William Gibson

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

William Gibson, celým jménem William Ford Gibson (*17. března 1948, Conway, Jižní Karolína, USA). Je to jeden z nejvýznamnějších autorů kyberpunku.

Biografie

Jeho otec pracoval v továrně, ve které byla vyrobena první atomová bomba (Oak Ridge). Kvůli otcovo práci se museli často stěhovat. Jednou jeho otec odešel na pracovní cestu, ze které se už nevrátil. Tenkrát ještě nebyl znám Heimlichův manévr a on se zardousil v restauraci. Potom všem se z Gibsona stal plachý kluk, který našel útočiště sci-fi Po zbytek života vyrůstal se svojí ovdovělou matkou v malém městečku v Jihozápadní Virginii, kde navštěvoval internátní školu v Arizoně, kam ho kvůli špatným výsledkům ve škole matka poslala. Jeho matka zemřela, když mu bylo 18 let. Po její smrti opustil školu bez promování a na delší dobu se izoloval. V 19ti letech se vyhnu povinnosti narukovat do Vietnamu a to tak, že se odstěhoval ze Spojených států do Kanady. Tam žil ve Vancouveru až do roku 1972. Gibson začal psát již v době studií na universitě v Britské Kolumbii, kde vystudoval anglickou literaturu. Stal se z něj jeden z nejznámějších severoamerických spisovatelů sci-fi. Napsal více než dvacet povídek, dostal několik ocenění, přispěl několika články do významných publikací a spolupracoval s mnoha umělci. Nyní je ženatý s Deborah Gibson a spolu mají dvě děti.

Literární kariéra

,,Budoucnost už dorazila. Jen to zatím nebylo zveřejněno.“

První povídka, kterou William Gibson profesionálně publikoval, nesla název Gernsbackovo kontinuum, publikoval jí v roce 1981. Slávu mu přinesl až roku 1984 první román Neuromancer. Směs detektivky z tvrdé školy a přetechnizované sci-fi v trilogii Neuromancer, Count Zero a Mona Lisa Overdrive prorazila nové cesty do neprozkoumané počítačové techniky a mikročipových telekomunikací. Tyto práce se řadí mezi stežejní texty současné science fiction. Zpopularizovala myšlenku „napíchnutí" lidského mozku přímo do počítačového systému. Komplexní a mnohdy nevyzpytatelná realita, již Gibsonovy knihy nastolují, překonává tradiční geografické i kulturní hranice a staví nové v závislosti na využívání a zneužívání počítačových dat. Dopad počítačové techniky na zbytek Gibsonovy tvorby byl stejně nevyhnutelný jako její vliv na moderní společnost. Ostatní autoři pak převzali Gibsonovu představu kyberprostoru; ve svých dílech ji upravují a rozvíjejí, ale základní rysy zůstávají stejné.

Prostředí: Postavy bloudí v kaleidoskopicky zobrazovaných světech velkoměst plných asijských stánků s jídlem, reklamních neonů, barů i luxusních restaurací, obchodů s elektronikou atd. V tomto světě příroda ustoupila technosféře – uměle vytvořenému životnímu prostředí člověka. Prostor kyberpunkových příběhů je svět blízké budoucnosti vykreslený v temných barvách. Působí chaoticky a vzbuzuje pocit marnosti a beznaděje.Pro kyberpunk je typické rychlé střídání prostředí. Hrdinové se pohybují buď horizontálně ve smyslu přemisťování se z města do města, anebo vertikálně mezi místy obývanými různými společenskými vrstvami obyvatel.

Postavy: Gibsonovu světu vládne hackerská subkultura a postavy za hranou zákona se stávají hrdinnými psanci. Postava hackera se omezuje jen na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti nejsou pro příběh důležité. Typy hrdinů jsou charakteristické tím, že nepocházejí z privilegovaných vrstev, naopak jsou bez styku s těmi, kdo řídí svět, jsou osamělí, většinou na dně.

Styl: Jazyku vládne rychlý roztěkaný styl, moderní verze novovlnného básnění obohacená o technický žargon. Mísí se v něm styl nízký a vysoký, styl výzkumných zpráv, mediálního zpravodajství, reklamy, slang mladistvých subkultur, expresivní hovorová řeč, neologismy i žargon rozmanitých profesí. Čtenář si musí zvyknout na velké množství terminologických výrazů z oblasti počítačové techniky. Autoři kyberpunku kladou důraz na detail, jejich obrazy jsou hyperrealisticky přesvědčivé, až má čtenář dojem, jakoby se příběh promítal na plátno.

