William Gibson

William Gibson, celým jménem William Ford Gibson (*17. března 1948, Conway, Jižní Karolína, USA). Je to jeden z nejvýznamnějších autorů kyberpunku. [1]

Biografie

Gibson na fotografii z 8. srpna 2007, pořízené v San Franciscu na propagačním turné

Jeho otec pracoval v továrně, ve které byla vyrobena první atomová bomba (Oak Ridge). Kvůli práci jeho otce se museli často stěhovat. Jednou jeho otec odjel na pracovní cestu, ze které se už nevrátil. Tenkrát ještě nebyl znám Heimlichův manévr a on se zardousil při jídle v restauraci. Potom všem se z Gibsona stal plachý kluk, který našel útočiště ve sci-fi. Po zbytek života vyrůstal se svojí ovdovělou matkou v malém městečku v Jihozápadní Virginii, kde navštěvoval internátní školu v Arizoně, kam ho kvůli špatným výsledkům ve škole matka poslala.[2] Jeho matka zemřela, když mu bylo 18 let. Po její smrti opustil školu bez promování a na delší dobu se izoloval. V 19ti letech se vyhnul povinnosti narukovat do Vietnamu a to tak, že se odstěhoval ze Spojených států do Kanady. Tam žil ve Vancouveru až do roku 1972. Gibson začal psát již v době studií na universitě v Britské Kolumbii, kde vystudoval anglickou literaturu. Stal se z něj jeden z nejznámějších severoamerických spisovatelů sci-fi. Napsal více než dvacet povídek, dostal několik ocenění, přispěl několika články do významných publikací a spolupracoval s mnoha umělci. Nyní je ženatý s Deborah Gibson a spolu mají dvě děti. [1]

Literární kariéra

,,Budoucnost už dorazila. Jen to zatím nebylo zveřejněno.“ [1]

První povídka, kterou William Gibson profesionálně publikoval, nesla název Gernsbackovo kontinuum, publikoval jí v roce 1981.[3] Slávu mu přinesl až roku 1984 první román Neuromancer. Směs detektivky z tvrdé školy a přetechnizované sci-fi v trilogii Neuromancer, Count Zero a Mona Lisa Overdrive prorazila nové cesty do neprozkoumané počítačové techniky a mikročipových telekomunikací. Tyto práce se řadí mezi stežejní texty současné science fiction. [3] Zpopularizovala myšlenku „napíchnutí" lidského mozku přímo do počítačového systému. Komplexní a mnohdy nevyzpytatelná realita, již Gibsonovy knihy nastolují, překonává tradiční geografické i kulturní hranice a staví nové v závislosti na využívání a zneužívání počítačových dat. Dopad počítačové techniky na zbytek Gibsonovy tvorby byl stejně nevyhnutelný jako její vliv na moderní společnost. Ostatní autoři pak převzali Gibsonovu představu kyberprostoru; ve svých dílech ji upravují a rozvíjejí, ale základní rysy zůstávají stejné.

Neuromancer

Tento román nebyl prvním dílem nového stylu tvorby, ale díky svému úspěchu se stal nejznámějším. Neuromancer byl napsán roku 1984. Jedná se o novelu, za kterou získal cenu Huga, Philip K. Dick memorial Award a Nebulu. Stala se biblí kyberpunku a snadno vplula do hlavního kulturního proudu. V tomto díle se poprvé objevily pojmy jako kyberprostor, virtuální realita, matrix a Internet. [4]Kniha vyvolala příznivé reakce čtenářů, ale způsobila rozpaky mezi literárními kritiky. Nevěděli, kam ti Gibsonův styl nedokázali zařadit do žádné kategorie science fiction. Nejlépe se s tímto problémem vypořádal Gardner Dozois, který si pro pojmenování nového stylu vypůjčil název povídky Bruce Bethkeho „Cyberpunk“, otištěné v roce 1983 časopisem Amazing Stories a označil jím skupinu autorů kolem Sterlingova fanzinu Cheap Truth.[5] Neuromancer se dočkal i dalších ztvárnění. Na motivy románu byla v roce 1988 vytvořena stejnojmenná počítačová hra a již několik let je v plánu natáčení filmu. [6]

