Pojednejte o vývoji katalogizačních pravidel v České republice: Porovnání verzí

m
Řádek 1: Řádek 1:
'''Českou katalogizační praxi''' v průběhu 20. století významně '''ovlivnily''':
+
Od vytvoření samostatného státu v roce 1918 bylo v České republice vydáno a jmenné zpracování více či méně ovlivnilo sedm instrukcí, které se od sebe výrazně liší, tak, jak se od sebe liší celosvětově známé instrukce, z nichž české instrukce vycházely. '''Českou katalogizační praxi''' v průběhu 20. století významně '''ovlivnily''' Pruské instrukce, Sovětské instrukce a Anglo-americká pravidla.
# Pruské instrukce
 
# Sovětská pravidla
 
# Anglo-americká pravidla
 
  
'''Vznik republiky'''
+
== Katalogizační pravidla do roku 1950 ==
* '''JAROMÍR BORECKÝ''' (1869-1951) - ředitel Veřejné a univerzitní knihovny v Praze, básník, hudební kritik, orientalista
 
* Pravidla katalogu základního (1925) - silně závislá na Pruské instrukci (1899)
 
* Používala se do 50. Let 20. století
 
  
'''Další předválečná pravidla'''
+
* Oficiální instrukcí v období celé předmnichovské republiky a dále až do roku 1950 byla '''Pravidla katalogu základního''' (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných vydaná v roce 19252.
*'''ZDENĚK VÁCLAV TOBOLKA''' (1874-1951) - ředitel knihovny Národního shromáždění
+
* Pravidla vypracoval ředitel Veřejné a univerzitní knihovny v Praze (dnešní Národní knihovny ČR) '''Jaromír Borecký'''.
* Jeho pravidla vycházela z potřeb instituce
+
* '''Pravidla vznikala v době silného německého vlivu na české knihovnictví''' a je logické, že jsou silně závislá na pruské katalogizační instrukci z roku 18993.
* „Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného“
 
* Pravidla poměrně jednoduchá - v některých veřejných knihovnách
 
* '''LADISLAV JAN ŽIVNÝ''' (1872-1949) - teoretik, práce orientoval na anglo-americké přístupy; uvedl jako první zásady pro popis pod korporativním autorem
 
  
'''Po válce'''
+
* 1921 vyšla Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného.
* 1950 – „Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu“
+
* Autorem pravidel byl Zdeněk V. Tobolka, tehdejší ředitel knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovny) a '''pravidla vycházela především z potřeb této instituce'''.
* Kolektivní dílo (JAROSLAV DRTINA, 1908-1967) - odpoutání od pruské instrukce
+
* Počítalo se však i s jejich uplatněním ve všech administrativních knihovnách, které měly společně vytvářet souborný katalog.
* Pravidla poměrně stručná, určitý vliv ještě anglo-americký (sovětská nebyla dokončena)
+
* Díky své jednoduchosti '''našla pravidla širší uplatnění v řadě veřejných knihoven'''.
* Nepostihovala speciální druhy dokumentů, velkým knihovnám nevyhovovala
 
  
'''Pravidla jmenného katalogu'''
+
== Situace po roce 1948 ==
* '''MIROSLAV NÁDVORNÍK''' (1921-1989)
+
* Po roce 1948 vznikla potřeba vydání nových pravidel.
* Orientace na Sovětská pravidla
+
* Důvody byly věcné (existující instrukce již byly zastaralé), ale také ideologické - '''knihovník se stává aktivním politicko-výchovným pracovníkem a propagátorem hodnotné literatury''' uložené v knihovně, podle sovětského vzoru byla pravidla třeba zrevidovat.
* 1. Vyd. 1959- dopracování Prozatímních pravidel
+
* V této atmosféře vycházejí v roce 1950 '''Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu'''.
* Určena velkým a středním knihovnám
+
* Instrukce se snažila odpoutat od vlivu pruské instrukce a autoři hledali inspiraci mimo sféru jejího vlivu. Sovětská pravidla nebyla v době přípravy Prozatímních pravidel dokončena, další alternativou (která zpočátku ovlivnila i sovětská pravidla) byla pravidla anglo-americká.
* 1960 - Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny
+
* Prozatímní instrukce měla pouze dočasný charakter a byla velmi stručná, velkým knihovnám nevyhovovala a kromě hudebnin nepostihovala speciální dokumenty.
* 1972 - Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popis
 
