Digitální knihovna: Porovnání verzí
m (rekategorizace, odstranění nadbytečných mezer v textu) |
|||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
''„Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“'' | ''„Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“'' | ||
− | ''„Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v [[digitálním repozitáři]] a rovněž je zpřístupňuje.“'' | + | ''„Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v [[digitální repozitář|digitálním repozitáři]] a rovněž je zpřístupňuje.“'' |
:Digitální repozitář by měl fungovat jako subsystém digitální knihovny, přebírat odpovědnost, zajišťovat ochranu a zpřístupnitelnost jejího obsahu v dlouhodobém horizontu. | :Digitální repozitář by měl fungovat jako subsystém digitální knihovny, přebírat odpovědnost, zajišťovat ochranu a zpřístupnitelnost jejího obsahu v dlouhodobém horizontu. | ||
− | :Objekty, které vstupují do digitální knihovny mohou být přímo "born digital" (dokumenty vzniklé přímo jako digitální objekty) nebo jsou získávány [[Digitalizace | + | :Objekty, které vstupují do digitální knihovny mohou být přímo "born digital" (dokumenty vzniklé přímo jako digitální objekty) nebo jsou získávány [[Digitalizace|digitalizací]] klasických dokumentů. |
== Základní znaky digitálních knihoven == | == Základní znaky digitálních knihoven == | ||
* pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu | * pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu | ||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik- systém Greenstone (využívaný i pro potřeby UNESCO), DSpace, CDSware, EPrints a FEDORA (flexibilní univerzální digitální repozitář). | Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik- systém Greenstone (využívaný i pro potřeby UNESCO), DSpace, CDSware, EPrints a FEDORA (flexibilní univerzální digitální repozitář). | ||
== Systémové knihovnictví == | == Systémové knihovnictví == | ||
− | Systémové knihovnictví je specializace, která se zaobírá veškerými činnostmi týkajících se informačního systému knihovny. Je spojeno s rozšířením informačních technologií do knihoven, především [[automatizovaných knihovnických systémů]]. | + | Systémové knihovnictví je specializace, která se zaobírá veškerými činnostmi týkajících se informačního systému knihovny. Je spojeno s rozšířením informačních technologií do knihoven, především [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|automatizovaných knihovnických systémů]]. |
Pod správu systémového knihovnictví spadají například procesy: | Pod správu systémového knihovnictví spadají například procesy: | ||
* nasazení nového knihovnického systému | * nasazení nového knihovnického systému | ||
Řádek 60: | Řádek 60: | ||
:[http://books.google.com/ Google Book Search] | :[http://books.google.com/ Google Book Search] | ||
:[http://www.doaj.org/ Directory of Open Access Journals] | :[http://www.doaj.org/ Directory of Open Access Journals] | ||
− | == | + | |
+ | == Odkazy == | ||
+ | === Reference === | ||
# Digitální knihovny – teorie a praxe. Národní knihovna - knihovnické revue. 2004, 15, 2, s. 233-254. Dostupný také z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html>. ISSN 1214-0678. | # Digitální knihovny – teorie a praxe. Národní knihovna - knihovnické revue. 2004, 15, 2, s. 233-254. Dostupný také z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html>. ISSN 1214-0678. | ||
# ROBINSON, David Bawden and Lyn. An introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-185-6048-101. | # ROBINSON, David Bawden and Lyn. An introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-185-6048-101. | ||
Řádek 67: | Řádek 69: | ||
# Digitální knihovny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovny.cz [online]. 2008-2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/digitalni-knihovny | # Digitální knihovny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovny.cz [online]. 2008-2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/digitalni-knihovny | ||
# KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: INFORUM [online]. 2006 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf | # KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: INFORUM [online]. 2006 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf | ||
− | == Související články == | + | === Související články === |
:[[Znalosti, vědění a knihovnictví]] | :[[Znalosti, vědění a knihovnictví]] | ||
:[[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] | :[[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] | ||
:[[Strategie pro evropské knihovny]] | :[[Strategie pro evropské knihovny]] | ||
:[[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] | :[[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] | ||
+ | |||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] |
Verze z 21. 2. 2015, 10:21
Digitální knihovny (angl. digital libraries) je pojem nejčastěji používán pro sbírky organizovaných elektronických informací s cílem zajistit jejich dlouhodobé využívání. Přesto však existuje řada nejasností, co tento termín obnáší. Obsah pojmu digitální knihovna se průběžně vyvíjí z důvodů vývoje výpočetní techniky a technologické základny. Další důvod je, že problematikou se zabývá mnoho různorodých odborných komunit, z nichž každá vytváří vlastní náplň pojmu v souladu se svým zaměřením. Knihovník vidí v digitální knihovně pokrok v automatizaci od knihovny analogové (papírové) přes automatizovanou či hybridní (fyzické sbírky s automatizovaným katalogem) až po digitální (většina informací a služeb jsou elektronické). Pro databázového specialistu představuje digitální knihovna informační systém využívající architekturu federativních databází a pro odborníky zabývající se hypertextem a šíření informací je to jedna z nadstavbových aplikací webu. Někdy bývají pojmem digitální knihovny označovány systémy, které představují úplně jiné entity (např. soubory algoritmů a procedur, systémy na správu dokumentů apod.).
