Měření výkonnosti a kvality v knihovnách: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | '''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako "''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''". <ref name="měření">PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch</ref><br /> Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS].<ref><i>NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS</i> [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88</ref> Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a | + | '''Měření výkonnosti a kvality v knihovnách''' České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti [[Uživatel a čtenář v knihovně|uživatelů]] s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako "''vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti''". <ref name="měření">PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch</ref> |
| + | <br /> | ||
| + | |||
| + | Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i [[výpočetní technika]], s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná [[Data|data]]. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat [http://www.nipos-mk.cz/?cat=88 NIPOS]. <ref><i>NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS</i> [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88</ref> Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a definic zkoumaných indikátorů. | ||
<br /> | <br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
| Řádek 26: | Řádek 29: | ||
=== Benchmarking === | === Benchmarking === | ||
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven <ref name="Benchmarking">KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.</ref>, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho <ref name="Benchmarking" /> v pěti základních krocích: | Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven <ref name="Benchmarking">KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.</ref>, a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho <ref name="Benchmarking" /> v pěti základních krocích: | ||
| − | # plánování | + | :# plánování |
| − | # hledání partnerů | + | :# hledání partnerů |
| − | # sběr dat | + | :# sběr dat |
| − | # analýza dat | + | :# analýza dat |
| − | # aplikace změn | + | :# aplikace změn |
| − | |||
Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách. | Benchmarking knihoven je obdoba německého [[BIX]] (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách. | ||
<br /> | <br /> | ||
| Řádek 37: | Řádek 39: | ||
=== Analýza SWOT === | === Analýza SWOT === | ||
SWOT je zkratka z angličtiny: | SWOT je zkratka z angličtiny: | ||
| − | * S = Strengths (silné stránky) | + | :* S = Strengths (silné stránky) |
| − | * W = Weaknesses (slabé stránky) | + | :* W = Weaknesses (slabé stránky) |
| − | * O = Opportunities (příležitosti) | + | :* O = Opportunities (příležitosti) |
| − | * T = Threats (hrozby). | + | :* T = Threats (hrozby). |
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT. | Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT. | ||
<br /> | <br /> | ||
| Řádek 46: | Řádek 48: | ||
=== Balanced Scorecard (BSC) === | === Balanced Scorecard (BSC) === | ||
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv: | Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv: | ||
| − | # finanční | + | :# finanční |
| − | # zákaznická | + | :# zákaznická |
| − | # interní procesy | + | :# interní procesy |
| − | # učení a růst | + | :# učení a růst |
<br /> | <br /> | ||
Verze z 25. 12. 2017, 22:52
Měření výkonnosti a kvality v knihovnách České republiky i v zahraničí je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro zvyšování kvality poskytovaných knihovnických a informačních služeb a s tím spojené zajištění spokojenosti uživatelů s danou knihovnou. Měření výkonnosti je definováno jako "vytváření měřitelných indikátorů a jejich využívání ke kvantifikaci účinnosti a efektivnosti". [1]
Díky těmto indikátorům získávají knihovny nezbytnou zpětnou vazbu, díky které vědí, na jaký nedostatek se zaměřit a jak ho zlepšit, jaké silné a slabé stránky mají apod. V mnohém napomáhá měření kvality a výkonnosti i výpočetní technika, s jejíž pomocí je možné dlouhodobě a efektivně zaznamenávat získaná data. Ta spolu knihovny sdílejí například prostřednictvím pravidelných statistických výkazů, jež každoročně vkládají na portál statistických dat NIPOS. [2] Pro správné vyhodnocení je třeba znalost metod a nástrojů k analýze dat a definic zkoumaných indikátorů.
Obsah
Standardy pro knihovny
Normy
Pod pojmem norma rozumíme předpis, jak správně měřit a zaznamenávat výkonnost v jakékoli knihovně. Statistickou částí se zabývá norma ISO-2789:2013, která specifikuje, jak data uceleně zaznamenávat k následnému vykazování, a zajišťuje soulad mezi knihovnami z různých zemí. Pro samotné vyhodnocení dat a sledování efektivity knihovny slouží norma ISO-11620:2014. Upozorňuje, že je třeba respektovat fakt, že v různých knihovnách se nedají aplikovat stejné indikátory a současně definuje pro danou knihovnu ty správné.