  
'''ČSN'''
+
== Rok 1952 a 1959 ==
* ČSN - 01 0195 Bibliografický a katalogizační záznam, schválena 6. 10. 1964, s účinností od 1. 4. 1965
 
* Norma měla být závazná – účel – sjednocení katalogizační praxe
 
* Norma vycházela z Nádvorníkových pravidel
 
* Vliv Pařížské konference
 
* Přesto četné rozdíly mezi knihovnami (neexistovala směna záznamů)
 
  
'''2. Vyd. Pravidel jmenného katalogu'''
+
* Absence návodu pro zpracování speciálních dokumentů a počátek rozdělení knihovnictví a dokumentace vedly v roce 1952 ke vzniku další instrukce s názvem '''Jednotný katalogisační předpis pro literární službu'''
* 1969
+
* Určené pro odborné (speciální) knihovny a dokumentační pracoviště.
* Pařížské principy, zejména – korporace v záhlaví
+
* Českou katalogizační praxi významně ovlivnila na několik desetiletí '''Pravidla jmenného katalogu''', která vznikla v roce 1959 dopracováním Prozatímních pravidel a byla určena velkým a středním knihovnám všech typů. Vedoucím autorského kolektivu byl Miroslav Nádvorník. Pravidla byla věnována kromě popisu knih i popisu speciálních dokumentů. V rámci celkového politického kontextu není překvapením výraznější orientace na sovětská pravidla.  
* Používány do konce 80. Let 20. stol.
 
  
'''ISBD'''
+
== Od 60. let k osmdesátým ==
* Neodrazila se v Nádvorníkových pravidlech
+
* 1960 vyšlo zkrácené vydání pravidel pod názvem '''Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny'''.
* Experimentálně použita r. 1982, provozně pak od roku 1983 pro záznamy české národní bibliografie
+
* 1972 '''Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popisu'''.
 +
* V 60. letech byly zahájeny práce na vytvoření jednotné československé státní normy. Zahrnovala všechny druhy dokumentů a jejich popis na úrovni monografické, seriálové i analytické.
 +
* '''Norma byla schválena v roce 1964''' (s účinností od roku 1965) a vyšla pod názvem '''ČSN 01 0195 Bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam'''.
 +
* Norma měla být závazná a měla tak sjednotit českou katalogizační praxi, která se většinou opírala o Nádvorníkova Pravidla jmenného katalogu.
 +
* Nebyla však závazným předpisem, proto v jednotlivých knihovnách vznikaly při jejich aplikaci četné rozdíly.
 +
* Pravidla jmenného katalogu a ČSN 01 0195 platily beze změn po několik desetiletí.  
 +
* Čeští knihovníci měli minimální možnost cestovat a seznámit se s automatizací a výměnou záznamů v zahraničí, neexistovala možnost pravidelně pracovat se zahraničními bázemi dat na magnetických páskách a postupně na CD-ROM.
  
'''Transformace'''
+
* Bolestná chvíle pro katalogizátory, kdy vidí katalogizační lístek „rozbitý“ do polí a podpolí určitého formátu, jehož strukturu se musí naučit společně s komplikovanými pravidly a obsluhou systému, která je popisována v USA v 60. a v Západní Evropě v 70. letech, nastává u nás relativně pozdě - ve druhé polovině 80. let, po nástupu automatizace, s níž souvisí první etapa transformace českých katalogizačních pravidel.
* 80. Léta - 1993 – počátky automatizace
+
* Až do této doby zůstala u nás bez odezvy také doporučení ISBD. Výjimkou byla česká národní bibliografie (knihy), kde byla doporučení ISBD experimentálně použita v roce 1982, provozně pak od roku 1983.
* ASNB-K (Automatizovaný systém české národní knižní bibliografie)
 
* Cíl - tisk sešitů národní bibliografie
 
* Nebyla to databáze, ale pracovní listy
 
* Součástí projektu však analýza mezinárodních standardů - ISBD
 
* Záznamy dobře strukturovány => snadná konvertibilita v následných letech
 
* Automatizovaný systém zpracování fondů (ASZF) - 1987
 
* Zpracování anglické literatury
 
* Databázová struktura, ISBD
 
* Vzniká základ datové struktury => Obecná datová struktura - 1988
 
* => vzniká formát: „Výměnný formát“ 1989
 
  
'''Výměnný formát'''
+
== Transformace - I. etapa (80. léta-1993, počátky automatizace) ==
* Jádrem systému MAKS (Modulární automatizovaný knihovnický systém)
 
