Digitalizace: Porovnání verzí
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště [http://www.eeagrants.cz/ Norské fondy] udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například [http://www.lib.cas.cz/ Knihovna Akademie věd]) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v [http://www.mlp.cz Městské knihovně Praha]). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. Jedná se o volně přístupný (open source) systém pro správu digitálních dat a digitální knihovnu [[Kramerius]], jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií; [[Manuscriptorium]], digitální knihovnu zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy a [[Webarchiv]], jehož hlavním úkolem je archivace významnějších českých stránek (z domény .cz).<br /><br /> | Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště [http://www.eeagrants.cz/ Norské fondy] udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například [http://www.lib.cas.cz/ Knihovna Akademie věd]) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v [http://www.mlp.cz Městské knihovně Praha]). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. Jedná se o volně přístupný (open source) systém pro správu digitálních dat a digitální knihovnu [[Kramerius]], jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií; [[Manuscriptorium]], digitální knihovnu zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy a [[Webarchiv]], jehož hlavním úkolem je archivace významnějších českých stránek (z domény .cz).<br /><br /> | ||
Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit dlouhodobá [[ochrana digitálních dokumentů]]. | Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit dlouhodobá [[ochrana digitálních dokumentů]]. | ||
− | K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní [[metadatové standardy]]. <ref>Melichar, M.& Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj>. ISSN 1804-4255.</ref> | + | K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní [[metadatové standardy]].<ref>Melichar, M.& Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj>. ISSN 1804-4255.</ref> |
==Hardware a software== | ==Hardware a software== |
Verze z 13. 12. 2014, 20:09
Digitalizace je jednou z technologií reformátování dokumentů (tj. převod obsahu dokumentu na jiný nosič, médium). Při digitalizaci dochází k převodu analogových dokumentů (obrázky, text, audio, video) do digitální podoby.[1] Kromě klasických papírových dokumentů se digitalizuje i audio a video a novým trendem je digitalizace 3D objektů, například glóbů v Mapové sbírce Přírodovědecké fakulty UK. Další technologií pro reformátování dokumentů je například mikrofilmování.[2]
Obsah
Důvody digitalizace
Paměťové instituce uchovávají velké množství starých, vzácných, převážně papírových dokumentů. Tyto dokumenty přirozeně fyzicky degradují a hrozí riziko ztráty informací v nich obsažených. Proto tyto instituce dokumenty reformátují. Jednou z hlavních motivací digitalizace byla a je ochrana analogových dokumentů. Digitální kopie snižují četnost manipulací s originálním dokumentem a zároveň má digitalizace zajistit uchování obsahu dokumentu pro další generace. Dalším důvodem digitalizačních aktivit je zpřístupnění. Digitalizace pro zpřístupnění v posledních letech převažuje nad ochrannou digitalizací.[3]
Výhody digitalizace a digitálních dokumentů
Mezi nevýhody digitalizace patří:
- Digitalizace umožňuje zpřístupnit jinak těžko dostupné dokumenty (vzácné, křehké, vzdálené) a to odkudkoliv, kdykoliv (24/7) a pro více uživatelů najednou, stačí jen počítač a přístup na internet.
- Digitální objekty lze poměrně snadno upravit, vylepšit. Například zvýraznění kontrastu černé a bílé u digitalizované fotografie může zlepšit čitelnost nápisů, viditelnost pozadí apod. [4]
Nevýhody digitalizace a digitálních dokumentů
Mezi nevýhody digitalizace patří:
- Digitalizace je poměrně drahá a časově náročná, prestože se v počátcích digitalizačních aktivit považovala za levnější než správa fyzického fondu. (Marek, 2014b; The whole digital...2007)
- Digitální dokumenty se vlivem zastarávání hardware a software stávají také předmětem ochrany, která je komplikovanější (Hutař, 2012). Britská knihovna (The British Library) dokonce přestala považovat digitalizaci za způsob ochrany analogových dokumentů.[5] Více viz ochrana digitálních dokumentů .
