Národní konzervační fond: Porovnání verzí

Řádek 6: Řádek 6:
 
NKF vznikl na základě výnosu Ministerstva školství a národní osvěty č. j. 28850/25-IV ze dne 7. března 1925. Byl zřízen jako nové konzervační oddělení v rámci Veřejné a univerzitní knihovny a nesl název Národní knihovna. Původně bylo záměrem zřídit Národní knihovnu jako samostatný ústav (měla být státní knihovnou centrální povahy s právem povinného výtisku), ale z finančních důvodů ministerstvo povolilo zřídit nové oddělení Veřejné a universitní knihovny, které převzalo povinnosti a personál zrušeného Československého ústavu bibliografického. Hlavní náplní činnosti tohoto nového oddělení byla především péče o rukopisy a tisky, které byly napsány a vytištěny na území Československé republiky nebo které se jí týkají (napsány a vytištěny mimo Československo).<ref>ELIŠKA, Svobodová. <i>Národní konzervační fond</i>. Praha, 1995. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/137283/</ref>Skutečná realizace této hlavní činnosti nastala až v roce 1935, a to po novele
 
NKF vznikl na základě výnosu Ministerstva školství a národní osvěty č. j. 28850/25-IV ze dne 7. března 1925. Byl zřízen jako nové konzervační oddělení v rámci Veřejné a univerzitní knihovny a nesl název Národní knihovna. Původně bylo záměrem zřídit Národní knihovnu jako samostatný ústav (měla být státní knihovnou centrální povahy s právem povinného výtisku), ale z finančních důvodů ministerstvo povolilo zřídit nové oddělení Veřejné a universitní knihovny, které převzalo povinnosti a personál zrušeného Československého ústavu bibliografického. Hlavní náplní činnosti tohoto nového oddělení byla především péče o rukopisy a tisky, které byly napsány a vytištěny na území Československé republiky nebo které se jí týkají (napsány a vytištěny mimo Československo).<ref>ELIŠKA, Svobodová. <i>Národní konzervační fond</i>. Praha, 1995. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/137283/</ref>Skutečná realizace této hlavní činnosti nastala až v roce 1935, a to po novele
 
tiskového zákona (Borecký,1925). Od roku 1935 získala Národní knihovna právo jednoho povinného výtisku všech tiskovin vydaných na území našeho státu či v cizině, měl-li autor nebo vydavatel bydliště v tehdejším Československu. Toto nové vládní nařízení č. 118 § 3 (o povinných výtiscích) a č. 119  (podrobné předpisy o povinných výtiscích k účelům úředním a studijním) z roku 1935 přímo uvádělo, že „jeden povinný výtisk... budiž odevzdán k účelům trvalé úschovy (konzervace) Veřejné a univerzitní knihovně v Praze (Národní knihovně,konzervačnímu oddělení Veřejné a univerzitní knihovny v Praze). Veřejná a univerzitní knihovna v Praze bude se nazývati Národní a univerzitní knihovna v Praze.“<ref>VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ ZE DNE 28.5.1935, JÍMŽ SE VYDÁVAJÍ PODROBNÉ PŘEDPISY O POVINNÝCH VÝTISCÍCH K ÚČELŮM ÚŘEDNÍM A STUDIJNÍM. In: 119/1935 Sb.. Praha: Wolters Kluwer, 1935, ročník 1935, 36/1935, číslo 119. Dostupné také z: https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=6257&Section=1&IdPara=1&ParaC=2</ref><ref>Vládní nařízení ze dne 28. května 1935 o povinných výtiscích. In: 118/1935 Sb.. Praha: Wolters Kluwer, 1935, ročník 1935, 36/1935, číslo 118. Dostupné také z: https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=6256&Section=1&IdPara=1&ParaC=2</ref>
 