* Nadstavba databázového systému CDS/ISIS
 
* MAKS vychází z UNIMARC
 
* Díky MAKS prosazení ISBD ještě předtím, než byla u nás vydána (např. Tisk již ve struktuře ISBD)
 
  
'''Revize ČSN 01 0195'''
+
* V projektu "Automatizovaný systém české národní knižní bibliografie" bylo poprvé použito standardu ISBD.
* Začátek 90. Let - potřeba nových pravidel
+
* Pracovníci českých knihoven pokládali interpunkci, která se začala objevovat v sešitech národní bibliografie od roku 1983, spíše za kuriozitu, než standard hodný následování.
* Revize vyšla r. 1992 pod názvem „Bibliografický záznam“
+
* Projekt '''Automatizovaný systém zpracování fondů''' - realizovaný v NK v roce 1987 je prvním projektem, kde byla doporučení ISBD cíleně a důsledně promítnuta do databázové struktury.
* Implementace ISBD, svým rozsahem však nemohla nahradit pravidla
+
* Na Obecnou datovou strukturu navazuje v roce 1989 Výměnný formát pro bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam, který je jádrem systému MAKS (Modulární automatizovaný knihovnický systém). MAKS se stal základem pro automatizaci několika stovek českých knihoven.
 +
* Při tvorbě Výměnného formátu vycházeli autoři z formátu UNIMARC. Byla nastolena otázka: UNIMARC či národní formát? Plné využití formátu UNIMARC nebylo možné, protože stávající systém zpočátku umožňoval využití maximálně 99 polí, neumožňoval použití opakovatelných podpolí v rámci polí a indikátorů.
 +
* Prostřednictvím systému MAKS se podařilo doporučení ISBD prosadit poněkud kuriózním způsobem do praxe českých knihoven podstatně dříve, než vyšel v roce 1993 první oficiální překlad.
 +
* '''Při přípravě systému MAKS se jasně projevila zastaralost pravidel i normy z šedesátých let a byl nastolen problém nových pravidel'''. Otevřená zůstávala zejména otázka záhlaví, kterou se doporučení ISBD nezabývají.
 +
* Z „velkých“ instrukcí se jevila jako nejpřijatelnější v této době Anglo-americká pravidla, k jejich přijetí jsme však potřebovali teprve dozrát.
 +
* '''Rychlé řešení slibovala revize normy ČSN 01 0195'''. Práce na revizi probíhaly průběžně již řadu let a podíleli se na ní pracovníci českých i slovenských knihoven.
 +
* Na konci 80. let byly práce na revizi normy ukončeny a v roce 1990 byla schválena s účinností od roku 1992. '''Revidovaná norma vyšla pod změněným názvem Bibliografický záznam'''.
  
'''Nová katalogizační pravidla'''
+
*  Právě silný vliv a postupné odmítnutí vlivu pruské i sovětské instrukce v minulosti nepochybně vyústil v rezervovaný postoj k dalšímu „velkému vzoru“, tentokrát instrukci anglo-americké. Kolektiv čtyřiceti autorů, v čele s Hanou Vodičkovou vybavenou skvělou teoretickou znalostí nejrůznějších katalogizačních instrukcí, '''vytvořil úctyhodné dílo v rozsahu 597 stran pod názvem Pravidla jmenného popisu''', která měla být vydána v roce 1993 a nahradit Pravidla jmenného katalogu z roku 1959. '''Pravidla jmenného popisu však nikdy vydána nebyla, přestože byla koncipována progresivně'''.
* Vypracována v průběhu roku 1992
 
* Diskutováno převzetí AACR2R – zamítnuto
 
* Pravidla vycházela z AACR2R, respektovala ISBD, integrovala vše moderní a pozitivní z dalších katalogizačních pravidel domácích i zahraničních
 
* Kolektiv veden doc. HANOU VODIČKOVOU
 
* „Pravidla jmenného popisu“
 
* Měla být vydána r. 1993; fixace na tištěný výstup, malá zkušenost s automatizací, výměnou záznamů apod.
 
