Typy výzkumu v informační vědě

Výzkumem se rozumí systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání o nejzákladnějších příčinách jevů a pozorovatelných skutečností, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Je prováděn v zájmu rozvoje poznání, bez snahy o aplikaci výsledků na řešení praktických poměrů.[1]

Definování cíle výzkumného projektu do značné míry určuje i typ výzkumné metody, která bude použita. Podle tohoto kritéria rozlišujeme čtyři základní typy výzkumů: explorativní (předběžný), deskriptivní (popisný), kauzální a monitorovací výzkum.

Základní členění

Explorativní výzkum– využívá se v počáteční fázi výzkumného projektu. Slouží k předběžnému zkoumání výchozí situace. Využívají se primární i sekundární data.

Deskriptivní výzkum - poskytuje základní obraz o vybraných aspektech zkoumaného problému v daném období, popisuje jevy a procesy, které jsou relevantní pro rozhodování.

Monitorovací výzkum– představuje soustavné sledování, zaznamenávání a analýzu interních i externích dat, sleduje odchylky. Využívá se kontinuální monitoring (např. glykemie u diabetiků) a ad hoc monitoring (tzn. jen pro konkrétní případ).

Kauzální výzkum– zabývá se odhalováním příčinných vztahů, je prováděn formou experimentu, kdy se studuje vliv změny jedné skupiny faktorů (příčinné faktory) na druhou skupinu faktorů (ovlivněné) za předpokladu, že jsou ostatní podmínky neměnné (= ceteris paribus).[2]

Další členění

Další možné členění výzkumů je na kvantitativní a kvalitativní.

Kvantitativní výzkumy – zkoumají se rozsáhlejší soubory respondentů, chtějí postihnout dostatečně reprezentativní vzorek, který se zpravidla sestavuje náhodným výběrem nebo plošným kvótním výběrem. Takový výzkum se snaží zachytit názory a chování lidí Získané poznatky se zpracovávají pomocí statistických postupů a zobecňují na celý základní soubor.[3]

Jedním z typů kvantitativního výzkumu je experimentální výzkum, v němž manipulujeme s vybraným vzorkem a pak měříme dopady. Příkladem neexperimentálního kvantitativního výzkumu jsou pozorovací a korelační studie.

Pozorovací studie – systematické pozorování přirozeného chování nebo četnosti zkoumaného jevu. Důsledné naplánování průběhu pozorování minimalizuje chyby a zkreslení pozorovatele. Úspěšnost pozorování prověří míra křížové spolehlivost mezi hodnotiteli.

Korelační studie – zkoumá vzájemný vztah (závislost či nezávislost) mezi dvěma jevy. Lze dojít ke třem možným výsledkům: žádný vzájemný vztah neexistuje, kladný vztah (vyšší hodnota prvního jevu znamená vyšší hodnotu druhého jevu), záporný vztah (vyšší hodnota prvního jevu znamená nižší hodnotu druhého jevu).[4]

Kvalitativní výzkum – umožňují hlubší poznání motivů chování lidí, odhalují povahu a souvislosti jejich názorů, preferencí, postojů, případně se snaží najít jejich příčiny.[3]

Oproti kvantitativnímu výzkumu je kvalitativní výzkum nestrukturovaný a obvykle je založen na malých výběrových souborech. Může být využit všude, kde cílem není měření, ale snaha pochopit motivaci, pocity či rozhodování respondentů, proto se často jedná o dlouhodobé (longitudinální) výzkumy. V tomto typu výzkumu hraje velkou roli osoba výzkumníka, který vyhledává a analyzuje jakékoli informace, které přispívají k osvětlení výzkumných otázek, provádí induktivní a deduktivní závěry. Základní výzkumné otázky v průběhu výzkumu doplňuje a dle potřeby modifikuje.[5]

Propojují-li se přístupy z kvantitativního i kvalitativního výzkumu, hovoříme o výzkumu smíšeném. Tento typ výzkumu se v současnosti využívá např. v pedagogických disciplínách, zejména evaluačním výzkumu.[6]

Typy výzkumu v informační vědě

Informační věda využívá výše uvedených typů výzkumu. Typickými příklady kvantitativního výzkumu jsou např. analýzy návštěvnosti knihoven, určování míry spokojenosti uživatelů s poskytovanými službami apod.

V posledních letech se informetrické, bibliometrické a scientometrické metody a metriky staly frekventovanými nástroji hodnocení výzkumných vědeckých organizací, respektive jejich publikačních výsledků. Dalším zajímavým příkladem byl projekt Metodika měření hodnoty služeb knihoven, realizovaný v letech 2012-2013 a zkoumající mj. také ekonomickou návratnost investic (ROI).1

Kvalitativní výzkum v informační vědě se zabývá např. informačním chováním člověka, prognózou nových trendů v oboru knihovnictví a s tím související proměnou tradičních služeb, jež knihovny poskytují.

Odkazy

Reference

  1. Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU. In: Rada pro výzkum, vývoj a inovace [online]. Praha: Úřad vlády ČR, © 2013 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932.
  2. 1 Typy výzkumů. In: Výzkumy.cz: oborový server pro výzkum trhu a veřejného mínění [online]. Praha: Data Collect s. r. o., © 2010-2014 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://vyzkumy.cz/typy-vyzkumu.
  3. 3,0 3,1 FORET, Miroslav, MEGYESIOVÁ, Silvia. Marketingový výzkum v regionálním rozvoji. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-773-1.
  4. WALKER, Ian. Výzkumné metody a statistika. Praha: Grada, 2013, s. 37-40. ISBN 978-80-247-3920-5.
  5. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, s. 47-53. ISBN 978-80-262-0219-6.
  6. VLČKOVÁ, Kateřina. Smíšený výzkum: Jedná se o nové a závažné téma? In: Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 1-2. ISBN 978-80-210-5553-7. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/capv2011/sbornikprispevku/vlckova.pdf.

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

Výzkumné metody, informační věda, kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum, experiment, pozorovací studie