Alexandrijská knihovna

Alexandrijská knihovna byla založena kolem r. 295 př. n. l. Aristotelovým žákem Démétriem. Získala status nejvýznamnější knihovny starověku a současně plnila funkci hlavního centra antické vzdělanosti. V době největšího rozkvětu měla knihovna 500-700 tisíc svitků.

Historie

Město Alexandrie, založené r. 332 př. n. l. Alexandrem Velikým, bylo jedním z největších kulturních i hospodářských center a zároveň hlavním městem Egypta po dobu více než tisíc let. Právě sem byl povolán Démétrios z Faléry, aby po vzoru knihovny vybudované Aristotelem v Athénách vytvořil návrh stavby dvou institucí oslavujících lidské vědění – Museia a knihovny. Cílem ambiciózního projektu bylo shromáždění písemností veškerého lidstva. Knihovna vznikla jako součást domu Múz – Múseionu, což byla jedna z prvních státních starověkých univerzit. Múseion byl chrám zasvěcený Múzám – božským ochránkyním umění a věd. Komplex byl dokončen až za vlády Ptolemaia I. Sótera, nástupce Alexandrova. Důvody založení jsou dodnes otázkou odborných diskuzí. Je ale pravděpodobné, že osvícený panovník dospěl k moudrému poznání, že zbudovat intelektuální centrum je výhodnější než vést neustálé bitvy a využil jej jako prostředek upevnění moci. Podobné jednání je možné vysledovat i u dalších vládců helénistických států.

socha Démétria z Alexandrijské knihovny

Provoz knihovny a fond

V budovách žili písaři, kteří přepisovali zapůjčené rukopisy z jiných knihoven. Paláce v Alexandrii poskytly útočiště mnohým spisovatelům a vědcům. Těm zde bylo zdarma poskytnuto bydlení, byli osvobozeni od daní a služeb a jejich jedinou povinností bylo oslavování krále a rozmnožovat vědění ve prospěch knihovny. Povolaní vzdělanci měli za úkol nakupovat nebo opisovat co nejvíce knih, které se jim v oblasti Středomoří podařilo sehnat. Knihy pro Alexandrijskou knihovnu sbírali i další králové Egypta. Ti nejslavnější pak byli jmenováni knihovníky a učiteli králových dětí a okruhu přátel. Funkce knihovníka byla velmi prestižní a příslušníci této profese patřili k předním zástupcům helénistického písemnictví. Díky jejich práci sloužila knihovna již po roce existence jako úložiště 200 tisíc svitků. V systematizaci svitků sehrál klíčovou roli Kallimachos z Kyrény (asi 310-240 př. n.l.)“otec literární historie“. Je autorem souboru 120 knih, tzv. pinakes - Seznamů všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali. Až na nepatrné pozůstatky se bohužel nedochovaly a rekonstrukce Kallimachova klasifikačního systému se dá zrekonstruovat jen z části. Bylo zde 6 hlavních básnických oddílů (epos, elegie, jamby, melos - zpěv, tragédie, komedie) a 5 oddílů prozaických (dějepisectví, řečnictví, filozofie, lékařství a právo). Závěrečný oddíl seznamů tvořily rozmanitosti. Jedná se o první vědecky zpracovaný katalog v dějinách lidstva. Katalog neuváděl pouze názvy děl, ale i podrobné informace o autorech, jejich dílech a analýzu textů.

Zánik Alexandrijské knihovny

O dalším vývoji Alexandrijské knihovny toho víme s jistotou málo. Byla sice částečně dotčena požárem v r. 48 př. n. l. během vojenského tažení Ceasara do Egypta, ale ve své činnosti pokračovala. Rok jejího definitivního zániku se různí. Mnoho badatelů soudí, že knihovna byla zničena až v r. 642 n. l. po dobytí Egypta Araby. Ve 13. století se objevila pověst, že svitky z Alexandrijské knihovny sloužily Arabům jako topivo v lázních.

