Gramotnost (Knihovnictví a IS)

Informační gramotnost

Rozvoj informační společnosti klade stále větší nároky na jedince. Množství informací se zvětšuje a není snadné se v nich orientovat. Společně s touto expanzí začal na důležitosti nabývat i termín „informační gramotnost“. Definice tohoto termínu se různí. Zjednodušeně je to určitý soubor znalostí a dovedností, které nám umožňují efektivně pracovat s informacemi. Určitá míra informační gramotnosti je nezbytným předpokladem pro uplatnění v dnešní společnosti.

Definice a širší kontext

Nejčastěji citovanou definicí je definice American Library Association, zveřejněná v roce 1989. V překladu zní: „Informačně gramotní lidé vědí, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí jak jsou uspořádány znalosti, jak nalézt informace a jak je využít tak, aby se z nich mohli učit i ostatní. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože dokáží vždy nalézt informace potřebné ke splnění určitého úkolu nebo rozhodnutí.“¹

Pro představu ještě definice organizace UNESCO uvedená v Pražské deklaraci z roku 2003, která uvádí: „Informační gramotnost zahrnuje znalost vlastních informačních potřeb, schopnost identifikovat, vyhledat, ohodnotit, uspořádat a efektivně vytvářet, používat a předávat informace, které se vztahují k určitému problému či tématu; je to základní předpoklad pro možnost aktivní účasti v informační společnosti a je součástí základního lidského práva na celoživotní vzdělávání.“²

Informační gramotnost je jednou z oblastí funkční gramotnosti. Je nejmladší a nejrychleji se rozvíjející z těchto oblastí. Někdy bývá také označována jako počítačová gramotnost.³ Toto označení však není zcela přesné. Počítačová gramotnost je totiž spíše podřazenou oblastí informační gramotnosti. Je předpokladem pro rozvoj informační gramotnosti jedince. Neznamená to ale, že každý počítačově gramotný jedinec je zároveň i informačně gramotný. Proto nelze tyto dva termíny brát jako jeden.

Základní znalost výpočetní techniky a její ovládání je v dnešní době zásadní pro vyhledávání a využívání informací. Proto mají tyto dvě oblasti přímou spojitost.

Do oblasti informační gramotnosti by se také dala zařadit mediální gramotnost, která se zaměřuje vyhledávání a analýzu informací v médiích.

Historický vývoj informační gramotnosti

Pojem „informační gramotnost“ se poprvé objevil v roce 1974 a jeho původcem je Paul Zurkowski (tehdejší prezident Information Industry Association).⁴ Z počátku byla vnímáná jako schopnost využívat informační zdroje a nástroje při práci a při řešení problémů.

S rychlým rozvojem informačních technologií narůstala potřeba rozšíření a konkretizování tohoto pojmu. Zásadní zlom nastal v polovině 80. let. V roce 1986 William Demo rozpracoval definici Martina Tessmera: „Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě.“⁵ Nejednalo se už jen o vyhledávání, ale také o porozumění a hodnocení vyhledaných informací. Také se začal klást důraz na informační potřebu a schopnost nalézt vhodný zdroj informací.

Dalšími mezníky ve vývoji tohoto pojmu bylo sympozium „Libraries and the Search for Academic Excellence“, které se konalo v USA v roce 1987 a poté publikování zprávy Komise pro informační gramotnost ALA. V této zprávě byla uvedena výše zmíněná nejcitovanější definice informační gramotnosti.Konkrétní podoba tohoto pojmu se dotvářela až do konce 80. let.⁶

Kompetence informačně gramotného jedince

Existuje několik základních kompetencí, které definují informačně gramotného jedince. Jsou to:

• pochopení svých informačních potřeb
• schopnost vyhledání nejvhodnějších informačních zdrojů
• vytvoření vlastní efektivní vyhledávací strategie
• schopnost vyhledat potřebné informace
• schopnost zhodnotit vyhledané informace a odlišit žádoucí informace od šumu
• schopnost informace zpracovat a co nejefektivnějí vytěžit
• dodržování informační etiky
• schopnost sdílení a reprezentace získaných informací

Zdroje

Poznámky v textu

_{¹ Introduction to Information Literacy. American Library Association [online]. Chicago, © 1996–2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/issues/infolit/overview/intro}

_{² Jak rozumíme informační gramotnosti. IVIG: Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách [online]. 2013 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/informacni-gramotnost.html}

_{³ HAVEL, Jiří a Veronika NAJVAROVÁ. Rozvíjení gramotnosti ve výuce na 1. stupni ZŠ. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 110 s. ISBN 978-802-1057-142. S. 27.}

_{⁴ LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 8 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1024}

_{⁵ Viz ref. 4}

_{⁶ Viz ref. 4}

Seznam použité literatury

• HAVEL, Jiří a Veronika NAJVAROVÁ. Rozvíjení gramotnosti ve výuce na 1. stupni ZŠ. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 110 s. ISBN 978-802-1057-142.

• Introduction to Information Literacy. American Library Association [online]. Chicago, © 1996–2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/issues/infolit/overview/intro

• Jak rozumíme informační gramotnosti. IVIG: Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách [online]. 2013 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/informacni-gramotnost.html

• LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?). Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 8 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1024