Haptika: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Haptika''' pochází z řeckého slova haptein - dotýkat se. Jedná se o komunikaci dotykem. Je to jeden z kanálů neverbální komunikace, při které se sdělení realizuje | + | '''Haptika''' pochází z řeckého slova haptein - dotýkat se. Jedná se o komunikaci dotykem. Je to jeden z kanálů neverbální komunikace, při které se sdělení realizuje prostřednictvím fyzického kontaktu. Do [[sociální komunikace]] byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.<ref name="krivo">KŘIVOHLAVÝ, Jaro. <i>Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace</i>. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.</ref> |
<div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 60%;"> | <div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 60%;"> | ||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Charakteristika == | == Charakteristika == | ||
| − | Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].<ref name="devito">DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.</ref> a není proto nikterak obtížné její komunikační význam rozluštit. Jedná se o dotyk (taktilní kontakt), tedy o podráždění pokožky a stimulaci kožních | + | Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou [[neverbální komunikace]].<ref name="devito">DEVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace: 6. vydání</i>. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.</ref> a není proto nikterak obtížné její komunikační význam rozluštit. Jedná se o dotyk (taktilní kontakt), tedy o podráždění pokožky a stimulaci kožních receptorů. |
Haptika je velice důležitou součástí každodenního života a komunikace. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme své pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk nám zprostředkovává spoustu informací o věcech i lidech, kterých se dotýkáme. Pro nevidomé je tento způsob poznávání světa zcela zásadní.<ref name="horky"> HORKÝ, Hynek.<i> Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]</i>. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.</ref> | Haptika je velice důležitou součástí každodenního života a komunikace. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme své pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk nám zprostředkovává spoustu informací o věcech i lidech, kterých se dotýkáme. Pro nevidomé je tento způsob poznávání světa zcela zásadní.<ref name="horky"> HORKÝ, Hynek.<i> Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]</i>. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.</ref> | ||
| − | + | Taktilní kontakt zahrnuje: | |
* příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže | * příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže | ||
* příjem zpráv o působení tepla | * příjem zpráv o působení tepla | ||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
| − | Během přijímání těchto zpráv dochází k vyvíjení tlaku na dotyková tělíska (receptory) umístěné pod kůží. V nejvyšší míře se vyskytují | + | Během přijímání těchto zpráv dochází k vyvíjení tlaku na dotyková tělíska (receptory) umístěné pod kůží. V nejvyšší míře se vyskytují na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné<ref name="sedivy" /> Naopak nejméně jich je v oblasti zad. |
| − | Haptika | + | Haptika jakožto komunikace [[hmat|hmatem]] se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou plodem vnímány již v děloze a význam doteku pro novorozence je obrovský i vzhledem k jeho dalšímu vývoji schopnosti sociální interakce. Doteky jsou však pro člověka nezastupitelné bez ohledu na jeho věk. Právě věk je jedním z faktorů ovlivňujících potřebu člověka po tomto druhu kontaktu. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Druhým faktorem je pohlaví. Muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.<ref name="devito" /><br /> V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní [[senzorická deprivace|senzorické deprivaci]].<ref name="krivo" /> tedy k fyzickému ale především citovému strádání. |
| − | == Druhy | + | == Druhy doteků == |
=== Podle typu objektu === | === Podle typu objektu === | ||
| − | * ''' | + | * '''Dotek sebe''' |
