Organizace informací. Jaké jsou základní problémy organizace informací? Definujte pojem doménová analýza a popište její význam pro organizaci informací. Jaký je význam doménových expertů? Co jsou to tzv. ontologie?: Porovnání verzí

Řádek 37: Řádek 37:
 
Informační doména je soubor [[Informační systém|informačních systémů]], zdrojů, služeb a procesů spojených se skupinou uživatelů se společnými zájmy a společným hlediskem, sdílející společnou terminologii. <ref name="bouzkova">BOUZKOVÁ, Helena. Problematika celoživotního vzdělávání v kontextu profese knihovníka a informačního pracovníka ve zdravotnictví: Analýza potřeb a návrh konceptu. Praha, 2018. 125 s. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. RNDr. Jiří Souček, CSc</ref>
 
Informační doména je soubor [[Informační systém|informačních systémů]], zdrojů, služeb a procesů spojených se skupinou uživatelů se společnými zájmy a společným hlediskem, sdílející společnou terminologii. <ref name="bouzkova">BOUZKOVÁ, Helena. Problematika celoživotního vzdělávání v kontextu profese knihovníka a informačního pracovníka ve zdravotnictví: Analýza potřeb a návrh konceptu. Praha, 2018. 125 s. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. RNDr. Jiří Souček, CSc</ref>
  
−
Zakladatelm Birger Hjørland. Doménová analýza staví na domněnce, že ačkoli jsou lidé navzájem odlišní, lze je do určité míry zgeneralizovat právě na základě kulturního prostředí nebo společenské vrstvy, ze které pocházejí a které je ovlivňují, a roztřídit do skupin (domén). Tyto domény potom mají vliv na výzkum [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?|informačního chování]]. Klasifikace uživatelů do domén usnadňuje tvorbu informačních systémů tak, aby vyhovovaly různým skupinám uživatelů – ideální informační systém by měl odrážet strukturu domény. Znalost domény umožňuje informačním specialistům reagovat na požadavky uživatelů a vytvořit tak informační systém takřka a míru. <ref name="kal">KALMÁROVÁ, Kristýna. Doménová analýza. WikiKnihovna [online]. 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza</ref>
+
Zakladatelm [[Birger Hjørland]]. Doménová analýza staví na domněnce, že ačkoli jsou lidé navzájem odlišní, lze je do určité míry zgeneralizovat právě na základě kulturního prostředí nebo společenské vrstvy, ze které pocházejí a které je ovlivňují, a roztřídit do skupin (domén). Tyto domény potom mají vliv na výzkum [[Informační chování. Definujte pojem informační chování a uveďte, jakými způsoby se jím zabývají informační studia. Jaké základní druhy informačního chování se obvykle uvádějí a jak se od sebe liší?|informačního chování]]. Klasifikace uživatelů do domén usnadňuje tvorbu informačních systémů tak, aby vyhovovaly různým skupinám uživatelů – ideální informační systém by měl odrážet strukturu domény. Znalost domény umožňuje informačním specialistům reagovat na požadavky uživatelů a vytvořit tak informační systém takřka a míru. <ref name="kal">KALMÁROVÁ, Kristýna. Doménová analýza. WikiKnihovna [online]. 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza</ref>
  
 
https://wikisofia.cz/wiki/Ontologie
 
https://wikisofia.cz/wiki/Ontologie

Verze z 10. 3. 2022, 16:25

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Organizace informací

Organizace informací a informačních zdrojů je jedna z hlavních stránek informačních věd. Spočívá v podstatě v klasifikování a pojmenovávání. [1] Obecným cílem procesu organizace je efektivní využití organizovaných zdrojů prostřednictvím nastolení pořádku místo chaosu, tj. snížení entropie. [2] Cílem je vyhledatelnost a srozumitelnost. Čím více úsilí věnujeme organizaci informací, tím méně ho budeme muset vynaložit při jejich vyhledávání a využívání – a naopak. Podstatou jakékoli organizace, včetně organizace informací a znalostí, je princip ekvivalence (stejnosti, podobnosti). [3]

Problémy spojené s organizací znalostí

Obtížné určování efektivnost

Subjektivnost v chápání obsahu/potřeby informace

Organizace informací usnadňuje jejich vyhledávání tehdy, když podporuje nalezení shody mezi obsahem informace a její potřebou. Avšak vzhledem k tomu, že chápání významu je ovlivněno i subjektivními faktory, je nalezení takové shody obtížné.

