklou hladinu koncových cen v EU. Nezbytná byla dostupnost paušálních variant zpoplatnění.

V oblasti televizního a rozhlasového vysílání se v ČR podobně jako v jiných zemích došlo k přechodu na digitální systémy DVB-T a T-DAB což umožnilo více disponibilních televizních kanálů, hospodárnější využívání kmitočtového spektra, vyšší kvalitu přijímaných signálů a možnost zavádění interaktivních multimediálních služeb.

Bezpečnost elektronických komunikací

Došlo k podpoře elektronického podpisu i dalších řešení, která zvyšují bezpečnost a spolehlivost elektronické komunikace, ochranu soukromí, ochranu osobních dat, dodržování autorských a dalších zákonných práv. U těch bezpečnostních řešení, která mají mít oporu v zákoně, byly specifikovány parametry, vlastnosti a podmínky, kterých řešení musí dosahovat a které musí splňovat s využitím platných standardů EU, resp. celosvětově uznávaných technologických standardů.

Informační gramotnost, e-learning, řešení problému digital divide

Informační gramotností je míněna schopnost uvědomit si a formulovat své informační potřeby, orientovat se v informačních zdrojích, vyhledat informace prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, tyto informace vyhodnotit a využít při řešení konkrétní životní situace či úkolu.

Absence či nedostatek informační gramotnosti vytváří handicap - vede k diferenciaci obyvatelstva, resp. může takovouto diferenciaci dále prohlubovat. Jde o problém označovaný jako tzv. „digital divide“ - digitální propast. Učinit informační gramotnost dostupnější lze skrze technologie a služby tzv. e-learningu a vzdělávací software. Dochází k jejich podpoře, nasazení a využití ve sféře školství, knihoven a veřejné správy i při vzdělávání nejširších vrstev obyvatel Za základní článek celého systému celoživotního vzdělávání jsou v rámci ČR školy. Ty poskytují základy informační gramotnosti . Je zde potenciál škol i k šíření informační gramotnosti mezi dospělou částí populace (formou kurzů pro veřejnost). Knihovny zajišťují rovný přístup k tradičním i elektronickým informačním zdrojům pro oblast vzdělávání, výzkumu, vývoje a podnikání. Počítá se i s přispěním soukromého sektoru.

Služby e-governmentu

Hlavním cílem e-governmentu je zvýšení výkonnosti státní správy, přispět ke zjednodušení činností veřejnosti při styku s veřejnou správou. Cestou k dosažení cíle je podpora činností správních úřadů vytvořením pravidel komunikačního prostředí. Ta podpoří výměnu informací a budou nutnou podmínkou pro spolupráci jednotlivých informačních systémů ve veřejné správě. Dalším cílem je vymezení procesně-správního charakteru činnosti správních úřadů a jeho odrazu ve funkcích informačních systémů, v zohlednění vzájemných vztahů vyplývajících z právního rámce.

Problematika registrů není v zásadě na úrovni EU nijak regulována. Vychází se z předpokladu, že klíčovou otázkou výměny informací je tzv. inter-operabilita jednotlivých informačních a komunikačních systémů veřejné správy. Tato oblast je na evropské úrovni koordinována v rámci programu IDA. Evropská komise vydala tzv. Evropský rámec interoperability (European Interoperability Framework) – metodický dokument pro zajištění interoperability v oblasti poskytování elektronických služeb veřejné správy. Součástí tohoto programu jsou i např. aktivity v oblasti metadat.

Hlavními úkoly v oblasti e-governmentu byly:

• připravit legislativní úpravu pravidel pro výměnu dat mezi orgány veřejné správy a postavení základních registrů veřejné správy.

• propojit základní informační systémy subjektů veřejné správy efektivním a bezpečným způsobem.

• umožnit přístup k autorizovaným výpisům z registrů a rejstříků veřejné správy

• možnost předkládat orgánům veřejné správy dokumenty v listinné podobě

• zpřístupnit prostřednictvím Portálu veřejné správy (PVS) základní on-line služby

Elektronické zadávání veřejných zakázek (e-procurement)

Využívání ICT k zadávání veřejných zakázek může zvýšit efektivitu, zlepšit kvalitu a využití prostředků vynaložených na nákupy veřejné správy, vést k úsporám a ke zlepšení kontrolovatelnosti veřejných výdajů.

