Kvantitativní výzkum: Porovnání verzí

 
Řádek 1: Řádek 1:
−
===Definice===
+
 
−
Kvantitativní výzkum je založen na testování hypotéz, tedy jejich potvrzení či vyvrácení. Využívá kvantifikační či statistické metody. Sběr dat je strukturovaný a probíhá zpravidla pomocí dotazníků, testů či nezúčastněného pozorování. Je typický zejména pro přírodní vědy, na rozdíl od [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]]. <ref name=":0">HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.</ref>  
+
'''Kvantitativní výzkum''' je založen na testování hypotéz, tedy jejich potvrzení či vyvrácení. Využívá kvantifikační či statistické metody. Sběr dat je strukturovaný a probíhá zpravidla pomocí dotazníků, testů či nezúčastněného pozorování. Je typický zejména pro přírodní vědy, na rozdíl od [[Kvalitativní výzkum|kvalitativního výzkumu]]. <ref name=":0">HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.</ref>  
  
 
===Jednotlivé fáze===
 
===Jednotlivé fáze===

Aktuální verze z 1. 7. 2015, 20:00

Kvantitativní výzkum je založen na testování hypotéz, tedy jejich potvrzení či vyvrácení. Využívá kvantifikační či statistické metody. Sběr dat je strukturovaný a probíhá zpravidla pomocí dotazníků, testů či nezúčastněného pozorování. Je typický zejména pro přírodní vědy, na rozdíl od kvalitativního výzkumu. [1]

Jednotlivé fáze

Následuje příklad základních procesů probíhajících během kvantitativního výzkumu:

  1. Stanovení obecného tvrzení - teorie (studium literatury apod.)
  2. Vytvoření hypotéz pomocí dedukce.
  3. Definice, co potřebujeme zjistit, abychom mohli testovat hypotézy; výběr testovaného vzorku.
  4. Samotný sběr dat, pozorování, měření.
  5. Ověření hypotéz.
  6. Verifikace - vztažení výsledků zpět k teoretickému základu výzkumu.

Příklad využití v knihovnické oblasti může být například zjištění počtu výpůjček v knihovně za dané období.

Kvantitavními metodami se zabývají také obory informační vědy: Bibliometrie, informetrie či scientometrie.

Srovnání s kvantitativním výzkumem

V následující tabulce jsou uvedeny některé rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem.[1],[2]

Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum
zpravidla větší počet respondentů menší počet respondentů
metody: dotazníky, testy, měření osobní rozhovory
vysoká míra strukturovanosti méně strukturovanosti
zkoumání okrajové zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji
časově méně náročný sběr dat časově náročný sběr dat
dedukce z výsledků
(postup od obecného k jednotlivému)		 indukce z výsledků
(úsudek směřující od jednotlivého k obecnému)
možnost zobecnění nemožnost zobecnění
testování teorií, hypotéz vytváření teorií
výzkumník je vně situace výzkumník je uvnitř, přítomen situaci

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
  2. ↑ Typy výzkumů. In: vyzkumy.knihovna.cz [online]. PARTSIP, KISK FF MUNI, (c) 2012 [cit. 2015-07-01]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/typy-vyzkumu.

Doporučená literatura

  • DE VAUS, David. Research Design in Social Research. SAGE Publications Ltd, 2001. 296 s. ISBN 9780761953463.

Klíčová slova

informační věda, metody informační vědy, výzkum, dotazník, rozhovor, kvantitativní, kvalitativní

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kvantitativní_výzkum&oldid=21626“