Děj knihy
Hlavní hrdina Case, jeden z nejlepších „kovbojů kyberprostoru“, kteří se pohybují ve virtuálním vesmíru, udělal chybu, za kterou byl surově potrestán. Za neloajalitu vůči zaměstnavatelům platí poškozením nervového systému, což mu znemožňuje další práci a odsuzuje ho k uvěznění ve vlastním těle. Při hledání léčby se dostává do japonské Chiby, kde se snaží vydělat si dost peněz, aby mu na nelegálních klinikách vrátili schopnost připojení mysli k počítači. Brzy se stává pouhým pěšákem ve hře, v níž se dvě mocné umělé inteligence snaží o nelegální spojení do jednoho celku za předem neznámým účelem. Jde o hru, kterou ani tak schopný hacker jako Case nemusí přežít.

Další knihy:

  • Hrabě Nula
  • Zběsilá jízda
  • Mašina zázraků
  • Virtuání světlo
  • Idoru
  • Všechny párty zejtřka
  • Pattern Recognition
  • Zero History

Povídky:

  • Hotel Nová růže
  • Gernsbackovo kontinuum
  • Zázemí
  • Vzdušný boj
  • Vypálit Chrom
  • Úlomky hologramové růže
  • Třináct pohledů na kartonovou kolonii
  • Štípačův pokojík
  • Příbuzný druh
  • Market/ Zimní tržiště
  • Kyber-Claus [1]

Nejnovější

Jeho nejnovější novela nese název The Peripheral, vydaná roku 2014. Příběh se odehrává ve dvou érách. Jedna je 30 let do budoucnosti a ta druhá ještě dál.[1]

Kyberprostor a kyberpunk

Termín kyberprostor použil poprvé na počátku osmdesátých let v povídce Vypálit chrom právě americký prozaik William Gibson. Později v románu Neuromancer kyberprostor popsal jako konsenzuální datovou halucinaci, vizualizovanou v podobě imaginárního prostoru, tvořeného počítačově zpracovanými daty a přístupného pouze vědomí (a nikoli fyzické tělesnosti) uživatelů. Gibsonova metaforická vize se díky popularitě, jakou získal kyberpunk v polovině osmdesátých let dvacátého století, stala inspirací pro tehdejší tvůrce počítačových systémů a jejich uživatelských rozhraní i další kyberpunkové autory . Kyberpunk měl v 80. letech pesimistický pohled na budoucnost, předpovídal vzestup nadnárodních kapitalistických korporací a ukazoval negativní dopady nové, nadcházející technologie na každodenní život lidí. Nápady Gibosona se v románech projevují ale v mnoha jiných kontextech, a to jako umělecké, sociologické a technické. [7]

Prostředí: Do konstrukce prostředí se promítá fascinace Východem, města a zachycené reálie jsou často japonské. Zdi počmárané graffiti, osvícené neonovými světly log velkých korporací či naopak zapadlých nevěstinců a pochybných barů. Ulicemi se potulují zlodějíčkové, mafie (často japonská Jakuza), rockeři, drogoví dealeři, feťáci, prostitutky a další ilegální či pololegální existence. V lepších částech velkoměsta je možné narazit i na simstimovou hvězdu. [6] V tomto světě příroda ustoupila technosféře – uměle vytvořenému životnímu prostředí člověka. Prostor kyberpunkových příběhů je svět blízké budoucnosti vykreslený v temných barvách. Působí chaoticky a vzbuzuje pocit marnosti a beznaděje.Pro kyberpunk je typické rychlé střídání prostředí. Hrdinové se pohybují buď horizontálně ve smyslu přemisťování se z města do města, anebo vertikálně mezi místy obývanými různými společenskými vrstvami obyvatel.[5]