- Možnost úpravy digitálních dokumentů může v budoucnosti vést k pochybnostem o jejich autenticitě.
Digitalizace v České republice
Od konce 40. let 20. stol se v Národní knihovně začala používat technologie mikrofilmování pro ochranné reformátování.(Národní knihovna ČR, 2012) V 90. letech bylo mikrofilmování doplněno technologií digitalizace -jedná se o tzv. hybridní metodu reformátování. Dnes je hlavní metodou reformátování digitalizace.
První digitalizační projekty se u nás objevily v 90. letech 20. století ve velkých centrálních knihovnách. Pro menší instituce byla digitalizace příliš drahá. Nejdříve se digitalizovaly cenné, vzácné a ohrožené dokumenty. K popisu dokumentů se použivaly proprietární (lokální, nestandardizované) metadatové standardy[6]
Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště Norské fondy udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například Knihovna Akademie věd) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v Městské knihovně Praha). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. Jedná se o volně přístupný (open source) systém pro správu digitálních dat a digitální knihovnu Kramerius, jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií; Manuscriptorium, digitální knihovnu zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy a Webarchiv, jehož hlavním úkolem je archivace významnějších českých stránek (z domény .cz).
Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů.
K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní metadatové standardy.[7]
Hardware a software
Hardware
Pro digitalizaci dokumentů je potřeba minimálně:
Software
Anderson a Maxwell (2014) doporučují:
- software pro skenování
Uložení digitálních dat
Dnes je běžná kombinace offline uložení (pro archivaci) a online uložení (pro zpřístupnění). Digitální objekty se ukládají na:
- optické disky-dnes méně časté, spíše pro menší objemy dat (např. digitální archiv optických disků CD-R Národní knihovny ČR)
- magnetické pásky-používají se pro dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů (např. robotická magnetopásková knihovna Národní knihovny ČR)
- harddisky-používají se pro zpřístupňování digitálních objektů [8]
Proces digitalizace
Skenování dokumentů tvoří jen menší část celého procesu digitalizace. Jedná se o složitý a dlouhý proces sestávající z několika fází a kroků.
1. fáze
- Výběr materiálu k digitalizaci na základě stanovených kritérií (zájem o dílo, jeho hodnota a vlastnosti, autorská práva apod.)
- Příprava předloh na digitalizační proces (konzervace, restaurace)
- Volba standardů (obrazové formáty, textové formáty, metadatové standardy…)
2. fáze
- Převod dokumentu do digitální podoby
- Úprava obrázku, použití OCR software
- Kontrola kvality výsledku
- Sběr metadat
- Uložení
3. fáze
- Zpřístupnění digitálních objektů na webovém serveru, v repozitáři
4. fáze
- Správa a dlouhodobá ochrana digitálních objektů [9]
Odkazy
Reference
<references>/
Klíčová slova
reformátování, ochrana dokumentů, uložení digitálních dat
- ↑ Vrbenská, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001728&local_base=KTD.
- ↑ Marek, J. 2014. Digitalizace v knihovnách: Paměťové instituce a jejich role : důvody a podstata digitalizace [online prezentace]. [cit. 2014-06-08]. Prezentace v PDF.
- ↑ Hutař, J. 2012. Digitalizace, popis pomocí metadat a jejich formáty. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 244 s., 74 s. příl. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stanislav Kalkus.
- ↑ Anderson, C.G & Maxwell,C. 2004. Starting a digitization center. 1st. pub. Oxford: Chandos Publishing, 2004, xi, 195 s. ISBN 1-84334-074-7.
- ↑ Cubr,L. 2010. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.
- ↑ Melichar, M. & Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj>. ISSN 1804-4255.
- ↑ Melichar, M.& Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj>. ISSN 1804-4255.
- ↑ Melichar, M & Hutař, J. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0>. ISSN 1804-4255.
- ↑ Anderson, C.G & Maxwell,C. 2004. Starting a digitization center. 1st. pub. Oxford: Chandos Publishing, 2004, xi, 195 s. ISBN 1-84334-074-7.