| − | * ''' | + | * '''Dotek druhé osoby '''<ref name="Pokorna"> POKORNÁ, A.<i> Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství.</i> Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-440-2</ref> |
=== Podle typu kontaktu: === | === Podle typu kontaktu: === | ||
| − | * ''' | + | * '''Dotek přímý''' - kontakt kůže na kůži |
| − | * ''' | + | * '''Dotek nepřímý''' - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu) |
| + | |||
=== Podle jednání dané osoby: === | === Podle jednání dané osoby: === | ||
| − | * ''' | + | * '''Dotek přátelský''' - např. pohlazení, polibek |
| − | * ''' | + | * '''Dotek nepřátelský''' - např. pohlavek, facka |
| − | U doteků jde v první řadě o autenticitu. Ačkoli jsou haptické projevy poměrně jednoduché na interpretaci, i tady je třeba mít na zřeteli celkový komunikační kontext a | + | U doteků jde v první řadě o autenticitu. Ačkoli jsou haptické projevy poměrně jednoduché na interpretaci, i tady je třeba mít na zřeteli celkový komunikační kontext a také kulturní podmíněnost haptického kontaktu. Každý člověk má krom toho i svá vlastní kritéria, podle kterých vyhodnocuje význam doteků.<ref name="krivo" /> |
| − | == Významy | + | == Významy doteků == |
| − | Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů | + | Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů doteku. |
| − | * '''Pozitivní [[emoce]]''' - pomocí | + | * '''Pozitivní [[emoce]]''' - pomocí doteku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím |
| − | * '''Hravost''' - často | + | * '''Hravost''' - často dotekem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti, či přijetí mezi přáteli |
| − | * '''Ovládání''' - | + | * '''Ovládání''' - dotek může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotekem druhého upozorníme, že na něj mluvíme |
* '''Rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí | * '''Rituální význam''' - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí | ||
| − | * '''Funkční význam''' - zde hrají roli | + | * '''Funkční význam''' - zde hrají roli doteky, které provádíme za určitým účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.<ref name="devito" /> |
Přirozenou součástí lidského dorozumívání, je akt '''podání ruky'''. Je jedním ze základních rituálů a zároveň důležitým krokem při [[sociální styk|sociálního styku]]. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklý ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.<br /> | Přirozenou součástí lidského dorozumívání, je akt '''podání ruky'''. Je jedním ze základních rituálů a zároveň důležitým krokem při [[sociální styk|sociálního styku]]. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklý ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.<br /> | ||
Verze z 4. 1. 2017, 18:16
Haptika pochází z řeckého slova haptein - dotýkat se. Jedná se o komunikaci dotykem. Je to jeden z kanálů neverbální komunikace, při které se sdělení realizuje prostřednictvím fyzického kontaktu. Do sociální komunikace byl tento pojem zaveden lingvistou Williamem Austinem.[1]
Obsah
Charakteristika
Haptika je pravděpodobně nejprimitivnější formou neverbální komunikace.[3] a není proto nikterak obtížné její komunikační význam rozluštit. Jedná se o dotyk (taktilní kontakt), tedy o podráždění pokožky a stimulaci kožních receptorů.
Haptika je velice důležitou součástí každodenního života a komunikace. Pomocí dotyku poznáváme své okolí, vyjadřujeme své pocity, náklonnost, ale i agresi či nepřátelství. Dotyk nám zprostředkovává spoustu informací o věcech i lidech, kterých se dotýkáme. Pro nevidomé je tento způsob poznávání světa zcela zásadní.[4]
Taktilní kontakt zahrnuje:
- příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůže
- příjem zpráv o působení tepla
- příjem zpráv o působení chladu
- příjem zpráv o působení bolesti
- příjem zpráv o působení vibrací[1]
Během přijímání těchto zpráv dochází k vyvíjení tlaku na dotyková tělíska (receptory) umístěné pod kůží. V nejvyšší míře se vyskytují na špičce jazyka, konečcích prstů, rukou, na obličeji a na vlasové části hlavy. Také na erotogenních zónách je jejich nahromadění významné[2] Naopak nejméně jich je v oblasti zad.
