Štěstí: Porovnání verzí

Verze z 17. 11. 2014, 13:00

Štěstí je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.

Emoce jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme strach, úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální.

Obsah

1 Pozitivní psychologie
- 1.1 Mapa spokojenosti populace
2 Zdroje štěstí
- 2.1 Související články
- 2.2 Klíčová slova

Pozitivní psychologie

Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru pozitivní psychologie, kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet Martin Seligman. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem flourish, který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. Martin Seligman také určil, že štěstí má tři dimenze: potěšení, angažovanost a smysluplnost. Později k těmto dimenzím přidal ještě dobré vztahy s druhými lidmi a snahu uspět.

Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín PERMA(Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)
V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková metoda SST (Signature Strengths Test), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu Values In Action Institute pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.

Mapa spokojenosti populace

Adrian White z University of Leicester sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. “We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being.“ uvedl Adrian White při publikaci této mapy.

Zdroje štěstí

Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to genetika, temperament a osobnost. Sekundárně pak bohatství, zdraví, životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. Sonja Lyubomirsky ve své knize Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete, uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.

Související články

Emoce

Klíčová slova

štěstí, pozitivní psychologie

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 '''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální.
-=== Pozitivní psychologie ===
+== Pozitivní psychologie ==
-Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři části: potěšení, závazek a význam.
+Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''.
+* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA'''(Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)
 * V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.
+=== Mapa spokojenosti populace ===
 '''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation.
 “''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.
+== Zdroje štěstí ==
+Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.
+=== Související články ===
+[[Emoce]]
+=== Klíčová slova ===
+štěstí, pozitivní psychologie