Haptika: Porovnání verzí
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Haptika''' pochází z řeckého slova ''haptein'', což znamená dotýkat se. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.<ref name="krivo">KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace</i>. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.</ref> | '''Haptika''' pochází z řeckého slova ''haptein'', což znamená dotýkat se. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.<ref name="krivo">KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace</i>. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.</ref> | ||
| − | |||
== Charakteristika == | == Charakteristika == | ||
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].<ref name="devito">DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.</ref> Jedná se o taktilní [[kontakt]], tedy dráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů. Tento taktilní kontakt zahrnuje: | Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].<ref name="devito">DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.</ref> Jedná se o taktilní [[kontakt]], tedy dráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů. Tento taktilní kontakt zahrnuje: | ||
| − | * příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci | + | * příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže |
* příjem zpráv o působení tepla | * příjem zpráv o působení tepla | ||
* příjem zpráv o působení chladu | * příjem zpráv o působení chladu | ||
| Řádek 15: | Řádek 14: | ||
Haptika, jakožto komunikace [[hmat|hmatem]] se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou vnímány již v děloze a ihned po narození se jako děti setkáváme s mazlením, hlazením či poplácáváním. Tyto vzájemné dotyky se liší podle kultur, některé kultury se dotýkají více, jiné zase méně. Co u jedné společnosti znamená překročení hranice, je u jiné vnímáno jako běžný kontakt. | Haptika, jakožto komunikace [[hmat|hmatem]] se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou vnímány již v děloze a ihned po narození se jako děti setkáváme s mazlením, hlazením či poplácáváním. Tyto vzájemné dotyky se liší podle kultur, některé kultury se dotýkají více, jiné zase méně. Co u jedné společnosti znamená překročení hranice, je u jiné vnímáno jako běžný kontakt. | ||
Přestože je dotyk nesmírně důležitý pro každého člověka, potřeba těchto dotyků se mění v závislosti na věku a pohlaví. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Co se týče rozdílností mezi pohlavím, muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.<ref name="devito" /><br /> V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní [[senzorická deprivace|senzorické deprivaci]].<ref name="krivo" /> | Přestože je dotyk nesmírně důležitý pro každého člověka, potřeba těchto dotyků se mění v závislosti na věku a pohlaví. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Co se týče rozdílností mezi pohlavím, muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.<ref name="devito" /><br /> V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní [[senzorická deprivace|senzorické deprivaci]].<ref name="krivo" /> | ||
| − | |||
== Druhy dotyků == | == Druhy dotyků == | ||
=== Podle typu kontaktu: === | === Podle typu kontaktu: === | ||
* '''Dotyk přímý''' - kontakt kůže na kůži | * '''Dotyk přímý''' - kontakt kůže na kůži | ||
* '''Dotyk nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu) | * '''Dotyk nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu) | ||
| − | |||
=== Podle jednání dané osoby: === | === Podle jednání dané osoby: === | ||
* '''Dotyk přátelský''' - např. pohlazení, polibek | * '''Dotyk přátelský''' - např. pohlazení, polibek | ||
* '''Dotyk nepřátelský''' - např. pohlavek, facka | * '''Dotyk nepřátelský''' - např. pohlavek, facka | ||
| − | U doteků jde vždy o | + | U doteků jde vždy o autenticitu, protože i přátelský dotyk může být udělen s nepřátelským úmyslem.<ref name="krivo" /> |
| − | |||
== Významy dotyků == | == Významy dotyků == | ||
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku. | Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku. | ||
| Řádek 32: | Řádek 28: | ||
* '''Hravost''' - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti nebo mezi přáteli | * '''Hravost''' - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti nebo mezi přáteli | ||
* '''Ovládání''' - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme | * '''Ovládání''' - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme | ||
| − | * ''' | + | * '''Rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí |
* '''Funkční význam''' - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitý účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.<ref name="devito" /> | * '''Funkční význam''' - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitý účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.<ref name="devito" /> | ||
Velký význam má '''podání ruky''', které je jedním z rituálů a které je důležitým krokem při iniciaci [[sociální styk|sociálního styku]]. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklým ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.<br /> | Velký význam má '''podání ruky''', které je jedním z rituálů a které je důležitým krokem při iniciaci [[sociální styk|sociálního styku]]. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklým ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.<br /> | ||
Tímto stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.<br /> | Tímto stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (''ručím za to vlastní rukou''), nabízíme přátelství nebo gratulaci.<br /> | ||
| − | Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu | + | Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně větší než u žen. [[Dominance|Dominantní]] lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto [[submisivita|submisivní]] jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.<ref name="sedivy" /> |