Haptika jakožto komunikace hmatem se rozvíjí dříve než ostatní smysly. Dotykové podněty jsou plodem vnímány již v děloze a význam doteku pro novorozence je obrovský i vzhledem k jeho dalšímu vývoji schopnosti sociální interakce. Doteky jsou však pro člověka nezastupitelné bez ohledu na jeho věk. Právě věk je jedním z faktorů ovlivňujících potřebu člověka po tomto druhu kontaktu. Starší lidé se neradi dotýkají osob opačného pohlaví, u mladších lidí je tomu naopak. Druhým faktorem je pohlaví. Muži se vzájemně dotýkají minimálně, ale ženy se dotykům mezi sebou nebrání.[3]
V případě, že je člověk zbaven možnosti dotyku, dochází k taktilní senzorické deprivaci.[1] tedy k fyzickému ale především citovému strádání.
Druhy doteků
Podle typu objektu
- Dotek sebe
- Dotek druhé osoby [5]
Podle typu kontaktu:
- Dotek přímý - kontakt kůže na kůži
- Dotek nepřímý - kontakt přes oblečení (např. poplácání na rameno přes mikinu)
Podle jednání dané osoby:
- Dotek přátelský - např. pohlazení, polibek
- Dotek nepřátelský - např. pohlavek, facka
U doteků jde v první řadě o autenticitu. Ačkoli jsou haptické projevy poměrně jednoduché na interpretaci, i tady je třeba mít na zřeteli celkový komunikační kontext a také kulturní podmíněnost haptického kontaktu. Každý člověk má krom toho i svá vlastní kritéria, podle kterých vyhodnocuje význam doteků.[1]
Významy doteků
Výzkumníci v oboru haptiky identifikovali pět nejdůležitějších významů doteku.
- Pozitivní emoce - pomocí doteku můžeme vyjádřit podporu, ocenění, city i sexuální zájem, což vede k pozitivním emocím
- Hravost - často dotekem vyjadřujeme hravost ve smyslu náklonnosti, či přijetí mezi přáteli
- Ovládání - dotek může mnohdy ovládat chování nebo usměrňovat postoje a pocity, může také ovládnout pozornost druhého, např. když chceme něco říci, tak dotekem druhého upozorníme, že na něj mluvíme
- Rituální význam - týká se především pozdravů, loučení, kdy je pravidlem podání ruky nebo objetí
- Funkční význam - zde hrají roli doteky, které provádíme za určitým účelem, když někomu pomáháme a podepřeme jej, když někomu očistíme tvář, atd.[3]
Přirozenou součástí lidského dorozumívání, je akt podání ruky. Je jedním ze základních rituálů a zároveň důležitým krokem při sociálního styku. Tento pozdrav, tedy stisk ruky, však není obvyklý ve všech společnostech. Někteří se domnívají, že se jedná o zkrácený rituál, kterým se dává na vědomí, že v ruce není žádná zbraň a že úmysly jsou přátelské.
Stiskem nejen zdravíme, ale také potvrzujeme uzavření smlouvy (ručím za to vlastní rukou), nabízíme přátelství nebo gratulaci.
Během stisku ruky nám hmatový vjem předává informace o měkkosti či tvrdosti dlaně, pevnosti stisku a dokonce díky takto jednoduchému kontaktu můžeme o druhém zjistit, zda je sebejistý nebo zda mu sebevědomí naopak schází. U mužů je stisk všeobecně silnější než u žen. Dominantní lidé mají tendence podávat ruku dlaní dolů, jako by něco nabízeli, kdežto submisivní jedinci mají sklon podávat ruku dlaní nahoru v očekávání, že něco dostanou.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace. První. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 234 s. ISBN 25-095-88.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. První. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7375-277-4.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.
- ↑ HORKÝ, Hynek. Komunikace ve vzdělávání neslyšících [online]. Praha, 2010 [cit. 2016-11-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/88596. Bakalářská. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Kateřina Hádková.
- ↑ POKORNÁ, A. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-440-2
Použitá literatura
- ŠEDIVÝ, Vladimír. Sociální komunikace. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-807-3752-774.
- KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88.
- DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.
Související články
Klíčová slova
komunikace, hmat, dotyk, kontakt, kůže
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