tiskového zákona (Borecký,1925). Od roku 1935 získala Národní knihovna právo jednoho povinného výtisku všech tiskovin vydaných na území našeho státu či v cizině, měl-li autor nebo vydavatel bydliště v tehdejším Československu. Toto nové vládní nařízení č. 118 § 3 (o povinných výtiscích) a č. 119  (podrobné předpisy o povinných výtiscích k účelům úředním a studijním) z roku 1935 přímo uvádělo, že „jeden povinný výtisk... budiž odevzdán k účelům trvalé úschovy (konzervace) Veřejné a univerzitní knihovně v Praze (Národní knihovně,konzervačnímu oddělení Veřejné a univerzitní knihovny v Praze). Veřejná a univerzitní knihovna v Praze bude se nazývati Národní a univerzitní knihovna v Praze.“<ref>VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ ZE DNE 28.5.1935, JÍMŽ SE VYDÁVAJÍ PODROBNÉ PŘEDPISY O POVINNÝCH VÝTISCÍCH K ÚČELŮM ÚŘEDNÍM A STUDIJNÍM. In: 119/1935 Sb.. Praha: Wolters Kluwer, 1935, ročník 1935, 36/1935, číslo 119. Dostupné také z: https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=6257&Section=1&IdPara=1&ParaC=2</ref><ref>Vládní nařízení ze dne 28. května 1935 o povinných výtiscích. In: 118/1935 Sb.. Praha: Wolters Kluwer, 1935, ročník 1935, 36/1935, číslo 118. Dostupné také z: https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=6256&Section=1&IdPara=1&ParaC=2</ref>
 +
[[File:narodni_knihovna_11.jpg|250px|náhled|vpravo|Centrální depozitář Hostivař]]
 +
[[File:studovna Hostivař.jpg|250px|náhled|vpravo|Studovna NKF Hostivař ]]
  
 
'''''Primární funkcí''''' fondu je uchovávání veškerých bohemikálních publikací, periodik a speciálních dokumentů od vzniku NKF. Do NKF se doplňuje zásadně jeden exemplář. Duplicitní exempláře se zařazují pouze pokud je exemplář unikátního charakteru (podpis autora, věnování, …).Nelze v tuto chvíli stanovit, které sbírky a které dokumenty budou v budoucnosti významnější, protože to nyní nevíme. Proto nelze provádět obsahovou selekci a na ní budovat systém priorit, který by některé části našeho písemného dědictví odsoudil k zániku. Musíme se snažit zachránit národní kulturní dědictví v maximální úplnosti. <ref>POLIŠENSKÝ, Jiří. OCHRANA KNIHOVNÍCH FONDŮ Z HLEDISKA STRATEGICKÝCH PŘÍSTUPŮ [online]. , 315 -328 [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/ks2002/2002-3-315.pdf</ref><br />
 
'''''Primární funkcí''''' fondu je uchovávání veškerých bohemikálních publikací, periodik a speciálních dokumentů od vzniku NKF. Do NKF se doplňuje zásadně jeden exemplář. Duplicitní exempláře se zařazují pouze pokud je exemplář unikátního charakteru (podpis autora, věnování, …).Nelze v tuto chvíli stanovit, které sbírky a které dokumenty budou v budoucnosti významnější, protože to nyní nevíme. Proto nelze provádět obsahovou selekci a na ní budovat systém priorit, který by některé části našeho písemného dědictví odsoudil k zániku. Musíme se snažit zachránit národní kulturní dědictví v maximální úplnosti. <ref>POLIŠENSKÝ, Jiří. OCHRANA KNIHOVNÍCH FONDŮ Z HLEDISKA STRATEGICKÝCH PŘÍSTUPŮ [online]. , 315 -328 [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/ks2002/2002-3-315.pdf</ref><br />
 
Od roku 1996 se fond přestěhoval z již nevyhovujících podmínek do nové budovy Centrálního depozitu Hostivař (CDH). V roce 2014 byla dostavěna druhá budova z plánovaných tří v rámci Hostivaře a veškerý fond byl přestěhován do nových prostor. <br />
 
Od roku 1996 se fond přestěhoval z již nevyhovujících podmínek do nové budovy Centrálního depozitu Hostivař (CDH). V roce 2014 byla dostavěna druhá budova z plánovaných tří v rámci Hostivaře a veškerý fond byl přestěhován do nových prostor. <br />
 