K dispozici je i více možných pohledů na to, kdy považovat informační potřebu za uspokojenou. Nabízí se například:

  • přesná odpověď na přesnou otázku (např. „Kolik je hodin?“ – „Sedm patnáct.“)
  • částečná odpověď na otázku
  • nabídka zdroje informace (odkaz na něj)
  • poskytnutí rozšiřující (background) informace

Proměnlivost obsahu/potřeby informace v čase

Změny informačních potřeb a změny chápání obsahu informačních zdrojů v čase jsou objektivním faktem. Otázkou je, zda na tuto změnu reagovat reorganizací zdrojů (spojenou s dalšími náklady), či zda ponechat uspořádání v historické podobě už neodpovídající současným potřebám.

Závislost na (přirozeném) jazyce a na kulturním kontextu

Klíčovou technikou organizace znalostí je provedení obsahové analýzy a vyjádření jejích výsledků v nějakém jazyce. Použití přirozeného jazyka k těmto účelům je na jedné straně výhodné pro uživatele, který tento jazyk zná, na druhé straně je komplikováno nejednoznačností (synonymie, homonymie) a vágností významu. Tvorba umělého (formalizovaného) jazyka pro tyto účely pak opět vyžaduje dodatečné investice jak ze strany jeho tvůrců, tak ze strany uživatelů.

Přechod od „papírových“ dokumentů k elektronickým

Jak je známo z dějin sociální komunikace, nová komunikační média vyvolávají k životu nové typy sociální komunikace a s tím i nové informační potřeby, jimž se musí přizpůsobit i procesy organizace informací. V případě elektronických dokumentů dochází navíc ještě k vyšší míře oddělení obsahu a nosiče – zřetelněji než dříve přichází ke slovu požadavek organizovat skutečně „čistou“ informaci a ne pouze fyzické předměty, na nichž je informace zachycena. Mění se vztah originál – kopie a snadnost duplikace elektronických dokumentů vede k přehodnocení funkce odkazů.

Informační zahlcení

Kvantitativní nárůst potenciálně dostupných informací je tak veliký, že tato kvantita přechází v novou kvalitu: informační zahlcení je už vnímáno jako větší problém než nedostatek informací. Příčinou této exploze v dostupnosti informací se staly počítačové aplikace pro zpracování a digitalizaci dokumentů a počítačové sítě, které revolučním způsobem usnadnily vytváření a publikování obsahu.

Jsou potřeba nástroje jenž jež usnadní zpracování a organizaci informací. Jsou zapotřebí jednak nástroje pro zredukování (filtrování) dostupných informací jen na ty relevantní, jednak (na první pohled možná poněkud paradoxně) nástroje pro tvorbu přidaných informací 52 v podobě metadat.

Důvěryhodnost

S rostoucím počtem dostupných informací se zvyšuje i množství těch, u nichž nejsou k dispozici tradiční indikátory důvěryhodnosti, např. renomovaný vydavatel či časopisecký titul. Dnešní uživatel tak navíc k problémům získání informace a rozhodnutí o její relevanci stále častěji řeší problém, zda může důvěřovat jejímu obsahu.

Doménová analýza

Informační doména je soubor informačních systémů, zdrojů, služeb a procesů spojených se skupinou uživatelů se společnými zájmy a společným hlediskem, sdílející společnou terminologii. [4]

Zakladatelm Birger Hjørland. Doménová analýza staví na domněnce, že ačkoli jsou lidé navzájem odlišní, lze je do určité míry zgeneralizovat právě na základě kulturního prostředí nebo společenské vrstvy, ze které pocházejí a které je ovlivňují, a roztřídit do skupin (domén). Tyto domény potom mají vliv na výzkum informačního chování. Klasifikace uživatelů do domén usnadňuje tvorbu informačních systémů tak, aby vyhovovaly různým skupinám uživatelů – ideální informační systém by měl odrážet strukturu domény. Znalost domény umožňuje informačním specialistům reagovat na požadavky uživatelů a vytvořit tak informační systém takřka a míru. [5]

https://wikisofia.cz/wiki/Ontologie

Ontologie

V informačních vědách neexistuje jediný obecně přijímaný význam pojmu ontologie. V informatickém pojetí je ontologie „informační artefakt“, který modeluje zájmovou (problémovou) doménu. Ontologie definuje koncepty a vztahy, které v modelované doméně existují. Ontologie se skládají ze čtyř základních prvků: tříd, vlastností, relací a individuí (angl. individuals). [6]