Současnost

V roce 1974 přišel s myšlenkou na novou Alexandrijskou knihovnu professor Mustafa al-Abbadi. Trvalo dalších 10 let, že jeho návrh vyslyšela egyptská vláda a mezinárodní společnosti. 26. června 1988 egyptský prezident Husní Mubarak a generální ředitel UNESCA Federico Mayor společně položili základní kámen nové knihovny na pobřeží mezi přístavem a fakultou umění Alexandrijské univerzity. Knihovna byla slavnostně otevřena veřejnosti 16. října 2002.Protože knihovna byla zničena před mnoha staletími, nemůže se jednat o obnovu původní Alexandrijské knihovny v pravém slova smyslu. Jde spíš o znovuoživení této knihovny jako intelektuálního střediska nejen na úrovni národní, tj. egyptské, ale na úrovni mezinárodní.

Myšlenka znovuzaložení Alexandrijské knihovna vycházela z potřeby Egypta mít na svém území opět místo, které bude centrem bádání i kritického myšlení, tvůrčího setkávání a plodných diskuzí a díky mezinárodní podpoře se stane symbolem dialogu mezi různými kulturami v opozici k válečným střetům a stále častějším projevům terorismu. Finance na velkolepou stavbu i příspěvky do knihovního fondu přišly od různých světových mocností (např. Francie, Japonsko, Spojené státy americké), což jen dokládá, že se opravdu jedná o mezinárodní projekt. Může to být v širším historickém kontextu chápáno jako splátka dluhu bohatší části světa za to, čím egyptská kultura obohatila kulturu světovou, především pak evropskou. V rozsáhlé mezinárodní pomoci při výstavbě můžeme tušit i omluvu za minulé kořistnické chování zejména bývalých koloniálních mocností vůči této oblasti. Ozývají se ale i nesouhlasné poznámky na adresu tohoto megalomanského projektu. Ze zahraničí i přímo z Egypta, protože v této zemi je stále velká část obyvatelstva negramotná a země by si spíš zasloužila investici do vzdělání.

Současná Alexandrijská knihovna - interiér

Základní údaje o nové Alexandrijské knihovně v Egyptě

Architektonická soutěž: 1988-1989
Realizace vítězného projektu: 1995-2001
Celkové náklady: cca 217 mil. US$
Autoři architektonického návrhu: Snøhetta, Norsko
Autoři realizačního projektu: Snøhetta Hamza Consortium

Budova
Počet podlaží: 11
Výška budovy: 33 m
Celková plocha podlaží: 85 405 m2
z toho: univerzální knihovna 36 770 m2
z toho: studovna s volným přístupem k fondům 20 000 m2 - kulturní aktivity 4 210 m2 - technické služby 10 860 m2 - Mezinárodní škola informační vědy 3 500 m2 - Konferenční centrum a další prostory 30 840 m2
Knihovní fondy při zahájení provozu/perspektivně - knihy 200 000/8 mil. - periodika 1500/4000 - audiovizuální dokumenty 10 000/50 000 - rukopisy a vzácné tisky 10 000/50 000 - mapy - /50 000
Zaměstnanci 200/500
Informatizace knihovny OPAC, internet, cca 2200 počítačů, napojení na komunikační dálnice Poznámka: uvedené údaje je nutno považovat za orientační

Současná Alexandrijská knihovna - exteriér

Odkazy

Použitá literatura

• [BROŽEK, Aleš. Alexandrijská knihovna. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 122-124 [cit. 2016-12-18]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202122.html]
• [BACHRATÝ, Adam. Způsoby zaznamenávání a uchovávání poznání v předlatinkovém období. Brno, 2010. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.]
• [CEJPEK, Jiří. a kol. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 8024603233.]
• [VOJTÁŠKOVÁ, Helena. Alexandrijská knihovna slavnostně otevřena. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 11 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-11145. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11145]
• [CELBOVÁ, Iva. Nová Alexandrijská knihovna připomíná dávné slavné časy a vede středomoří do nového milénia. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2016-12-18]. urn:nbn:cz:ik-10619. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10619]
• [CEJPEK, Jiří. Alexandrijská knihovna - myšlenka a její uskutečnění. Národní knihovna.Knihovnická revue [online]. 2002, 13(2), 125-127 [cit. 2016-12-19]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0202/0202125.html]
• [ILLÍKOVÁ, Denisa. Vznik starověké Alexandrijské knihovny. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/vznik-staroveke-alexandrijske-knihovny>. ISSN 1804-4255.]

Externí odkazy

• Bibliotheca Alexandrina

Související články

• [[Portál:|Portál:]]
• [[Portál:|Portál:]]

Klíčová slova

knihovna, Egypt, svitky, Kallimachos z Kyrény