Agrese a násilí

Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné.

• tematikou agrese a násilí se zabývá sociální psychologie
• agression = výpad, útok - označuje jednání směřující k poškození či zničení objektu agrese
• chování, které přináší ublížení jiné osobě, ničení či poškozování majetku
• charakter násilného destruktivního chování a uvnitř negativní emoční prožitek - nenávist, hněv, strach
• podle druhu ublížení rozeznáváme agresi - fyzickou, poškození majetku či osoby, psychickou ponižování, zesměšňování, zastrašování, vydírání

• analyzujeme-li termín agrese, dojdeme k závěru, že k označení některého chování jako agresivního, musí být naplněny následující znaky chování:
• poškozuje jinou osobu
• je záměrné
• porušuje situačně relevantní normy
• není motivované snahou pomoci dané osobě ani jinými prosociálními úmysly

• rozeznáváme tři relevantní termíny:
• agrese - tak jak je výše definována.
• agresivita - původně označení pro projev agrese
• přeneseně se termín užívá jako perzistentní pohotovost nebo predispozici jednat agresivně v různých situacích
• hostilita - nepřátelské postoje vůči lidem

• agresivita se může navenek projevit:
• nesocializovanou formou - napadání, ničení, bezohlednost v dopravě apod.
• socializovanou formou - ve sportu, sportovec má být zdravě agresivní

Typy agrese

• afektivní agresivita - je spojena s adjektivy hostilní, zlostná, impulsivní, emocionální či expresivní, hlavním znakem je neplánovitost jednání
• instrumentální agrese - naproti tomu je vedlejším produktem při dosahování jiných, neagresivních cílů
• šikana - třetí druh agrese, izolovaný na základě výzkumů o šikaně, charakterizována opakovaným ubližováním a nerovností pozic šikanujícího a jeho oběti, nemá reaktivní charakter, je proaktivní, nebývá doprovázená zlostí, je chováním, jehož cílem je ublížení, tyran jej užívá jako strategii k dokázání dominance a kontroly nad jinými

Agrese podle příčin

• frustrační - agrese je reakce na frustrační překážku, čím více je člověk frustrován, tím je agresivnější, z frustrovaného dítěte vyroste agresor - bude reagovat nepřiměřeně
• instrumentální - agresor neútočí proto, že je frustrován, ale proto, že tím něco sleduje, agrese je výsledkem učení, zkušenosti agrese, která byla osvojena projevy schválenými okolím
• patologická - devianti, sadisti, nedělají to proto, že jsou frustrování, ale proto, že jim toto chování přináší potěšení

Agrese podle směru

• heteroagrese - proti druhému člověku
• autoagrese - proti sobě samému, psychická i fyzická - sebepoškozování, sebevražda, často doprovod duševních chorob

Agrese podle cíle

• agrese přímá - kdy obětí agrese je ten, kdo mě naštve
• agrese necílená - agresor si vybíjí pocity na nepravé oběti, agrese směřuje k jinému cíli

Agrese podle délky trvání

• akutní - jednorázová krátkodobá, nebezpečnější
• chronická (opakovaná, dlouhodobá) - šikana, terorizování, velké dopady na člověka, defekt osobnosti

Stupně agrese

• videaformní agrese - člověk si své agresivní pocity odreagovává v rovině představ, bez vnějších projevů (probíhá pouze v myšlení), bývá u sexuálních agresorů
• verbální agrese - projeví se navenek, např. nadávkou či hrubým slovem
• fyzická agrese - má 3 stupně, proti věcem - destruktivní chování, první signál agresivity v povaze, proti zvířatům - závažný signál agresivní povahy, týrání, proti lidem - od omezování osobní svobody až po vraždy

Příčiny agrese

• agrese je závislá na averzivních podnětech, které mohou být různého druhu
• nejčastěji naši agresi vyvolá:
• útok - platí za nejsilnější podnět vyvolávající agresi, nezáleží na tom, zda jde o útok verbální či fyzický
• frustrace - ne vždy je však odpovědí na frustraci agrese, averzivní podnět, který potenciálně vyvolává agresi
• vysoká teplota - je experimentálně ověřeno, že zvýšení teploty zvyšuje hostilní afekt

Multikauzalita agrese

• agrese je jev, který nemá jen jednu příčinu
• původně byla zkoumána jako jev s jediným spouštěčem
• existuje dlouhé období, kdy byla snaha vysvětlit ji jako následek vrozených instinktů
• Lorenzův hydraulický model agrese - energie instinktu se naplňuje zevnitř tak dlouho, dokud nenajde podnět,
• který ji uvolní, agrese takto není reakcí na chování, ale výsledkem hromadění přebytečné energie
• frustrační teorie agrese od J. Dollarda - předpokládaným univerzálním faktorem je frustrace, hnací silou která agresi uvolní je pud
• teorie stojící na teorii sociálního učení - A. Bandura

Integrativní pohledy

• předpokladu že agrese se objevuje v situaci, kdy je osoba s agresivní tendencí, vystavena určitému podnětu, nebo situaci
• to v sobě obsahuje dvě podstatné myšlenky:

1. výskyt agrese je podmíněn určitým druhem proměnných (a má reaktivní charakter)
2. reakce na tyto proměnné je ovlivněná dalším typem proměnných, které vystupují jako predispozice agresivního chování

• dispozici můžeme rozdělit na aktuální psychický stav a na dlouhodobě působící faktory:

1. biologické faktory - dědičnost a vrozené dispozice
2. sociální faktory - naučené sociální chování a sociální normy

• je důležité, že tyto proměnné sami o sobě agresi nevyvolávají
• provokující podněty sami také ne
• podstatná je právě shoda ve výskytu všech proměnných, které ovlivňují kognitivní zpracování situace

• vlivem těchto podnětů dochází ke:
• zvýšení aktivační úrovně
• vzniku negativních afektivních stavů, kde je dominující hostilita a nepřátelské scénáře a vzpomínky
• dochází k deindividuaci

• nejčastěji jsme agresivní, jestliže si myslíme, že:
• naše jednání zůstane bez následků
• jsme aktivovaní
• takové chování nám může přinést nějaký zisk

Faktory predikující afektivní jednání

• mužské pohlaví - většinu násilných trestných činů páchají muži, vysvětluje se to větší mírou testosteronu
• věk - osoby od 18 -35 let
• nižší sociální postavení - větší agrese je např. u nezaměstnaných
• výskyt agrese v anamnéze - když už byly problémy v minulosti, je pravděpodobnost, že bude pokračovat dále, když někdo šikanoval na vojně může to pokračovat i dále
• příznaky snížené sebekontroly v anamnéze - sexuální promiskuita, alkoholismus, kouření, prášky (určitá pravděpodobnost k projevu agrese)
• aktuální stres - může vést k projevům agrese, když na člověka působí stresor je v osobní krizi a má vyšší tendenci reagovat agresivně
• intoxikace alkoholem či návykovou látkou - na alkohol reagují lidé různě, tedy i agresí (alkohol blokuje činnost mozkové kůry)
• rasové zvláštnosti - Rómové se podílejí na násilných trestných činech ve 20%, zatímco u Asiatů je nízký podíl na násilných trestných činech (spíše hospodářská kriminalita)

Jednání s agresivním člověkem

• ve výchově bylo příliš trestání a ponižování - ve výchově by měla být úměrnost a adekvátní trestání
• měl by být potrestán zlý úmysl u dítěte, aby se nenaučilo agresivnímu chování
• agrese bývá projevem úzkosti - a proto nemá smysl zvyšovat úroveň úzkosti (znásilněné ženy)
• lidé reagují agresivně, když se to dotýká jejich důstojnosti
• každý má určitou míru důstojnosti a když s ním budeme jednat jako s nejposlednějším - bude reagovat agresivně
• s nejhoršími pachateli se nejlépe jedná, když s nimi jednáme jako s partnery
• zdrojem agrese může být pocit křivdy, bezmoci - pokud je člověk v této situaci a má tendence jednat agresivně, tak bychom ho měli spíše podpořit
• agresi vyvolávají rovněž pocity viny, když ho někdo obviňuje
• s agresivním člověkem se musí jednat jemně, slušně, osobně, povzbudit ho
• pokud je agrese výsledkem patologického stavu - je dobré přivolat lékařskou pomoc

Spouštěče agrese

• zprostředkující procesy, provokující podněty evokují určité procesy na straně subjektu, které jsou bezprostředními předchůdci agrese
• tato úloha se připisuje úrovni aktivace, zlosti a některým kognitivním produktům

