Grellingův paradox: Porovnání verzí

(Všechny verze obsahovaly odkazy na wikisofia.cz, vyprázdněno)
m (Editace uživatele „Systémový čistič spamu“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Veronika.Kovrzkova|Veronika.Kovrzko…)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 +
'''Grellingův heterologický paradox''', pojmenovaný po německé matematikovi a logikovi [[Kurt Grelling|Kurtu Grellingovi]], je jedním ze sémantických paradoxům.
  
 +
== Znění ==
 +
Kurt Grelling rozdělil predikáty do dvou disjunktních skupin: '''''autologické''''' a '''''heterologické'''''.
 +
 +
'''Autologický výraz''' je takový, který značí koncept determinující vlastnost, do jejíž extenze sám náleží.<ref name="raclavsky">[http://www.phil.muni.cz/~raclavsky/texty/paradox_lhare.pdf Jiří Raclavský.] Řešení Grellingova heterologického paradoxu. 2008.</ref> Například výrazy ''český'', ''mnohoslabičný'', ''pětislabičný'', ''vyslovitelný''.
 +
 +
'''Heterologický'''ch '''výraz'''ů je podstatně více, jsou to takové, které do extenze, jíž sami popisují, nenáleží. Jde například o výrazy ''anglický'', ''jednoslabičný'', ''nevychovaný''.
 +
 +
Paradox nastává v okamžiku, chceme-li přezkoumat hererologičnost výrazu ''heterologický''.<ref name="raclavsky" /> Kdyby patřil do skupiny heterologických výrazů a sám vyjadřuje heterologičnost, pak je autologický. Spor. Kdyby patřil do skupiny autologických výrazů, musel by mít vlastnost, kterou vyjadřuje. Heterologičnost ale znamená, že takovou vlastnost nemá. Opět se tedy dostáváme do sporu.
 +
 +
== Možnosti řešení ==
 +
Žádná z nejznámějších logických osobností, které se zabývaly řešením sémantických paradoxů, jako [[Bertrand Russell]], [[Alfred Tarski]] či [[Saul Kripke]], nezveřejnila návrh řešení toho paradoxu.
 +
 +
Georg Henrik von Wright definoval, že výraz je heterologický právě tehdy, když není autologický. Do definienda dosadil, že výraz je heterologický právě tehdy, když neplatí, že značí koncept, pod který spadá. Dále dosazením ''"heretologický"'' získal: ''"heterologický"'' je heterologický právě tehdy, když neplatí, že ''"heterologický"'' spadá pod koncept heterologický, tedy když není heterologický.<ref name="raclavsky1"> [http://www.phil.muni.cz/~raclavsky/texty/JR_III2_paradoxy_reference.pdf Jiří Raclavský]. Paradoxy reference. 2009.</ref>
 +
 +
Podrobně se možností řešení Grellingova paradoxu zabývá Jiří Raclavský ve své práci [http://www.phil.muni.cz/~raclavsky/texty/grellinguv_paradox.pdf Řešení Grellingova heterologického paradoxu] z roku 2008.
 +
 +
== Zdroje ==
 +
=== Reference ===
 +
<references/>
 +
=== Související články ===
 +
[http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Analytick%C3%A1_filosofie Analytická filosofie]<br/>
 +
[[Paradoxy]] - článek pojednávající o různých paradoxech z pohledu [http://wikisofia.cz/index.php/Port%C3%A1l:Filosofie_logiky filosofie logiky]<br/>
 +
[[Paradox lháře]]<br/>
 +
[[Russellův paradox]]<br/>
 +
[[Cantorův paradox]]
 +
 +
[[Kategorie: Filosofie logiky]]

Aktuální verze z 13. 4. 2016, 16:01

Grellingův heterologický paradox, pojmenovaný po německé matematikovi a logikovi Kurtu Grellingovi, je jedním ze sémantických paradoxům.

Znění

Kurt Grelling rozdělil predikáty do dvou disjunktních skupin: autologické a heterologické.

Autologický výraz je takový, který značí koncept determinující vlastnost, do jejíž extenze sám náleží.[1] Například výrazy český, mnohoslabičný, pětislabičný, vyslovitelný.

Heterologických výrazů je podstatně více, jsou to takové, které do extenze, jíž sami popisují, nenáleží. Jde například o výrazy anglický, jednoslabičný, nevychovaný.

Paradox nastává v okamžiku, chceme-li přezkoumat hererologičnost výrazu heterologický.[1] Kdyby patřil do skupiny heterologických výrazů a sám vyjadřuje heterologičnost, pak je autologický. Spor. Kdyby patřil do skupiny autologických výrazů, musel by mít vlastnost, kterou vyjadřuje. Heterologičnost ale znamená, že takovou vlastnost nemá. Opět se tedy dostáváme do sporu.

Možnosti řešení

Žádná z nejznámějších logických osobností, které se zabývaly řešením sémantických paradoxů, jako Bertrand Russell, Alfred Tarski či Saul Kripke, nezveřejnila návrh řešení toho paradoxu.

Georg Henrik von Wright definoval, že výraz je heterologický právě tehdy, když není autologický. Do definienda dosadil, že výraz je heterologický právě tehdy, když neplatí, že značí koncept, pod který spadá. Dále dosazením "heretologický" získal: "heterologický" je heterologický právě tehdy, když neplatí, že "heterologický" spadá pod koncept heterologický, tedy když není heterologický.[2]

Podrobně se možností řešení Grellingova paradoxu zabývá Jiří Raclavský ve své práci Řešení Grellingova heterologického paradoxu z roku 2008.

Zdroje

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Jiří Raclavský. Řešení Grellingova heterologického paradoxu. 2008.
  2. ↑ Jiří Raclavský. Paradoxy reference. 2009.

Související články

Analytická filosofie
Paradoxy - článek pojednávající o různých paradoxech z pohledu filosofie logiky
Paradox lháře
Russellův paradox
Cantorův paradox

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Grellingův_paradox&oldid=33170“