'''''Sekundární funkcí''''' je půjčování prezenčně do studovny, ale pouze za podmínky pokud není na našem území dostupný žádný další svazek. Prezenční výpůjčky jsou při kladném posouzení možné z novodobých konzervačních fondů uložených v Hostivaři do Studovny v Centrálním depozitáři Hostivař. Expedice do jiných studoven je vyloučena. <ref>NÁRODNÍ, knihovna České republiky. <i>Výroční zpráva Národní knihovny České republiky</i>. Praha, 2014, 118 s. ISBN 1804-8625.</ref> <ref>Centrální depozitář Hostivař [online]. In: . [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: https://ihned.cz/c1-61859160-nahrada-za-kaplickeho-chobotnici-narodni-knihovna-otevrela-novy-depozitar-v-hostivari</ref> <br />  
 
'''''Sekundární funkcí''''' je půjčování prezenčně do studovny, ale pouze za podmínky pokud není na našem území dostupný žádný další svazek. Prezenční výpůjčky jsou při kladném posouzení možné z novodobých konzervačních fondů uložených v Hostivaři do Studovny v Centrálním depozitáři Hostivař. Expedice do jiných studoven je vyloučena. <ref>NÁRODNÍ, knihovna České republiky. <i>Výroční zpráva Národní knihovny České republiky</i>. Praha, 2014, 118 s. ISBN 1804-8625.</ref> <ref>Centrální depozitář Hostivař [online]. In: . [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: https://ihned.cz/c1-61859160-nahrada-za-kaplickeho-chobotnici-narodni-knihovna-otevrela-novy-depozitar-v-hostivari</ref> <br />  
−
 
−
[[File:narodni_knihovna_11.jpg|250px|náhled|vpravo|Centrální depozitář Hostivař]]
 
−
 
−
 
−
[[File:studovna Hostivař.jpg|250px|náhled|vpravo|Studovna NKF Hostivař ]]
 
  
 
== Hlavní činnosti a cíle ==
 
== Hlavní činnosti a cíle ==

Verze z 10. 2. 2019, 13:51

Národní konzervační fond je sbírkou dokumentů domácí a zahraniční provenience s časovým vymezením od roku 1901 do současnosti. Má přísně konzervační charakter a dokumenty nejsou běžně přístupné veřejnosti.


Historie Národního konzervačního fondu

NKF vznikl na základě výnosu Ministerstva školství a národní osvěty č. j. 28850/25-IV ze dne 7. března 1925. Byl zřízen jako nové konzervační oddělení v rámci Veřejné a univerzitní knihovny a nesl název Národní knihovna. Původně bylo záměrem zřídit Národní knihovnu jako samostatný ústav (měla být státní knihovnou centrální povahy s právem povinného výtisku), ale z finančních důvodů ministerstvo povolilo zřídit nové oddělení Veřejné a universitní knihovny, které převzalo povinnosti a personál zrušeného Československého ústavu bibliografického. Hlavní náplní činnosti tohoto nového oddělení byla především péče o rukopisy a tisky, které byly napsány a vytištěny na území Československé republiky nebo které se jí týkají (napsány a vytištěny mimo Československo).[1]Skutečná realizace této hlavní činnosti nastala až v roce 1935, a to po novele tiskového zákona (Borecký,1925). Od roku 1935 získala Národní knihovna právo jednoho povinného výtisku všech tiskovin vydaných na území našeho státu či v cizině, měl-li autor nebo vydavatel bydliště v tehdejším Československu. Toto nové vládní nařízení č. 118 § 3 (o povinných výtiscích) a č. 119 (podrobné předpisy o povinných výtiscích k účelům úředním a studijním) z roku 1935 přímo uvádělo, že „jeden povinný výtisk... budiž odevzdán k účelům trvalé úschovy (konzervace) Veřejné a univerzitní knihovně v Praze (Národní knihovně,konzervačnímu oddělení Veřejné a univerzitní knihovny v Praze). Veřejná a univerzitní knihovna v Praze bude se nazývati Národní a univerzitní knihovna v Praze.“[2][3]