Z mnoha existujících definic pro digitální knihovny můžeme uvést alespoň tři základní definice z knihovědného hlediska:
„Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.“
„Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“
„Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje.“
- Digitální repozitář by měl fungovat jako subsystém digitální knihovny, přebírat odpovědnost, zajišťovat ochranu a zpřístupnitelnost jejího obsahu v dlouhodobém horizontu.
- Objekty, které vstupují do digitální knihovny mohou být přímo "born digital" (dokumenty vzniklé přímo jako digitální objekty) nebo jsou získávány digitalizací klasických dokumentů.
Obsah
Základní znaky digitálních knihoven
- pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu
- digitální knihovna nebývá jedna uzavřená entita
- informační zdroje, které tvoří digitální knihovnu, jsou heterogenní (způsobem uložení, správou, organizací objektů a použitými platformami), dynamické (začleňováním a vyřazováním ze struktury digitální knihovny) a multimediální (povahou dat)
- realizace digitální knihovny vyžaduje technologie pro propojení různých informačních prvků a toto propojení musí být pro uživatele transparentní
- uživateli by měl být zajištěn jednotný přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení
Systémy pro tvorbu digitálních knihoven
Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik- systém Greenstone (využívaný i pro potřeby UNESCO), DSpace, CDSware, EPrints a FEDORA (flexibilní univerzální digitální repozitář).
Systémové knihovnictví
Systémové knihovnictví je specializace, která se zaobírá veškerými činnostmi týkajících se informačního systému knihovny. Je spojeno s rozšířením informačních technologií do knihoven, především automatizovaných knihovnických systémů. Pod správu systémového knihovnictví spadají například procesy:
- nasazení nového knihovnického systému
- provozní činnosti potřebné pro jeho chod (testování, import a export dat, zálohování atd.)
- zajištění proškolení uživatelů apod.
Seznamy digitálních knihoven
České digitální knihovny:
Digitální knihovny v systému Kramerius:
- Kramerius(Národní knihovna ČR)
- Kramerius v ostatních českých knihovnách
- Manuscriptorium
- Webarchiv
- Digitální knihovna historických fondů (Vědecká knihovna v Olomouci)
- Digitální knihovna map (Vědecká knihovna v Olomouci)
- Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
- Česká elektronická knihovna – Plnotextová databáze poezie 19. stol. počátku 20. stol.
- Digitalizovaný archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
- CLAVIS MONUMENTORUM LITTERARUM
- Digitální knihovna elektronických knih Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
- Digitální knihovna České zemědělské univerzity v Praze
- České Texty Elektronicky!
- Zlatý fond českého ekonomického myšlení
- Digitální knihovna Národního ústavu lidové kultury
- Czech Medieval Sources on-line
- Bibliotheca Economica
Zahraniční digitální knihovny:
- Project Gutenberg
- Digitální knihovny zapojené v rámci The European Library
- Library of Congress American Memory
- Digitální sbírky Österreichische Nationalbibliothek
- Gallica – National Bibliothèque de France
- New Zealand Digital Library
- Slovenská digitálna knižnica
- Biblioteka litaratury Polskiej w internecie
- Polska biblioteka internetowa
- Michael: Multilingual Inventory of Cultural Heritage in Europe
- Perseus Digital Libray
- International Children´s Digital Library
- Google Book Search
- Directory of Open Access Journals
Odkazy
Reference
- Digitální knihovny – teorie a praxe. Národní knihovna - knihovnické revue. 2004, 15, 2, s. 233-254. Dostupný také z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html>. ISSN 1214-0678.
- ROBINSON, David Bawden and Lyn. An introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-185-6048-101.
- CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.
- Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Digitální knihovna [online]. c2013 [citováno 3. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&oldid=10596819>
- Digitální knihovny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovny.cz [online]. 2008-2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/digitalni-knihovny
- KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: INFORUM [online]. 2006 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf