Digitální knihovna

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

'

'Digitální knihovny (angl. digital libraries) je pojem nejčastěji používán pro sbírky organizovaných elektronických informací s cílem zajistit jejich dlouhodobé využívání. Přesto však existuje řada nejasností, co tento termín obnáší. Obsah pojmu digitální knihovna se průběžně vyvíjí z důvodů vývoje výpočetní techniky a technologické základny. Další důvod je, že problematikou se zabývá mnoho různorodých odborných komunit, z nichž každá vytváří vlastní náplň pojmu v souladu se svým zaměřením. Knihovník vidí v digitální knihovně pokrok v automatizaci od knihovny analogové (papírové) přes automatizovanou či hybridní (fyzické sbírky s automatizovaným katalogem) až po digitální (většina informací a služeb jsou elektronické). Pro databázového specialistu představuje digitální knihovna informační systém využívající architekturu federativních databází a pro odborníky zabývající se hypertextem a šíření informací je to jedna z nadstavbových aplikací webu. Někdy bývají pojmem digitální knihovny označovány systémy, které představují úplně jiné entity (např. soubory algoritmů a procedur, systémy na správu dokumentů apod.).

Definice digitální knihovny

Z mnoha existujících definic pro digitální knihovny můžeme uvést alespoň tři základní definice z knihovědného hlediska:

• „Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě."
• „Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“
• „Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje."

Základní znaky digitálních knihoven

Z mnoha definic je možné identifikovat základní znaky digitálních knihoven:

• pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu
• digitální knihovna nebývá jedna uzavřená entita
• informační zdroje, které tvoří digitální knihovnu, jsou:
  • heterogenní (způsobem uložení, správou, organizací objektů a použitými platformami),
  • dynamické (začleňováním a vyřazováním ze struktury digitální knihovny) a
  • multimediální (povahou dat).
• realizace digitální knihovny vyžaduje technologie pro propojení různých informačních prvků a toto propojení musí být pro uživatele transparentní
• uživateli by měl být zajištěn jednotný přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení

Typologie digitálních objektů

Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně textovými informačními zdroji, ale v součastnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu).

• Některé typy digitálních objektů nebo digitálních zdrojů zdrojů uvádí typologie iniciativy Dublin Core (uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typlogie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt):
  • Text (text) včetně textu ve formě obrazu,
  • obraz (image),
    • statický obraz (still image),
    • pohyblivý obraz (moving image), tj, video,
  • zvuk (sound),
  • program (software)
  • datový soubor (data set).
• Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména z hlediska původu informací:
  • Digitalizované (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů
  • Digitátlní (born digital) - vznikly přímo v digitální formě

Architektura digitální knihovny podle amerického modelu "Kahn-Wilensky"

Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů (Roberta Kahna a Roberta Wilenského) jako "architektura Kahn-Wilensky".

Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy

V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI. CNRI úzce spolupracovala se skupinou IETF (International Engineering Task Force).

Komponenty architektury modelu "Kahn-Wilensky"

Komponenty architektury digitální knihovny modelu "Kahn-Wilensky":

• Uživatelské rozhraní (user interface) pro komunikaci uživatele se systémem digitální knihovny pomocí prohlížeče a návazných klientských služeb
• Repozitář (repository) pro ukládání digitálních objektů (data i metadata). Repozitář je specifické digitální úložiště/skladiště pro digitální objekty. K přenosu informací z repozitáře je obecně využíván repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protocol, RAP)
  • Repozitáře moderního typu - zajištěné svébytnou softwarovou aplikací
  • Databáze naskenovaných (digitalizovaných)dokumentů
  • Webové servery
• Identifikační systém (handle system) pro generování, přidělování, správu a směřování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů (HDL, URN aj.)
• Vyhledávací systém (search system) pro vyhledávání informací. Zahrnují se sem indexy reprezentující popisná metadata, nebo také úplné texty, jsou-li předmětem zpracování

Identifikátory digitálních objektů a systémy pro jejich správu a směřování

Pro komunikaci digitálních objektů v digitálních knihovnách hrají důležitou roli jejich identifikátory (handles). Jedná se o jména, která by:

• měla být nezávislá na lokaci digitálního objektu
• měla být jedinečná v globálním měřítku
• měla být trvalá z hlediska času
• byla generována automaticky

Systém pro správu identifikátorů (handle management system)

Systém pro správu identifkikátorů by měl zajistit:

• rychlé směřování identifikátorů

Systémy pro tvorbu digitálních knihoven

Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik:

• systém Greenstone (využívaný i pro potřeby UNESCO),
• DSpace,
• CDSware,
• EPrints,
• FEDORA (flexibilní univerzální digitální repozitář).

Systémové knihovnictví

Systémové knihovnictví je specializace, která se zaobírá veškerými činnostmi týkajících se informačního systému knihovny. Je spojeno s rozšířením informačních technologií do knihoven, především automatizovaných knihovnických systémů. Pod správu systémového knihovnictví spadají například procesy:

• nasazení nového knihovnického systému
• provozní činnosti potřebné pro jeho chod (testování, import a export dat, zálohování atd.)
• zajištění proškolení uživatelů apod.

Seznamy digitálních knihoven

České digitální knihovny:

•  Digitální knihovny v systému Kramerius:
  • Systémy Kramerius - Kramerius ostatních knihoven ČR
    • Kramerius Národní knihovna ČR
    • http://kramerius.mzk.cz/search/ Kramerius Moravská zemská knihovna

•  Manuscriptorium - snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech
•  Webarchiv - řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.
•  Digitální knihovna historických fondů (Vědecká knihovna v Olomouci)
•  Digitální knihovna map (Vědecká knihovna v Olomouci)
•  Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
•  Česká elektronická knihovna – Plnotextová databáze poezie 19. stol. počátku 20. stol.
•  Digitalizovaný archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
•  CLAVIS MONUMENTORUM LITTERARUM
•  Digitální knihovna elektronických knih Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
•  Digitální knihovna České zemědělské univerzity v Praze
•  České Texty Elektronicky!
•  Zlatý fond českého ekonomického myšlení
•  Digitální knihovna Národního ústavu lidové kultury
•  Czech Medieval Sources on-line
•  Bibliotheca Economica

Zahraniční digitální knihovny:

Project Gutenberg

Digitální knihovny zapojené v rámci The European Library

Library of Congress American Memory

Digitální sbírky Österreichische Nationalbibliothek

Gallica – National Bibliothèque de France

New Zealand Digital Library

Slovenská digitálna knižnica

Biblioteka litaratury Polskiej w internecie

Polska biblioteka internetowa

Michael: Multilingual Inventory of Cultural Heritage in Europe

Perseus Digital Libray

International Children´s Digital Library

Google Book Search

Directory of Open Access Journals

Odkazy

Doporučená literatura

• BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.
• ROBINSON, David Bawden and Lyn. An introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-185-6048-101.
• CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.
• Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Digitální knihovna [online]. c2013 [citováno 3. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&oldid=10596819>
• Digitální knihovny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovny.cz [online]. 2008-2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/digitalni-knihovny
• KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: INFORUM [online]. 2006 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf

Externí odkazy

• TDKIV - Digitální knihovna
• cs.wikipedia.org/ Digitální knihovna

Související články

• Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)
• Znalosti, vědění a knihovnictví
• Knihovnické služby a duševní vlastnictví
• Strategie pro evropské knihovny
• Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons
• Digitalizace

Klíčová slova

digitální knihovny, digitalizace, elektronické informační zdroje