Centrální depozitář Hostivař
Studovna NKF Hostivař

Primární funkcí fondu je uchovávání veškerých bohemikálních publikací, periodik a speciálních dokumentů od vzniku NKF. Do NKF se doplňuje zásadně jeden exemplář. Duplicitní exempláře se zařazují pouze pokud je exemplář unikátního charakteru (podpis autora, věnování, …).Nelze v tuto chvíli stanovit, které sbírky a které dokumenty budou v budoucnosti významnější, protože to nyní nevíme. Proto nelze provádět obsahovou selekci a na ní budovat systém priorit, který by některé části našeho písemného dědictví odsoudil k zániku. Musíme se snažit zachránit národní kulturní dědictví v maximální úplnosti. [4]
Od roku 1996 se fond přestěhoval z již nevyhovujících podmínek do nové budovy Centrálního depozitu Hostivař (CDH). V roce 2014 byla dostavěna druhá budova z plánovaných tří v rámci Hostivaře a veškerý fond byl přestěhován do nových prostor.
Sekundární funkcí je půjčování prezenčně do studovny, ale pouze za podmínky pokud není na našem území dostupný žádný další svazek. Prezenční výpůjčky jsou při kladném posouzení možné z novodobých konzervačních fondů uložených v Hostivaři do Studovny v Centrálním depozitáři Hostivař. Expedice do jiných studoven je vyloučena. [5] [6]

Hlavní činnosti a cíle

NKF funguje pod správou Národní knihovny. Je útvarem na úrovni oddělení, v jeho čele stojí vedoucí. Buduje, ochraňuje, trvale uchovává a předepsaným způsobem zpřístupňuje NKF, tj. archivní fond tuzemských a zahraničních bohemikálních dokumentů tištěných i netištěných (včetně periodické literatury),vydaných od r. 1901 doposud na dnešním území České republiky (příp. Československa) doplněná o zahraniční bohemika. Bohemikálním dokumentem, nebo-li bohemikem se rozumí dokument vydaný na území dnešní České republiky (územní bohemikum), napsaný autory původem z Česka (autorské bohemikum), napsaný v českém jazyce (jazykové bohemikum) nebo pojednávající o České republice (obsahové bohemikum)[7]. Je výstupním pracovištěm linky zpracování pro NKF, provádí signování, adjustaci, výběr publikací do vazby a buduje místní katalogy a kartotéky. Podílí se na provádění kontroly úplnosti průchodů přírůstku linkami zpracování a výsledky předává příslušným oddělením. Navrhuje zařazení jednotlivých dokumentů i souborů dokumentů do NKF. Poskytuje bibliograficko-informační, konzultační a poradenské služby v oblasti bohemikální literatury 20. a 21. století. Postupně převádí do automatizované báze dat údaje o knihovních jednotkách uložených v NKF. Zajišťuje provoz specializované studovny konzervačních fondů. Spolupracuje na projektech zaměřených na digitalizaci knihovních fondů. [8] Oddělení správy NKF má na starosti lístkový knihovní katalog NKF. Jedná se jmenný katalog s řazenými záznamy podle jména autorů nebo případně podle názvu dokumentu. Jeden katalog je pro monografie a druhý pro periodika. Záznamy byly doplňované jen do roku 1995. Dokumenty v NKF jsou označeny siglou[9] ABA001, která přísluší Národní knihovně ČR, jejímu úseku novodobých fondů a služeb. Tato sigla10 odkazuje na ústřední knihovnu umístěnou na území Prahy.v NKF používá formátově - pořadové stavění fondu [10].Uspořádání knihovního fondu podle formátu a dále podle přiděleného pořadového čísla. Multiplikáty a vícesvazková díla se řadí vedle sebe.</ref>.

