Bradfordův zákon: Porovnání verzí
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
* [[Bezpečnost]] | * [[Bezpečnost]] | ||
* [[Soukromí]] | * [[Soukromí]] | ||
| − | * [[Svoboda | + | * [[Svoboda]] |
|} | |} | ||
Verze z 6. 1. 2015, 13:55
Bradforův zákon, kterému se také někdy říká Bradfordův zákon rozptylu[1], je bibliometrický zákon objevený Samuelem C. Bradfordem v roce 1934.
Tento zákon poukazuje na závislost mezi konečným počtem dokumentů a rozložením dokumentů v určitých tématických oblastech[2] – nejčastěji se jedná o časopisy. Zákon byl objeven při hledání východiska u problému s rešeršemi v oblasti geofyziky. Díky tomu bylo zjištěno (a jak taky tento zákon udává), že maximum propojených a relevantních článků existuje v minimálním počtu časopisů, které dohromady tvoří „jádro oboru“.
Ve výsledku tedy Bradford konkrétně zjistil, že jím hledané téma lze najít téměř ve 330 časopisech[3]. Tento výsledek poté rozdělil na tři menší skupiny se vzájemně stejným počtem článků.
Následně tedy v každé skupině narůstal počet časopisů v poměru: 1 : n : n2
Využití Bradfordova zákonu v praxi
Celkový počet článků: 690
Počet titulů časopisů: 26
Jádro: 2 (230)
1. Zóna: 6 (230)
2. Zóna: 18 (230)
Výsledný poměr: 1 : 3 : 9
n=3 (číslo jsme získali vydělením počtu titulů v první zóně počtem titulů v jádru.)
Zdroje
Reference
- ↑ Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace. [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm
- ↑ Možnosti využití bibliometrických metod. [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~murysovt/ukoly/bibliomet.htm
- ↑ Bibliometrie pro měření kvality informací. [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2011/B_BSeBA/um/2061471/Bibliometrie__citacni_analyza.txt
Související články
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