Standard VKIS
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb stanovuje podmínky pro poskytování knihovnických služeb.[3] Vymezuje několik kategorií jako provozní doba, umístění a dostupnost knihovny, webová prezezentace knihovny apod. V nich knihovnám doporučuje, jak postupovat pro dosažení správného a efektivního chodu a plnění poslání za účelem uspokojení potřeb všech návštěvníků.
Metody měření kvality a výkonu
Total Quality Management (TQM)
Jde o metodu, která rozšiřuje vnímání QM (řízení kvality - Quality Management) o úplné zapojení všech pracovníků organizace. Podle ISO znamená TQM následující: „TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“ [4]
Benchmarking
Jedná se o metodu poskytující standardy pro porovnávání kvality a výkonu knihoven na základě shromážděných dat. Každá knihovna má možnost se zapojit do Benchmarkingu knihoven [5], a získat tak povědomí o svých silných a slabých stránkách. Samotný proces benchmarkingu probíhá podobně jako je tomu v modelu Petera Brophyho [5] v pěti základních krocích:
- plánování
- hledání partnerů
- sběr dat
- analýza dat
- aplikace změn
Benchmarking knihoven je obdoba německého BIX (Bibliotheksindex), jednoho z nejpropracovanějších nástrojů pro měření výkonů v knihovnách.
Analýza SWOT
SWOT je zkratka z angličtiny:
- S = Strengths (silné stránky)
- W = Weaknesses (slabé stránky)
- O = Opportunities (příležitosti)
- T = Threats (hrozby).
Jedná se o hojně využívanou metodu, zaměřující se na vnitřní a vnější prostředí organizace, která napomáhá organizaci rozebrat a zhodnotit její současný stav a současné situace jejího okolí. Cílem SWOT analýzy je podpora silných stránek, identifikace těch slabých, hledání příležitostí a vyvarování se hrozeb. V praxi se vyobrazuje jako čtvercová plocha rozdělená na čtyři části, kde každá z nich symbolizuje jedno z písmen z názvu SWOT.
Balanced Scorecard (BSC)
Metoda BSC, česky systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku,ODKAZ byla poprvé publikována v roce 1992 pány Robertem S. Kaplan a Davidem P. Nortonem. Jedná se o metodu měření výkonu podniku, která vznikla jako reakce na absenci propojení finančních a nefinančních ukazatelů. Autoři upozornili na to, že nelze brát v potaz pouze finance, které je pro projekt či fungování nutno obětovat, ale je nutno strategii orientovat i na jiné operativní činnosti. Metoda BSC hodnotí činnost podniku ze čtyř různých perspektiv:
- finanční
- zákaznická
- interní procesy
- učení a růst
Analýza logů
Vzhledem k tomu, že dnes už téměř každá organizace vlastní své vlastní webové stránky a pro většinu lidí začíná být jednodušší si informace vyhledat právě prostřednictvím internetu, se analýza logů stává velmi důležitou metodou. Pojmem "log" označujeme soubory se záznamem informacemi o své činnosti a analýzou jejich zpracování. Pro knihovny jsou obsahy logů velmi důležité, protože "monitorují", jak velká je návštěvnost webových stránek, jestli jsou uživatelé spokojeni s designem stránek, co nejčastěji vyhledávají nebo co naopak na stránkách postrádají apod.
Zdroj
- Článek vychází ze:
PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora.
Reference
- ↑ PRCHALOVÁ, Tereza. Metody výzkumu v knihovnách - analýza využívaných metod výzkumů v České republice i v zahraničí. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Drobíková, Barbora. Statistika a benchmarking v knihovnách. Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Statistika_a_benchmarking_v_knihovn%C3%A1ch
- ↑ NIPOS Kult (MK) 12-01 Knihovny Archivy - NIPOS [online]. Praha: NIPOS-CIK [cit. 2017-12-25]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=88
- ↑ [1] [online]. [cit. 25. 12. 2017].
- ↑ Total Quality Management (TQM). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2017, 09.10.2014 [cit. 25.12.2017]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management
- ↑ 5,0 5,1 KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.
Použitá literatura
KRČÁL, Martin. Využití metody benchmarkingu při měření výkonu knihoven. ProInflow: časopis pro informační vědy[online], 2016, 8(1) [cit. 2017-11-27]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1224/1494.
Klíčová slova
knihovna, měření kvality, měření výkonnosti, výzkum v knihovnách
Související články
Standard veřejných knihovnických a informačních služeb
Typy výzkumu v informační vědě
Výzkumné metody
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