Akviziční politika, skladba fondu a jeho uchování

Akviziční politika NKF je nastavena na úroveň 5, tzn. úplná (vyčerpávající) úroveň. Fondy ve specificky vyhraněném oboru, které usilují o to být tak vyčerpávající, jak je rozumně možné, tzv. “speciální fondy“, ve všech příslušných jazycích zahrnují vyčerpávající sbírku publikovaných prací, velmi rozsáhlou sbírku rukopisů, velmi rozsáhlou sbírku materiálů ve všech náležitých formátech. Fondy na úplné úrovni slouží jako národní nebo mezinárodní zdroje. Současný stav je o úroveň nižší. Zdrojem doplňování sbírky [11]domácích dokumentů je především povinný výtisk; jeho předmět je stanoven dobově platnými legislativními normami. Národní knihovna má ze zákona č. 37/1995 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb. právo na dva povinné výtisky. Jeden je uložen v Národním konzervačním fondu a druhý v Univerzálním knihovním fondu. Všechny povinné výtisky jsou půjčovány pouze prezenčně do studoven. Fond NKF je půjčován za splnění speciálních podmínek. Dalšími zdroji doplňování jsou nákup a dary dokumentů nebo doplnění z rezervních fondů NK. Domácí dokumenty jsou doplňovány plošně v celém tematickém a druhovém rozsahu s cílem relativně úplného pokrytí současné i retrospektivní produkce. V rámci sbírky existuje i rozsáhlejší soubor mimořádně získaných dokumentů tzv. samizdatů z období 1969-1989.
Zdrojem doplňování sbírky zahraničních dokumentů je nákup, mezinárodní výměna dokumentů a dary. Doplňování sleduje získávání patriotik, resp. zahraničních bohemik v dosažitelné úplnosti při respektování hlediska autorského (od nás vydané v zahraničí), jazykového (pro nás vydané v zahraničí) a tematického (o nás vydané v zahraničí). Z hlediska druhů dokumentů tvoří základ této sbírky tištěné dokumenty (knihy, seriály, aj.). Nejsou doplňovány dokumenty na netištěných druzích nosičů, které by později vyžadovaly reformátování (elektronické zdroje, audiovizuální dokumenty). V současné době je ve fondu přes 2 milióny unikátních jednotek. NKF archivuje bohemika a zahraniční bohemika. Ve fondu jsou živé (ty které se doplňují) a mrtvé (ty které se už nedoplňují) signatury. Exempláře jsou řazeny dle charakteru, tzn. monografie, periodika, mapy, kalendáře, CD/DVD, kazety, gramodesky, pohlednice a dle velikosti, tzn. monografie a periodika jsou rozděleny do 4 signatur, kalendáře na stolní a nástěnné.

Ochrana dokumentů v NKF

Na území České republiky funguje Český komitét Modrý štít. Jedná se o neziskovou dobrovolnou národní společnost Mezinárodního komitétu Modrý štít [12]. Zabývá se ochranou kulturního dědictví v naléhavých případech a ve výjimečných situacích. Velký důraz u skladování archivních exemplářů se klade na prostředí, ve kterém jsou uchovávány. Měří se vlhkost, teplota, světlo, ovzduší . Doporučená relativní vlhkost pro uchovávání tradičních dokumentů je 50 % s tolerancí ± 10 %. Doporučovaná teplota pro ochranu papírových dokumentů je přibližně 18 °C s tolerancí ± 2 °C. Požadovaná intenzita osvětlení by měla být do 50 lx (lux), krátkodobá je možná do 2500 lx. Intenzita UV-záření je doporučována do 75 m W/lm a roční osvit do 200000 lx.h. Optimální výměna vzduchu, nebo-li jeho proudění, je doporučováno do 0,5 m/s. V nových prostorách CDH je automatická klimatizace pro čištění vzduchu a nový hasící systém na bázi dusíku. V případě požáru se knihy nepoškodí, jako kdyby se hasilo pomocí vodních rozstřikovačů, které jsou ve staré budově CDH. V souvislosti s ochranou knihovních fondů se často užívá i metoda konzervace[13].Jde o soubor technik a postupů, prováděných s cílem zajistit co nejdelší životnost všech částí konzervovaného předmětu beze změny jejich fyzické podstaty. Aktivní konzervacezahrnuje například desinfekci, čištění, odkyselení, vyrovnání. Pasivní konzervace se týká mj. zajištění vhodného systému a klimatických podmínek uložení. Metoda restaurování, které zahrnuje techniky a postupy prováděné s cílem zlepšit fyzický stav restaurovaného předmětu, tj. přiblížit se jeho původnímu vzhledu a zajistit jeho funkčnost. Krajní podoba restaurování je rekonstrukce Metoda digitalizace