  
'''Transformace II'''
+
== Transformace - II. etapa (1994- ) ==
* 1994-
 
* Závěry diskusí - je nutné se orientovat na mezinárodní výměnu záznamů => pozastavení prací na vlastních pravidlech, nutnost přeložit AACR2R
 
* Rozhodnutí ohledně UNIMARC
 
* 2004 - MARC 21
 
'''
 
RDA – 2015'''
 
  
Oficiální instrukcí v období celé předmnichovské republiky a dále až do roku 1950 byla Pravidla katalogu základního s dodatkem o popisu spisů drobných vydaná v roce 1925. Po roce 1948 vznikla potřeba vydání nových pravidel. Důvody byly věcné (existující instrukce již byly zastaralé), ale také ideologické - knihovník se stává aktivním politicko-výchovným pracovníkem a propagátorem hodnotné literatury uložené v knihovně, podle sovětského vzoru. V této atmosféře vycházejí v roce 1950 Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu. Absence návodu pro zpracování speciálních dokumentů a počátek rozdělení knihovnictví a dokumentace (které se v dalších letech ještě prohloubilo) vedly v roce 1952 ke vzniku další instrukce s názvem Jednotný katalogizační předpis pro literární službu. Českou katalogizační praxi významně ovlivnila na několik desetiletí Pravidla jmenného katalogu, která vznikla v roce 1959 dopracováním Prozatímních pravidel a byla určena velkým a středním knihovnám všech typů.
+
* Závěry diskusí - je nutné se orientovat na mezinárodní výměnu záznamů => pozastavení prací na vlastních pravidlech, nutnost přeložit AACR2R.
 +
* Český překlad AACR2R vydaný v roce 1994.
 +
* Slovenský překlad formátu UNIMARC (slovenský překlad vydání z roku 1987 vyšel v roce 1994), český překlad vydání z roku 1987 nebyl s ohledem na avizované nové vydání dokončen, český překlad verze z roku 1994 vyšel až v roce 1996
 +
* Český překlad ISBD (G, M, S), ostatní překlady vznikaly postupně.
 +
* Postupně byl přeložen a vydán též UNIMARC/Autority26) a Příručka k AACR2R.
 +
* V roce 2004 přechod na formát MARC 21.
 +
 
 +
== Resource Description and Access ==
 +
* Vydána v červnu 2010.
 +
* Nová pravidla byla testována od roku 2011, počínaje rokem 2013 je zavedly knihovny v USA, Kanadě, Velké Británii, Austrálii a Německu. V České republice, kde se implementací RDA zabývá Národní knihovna České republiky, byl přechod na RDA '''zahájen 1. května 2015'''.
 +
* Rozdíl mezi RDA a AACR je strukturální. Pravidla RDA se totiž zakládají na tzv. "Funkčních požadavcích na bibliografické záznamy", resp. Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR).
 +
* Katalogizační pravidla RDA vznikla na základě konference International Conference on the Principles & Future Development of AACR v Torontu v roce 1997, jejímž cílem bylo vytvořit jednotná pravidla uzpůsobená pro použití i mimo angloamerický kulturní okruh a usnadnit tak mezinárodní výměnu bibliografických údajů a dat.
  
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==

Verze z 26. 8. 2016, 11:03

Od vytvoření samostatného státu v roce 1918 bylo v České republice vydáno a jmenné zpracování více či méně ovlivnilo sedm instrukcí, které se od sebe výrazně liší, tak, jak se od sebe liší celosvětově známé instrukce, z nichž české instrukce vycházely. Českou katalogizační praxi v průběhu 20. století významně ovlivnily Pruské instrukce, Sovětské instrukce a Anglo-americká pravidla.

Katalogizační pravidla do roku 1950

  • Oficiální instrukcí v období celé předmnichovské republiky a dále až do roku 1950 byla Pravidla katalogu základního (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných vydaná v roce 19252.
  • Pravidla vypracoval ředitel Veřejné a univerzitní knihovny v Praze (dnešní Národní knihovny ČR) Jaromír Borecký.
  • Pravidla vznikala v době silného německého vlivu na české knihovnictví a je logické, že jsou silně závislá na pruské katalogizační instrukci z roku 18993.
  • 1921 vyšla Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného.
  • Autorem pravidel byl Zdeněk V. Tobolka, tehdejší ředitel knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovny) a pravidla vycházela především z potřeb této instituce.
  • Počítalo se však i s jejich uplatněním ve všech administrativních knihovnách, které měly společně vytvářet souborný katalog.
  • Díky své jednoduchosti našla pravidla širší uplatnění v řadě veřejných knihoven.

