Pozornost: Porovnání verzí

Aktuální verze z 25. 2. 2014, 10:00

Jedná se o mentální proces, jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, a tak ho chránit před zahlcením příliš velkým množstvím podnětů.

základní vlastnost je tedy selektivita – výběrovost (záleží na povaze stimulace, minulé zkušenosti a motivace)
je to výběrové zaměření a soustředění vědomí na určité objekty a aktivity
selektivní vnímání
rozsah pozornosti: 6 – 7 prvků
funkce pozornosti – adaptivní (regulativní), umožňuje rychlou orientaci v nějaké situaci

2 fáze pozornosti:

zaměření (upoutání) pozornosti (selektivní pozornost)
vlastní soustředění vědomí na určitý psychický obsah či mentální aktivitu

Pozornost ovlivňuje retikulární formace = RAS - retikulární aktivační systém – má tlumivý a povzbudivý vliv na mozkové funkce

Obsah

1 Typy pozornosti
- 1.1 Bezděčná pozornost
- 1.2 Záměrná (úmyslná, volní) pozornost
2 Vlastnosti pozornosti
3 Selektivní pozornost
- 3.1 Teorie selektivní pozornosti
4 Poruchy pozornosti
5 Zdroje

Typy pozornosti

Bezděčná pozornost

jejím základem je podle ruských psychologů orientační pátrací reflex (viz reflexy).
podněty, které upoutávají bezděčnou pozornost:
- nové podněty
- podněty asociované s nebezpečím
- intenzivní, pohybující se a měnící se podněty
- změny dobře známých podnětů (zvláště náhlé či výrazné změny, pozvolná změna nepoutá pozornost)
- nezvyklé podněty
- podněty kontrastující s okolím
- podněty s osobním nebo sociálním významem (např. když na párty zaslechnete vlastní jméno)
zaměření pozornosti je tedy výrazně ovlivňováno emocemi a motivy

Záměrná (úmyslná, volní) pozornost

na její udržení je potřeba vyvinout volní úsilí (závislé na vůli)
2 mentální aktivity, na nichž se podílí záměrná pozornost, jsou ostražitost a pátrání
- ostražitost = snaha jedince po delší dobu soustředění sledovat (celé) percepční pole, zcitlivění na určité podněty
- pátrání = aktivní činnost

Vlastnosti pozornosti

selektivita (výběrovost) - schopnost zaměřit pozornost na významné vnější a vnitřní podněty, důležitá je i schopnost ignorovat bezvýznamné stimuly
koncentrace (soustředěnost) - vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se vědomě zabýváme
distribuce (rozdělování) - pozornosti mezi několik podnětů či činností (ale je to možné jen v omezené míře)
kapacita (rozsah) pozornosti - množství objektů, které člověk dokáže postřehnout současně nebo ve velmi krátkém časovém úseku (přibližně 4-5objektů), G. Miller 7±2podněty
stabilita (stálost) - bodová fixace má jen velmi krátké trvání (do 5 sekund)
- fluktuace a oscilace (těkání) pozornosti – pokud je pozornost narušena jiným podnětem

Selektivní pozornost

Zaměření pozornosti pouze na jednu úzkou oblast percepčního pole.

fenomén koktejlového večírku (cocktail party phenomenom) - nudného společníka přestaneme poslouchat a zaposloucháme se do hovoru u vedlejšího stolu, naši pozornost upoutá, pokud slyšíme své vlastní jméno a slova s jasným sexuálním významem

Teorie selektivní pozornosti

časná selekce (můžeme ignorovat informaci dříve, než víme, co znamená X pozdní selekce (můžeme informaci ignorovat až poté, co její význam rozpoznáme)
teorie filtru - D. Broadbent - podle něj filtr působí již v receptoru, omezenost kapacity senzorického kanálu (= časná selekce)
nová verze teorie filtru - A. Treismanová - selekce není úplná, tok informací je pouze zeslaben
teorie jednoho zdroje pozornosti - D. Kahneman - systém zpracování informací má limitovanou schopnost zvládnout přísun vstupních podnětů (zvládáme to lépe, pokud máme některou z činností zautomatizovanou), lidé mají k dispozici určité stálé množství pozornosti, které člověk rozděluje, pozornost = zásobník pohonných hmot

Stroopovy úlohy (slovo má jinou barvu než název, který vyjadřuje) – záměrné zpracování pomalé, bezděčné rychlé (proto zautomatizované činnosti jsou rychlejší, ovšem rigidnější)

Poruchy pozornosti

(viz Poruchy pozornosti)

