Christine L. Borgman: Porovnání verzí

m
 
Řádek 65: Řádek 65:
 
V roce 2011 získala Paul Evan Peters Price jako uznání za pozoruhodné trvalé úspěchy v tvorbě a inovování využití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] a služeb, které posunuly vzdělání a intelektuální produktivitu prostřednictvím komunikačních sítí.
 
V roce 2011 získala Paul Evan Peters Price jako uznání za pozoruhodné trvalé úspěchy v tvorbě a inovování využití [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojů]] a služeb, které posunuly vzdělání a intelektuální produktivitu prostřednictvím komunikačních sítí.
  
−
== Odkazy a zdroje ==
+
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
Řádek 88: Řádek 88:
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
{{Zkontrolováno|20170422105853|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}}

Aktuální verze z 22. 4. 2017, 11:58

Christine L. Borgman (*1951) je americká informační vědkyně, profesorka a děkanka Informačních studií na University of California v Los Angeles. Ve svém oboru vydala přes 200 publikací zabývajících se problematikou informačních studií, informatiky a komunikace. Její výzkumy se týkají především digitálních knihoven bibliometrie[1][2]

Vzdělání

Christine L. Borgman nejprve získala titul B. A. z matematiky na Michigan State University, poté M.L.S. (Master of Library Science) z knihovnictví na University of Pittsburgh a nakonec PhD. z komunikace na Stanford University.

V minulosti hostovala na Oxford University, Loughborough University, Eötvös Loránd University a také na ekonomické univerzitě v Budapešti. Byla odbornicí v Rockefellerově studijní nadaci a je členkou amerického sdružení pro povýšení vědy.[3]

Výzkumy

Zabývá se především vztahy mezi počítači a uživateli a jejich vzájemnému ovlivnění, vyhledávání a využívání získaných informací, vědecké komunikaci a bibliometrii. Od devadesátých let se tato témata postupně přeměnila ve výzkum dat a jejich praktickým využitím, vysvětlující jak všechny pozorování a další informace přecházejí v data, jak se tyto praktiky individuálně mění a to jak v úrovni osobní, tak disciplinární (oborové) a také, jak tato zjištění mohou být uplatněna pro zisk a sbírání dat, jejich zpracování, uložení a archivaci a využití.

V sedmdesátých letech se začala věnovat problematice online databází v knihovních systémech a při jejím působení na University of Ohio, která spolupracovala s Dallas Public Library, se podílela na vytvoření úplně první digitální knihovnické databáze. Tyto první databáze imitovaly lístkové katalogy, jež měly nahradit.[4]

V současnosti je Christine L. Borgman zaměřena na dvě oblasti a to na empirický výzkum na vytváření, správu a používání vědeckých dat. Druhá oblast výzkumu je zaměřena na kyberinfrastrukturu a e-vědy, roli digitálních dat, vědeckou komunikaci a publikování. Také se zabývá politickými otázkami pro publikování a data, porovnáváním zdrojů z různých vědeckých disciplín.[1] [5]

Další aktivity

Je hlavním výzkumníkem Center of Embedded Network Sensing (CENS), National Science Foundtaion (NSF) a Technology Center, také je členkou American Association for the Advancement of Science. Je členkou představenstva Electronic Privacy Information Center, spolupředsedkyní skupiny CONDATA-ISTI Task Group.[2]

Bibliografie

Knihy

  • 2015 - Big Data, Little Data, No Data: Scholarship in the Networked World
  • 2007 - Scholarship in the Digital Age: Information, Infrastructure, and the Internet
  • 2005 - Signposts in Cyberspace: The Domain Name System and Internet Navigation
  • 2000 - From Gutenberg to the Global Information Infrastructure: Access to Information in the Networked World
  • 1988 - ASIS '88: Proceedings of the 51st American Society for Information Science Annual Meeting
  • 1990 - Scholarly Communication and Bibliometrics
  • 1984 - Effective Online Searching: A Basic Text