Postavy: Typickou hlavní postavou je bílý mladý muž, který žije v anonymitě velkého města a praktikuje způsob života nazývaný hi-tech/low-life. Dovede dobře zacházet s počítačem a ovládat technologie. [6] Gibsonovu světu vládne hackerská subkultura a postavy za hranou zákona se stávají hrdinnými psanci. Postava hackera se omezuje jen na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti nejsou pro příběh důležité. Typy hrdinů jsou charakteristické tím, že nepocházejí z privilegovaných vrstev, naopak jsou bez styku s těmi, kdo řídí svět, jsou osamělí, většinou na dně. [5]

Styl: Jazyku vládne rychlý roztěkaný styl, moderní verze novovlnného básnění obohacená o technický žargon. Mísí se v něm styl nízký a vysoký, styl výzkumných zpráv, mediálního zpravodajství, reklamy, slang mladistvých subkultur, expresivní hovorová řeč, neologismy i žargon rozmanitých profesí. Čtenář si musí zvyknout na velké množství terminologických výrazů z oblasti počítačové techniky. Autoři kyberpunku kladou důraz na detail, jejich obrazy jsou hyperrealisticky přesvědčivé, až má čtenář dojem, jakoby se příběh promítal na plátno. [5]

Další představitelé kyberpunku

Bruce Sterling

Povídky vzniklé spoluprací autorů jsou v science fiction už tradicí. Spolupráce se rozvinula v kyberpunku, když autoři, beztak už jeden druhému blízcí svým pojetím a kritikou, udělali další logický krok ke společnému psaní. První pochází z roku 1983 a je společným dílem Williama Gibsona a Bruce Sterlinga, kteří jsou oba považováni za ústřední postavy kyberpunku. Rudá hvězda, zimní orbita demonstruje současně globální pohled kyberpunku a jeho zálibu v podrobně zkoumaném, plně chápaném detailu. Bruce Sterling vydal svůj první román v roce 1977. Je autorem tří románů a dvou desítek povídek. Nejznámější je pravděpodobně díky seriálu o Tvárných, do nějž patří román Schismatrix, a svému smyslu pro ironii, který ho občas svádí k tomu, že o sobě mluví ve třetí osobě. [3]

John Shirley

John Shirley byl často první, kdo překračoval hranice, z nichž se později stal udusaný kyberpunkový trávník. Plodný spisovatel Shirley, jehož dílo zahrnuje romány jako City Come A–Walkin’, The Brigade a horor Cellars, je dobře znám vzletnou, úžasnou představivostí a výtrysky mimořádné vizionářské intenzity. [3] Stal se dobrý přítelem Gibsona. Přesvědčil ho, aby psaní začal brát vážně a prodal své rané povídky.[1]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 William Gibson. Wikipedia [online]. [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/William_Gibson
  2. William Gibson: Official Website.org [online]. 2002 [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://www.williamgibsonbooks.com/source/source.asp
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.
  4. William Gibson. LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi [online]. [cit. 2015-12-09] Dostupné také z: http://www.legie.info/autor/379-william-gibson
  5. 5,0 5,1 5,2 5,3 PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyperpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt
  6. 6,0 6,1 6,2 DUDZIAKOVÁ, Marie. Tělesné modifikace v kyberpunkové literatuře [online]. Praha, 2012, s. 137 [cit. 2015-12-09]. Dostupné také z: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:beYoCQeMsY8J:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120097675/?lang=cs
  7. MACEK, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace). Revue pro média [online]. 2003, (5) [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm

Použitá literatura

  • STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.

Související články

Kyberpunk
Kyberprostor
Studia kyberkultury a kyberpunk
Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy/old
Virtuální realita

Klíčová slova

kyberpunk, kyberprostor