Dle definice TDKIV je ontologie typ pojmového modelu vymezené domény. Jejím účelem je komunikace, opakované využití a organizace znalostí, popis skutečnosti pro počítačové zpracování a automatické odvozování znalostí. Má formu inženýrského artefaktu, navrženého s předem stanoveným cílem. Obsah tvoří třídy a jejich vlastnosti. Význam tříd je vymezen pomocí axiomů. Výběr tříd, jejich vlastností a způsob strukturování ontologie je založen na implicitně či explicitně stanovených ontologických závazcích.[7]


Příklady ontologií:

  • Dublin Core (DC) – definuje obecné metadatové vlastnosti jako titulek (dc:title), autor (dc:creator), datum (dc:date), předmět (dc:subject), atd.
  • Firend of a Friend (FOAF) – definuje koncepty pro popis osob, jejich aktivit a jejich vztahů k jiným osobám a objektům
  • GoodRelations – definuje koncepty pro popis produktů, služeb a dalších věcí relevantních pro e-komerci
  • Semantically Interlinked Online Communities (SIOC) – je navržen pro popis uživatelů a jejich příspěvků na weblozích, diskuzních fórech, atd.
  • Basic Geo (WGS84) – definuje vlastnosti pro zeměpisnou šířku a délku pro popis geografické polohy věcí
  • Music Ontology – definuje koncepty pro popis věcí souvisejících s hudbou jako umělci, alba, písně, atd. [6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BAWDEN, David a ROBINSON, Lyn. Úvod do informační vědy. 1. vydání. Doubravník: Flow, 2017. 451 stran. ISBN 978-80-88123-10-1.
  2. ↑ KUČEROVÁ, Helena. České termíny pro věcné pořádání informací po 40 letech: Příspěvek k terminologické diskusi. ProInflow [online]. 07.01.2014 [cit. 2022-03-07]. ISSN 1804–2406. Dostupný z: https://journals.phil.muni.cz/proinflow/article/view/2013-3-2/15284
  3. ↑ KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí. Ústav informačních studií a knihovnictví [online]. Praha, 2014 [cit. 2022-03-07]. Dostupný z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Organizace-znalost%C3%AD_Ku%C4%8Derov%C3%A1.pdf
  4. ↑ BOUZKOVÁ, Helena. Problematika celoživotního vzdělávání v kontextu profese knihovníka a informačního pracovníka ve zdravotnictví: Analýza potřeb a návrh konceptu. Praha, 2018. 125 s. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. RNDr. Jiří Souček, CSc
  5. ↑ KALMÁROVÁ, Kristýna. Doménová analýza. WikiKnihovna [online]. 2013 [cit. 2022-03-10]. Dostupný z: https://wiki.knihovna.cz/index.php/Dom%C3%A9nov%C3%A1_anal%C3%BDza
  6. ↑ 6,0 6,1 ZEMÁNEK, Jan. Strukturovaná data na webu: srovnání Linked Data a webových API [online]. Praha, 2011. Dostupné také z: https://isis.vse.cz/zp/portal_zp.pl?podrobnosti_zp=28617
  7. ↑ KUČEROVÁ, Helena. Ontologie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003169&local_base=KTD.

Doporučená literatura

  • KATSIKIDES, Savvas A., ed. Informatics, organization and society. Wien: Oldenbourg, 1994. 319 s. Schriftenreihe der Österreichischen Computer Gesellschaft; Bd. 72. ISBN 3-7029-0374-7.
  • SOKOLOWSKY, Peter. Organizace a management podnikového zpracování informací: informační management 2. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 94 s. ISBN 80-7184-454-3.
  • WEISSMAHR, Béla. Ontologie. 2., durchgeseh. Aufl. Stuttgart: W. Kohlhammer, 1991. 182 s. Grundkurs Philosophie; Bd. 3. Urban Taschenbücher; Bd. 347. ISBN 3-17-011775-0.
  • Library and information science and the philosophy of science [online]. Bradford, England: Emerald Group Publishing, ©2005. Journal of documentation; v. 61, no. 1 [cit. 2022-03-07]. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=233854.
  • UMLAUF, Konrad, ed. Grundwissen Medien, Information, Bibliothek. Stuttgart: Anton Hiersemann Verlag, 2016. 290 stran. Bibliothek des Buchwesens; Band 25. ISBN 978-3-7772-1603-4.

Související články

Klíčová slova

organizace informací, informace, ontologie, doménová analýza, doménový expert

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Organizace_informací._Jaké_jsou_základní_problémy_organizace_informací%3F_Definujte_pojem_doménová_analýza_a_popište_její_význam_pro_organizaci_informací._Jaký_je_význam_doménových_expertů%3F_Co_jsou_to_tzv._ontologie%3F&oldid=70652“