Shrnutí hlavních cílů

Nová „Státní informační a komunikační politika“ vychází především z Akčního plánu Evropské unie eEurope 2005 a má čtyři hlavní prioritní oblasti řazené podle významu, který jim vláda ČR přikládá:

• Dostupné a bezpečné komunikační služby (převzetí evropského regulačního rámce elektronických komunikací)

• pokračování v liberalizaci trhu elektronických komunikací

• pokles koncových cen

• využití již existujících prvků infrastruktury)

Stav

Ceny datových služeb

Ceny jsou u nás jedny z nejvyšších v Evropě. Volný trh a konkurenční prostředí v oboru elektronických komunikaci u nás existuje, ale jeho nástup mohl být určitě rychlejší. Příčinu zpomalení ovlivněna i oddalovanou privatizací Českého Telecomu. Měl být respektován princip technologické neutrality, který nebude vylučovat ani upřednostňovat žádnou technologii připojení vysokorychlostního internetu před ostatními. Vláda nehodlala budovat ani provozovat žádnou část infrastruktury a přenechala toto plně v rukách soukromého sektoru. V roce 2004 také vznikla skupina pro boj s počítačovou kriminalitou - na veřejnost obvykle proniknou jen její poměrně nedůležité akce, jako jsou razie na strahovských kolejích - vhodné více popularizovat otázky porušování autorského práva.

Informační vzdělanost - nutná podmínka pro další rozvoj našeho hospodářství a ekonomiky

Připojení všech vzdělávacích institucí k internetu se podařilo dokončit stejně jako vybavení vzdělávacích institucí ICT alespoň v evropského průměru. Dochází k podpoře výuky informační gramotnosti a příležitostí pro elektronické vzdělávání jako součásti celoživotního vzdělávání atd.) ALE! Snaha o informatizaci vzdělávacích institucí vyústila v nechvalně známý projekt Internet do škol. Řada škol je s výsledky projektu spokojená, ale výrazná cenová nevýhodnost a vleklé soudní spory kolem výběrového řízení naznačují, že projekt byl spíše fiaskem.

Moderní veřejné služby on-line

Mezi důvody nezájmu o e-government lidé nejčastěji uvádějí absenci osobního kontaktu s úředníkem. Tato obava pravděpodobně pramení z obecné nedůvěry v informační techniku a z nedostatku zkušeností s vyřizováním čehokoliv pomocí Internetu. Uživatelé také postrádají jistotu, že jejich problém bude skutečně řešen a mají obavu o ochranu osobních údajů. Řada uživatelů vůbec neví, co mohou přes Internet řešit, chybí jim okamžitá odpověď, nebo považují použití Internetu pro komunikaci s úřady za příliš náročnou. Co se týče přístupnosti, mají weby českých úřadů zatím značné nedostatky. - ani jeden z bodů informatizace zdravotnictví nebyl dokončen. K zavedení čipových karet zatím nedošlo. Při návštěvě lékaře jsou zdravotnická data mnohdy stále ručně vepisována do tradičních karet,

Dynamické prostředí pro elektronické podnikání

Vzhledem k menšímu trhu a množství uživatelů Internetu nedosahují internetové obchody u nás takových obratů jako v zahraničí, ale objem zboží i počet zákazníků elektronických obchodů meziročně výrazně vstoupá. Nejčastěji se přes Internet nakupuje elektronika, knihy, vstupenky a služby v oblasti cestování a ubytování. Mezi důvody nevyužívání možností elektronického obchodu lidé nejčastěji uvádějí nedostatek informací o zboží, obava ze zneužití osobních údajů, nedostatečná podpora platebních karet a problémy při převzetí zboží.

Použité zdroje

http://www.micr.cz/statistiky/default.htm

http://www.indos.cz/

http://knihovnam.nkp.cz/docs/SIKP_def.pdf

http://www.fi.muni.cz/~smid/sipvevz1.html

http://www.isvs.cz/e-government/e-government-strategicke-dokumenty-1-dil.html

http://www.earchiv.cz/b06/b0711001.php3

http://www.earchiv.cz/b06/b1222001.php3

http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_politika_ve_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD

http://www.ikaros.cz/informacni-politika-clintonovy-ery-v-usa