Projekt Národní digitální knihovna

Národní digitální knihovna má za cíl zdigitalizovat převážnou většinou novodobých dokumentů (od roku 1901 dále) a ty spolu s metadaty uložit, chránit a poté také podle zákonu zpřístupnit. Vznikl v roce 2010. Oskenováním dokumentů dochází k jejich ochraně před mechanickým poškozením. K ochraně před duplicitním skenováním se využívá číslo ČNB [14] a Registr digitalizace (RD) [15].

Příklady digitálních knihoven:

Kramerius verze 5 Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r.1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů. Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně. Kramerius je označení pro národní program ochranného mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru, který započal v roce 1997 pilotním projektem výzkumu a vývoje, při němž byla převedena na mikrofilm část kriticky poškozených, významných bohemikálních periodik. ruském jazyce.

Manuscriptorium - evropská digitální knihovna rukopisů Digitální knihovna Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, prvotisky, raně novověké tisky, mapy a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. Služba poskytuje snadný přístup k více než 444 tisícům popisných záznamů a 20 milionům digitalizovaných stran (téměř 67 tisíc digitalizovaných dokumentů) z asi 120 institucí, z nichž polovina je ze zahraničí (21 zemí).

Webarchiv - archiv českého webu Webarchiv se zaměřuje na archivaci národního webu jako na součást českého kulturního dědictví. Zabývá se archivací bohemikálních dokumentů zveřejněných na internetu – shromažďováním zdrojů, jejich archivací, dlouhodobou ochranou a zajištěním přístupu k těmto dokumentům. Akviziční politiku tvoří tři linie: archivace výběrová (sběr zdrojů na základě selekčních kritérií), tematická (kolekce zdrojů sledující témata, která rezonují v prostoru českého webu) a celoplošná ( automatický sběr obsahu na národní doméně).

Projekt virtuální depozitní knihovna

Virtuální depozitní knihovna[16] se součástí projektu „Vytvoření kooperativního systému pro budování a správu novodobých konzervačních knižních sbírek v České republice a vývoj potřebných nástrojů.“

Cílem tohoto projektu je především Vytvoření systému pro budování, správu a evidenci konzervačních knižních sbírek českých knihoven V průběhu tohoto projektu by měly být vytvořeny nástroje umožňující automatizaci procesů probíhajících v rámci konzervačních sbírek. Myšlena je tím hlavně evidence bohemikálních dokumentů, kontrola jejich výskytu v jednotlivých sbírkách, automatizované vytváření nabídkových a poptávkových seznamů takovýchto dokumentů a další procesy, jež by vedly k usnadnění práce s konzervačními sbírkami a k jejich obohacování o potřebné dokumenty. Projekt virtuální depozitní knihovny je rozdělen do tří fází. Vývoj aplikace Virtuální depozitní knihovna, průzkum novodobých fondů a zpracování rezervních fondů. Projekt rezervních fondu začal v červnu 2012 a skončí v prosinci 2015. Za toto období se zpracovalo cca 260 000 svazků. Tento fond je uložen v externím depozitu v Neratovicích. Je tvořen nezpracovanou sbírkou, která byla v tomto skladu. Dále je tvořen dary od knihoven a z pozůstalostí.

Sestavení certifikovaných metodik průzkumu novodobých fondů

Zkoumání efektivní správy konzervačních sbírek

Definice výpočtu optimálního počtu exemplářů uchovaných pro budoucí doplňování konzervačních knižních sbírek knihoven Posláním projektu je minimalizovat škody na knižním dědictví a zvýšit efektivitu doplňování konzervačních sbírek vytvořením uceleného funkčního systému. VDK je nástroj, který by měl umožnit konzervačním knihovnám využívat zautomatizované procesy pro práci se svými fondy,například zjišťovat počet dochovaných exemplářů v systému vybraných knihoven, zpracovat nabídkové seznamy knih vyřazovaných veřejnými knihovnami, doplňovat konzervační fondy a další procesy.

