Architektura informačního průmyslu: Porovnání verzí

Řádek 3: Řádek 3:
 
Posláním celé soustavy byla <tvorba – zpracování – ukládání – vyhledávání – zpřístupňování informací>, které vyhodnocovaly a poskytovaly přehled o stavu vědy, techniky a dalších oblastí ve světě.  
 
Posláním celé soustavy byla <tvorba – zpracování – ukládání – vyhledávání – zpřístupňování informací>, které vyhodnocovaly a poskytovaly přehled o stavu vědy, techniky a dalších oblastí ve světě.  
 
Staly se ukazateli úrovně vědeckotechnického a společenského rozvoje.
 
Staly se ukazateli úrovně vědeckotechnického a společenského rozvoje.
−
Autor projektu z kterého VTEI vychází Ing. Sáva Medonos též vymezil nezbytný pojem dokument – dokumentace – dokumentarista určující budoucí strukturu informačního průmyslu.[1]
+
Autor projektu z kterého VTEI vychází Ing. Sáva Medonos též vymezil nezbytný pojem dokument – dokumentace – dokumentarista určující budoucí strukturu informačního průmyslu.<ref name="horváth">Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros[Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.</ref>
  
 
== Kategorie institucí: ==
 
== Kategorie institucí: ==
Řádek 18: Řádek 18:
 
2. '''Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů''' jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokeringtedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].<br />
 
2. '''Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů''' jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny [[Národní knihovna ČR|(Národní knihovna ČR)]], úřady [[(Úřad průmyslového vlastnictví)]] či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokeringtedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma [[Albertina Icome]] a [[Medistyl]].<br />
  
−
3. '''Uživatelé informace a informačních systémů'''. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).[2]<br />
+
3. '''Uživatelé informace a informačních systémů'''. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).<ref>Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.</ref>
  
  
−
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů, bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolení zaměstnanci.[3]<br />
+
Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů, bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolení zaměstnanci.<ref>Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.</ref>
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
−
 
 
===Reference===
 
===Reference===
−
 
+
<references />
−
[1] Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros[Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.
 
−
[2]Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129. <br />
 
−
[3] Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.<br />
 
  
 
===Použitá literatura===
 
===Použitá literatura===

Verze z 2. 2. 2015, 14:45

Základní pilíře informačního průmyslu se opřely již o existující systém knihoven. Nově vzniklou základnou informačního průmyslu se stala v roce 1946 československá soustava VTEI ( vědecké, technické a ekonomické informace). Posláním celé soustavy byla <tvorba – zpracování – ukládání – vyhledávání – zpřístupňování informací>, které vyhodnocovaly a poskytovaly přehled o stavu vědy, techniky a dalších oblastí ve světě. Staly se ukazateli úrovně vědeckotechnického a společenského rozvoje. Autor projektu z kterého VTEI vychází Ing. Sáva Medonos též vymezil nezbytný pojem dokument – dokumentace – dokumentarista určující budoucí strukturu informačního průmyslu.[1]

Kategorie institucí:

1.producenti a tvůrci informací a informačních systémů

2.zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů

3.uživatelé informací a informačních systémů


1. Producenti a tvůrci informací a informačních systémů jsou subjekty, kteří jsou původci samotného obsahu databází. Například producentem databáze INSPEC je Institution of Engineering and Technology. V praxi se ovšem také stává, že producent je současně i zprostředkovatelem databáze. INSPEC je přístupný v rámci rozhraní INSPEC Direct, ale také v mnoha databázových centrech, STN International, OVID, Dialog a další).

2. Zprostředkovatelé a poskytovatelé informačních systémů jsou zejména databázová centra, která zprostředkovávají přístup k mnoha světovým databázím. V současné době je velmi častý model, kdy producent sám zprostředkovává přístup do své databáze přes nějaké své rozhraní, ale současně je jeho databáze přístupná i skrz další databázová centra (např. databáze ERIC). Dalšími zprostředkovateli mohou být knihovny (Národní knihovna ČR), úřady (Úřad průmyslového vlastnictví) či informační konzultační firmy, u nichž se jedná o tzv. informační brokeringtedy poskytování specializovaných informačních služeb za úplatu. V České republice se informačním brokeringem zabývá zejména firma Albertina Icome a Medistyl.

3. Uživatelé informace a informačních systémů. Za uživatele je považován člověk, který komunikuje s informačním systémem (např. informační specialista), ale současně to může být také člověk, který užívá získané informace (např. vědec).[2]


Celá moderní struktura architektury informačního průmyslu umožnuje knihovnám, informačním střediskům a specializovaným informačním firmám, aby se staly kontaktním místem uživatelů s dostupnými informacemi. K tomu je zapotřebí, aby každé pracoviště systémů, bylo příslušně vybavené odpovídající technikou, připojením k veřejné datové síti a odborně vyškolení zaměstnanci.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros[Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.
  2. ↑ Papík, R. 2009. Rešeršní činnost [online]. 37 s. [cit. 2014-05-29]. Práce určena pro projekt Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu Reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0284.http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1129.
  3. ↑ Vlasák,R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999, 341 s. ISBN 80-7184-840-9.

Použitá literatura

  • VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. Praha, 1996.
  • VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Praha, 1999.
  • Vlasák,Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. 341 s. ISBN 80-7184-840-9.
  • VLASÁK, Rudolf. Česká informační politika včera a dnes. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2011, 15(1) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib111/vlasak.htm
  • VLASÁK, Rudolf. Čtyřicet let od založení informačního průmyslu v Čechách. Ikaros [online]. 2012, 16(10) [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/767
  • KÖNIGOVÁ, Marie a Eva HÁNOVÁ. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR. Praha: MŠMT, 1988. 214 s.
  • Horváth, David. Vývoj informační základny v ČR. Ikaros [Online], 2013, Ročník 17, Číslo 5. Dostupné z www.ikaros.cz. ISSN 1212-5075.

Klíčová slova

Informační průmysl, Informační systémy, Informační služby, Informace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Architektura_informačního_průmyslu&oldid=16438“