Iniciativa eEurope

„Iniciativa eEurope byla schválena v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie.“ Byla součástí ekonomického pilíře Lisabonské strategie, v jehož rámci se zpracovával projekt Informační společnost pro všechny. Zaměřovala se na rozvoj informační společnosti. „[…] Měla tři hlavní cíle:

• přivést všechny občany, školy, domácnosti úřady i podniky v Evropě do online digitálního věku
• vytvořit digitálně gramotnou Evropu a podporovat podnikatele s otevřeným přístupem k moderním informačním technologiím
• potlačovat digitální propast a zajistit informační společnost pro všechny“

Za účelem dosažení výše zmíněných cílů byly v rámci iniciativy eEurope přijaty některé akční plány:

• Akční plán eEurope2002 – podporoval levnější, rychlejší a bezpečnější Internet,
• eEurope+ - podporoval urychlení reformy hospodářství kandidátských zemí pro členství v EU, zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti,
• eEurope2005 – v rámci tohoto akčního plánu mělo vzniknout dynamické prostředí pro elektronický obchod, dále podporoval zabezpečení sítí a využívání Internetu v institucích veřejné správy.

V dubnu 2001 se ve švédském městě Lund uskutečnilo setkání zástupců ministerstev kultury členských států s Evropskou komisí, jehož výsledkem bylo přijetí tzv. Lundských zásad „v jejichž rámci zúčastněné strany identifikovaly překážky bránící využití potenciálu digitalizovaného obsahu, odsouhlasily kroky k odstranění těchto překážek […]. Na přijaté zásady navázal Lundský akční plán, jehož ústředním pojmem byla spolupráce, a to na úrovni politické, programové i technické. V jeho rámci byla zřízena skupina národních zástupců (National Representatives Group, NRG), která je tvořena zástupci ministerstev kultury a je jedním z koordinátorů programů digitalizace v členských státech.“ Lundský akční plán vymezoval aktivity, které byly nutné pro dosažení pokroku v oblasti koordinačních činností digitalizace, která v členských zemích probíhala. „Mezi ně patřilo především monitorování probíhajících digitalizačních aktivit, výměna zkušeností, realizace srovnávání (metodou benchmarkingu) digitalizačních činností a postupů, vytvoření mezinárodní skupiny národních zástupců, tvorba národních seznamů digitalizace, tvorba směrnic dobré praxe […], vývoj technologického prostředí pro zpřístupňování evropského kulturního dědictví, ustavení kompetenčních center a zajištění stálého přístupu k digitalizovaným souborům.“ Produktem této snahy o vytvoření jednotné koordinační platformy byl projekt MINERVA – Ministerská síť pro zhodnocování digitalizačních aktivit, realizovaný v letech 2002 – 2004. Koordinaci projektu zajistilo Ministerstvo kulturního dědictví Itálie. Projekt plnil funkci operativního rámce pro realizaci Lundského akčního plánu a základnu pro skupinu NRG. V rámci projektu MINERVA vznikly veřejné webové stránky, poskytující informace o průběhu a výsledcích digitalizačních činností jednotlivých členských států. MINERVA mimo jiné vydávala doporučení a pokyny pro digitalizační činnost a správu metadat. V roce 2004 vznikl projekt MINERVA Plus, který měl zajistit úplné začlenění nově přistupujících členských zemí do projektu MINERVA. „V roce 2006 se projekt MINERVA rozšířil na projekt MINERVA eC (zkratka eC vychází z názvu eContentplus).“ Úkoly tohoto projektu je:

• hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v předchozích projektech MINERVA,
• zlepšení dostupnosti evropských kulturních zdrojů,
• podpora rozvoje Evropské digitální knihovny,
• dohlížení na respektování autorských práv digitálních zdrojů.

Plány a aktivity pro dosažení cílů vycházejících z Lundského akčního plánu byly v následujících letech nadále rozvíjeny a aktualizovány. Na Lundské zásady navázala tzv. Parmská charta, která v roce 2003 aktualizovala cíle plánu s ohledem na začlenění nově přistupujících členských států do EU.

eContent

„Program eContent […] vznikl v rámci akčního plánu eEurope 2000 a pokračoval i během akčního plánu eEurope2005. […] Cílem programu bylo usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti.“ Tento program pracoval na třech akčních liniích:

1. linie - zpřístupnění veřejných informací a rozšíření jejich využívání
2. linie - podpora vytváření vícejazyčného a multikulturního obsahu
3. linie - zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem a obchodování s autorskými právy

V rámci tohoto projektu vzniklo mnoho projektů, mezi nimi například EULIS, ePatent, či MINERVA Ec.

eContentplus

V oblasti online zpřístupnění kulturního dědictví byl však mnohem významnější program, který na něj přímo navazoval, a sice program eContentplus. Úkolem tohoto programu bylo zpřístupnění digitálního obsahu veřejnosti a zajištění vícejazyčného přístupu k tomuto obsahu. Program eContentplus měl tři tematické oblasti:

• zeměpisné informace – cílem bylo zvýšit využívání digitálních geografických informací občany, veřejným sektorem a soukromými společnostmi
• digitální knihovny – cílem této oblasti bylo zpřístupnění digitálních sbírek prostřednictvím jak kulturních a vzdělávacích institucí, tak soukromých správců (např. vydavatelů obsahu)
• vzdělávací obsah – tato oblast se zaměřovala na digitální obsah, který by byl využitelný při všech typech výuky

ENRICH

Projekt DigiCult

Projekt Digicult (v celém znění Digital Heritage and Cultural Content – Digitální dědictví a kulturní obsah) byl součástí 5. rámcového programu pro výzkum a vývoj. Probíhalo z něj financování více než 100 projektů, mezi nimiž je jedním z nejvýznamnějších projekt The European library (TEL). „DigiCult požadoval, aby instituce využily možnosti, které se vytvořily po nástupu digitálních technologií a pomocí digitalizace poskytly kvalitní přístup všem občanům Evropské unie, nehledě na zachování tohoto digitalizovaného dědictví pro budoucnost.“

MICHAEL

Tento projekt vznikl v roce 2004 a později na něj navázal projekt MICHAEL Plus, do kterého se zapojila i Česká republika. Společným úkolem těchto dvou projektů bylo shromažďování informací o digitálních sbírkách kulturního dědictví. Pro tento účel byla vytvořena databáze, ve které se ze seznamu sbírek dalo přejít pomocí hypertextového odkazu přímo na stránky určité instituce, která tyto sbírky uchovávala.

Odkazy

Použité zdroje

• KVAŠOVÁ, Jana. Téma digitalizace v programech EU [The topic of digitization in EU Programmes]. Praha, 2009. 54 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Jitka Hradilová.
• ČESKÁ REPUBLIKA. Usnesení: výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006. Praha: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006, 5. volební období, číslo 56.
• VORLÍČKOVÁ, Blanka. Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat informační politiky. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.

Související články

• Digitalizace
• Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR
• Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů
• Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat
• Workflow digitalizace
• Digitalizace a knihovnictví