Články (od roku 2010 do 2015)

  • 2015 - An introduction to the joint principles for data citation
  • 2015 - DOE Advanced Scientific Computing Advisory Committee (ASCAC) Subcommittee Report on Scientific and Technical Information
  • 2015 - Data, Metadata, and Ted
  • 2015 - Exploring Openness in Data and Science: What is “Open,” to Whom, When, and Why?
  • 2015 - If Data Sharing is the Answer, What is the Question?
  • 2015 - Knowledge Infrastructures in Science: Data, Diversity, and Digital Libraries
  • 2015 - Who Uses the Digital Data Archive? An Exploratory Study of DANS
  • 2014 - 10 Simple Rules for the Care and Feeding of Scientific Data
  • 2014 - Data, Scholarship, and the eHumanities
  • 2014 - Ship Space to Database: Scientific and Social Motivations for a Database to Support Deep Subseafloor Biosphere Research
  • 2014 - The Ups and Downs of Knowledge Infrastructures in Science: Implications for Data Management
  • 2014 - We’re Working on It: Transferring the Sloan Digital Sky Survey from Laboratory to Library
  • 2013 - Amsterdam Manifesto on Data Citation Principles
  • 2013 - If We Share Data, Will Anyone Use Them? Data Sharing and Reuse in the Long Tail of Science and Technology
  • 2013 - Knowledge Infrastructures: Intellectual Frameworks and Research Challenges
  • 2013 - The Conundrum of Sharing Research Data)
  • 2012 - Data, data use, and inquiry: A new point of view on data curation
  • 2012 - Data, data use, and scientific inquiry: Two case studies of data practices
  • 2012 - The Conundrum of Sharing Research Data
  • 2012 - Unearthing the infrastructure: Humans and sensors in field-based scientific research
  • 2012 - Who’s got the data? Interdependencies in Science and Technology Collaborations
  • 2011 - How Institutional Factors Influence the Creation of Scientific Metadata
  • 2011 - Is data to knowledge as the wasp is to the fig tree? Reconsidering Licklider’s Intergalactic Network in the days of data deluge
  • 2011 - Researchers' information uses in a digital world: The big picture
  • 2011 - Science friction: Data, metadata, and collaboration
  • 2011 - When use cases are not useful: Data practices, astronomy, and digital libraries
  • 2010 - Research data: Who will share what, with whom, when, and why?
  • 2010 – The digital future is now: What the humanities can learn from eScince
  • 2010 – Curators to the stars
  • 2010 – From artifacts to aggreagtions: Modeling scientific life cycles on the semantic web
  • 2010 – The data conservancy: Science – driven information science [6]

Vyznamenání

Za knihy From Gutenberg to the Global Information Infrastructure a Scholarship in the Digital Age získala od americké společnosti pro informační vědu a technologie ocenění „Nejlepší kniha o informační vědě“.

V roce 2011 získala Paul Evan Peters Price jako uznání za pozoruhodné trvalé úspěchy v tvorbě a inovování využití informačních zdrojů a služeb, které posunuly vzdělání a intelektuální produktivitu prostřednictvím komunikačních sítí.

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Ch. Borgman - Wikiknihovna http://wiki.knihovna.cz/index.php/Christine_L._Borgman
  2. ↑ 2,0 2,1 Ch. Borgman - oficiální web http://christineborgman.info/about/
  3. ↑ Ch. Borgman - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_L._Borgman
  4. ↑ Online databáze - Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Online_public_access_catalog
  5. ↑ Ch. Borgman - web UCLA https://gseis.ucla.edu/directory/christine-borgman/
  6. ↑ Dílo Ch. Borgman - Bepress.com http://works.bepress.com/borgman/

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

databáze, katalog, kyberinfrastruktura, informační věda, zpracování dat

Změněno.pngČlánek byl zkontrolován učitelem
Tento článek byl zkontrolován učitelem, poté však byl změněn.
Změněno.png
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Christine_L._Borgman&oldid=47454“