Situace po roce 1948

  • Po roce 1948 vznikla potřeba vydání nových pravidel.
  • Důvody byly věcné (existující instrukce již byly zastaralé), ale také ideologické - knihovník se stává aktivním politicko-výchovným pracovníkem a propagátorem hodnotné literatury uložené v knihovně, podle sovětského vzoru byla pravidla třeba zrevidovat.
  • V této atmosféře vycházejí v roce 1950 Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu.
  • Instrukce se snažila odpoutat od vlivu pruské instrukce a autoři hledali inspiraci mimo sféru jejího vlivu. Sovětská pravidla nebyla v době přípravy Prozatímních pravidel dokončena, další alternativou (která zpočátku ovlivnila i sovětská pravidla) byla pravidla anglo-americká.
  • Prozatímní instrukce měla pouze dočasný charakter a byla velmi stručná, velkým knihovnám nevyhovovala a kromě hudebnin nepostihovala speciální dokumenty.

Rok 1952 a 1959

  • Absence návodu pro zpracování speciálních dokumentů a počátek rozdělení knihovnictví a dokumentace vedly v roce 1952 ke vzniku další instrukce s názvem Jednotný katalogisační předpis pro literární službu
  • Určené pro odborné (speciální) knihovny a dokumentační pracoviště.
  • Českou katalogizační praxi významně ovlivnila na několik desetiletí Pravidla jmenného katalogu, která vznikla v roce 1959 dopracováním Prozatímních pravidel a byla určena velkým a středním knihovnám všech typů. Vedoucím autorského kolektivu byl Miroslav Nádvorník. Pravidla byla věnována kromě popisu knih i popisu speciálních dokumentů. V rámci celkového politického kontextu není překvapením výraznější orientace na sovětská pravidla.

Od 60. let k osmdesátým

  • 1960 vyšlo zkrácené vydání pravidel pod názvem Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny.
  • 1972 Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popisu.
  • V 60. letech byly zahájeny práce na vytvoření jednotné československé státní normy. Zahrnovala všechny druhy dokumentů a jejich popis na úrovni monografické, seriálové i analytické.
  • Norma byla schválena v roce 1964 (s účinností od roku 1965) a vyšla pod názvem ČSN 01 0195 Bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam.
  • Norma měla být závazná a měla tak sjednotit českou katalogizační praxi, která se většinou opírala o Nádvorníkova Pravidla jmenného katalogu.
  • Nebyla však závazným předpisem, proto v jednotlivých knihovnách vznikaly při jejich aplikaci četné rozdíly.
  • Pravidla jmenného katalogu a ČSN 01 0195 platily beze změn po několik desetiletí.
  • Čeští knihovníci měli minimální možnost cestovat a seznámit se s automatizací a výměnou záznamů v zahraničí, neexistovala možnost pravidelně pracovat se zahraničními bázemi dat na magnetických páskách a postupně na CD-ROM.
  • Bolestná chvíle pro katalogizátory, kdy vidí katalogizační lístek „rozbitý“ do polí a podpolí určitého formátu, jehož strukturu se musí naučit společně s komplikovanými pravidly a obsluhou systému, která je popisována v USA v 60. a v Západní Evropě v 70. letech, nastává u nás relativně pozdě - ve druhé polovině 80. let, po nástupu automatizace, s níž souvisí první etapa transformace českých katalogizačních pravidel.
  • Až do této doby zůstala u nás bez odezvy také doporučení ISBD. Výjimkou byla česká národní bibliografie (knihy), kde byla doporučení ISBD experimentálně použita v roce 1982, provozně pak od roku 1983.