Teorie deprivantů

• nejpřirozenějším zdrojem agrese dnešní generace je frustrace - když je dítě od dětství frustrováno v nejrůznějších věcech, uvolňují se v něm negativní pocity a projevuje se tou agresivitou
• LMD - jedinec vstupuje do života už jaksi stigmatizován, větší tendence reagovat nepřiměřeně
• frustrací přibývá také proto, že vzrůstá nabídka - vzrůstá nabídka k uspokojení potřeb, proto jsme často frustrováni
• deprivace = stav, kdy není možno uspokojovat nějakou potřebu
• frustrace = stav, kdy možnost uspokojení potřeby je, ale na cestě k uspokojení se objeví překážka

Zvýšená aktivační úroveň (arousal)

• obecně uznávané je, že zvýšená aktivační úroveň se podílí na agresivním jednání
• Zillmann - teorie excitačního transferu - excitace, podle které se zvýšená aktivace z jedné situace může přenést a zvýšit jiným emocionálním stavem
• vyjádření zlosti pak souvisí se třemi faktory:

1. naučenými dispozicemi a návyky osoby
2. zdrojem aktivace nebo energetizace
3. s tím, jak člověk interpretuje svůj aktivační stav

Zlost

• antecendent, tedy i příčina agrese
• vztah není jednoznačný, protože zlost se často vyskytuje jako spolupůsobící příčina
• kognitivně - asocianistický model - Berkowitz
• zlost je výsledkem negativního afektu, stejně jako agrese sama, ale je spojená s procesy paměti a kognitivními operacemi

Kognitivní mediátory

• podíl kognice na agresi je v centru pozornosti současného zkoumání
• rozhodující pro vznik agresivního chování je nikoliv to, jak zamýšlí své jednání vůči nám nějaká osoba, ale jak my toto jednání interpretujeme
• sociálně-kognitivní teorie - spíš otevřený myšlenkový směre, než uzavřená teorie, předpoklad, že kompetence chování v konkrétních sociálních situacích je funkcí adekvátního zpracování sociálních klíčů (podnětů)
• klíčový význam mají tři procesy:

1. dekódování a interpretace klíčů
2. rozhodnutí o odpovědi na situaci
3. uskutečnění odpovědi

• kompetentní sociální chování předpokládá správné fungování všech tří složek
• deficit v jakémkoliv procesu se pokládá za prekursor deviantního chování

• Dodge - model sociální kompetence a zpracování sociálních informací
• jednotlivé kroky, které mají kumulativní charakter, adekvátní zvládnutí každého z kroků:

1. dekódování relevantních klíčů
2. jejich přesná interpretace
3. vytipování kompetentních behaviorálních odpovědí na dané klíče
4. hodnocení pravděpodobných výsledků odpovědí
5. výběr a uskutečnění kompetentní odpovědi

Deindividuace

• vykonavatelem agrese bývá někdy i skupina, nikoliv jednotlivec
• vzniká jako rezultát prožívání relativního zmenšení odpovědnosti vycházející z přesvědčení, že jedinec nemůže být identifikován jako individuum
• Zimbardo - pokusy s elektrickým proudem, dvě skupiny, jedna zahalená, druhá identifikovatelná

• teorie diferencovaného sebeuvědomění
• osobní sebeuvědomění - osobní vzpomínky, vnitřní aspekty sebe a vnitřní korespondence s představami o sobě sama, deindividuace v rámci sníženého vědomí sebe, zvýšená aktivační úroveň a pocit úplného rozplynutí ve skupině
• veřejné sebeuvědomění - orientované na sebe jako sociální subjekt, deindividuace mechanismem inhibice důsledku rozložení odpovědnosti a anonymity

Vývoj agrese a agresivity

• batolata neprojevují agresivitu, i když berou druhému dítěti hračku - jde pouze o hračku, není tam záměr druhému dítěti ublížit či nějak uškodit
• od 2,5-3 do 5 let - agresivní projevy dětí jako je bouchání, kopání, štípání, kousání - jde o ochranu hraček a teritoria, rodiče často agresivitu posilují, ale zase netolerují, kolem tří let se agresivita přesouvá i na řeč
• 6-7 let - děti jsou mnohem více empatičtější, agresivita ustupuje - dovedou zaujmout roli, u chlapců dochází často ze strany rodičů k posilování agresivity, pokud za agresivní chování rodiče zakáží hrát si s hračkou, dochází u dítěte k frustraci a ta umocňuje znovu agresivní chování, proto je lepší vysvětlit, proč raději nebýt agresivní
• agrese se rozvíjí na základě imitace