Zdroje

Literatura

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 == Typy pozornosti ==
 === Bezděčná pozornost ===
-* jejím základem je podle ruských psychologů '''orientační – pátrací [[Reflexy|reflex]]''' podněty, které upoutávají bezděčnou pozornost: nové podněty a asociované s nebezpečím, intenzivní, pohybující se a měnící se podněty, změny dobře známých podnětů, nezvyklé podněty, podněty kontrastující s okolím, podněty s osobním nebo sociálním významem
+* jejím základem je podle ruských psychologů '''[[Orientační pátrací reflex|orientační pátrací reflex]]''' (viz [[Reflexy|reflexy]]).
-* zaměření pozornosti je tedy výrazně ovlivňováno emocemi a motivy
+* podněty, které upoutávají bezděčnou pozornost:
+** nové podněty
+** podněty asociované s nebezpečím
+** intenzivní, pohybující se a měnící se podněty
+** změny dobře známých podnětů (zvláště náhlé či výrazné změny, pozvolná změna nepoutá pozornost)
+** nezvyklé podněty
+** podněty kontrastující s okolím
+** podněty s osobním nebo sociálním významem (např. ''když na párty zaslechnete vlastní jméno'')
+* zaměření pozornosti je tedy výrazně ovlivňováno [[Emoce|emocemi]] a [[Motivace|motivy]]
 === Záměrná (úmyslná, volní) pozornost ===
-* na její udržení je potřeba vyvinout úsilí
+* na její udržení je potřeba vyvinout volní úsilí (závislé na [[Vůle|vůli]])
 * 2 mentální aktivity, na nichž se podílí záměrná pozornost, jsou '''ostražitost''' a '''pátrání'''
-** '''ostražitost''' = snaha jedince po delší dobu soustředění sledovat percepční pole
+** '''ostražitost''' = snaha jedince po delší dobu soustředění sledovat (celé) percepční pole, zcitlivění na určité podněty
-** '''pátrání''' – je to aktivní činnost
+** '''pátrání''' = aktivní činnost
 == Vlastnosti pozornosti ==
-* '''selektivita''' (výběrovost) - schopnost zaměřit pozornost na významné vnější a vnitřní podněty, důležitá je i schopnost ignorovat bezvýznamné stimuly
+* '''selektivita''' (''výběrovost'') - schopnost zaměřit pozornost na významné vnější a vnitřní podněty, důležitá je i schopnost ignorovat bezvýznamné stimuly
-* '''koncentrace''' (soustředěnost) - vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se vědomě zabýváme
+* '''koncentrace''' (''soustředěnost'') - vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se vědomě zabýváme
-* '''distribuce''' (rozdělování) - pozornosti mezi několik podnětů či činností (ale je to možné jen v omezené míře)
+* '''distribuce''' (''rozdělování'') - pozornosti mezi několik podnětů či činností (ale je to možné jen v omezené míře)
-* '''kapacita''' (rozsah) pozornosti - množství objektů, které člověk dokáže postřehnout současně nebo ve velmi krátkém časovém úseku (přibližně 4-5objektů), G. Miller 7±2podněty
+* '''kapacita''' (''rozsah'') pozornosti - množství objektů, které člověk dokáže postřehnout současně nebo ve velmi krátkém časovém úseku (přibližně 4-5objektů), G. Miller 7±2podněty
-* '''stabilita''' (stálost) - bodová fixace má jen velmi krátké trvání (do 5 sekund), fluktuace a oscilace (těkání) pozornosti – pokud je pozornost narušena jiným podnětem
+* '''stabilita''' (''stálost'') - bodová fixace má jen velmi krátké trvání (do 5 sekund)
+** fluktuace a oscilace (''těkání'') pozornosti – pokud je pozornost narušena jiným podnětem
 == Selektivní pozornost ==
+Zaměření pozornosti pouze na jednu úzkou oblast percepčního pole.
 * '''fenomén koktejlového večírku (cocktail party phenomenom)''' - nudného společníka přestaneme poslouchat a zaposloucháme se do hovoru u vedlejšího stolu, naši pozornost upoutá, pokud slyšíme své vlastní jméno a slova s jasným sexuálním významem
 === Teorie selektivní pozornosti ===
@@ Řádek 33: / Řádek 43: @@
 [[Stroopovy úlohy|'''Stroopovy úlohy''']] (slovo má jinou barvu než název, který vyjadřuje) – záměrné zpracování pomalé, bezděčné rychlé (proto zautomatizované činnosti jsou rychlejší, ovšem rigidnější)
 == Poruchy pozornosti ==
-* '''roztržitost''' – je způsobena nadměrnou koncentrací na vnitřní psychické obsahy
+(viz [[Poruchy pozornosti]])
-* '''nadměrná fluktuace''' – těkavost – každý nový podnět (i nevýznamný) upoutává pozornost
-* zúžená pozornost neboli tunelové vidění - panika, která vzniká na základě toho, že osoba má pocit, že situaci nemá pod kontrolou, a že ji není schopen zvládnout
-* mnohé poruchy vnímání lze vysvětlit aktivací nevhodného schématu (scénáře) – př. zaklepání na dveře před vstupem do vlastní kanceláře), lidé se dopouští chyb, pokud jsou nuceni pozměnit nějaký rutinní postup (scénář)
-* '''aprosexie''' = ztráta pozornosti - týká se všech složek, v plné intenzitě, nesoustředěnost u těžkých melancholických stavů, těžkých psychóz, somnolence, soporu, mrákotných stavů
-* '''hypoprosexie''' = snížená pozornost - běžně ve vyčerpání (i snížená koncentrace), u manických stavů (kolísání intenzity pozornosti), u organických poruch (snížená kapacita mozkové tkáně), psychózy (změněné kvality myšlení, vnímání…), může se projevovat jako rozptýlenost, nestálost pozornosti, u pacientů s depresí nejvíce stěžují si, že mají pocit, že hloupnou (nic se nenaučí, neřadí si myšlenky účelně, dělají věci nekoordinovaně, ztrácí se v textu, ztrácí se ve fungování), proto se nedoporučuje, aby lidi v depresi četli (neudrží kontinuitu myšlenek), spíše časopisy, ani ne denní tisk
-* '''hyperprosexie''' = zvýšená koncentrace pozornosti, opět na úkor kvality, manický stav (typická je u hypochondrie pozornost je směřována selektivně na danou oblast)
-* '''paraprosexie''' = nesprávné zaměření pozornosti, většinou u psychotických stavů (reaguje na inadekvátní podněty: bludné procesy, halucinace), v souvislosti s ní vzniká významná vnitřní tenze
 == Zdroje ==
 '''Literatura'''