Karl Lashley: Porovnání verzí

 
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Karl Spencer Lashley''' (1890–1958), byl ''americký psycholog a [[Behaviorismus|behaviorista]]'', který byl ovlivněn behavioristou [[John B. Watson|Johnem B. Watsonem]]<ref name="modul">''Modul10.pdf''. Retrieved from: http://memory.biomed.cas.cz/332/www332_CZ/dokumenty/Modul10.pdf </ref>. Je známý hlavně pro svou práci v oblasti výzkumu [[Paměť|paměti]] a [[Učení|učení]]. Ve třicátých letech shrnul svou zkušenost do dvou principů, [[Princip ekvipotenciality|Principu ekvipotenciality]] (''Equipotentiality Principle'') a [[Princip vlivu objemu|Principu vlivu objemu]] (''The Mass Action Principle'')<ref>K. Lashley. ''In search of the engram''. Symposia of the Society for Experimental Biology, 4:454-482, 1950.</ref>. V zásadě stál u počátků [[Neuropsychologie ve světě a u nás|neuropsychologie]].
 
'''Karl Spencer Lashley''' (1890–1958), byl ''americký psycholog a [[Behaviorismus|behaviorista]]'', který byl ovlivněn behavioristou [[John B. Watson|Johnem B. Watsonem]]<ref name="modul">''Modul10.pdf''. Retrieved from: http://memory.biomed.cas.cz/332/www332_CZ/dokumenty/Modul10.pdf </ref>. Je známý hlavně pro svou práci v oblasti výzkumu [[Paměť|paměti]] a [[Učení|učení]]. Ve třicátých letech shrnul svou zkušenost do dvou principů, [[Princip ekvipotenciality|Principu ekvipotenciality]] (''Equipotentiality Principle'') a [[Princip vlivu objemu|Principu vlivu objemu]] (''The Mass Action Principle'')<ref>K. Lashley. ''In search of the engram''. Symposia of the Society for Experimental Biology, 4:454-482, 1950.</ref>. V zásadě stál u počátků [[Neuropsychologie ve světě a u nás|neuropsychologie]].
 
== Lashleyho hledání engramu ==
 
== Lashleyho hledání engramu ==
* Pokoušel se hledat, kde by [[Engram|engram]] (paměťová stopa) mohl v mozku být lokalizován, a to za pomoci metody, kdy zvířata trénoval v různých úlohách (''brightness discrimination'' a různá bludiště) a následně jim chirurgicky odnímal části mozkové kůry, a sledoval jak se jejich chování změnilo (povšimněte si, že tento koncept je v podstatě modifikován dodnes).
+
* Pokoušel se hledat, kde by [[Engram|engram]] (''paměťová stopa'') mohl v mozku být lokalizován, a to za pomoci metody, kdy zvířata trénoval v různých úlohách (''brightness discrimination'' a různá bludiště) a následně jim chirurgicky odnímal části mozkové kůry, a sledoval jak se jejich chování změnilo (povšimněte si, že tento koncept je v podstatě modifikován dodnes).
 
* Lashley ve hledání engramu '''neuspěl''', nepodařilo se mu najít konkrétní mozkovou strukturu, která by odpovídala za chování v těchto bludištích. Jeho zjištění postavilo teoretický rámec pro koncept '''distribuované paměťové stopy'''.
 
* Lashley ve hledání engramu '''neuspěl''', nepodařilo se mu najít konkrétní mozkovou strukturu, která by odpovídala za chování v těchto bludištích. Jeho zjištění postavilo teoretický rámec pro koncept '''distribuované paměťové stopy'''.
 
* Lashleyho nálezy naznačovaly, že čím větší byl objem odňaté mozkové kůry, tím bylo poškození chování větší, ale že příliš nezáleželo na tom, kterou část kůry odejmul (viz [[Princip vlivu objemu]])<ref name="modul" />.
 
* Lashleyho nálezy naznačovaly, že čím větší byl objem odňaté mozkové kůry, tím bylo poškození chování větší, ale že příliš nezáleželo na tom, kterou část kůry odejmul (viz [[Princip vlivu objemu]])<ref name="modul" />.

Aktuální verze z 6. 5. 2014, 02:28

Karl Spencer Lashley (1890–1958), byl americký psycholog a behaviorista, který byl ovlivněn behavioristou Johnem B. Watsonem[1]. Je známý hlavně pro svou práci v oblasti výzkumu paměti a učení. Ve třicátých letech shrnul svou zkušenost do dvou principů, Principu ekvipotenciality (Equipotentiality Principle) a Principu vlivu objemu (The Mass Action Principle)[2]. V zásadě stál u počátků neuropsychologie.

Lashleyho hledání engramu

  • Pokoušel se hledat, kde by engram (paměťová stopa) mohl v mozku být lokalizován, a to za pomoci metody, kdy zvířata trénoval v různých úlohách (brightness discrimination a různá bludiště) a následně jim chirurgicky odnímal části mozkové kůry, a sledoval jak se jejich chování změnilo (povšimněte si, že tento koncept je v podstatě modifikován dodnes).
  • Lashley ve hledání engramu neuspěl, nepodařilo se mu najít konkrétní mozkovou strukturu, která by odpovídala za chování v těchto bludištích. Jeho zjištění postavilo teoretický rámec pro koncept distribuované paměťové stopy.
  • Lashleyho nálezy naznačovaly, že čím větší byl objem odňaté mozkové kůry, tím bylo poškození chování větší, ale že příliš nezáleželo na tom, kterou část kůry odejmul (viz Princip vlivu objemu)[1].

Zdroje

  1. 1,0 1,1 Modul10.pdf. Retrieved from: http://memory.biomed.cas.cz/332/www332_CZ/dokumenty/Modul10.pdf
  2. K. Lashley. In search of the engram. Symposia of the Society for Experimental Biology, 4:454-482, 1950.