Transformace - I. etapa (80. léta-1993, počátky automatizace)

  • V projektu "Automatizovaný systém české národní knižní bibliografie" bylo poprvé použito standardu ISBD.
  • Pracovníci českých knihoven pokládali interpunkci, která se začala objevovat v sešitech národní bibliografie od roku 1983, spíše za kuriozitu, než standard hodný následování.
  • Projekt Automatizovaný systém zpracování fondů - realizovaný v NK v roce 1987 je prvním projektem, kde byla doporučení ISBD cíleně a důsledně promítnuta do databázové struktury.
  • Na Obecnou datovou strukturu navazuje v roce 1989 Výměnný formát pro bibliografický (dokumentační) a katalogizační záznam, který je jádrem systému MAKS (Modulární automatizovaný knihovnický systém). MAKS se stal základem pro automatizaci několika stovek českých knihoven.
  • Při tvorbě Výměnného formátu vycházeli autoři z formátu UNIMARC. Byla nastolena otázka: UNIMARC či národní formát? Plné využití formátu UNIMARC nebylo možné, protože stávající systém zpočátku umožňoval využití maximálně 99 polí, neumožňoval použití opakovatelných podpolí v rámci polí a indikátorů.
  • Prostřednictvím systému MAKS se podařilo doporučení ISBD prosadit poněkud kuriózním způsobem do praxe českých knihoven podstatně dříve, než vyšel v roce 1993 první oficiální překlad.
  • Při přípravě systému MAKS se jasně projevila zastaralost pravidel i normy z šedesátých let a byl nastolen problém nových pravidel. Otevřená zůstávala zejména otázka záhlaví, kterou se doporučení ISBD nezabývají.
  • Z „velkých“ instrukcí se jevila jako nejpřijatelnější v této době Anglo-americká pravidla, k jejich přijetí jsme však potřebovali teprve dozrát.
  • Rychlé řešení slibovala revize normy ČSN 01 0195. Práce na revizi probíhaly průběžně již řadu let a podíleli se na ní pracovníci českých i slovenských knihoven.
  • Na konci 80. let byly práce na revizi normy ukončeny a v roce 1990 byla schválena s účinností od roku 1992. Revidovaná norma vyšla pod změněným názvem Bibliografický záznam.
  • Právě silný vliv a postupné odmítnutí vlivu pruské i sovětské instrukce v minulosti nepochybně vyústil v rezervovaný postoj k dalšímu „velkému vzoru“, tentokrát instrukci anglo-americké. Kolektiv čtyřiceti autorů, v čele s Hanou Vodičkovou vybavenou skvělou teoretickou znalostí nejrůznějších katalogizačních instrukcí, vytvořil úctyhodné dílo v rozsahu 597 stran pod názvem Pravidla jmenného popisu, která měla být vydána v roce 1993 a nahradit Pravidla jmenného katalogu z roku 1959. Pravidla jmenného popisu však nikdy vydána nebyla, přestože byla koncipována progresivně.

Transformace - II. etapa (1994- )

  • Závěry diskusí - je nutné se orientovat na mezinárodní výměnu záznamů => pozastavení prací na vlastních pravidlech, nutnost přeložit AACR2R.
  • Český překlad AACR2R vydaný v roce 1994.
  • Slovenský překlad formátu UNIMARC (slovenský překlad vydání z roku 1987 vyšel v roce 1994), český překlad vydání z roku 1987 nebyl s ohledem na avizované nové vydání dokončen, český překlad verze z roku 1994 vyšel až v roce 1996
  • Český překlad ISBD (G, M, S), ostatní překlady vznikaly postupně.
  • Postupně byl přeložen a vydán též UNIMARC/Autority26) a Příručka k AACR2R.
  • V roce 2004 přechod na formát MARC 21.

Resource Description and Access

  • Vydána v červnu 2010.
  • Nová pravidla byla testována od roku 2011, počínaje rokem 2013 je zavedly knihovny v USA, Kanadě, Velké Británii, Austrálii a Německu. V České republice, kde se implementací RDA zabývá Národní knihovna České republiky, byl přechod na RDA zahájen 1. května 2015.
  • Rozdíl mezi RDA a AACR je strukturální. Pravidla RDA se totiž zakládají na tzv. "Funkčních požadavcích na bibliografické záznamy", resp. Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR).
  • Katalogizační pravidla RDA vznikla na základě konference International Conference on the Principles & Future Development of AACR v Torontu v roce 1997, jejímž cílem bylo vytvořit jednotná pravidla uzpůsobená pro použití i mimo angloamerický kulturní okruh a usnadnit tak mezinárodní výměnu bibliografických údajů a dat.

Zdroje

Reference


Související články

Klíčová slova