Zdrojový kód: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
{{pracuje se}}
 
{{pracuje se}}
'''Zdrojový kód''' je termín využívaný v informatice pro zápis textu počítačového programu v daném [[programovací jazyk|programovacím jazyce]]. Tento zápis se může ukládat v podobě textových souborů. Vždy však ale záleží na [[programovací jazyk|programovacím jazyce]], jelikož má každý svou příponu souboru.
+
'''Zdrojový kód''' je možné definovat, jako plně spustitelný popis [[Software|softwarového systému]]. Jeho skladba by měla zapříčinit funkční grafickou reprezentaci. Tento termín je hlavně využívaný v [[Informatika|informatice]] pro zápis textu počítačového programu v daném [[programovací jazyk|programovacím jazyce]]. Tento zápis se může ukládat v podobě textových souborů. Vždy však ale záleží na programovacím jazyce, jelikož má každý svou příponu souboru.
  
 
== Pravidla pro psaní zdrojového kódu ==
 
== Pravidla pro psaní zdrojového kódu ==

Verze z 16. 3. 2022, 09:00

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Zdrojový kód je možné definovat, jako plně spustitelný popis softwarového systému. Jeho skladba by měla zapříčinit funkční grafickou reprezentaci. Tento termín je hlavně využívaný v informatice pro zápis textu počítačového programu v daném programovacím jazyce. Tento zápis se může ukládat v podobě textových souborů. Vždy však ale záleží na programovacím jazyce, jelikož má každý svou příponu souboru.

Pravidla pro psaní zdrojového kódu

Zdrojový kód v Javasctiptu

Dodržování pravidel při psaní zdrojových kódu je velmi důležité. Zvláště, když se na něm podílí větší skupina lidí, ve které si tyto kódy lidé (kolegové) mezi sebou sdílejí[1].

Mezi nejčastější pravidla patří :

  • Psaní velkých a malých písmen v názvech
  • Dodržování maximální doporučené délky názvu
  • Volba názvu
  • Správné rozvržení zdrojového kódu včetně odsazování
  • Klíčová slova a názvy proměnných

Zápis zdrojového kódu

Programátoři nejčastěji zapisují zdrojové kódy pomocí textových editorů. Existují ale také specializované programy, které usnadňují programátorům psaní těchto kódů, nebo pomocí nich lze zdrojový kód vygenerovat. Tyto editory mohou být součástí integrovaného vývojového prostředí (IDE – Integrated Development Environment)[2]. Při zápisu kódu je potřeba dodržovat několik pravidel v podobě stylu a úpravy. Výsledkem dodržování těchto pravidel je lepší přehlednost, čitelnost a orientace mezi řádky. Pro správnost kódu (a později pro funkčnost a spuštění programu) je nutné, aby byla dodržena programovací syntaxe.


Využití kódu

Samotný napsaný zdrojový kód nelze nijak využít. Zdrojový kód je potřeba provádět přímo skrze interprety (software), nebo je nutné jej zpočátku „přeložit“ do strojového kódu a poté ho spustit. K překládání kódů slouží tzv. kompilátor. Kompilátor[3] neboli překladač, má za úkol překládat algoritmy do jednodušších programovacích jazyků nebo do strojového kódu. U interpretů[4] je možné vykonávat zápis dalšího programu přímo v daném programovacím jazyce bez nutnosti překládání do strojového kódu.


Licence

Zdrojové kódy, později programy, jsou vázány licencí. Typ licence můžeme rozdělit na volný (svobodný software) a na proprietární.

Za svobodný software[5] je považován takový program, který je volně dostupný pro využívání, umožňuje další jeho úpravy a distribuci.

Proprietární software[6] není volně dostupný a uplatňují se na něj autorská práva.

Historie

Tom Kilburn

První software byl vytvořen ve 40. letech 20. století pomocí binárního kódu. Tento software se zároveň považuje za počáteční vzorek zdrojového kódu. Za průkopníka počátečního zdrojového kódu v podobě, jak ho známe dnes, je považován anglický matematik a počítačový vědec Tom Kilburn.

Tom Kilburn[7] vytvořil v roce 1948 program, který byl uložen v paměti počítače. Tento program prováděl matematické operace a řešil matematické rovnice.

Odkazy

Reference

  1. LINHART, Ondřej. Konvence při psaní zdrojového kódu. Dotnetportal.cz. [online]. 1.1.2008 [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://www.dotnetportal.cz/clanek/62/Konvence-pri-psani-zdrojoveho-kodu
  2. ROUSE, Margaret. What is source code?. Techtarget. [online]. [2016] [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://searchsoa.techtarget.com/definition/source-code
  3. Překladač. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99eklada%C4%8D
  4. Interpret (software). Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Interpret_(software)
  5. Svobodný software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodn%C3%BD_software
  6. Proprietární software. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Propriet%C3%A1rn%C3%AD_software
  7. Tom Kilburn. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-12-13]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tom_Kilburn


Použitá literatura

Související články

Programovací jazyk
Informační technologie
Java - programovací jazyk
Python
Datové struktury
R - programovací jazyk
Objektově orientované systémy databází
NodeXL: Programovací jazyky Ruby a C++ očima Twitter diskuzí
Booleovské operátory


Klíčová slova

Syntax, kompilátor, licence, programovací jazyk, vývoj, vývojové prostředí, zdrojový kod