| − | |||
== Závěr == | == Závěr == | ||
Haptika je velice důležitou a nedílnou součástí každodenního života. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk vypovídá spoustu o věcech i lidech, kterých se dotýkáme a které tak poznáváme. Bez možnosti fyzického dotyku by došlo k taktilní senzorické deprivaci, tedy fyzickému a především citovému strádání. | Haptika je velice důležitou a nedílnou součástí každodenního života. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk vypovídá spoustu o věcech i lidech, kterých se dotýkáme a které tak poznáváme. Bez možnosti fyzického dotyku by došlo k taktilní senzorické deprivaci, tedy fyzickému a především citovému strádání. | ||
| − | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| − | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
| − | |||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
| − | ŠEDIVÝ, Vladimír. <i>Sociální komunikace</i>. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774.<br /> | + | * ŠEDIVÝ, Vladimír. <i>Sociální komunikace</i>. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774.<br /> |
| − | KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme</i>. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88. | + | * KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme</i>. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88. |
| − | <br /> | + | * <br /> |
| − | DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0. | + | * DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0. |
| − | + | === Související články === | |
| + | [[Neverbální komunikace]] | ||
| + | [[Sociální komunikace]] | ||
| + | [[Kontakt]] | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
Komunikace, Hmat, Dotyk, Kontakt, Kůže | Komunikace, Hmat, Dotyk, Kontakt, Kůže | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]] | ||
Verze z 31. 1. 2015, 12:51
„Zrak nás může šálit, sluch nás může oklamat, ale hmat nás přesvědčí o vjemu skutečnosti...“[1]
Haptika pochází z řeckého slova haptein, což znamená dotýkat se. Do sociální komunikace byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.[2]
Obsah
Charakteristika
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou neverbální komunikace.[3] Jedná se o taktilní kontakt, tedy dráždění pokožky a stimulaci kožních smyslů. Tento taktilní kontakt zahrnuje:
- příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže
- příjem zpráv o působení tepla
- příjem zpráv o působení chladu
- příjem zpráv o působení bolesti
- příjem zpráv o působení vibrací[2]
Během přijímání těchto zpráv dochází k tlaku na dotyková tělíska, kterých je pod kůží asi milion. Významně hustší je jejich výskyt na rukou, prstech, zápěstích, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné.[1]
Haptika, jakožto komunikace hmatem se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou vnímány již v děloze a ihned po narození se jako děti setkáváme s mazlením, hlazením či poplácáváním. Tyto vzájemné dotyky se liší podle kultur, některé kultury se dotýkají více, jiné zase méně. Co u jedné společnosti znamená překročení hranice, je u jiné vnímáno jako běžný kontakt.
Přestože je dotyk nesmírně důležitý pro každého člověka, potřeba těchto dotyků se mění v závislosti na věku a pohlaví. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Co se týče rozdílností mezi pohlavím, muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.[3]
V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní senzorické deprivaci.[2]
Druhy dotyků
Podle typu kontaktu:
- Dotyk přímý - kontakt kůže na kůži
- Dotyk nepřímý - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu)
Podle jednání dané osoby:
- Dotyk přátelský - např. pohlazení, polibek
- Dotyk nepřátelský - např. pohlavek, facka
U doteků jde vždy o autenticitu, protože i přátelský dotyk může být udělen s nepřátelským úmyslem.[2]
Významy dotyků
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů dotyku.
- Pozitivní emoce - pomocí dotyku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím
- Hravost - často dotykem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti nebo mezi přáteli
- Ovládání - dotyk může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotykem druhého upozorníme, že na něj mluvíme
- Rituální význam - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí
- Funkční význam - zde hrají roli dotyky, které provádíme za určitý účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.[3]
Velký význam má podání ruky, které je jedním z rituálů a které je důležitým krokem při iniciaci sociálního styku. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklým ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.
Tímto stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (ručím za to vlastní rukou), nabízíme přátelství nebo gratulaci.
Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně větší než u žen. Dominantní lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto submisivní jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.[1]
Závěr
Haptika je velice důležitou a nedílnou součástí každodenního života. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk vypovídá spoustu o věcech i lidech, kterých se dotýkáme a které tak poznáváme. Bez možnosti fyzického dotyku by došlo k taktilní senzorické deprivaci, tedy fyzickému a především citovému strádání.
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.
Použitá literatura
- ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774.
- KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88.
- DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.
Související články
Neverbální komunikace Sociální komunikace Kontakt
Klíčová slova
Komunikace, Hmat, Dotyk, Kontakt, Kůže
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