Soubor:Virtuální depozitní knihovna.jpg
uživatelské rozhraní aplikace VDK

]]

[17]


Odkazy

Reference

  1. ↑ ELIŠKA, Svobodová. Národní konzervační fond. Praha, 1995. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/137283/
  2. ↑ VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ ZE DNE 28.5.1935, JÍMŽ SE VYDÁVAJÍ PODROBNÉ PŘEDPISY O POVINNÝCH VÝTISCÍCH K ÚČELŮM ÚŘEDNÍM A STUDIJNÍM. In: 119/1935 Sb.. Praha: Wolters Kluwer, 1935, ročník 1935, 36/1935, číslo 119. Dostupné také z: https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=6257&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
  3. ↑ Vládní nařízení ze dne 28. května 1935 o povinných výtiscích. In: 118/1935 Sb.. Praha: Wolters Kluwer, 1935, ročník 1935, 36/1935, číslo 118. Dostupné také z: https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=6256&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
  4. ↑ POLIŠENSKÝ, Jiří. OCHRANA KNIHOVNÍCH FONDŮ Z HLEDISKA STRATEGICKÝCH PŘÍSTUPŮ [online]. , 315 -328 [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/ks2002/2002-3-315.pdf
  5. ↑ NÁRODNÍ, knihovna České republiky. Výroční zpráva Národní knihovny České republiky. Praha, 2014, 118 s. ISBN 1804-8625.
  6. ↑ Centrální depozitář Hostivař [online]. In: . [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: https://ihned.cz/c1-61859160-nahrada-za-kaplickeho-chobotnici-narodni-knihovna-otevrela-novy-depozitar-v-hostivari
  7. ↑ SVOBODOVÁ, Eliška. Národní konzervační fond ČR: The National Archival Collection of the Czech Republic. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce PhDr. Blanka Vorlíčková, Ph.D.
  8. ↑ Oddělení správy Národního konzervačního fondu. Národní knihovna [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2012, 29-12-2015 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/zakladni-dokumenty/vizitky/odbor-osdf3
  9. ↑ Sigla je značka nebo zkratka názvu knihovny, užívaná k jednoznačné identifikaci instituce např. v souborných katalozích (KTD, 2015). Systém sigel umožňuje přesné určení institucí i přes jejich možnou změnu názvu či adresy v průběhu let.
  10. ↑ KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): formátově pořadové stavění [online]. In: . [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/07/000000759.htm
  11. ↑ Národní konzervační fond: Charakteristika fondu [online]. In: . [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: http://konspekt.nkp.cz/nkfchar.phtml
  12. ↑ Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky: Český komitét Modrý štít [online]. In: . [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: https://www.skipcr.cz/odborne-organy/cesky-komitet-modry-stit
  13. ↑ KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): konzervační knihovna [online]. In: . 1998 [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/19/000001995.htm
  14. ↑ Souborný katalog České republiky: Číslo ČNB v SK ČR [online]. In: . [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: https://www.caslin.cz/caslin/spoluprace/sluzby-souborneho-katalogu-cr/cislo-cnb-v-sk-cr
  15. ↑ Registr digitalizace: evidence dokumentů digitalizovaných vČR [online]. [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/home
  16. ↑ Virtuální depozitní knihovna [online]. In: . [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/projekty-a-programy/vyzkum-a-vyvoj-naki/virtualni-depozitni-knihovna/vdk
  17. ↑ Virtuální depozitní knihovna: aplikace VDK [online]. In: . [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/o-knihovne/projekty-a-programy/vyzkum-a-vyvoj-naki/virtualni-depozitni-knihovna/jednotlive-cinnosti-v-projektu-vdk/nhledvyhledvachorozhran.png/view

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

Národní fond, ochrana fondu, akvize národního fondu, depozitář Hostivař

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Národní_konzervační_fond&oldid=57298“