Kyberprostor a kyberpunk

Termín kyberprostor použil poprvé na počátku osmdesátých let v povídce Vypálit chrom americký prozaik William Gibson. Gibson později v románu Neuromancer kyberprostor popsal jako konsenzuální datovou halucinaci, vizualizovanou v podobě imaginárního prostoru, tvořeného počítačově zpracovanými daty a přístupného pouze vědomí (a nikoli fyzické tělesnosti) uživatelů. Gibsonova metaforická vize se díky popularitě, jakou získal kyberpunk v polovině osmdesátých let dvacátého století, mimo jiné stala inspirací pro tehdejší tvůrce počítačových systémů a jejich uživatelských rozhraní i další kyberpunkové autory . Kyberpunk měl v 80. letech pesimistický pohled na budoucnost, předpovídal vzestup nadnárodních kapitalistických korporací a ukazoval negativní dopady nové, nadcházející technologie na každodenní život lidí. Nápady Gibosona se v románech projevují ale v mnoha jiných kontextech, a to jako umělecké, sociologické a technické.

Díla

Neuromancer

Tento román nebyl prvním dílem nového stylu tvorby, ale díky svému úspěchu se stal nejznámějším. Neuromancer byl napsán roku 1984. Jedná se o novelu, za kterou získal cenu Huga, Philip K. Dick memorial Award a Nebulu. Stala se biblí kyberpunku a snadno vplula do hlavního kulturního proudu. V tomto díle se poprvé objevily pojmy jako kyberprostor, virtuální realita, matrix a Internet. . Kniha vyvolala příznivé reakce čtenářů, ale způsobila rozpaky mezi literárními kritiky. Nevěděli, kam ti Gibsonův styl nedokázali zařadit do žádné kategorie science fiction. Nejlépe se s tímto problémem vypořádal Gardner Dozois, který si pro pojmenování nového stylu vypůjčil název povídky Bruce Bethkeho „Cyberpunk“, otištěné v roce 1983 časopisem Amazing Stories a označil jím skupinu autorů kolem Sterlingova fanzinu Cheap Truth.

Neuromancer se dočkal i dalších ztvárnění. Na motivy románu byla v roce 1988 vytvořena stejnojmenná počítačová hra a jít několik let je v plánu natáčení filmu.

Další knihy:

• Hrabě Nula
• Zběsilá jízda
• Mašina zázraků
• Virtuání světlo
• Idoru
• Všechny párty zejtřka
• Pattern Recognition
• Zero History

Povídky:

• Hotel Nová růže
• Gernsbackovo kontinuum
• Zázemí
• Vzdušný boj
• Vypálit Chrom
• Úlomky hologramové růže
• Třináct pohledů na kartonovou kolonii
• Štípačův pokojík
• Příbuzný druh
• Market/ Zimní tržiště
• Kyber-Claus

Nejnovější

Jeho nejnovější novela nese název The Peripheral, vydaná roku 2014. Příběh se odehrává ve dvou érách. Jedna je 30 let do budoucnosti a ta druhá ještě dál.

Další představitelé kyberpunku

Bruce Sterling

Povídky vzniklé spoluprací autorů jsou v science fiction už tradicí. A spolupráce se rozvinula v kyberpunku, když autoři, beztak už jeden druhému blízcí svým pojetím a kritikou, udělali další logický krok – ke společnému psaní. Tím, že spolupráce kombinuje hlasy, svým způsobem umožňuje Hnutí mluvit vlastním svébytným hlasem. První pochází z roku 1983 a je zatím jediným společným dílem Williama Gibsona a Bruce Sterlinga, kteří jsou oba považováni za ústřední postavy kyberpunku. Rudá hvězda, zimní orbita demonstruje současně globální pohled kyberpunku a jeho zálibu v podrobně zkoumaném, plně chápaném detailu. William Gibson napsal také Gernsbackovo kontinuum, které tuto sbírku uvádí. Bruce Sterling vydal svůj první román v roce 1977. Je autorem tří románů a dvou desítek povídek. Nejznámější je pravděpodobně díky seriálu o Tvárných, do nějž patří román Schismatrix, a svému smyslu pro ironii, který ho občas svádí k tomu, že o sobě mluví ve třetí osobě.

John Shirley

John Shirley byl často první, kdo překračoval hranice, z nichž se později stal udusaný kyberpunkový trávník. Plodný spisovatel Shirley, jehož dílo zahrnuje romány jako City Come A–Walkin’, The Brigade a horor Cellars, je dobře znám vzletnou, úžasnou představivostí a výtrysky mimořádné vizionářské intenzity. Stal se dobrý přítelem Gibsona. Přesvědčil ho, aby psaní začal brát vážně a prodal své rané povídky. Napsali spolu pár povídek, jako je napříkl

Odkazy

Použitá literatura

• STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.

Související články

Kyberpunk
Kyberprostor
Studia kyberkultury a kyberpunk
Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy/old

Klíčová slova

kyberpunk, kyberprostor