Uživatel:Lucie.Bilkova/Pískoviště: Porovnání verzí

Verze z 5. 7. 2017, 12:28

Otázky:

Přímá citace do uvozovek + číslo stránky?

Dle Petera Jarvise potřebu vzdělávání (dále jen učení) pociťuje člověk v případě, že jeho dosažené vědění neumožňuje vyrovnání se s aktuální situací, zejména v období změn. ^[1] Svět je velice dynamickým systémem podléhajícím společenským, technologickým a jiným změnám, proto je neustálé (celoživotní) vzdělávání se nezbytností pro správnou adaptaci a orientaci jedince v něm. V celospolečenském pohledu také můžeme učení považovat za jednu z významných cest k řešení současných problémů existence lidstva a chápat jej „jako nezbytný předpoklad prosperity společnosti i její sociální stability.^[2] . Jen toto obecné vědomí o nutnosti stálého učení a vzdělávání se však dospělého jedince samo o sobě k této činnosti nepřiměje.

Obsah

1 Základní pojmy
- 1.1 Motivace
- 1.2 Učení
2 Motivace dospělých ke vzdělávání vzdělávání se
- 2.1 Motivy
- 2.2 Bariéry
3 Odkazy
- 3.1 Reference
4 Použitá literatura
5 Související články
6 Klíčová slova

Základní pojmy

Motivace

Motivace je postulovaný proces, určující zaměření (zacílení), trvání a intenzitu chování (jednání). V tomto smyslu je to psychologický hypotetický konstrukt, popisující, resp. vysvětlující „psychologické příčiny“ chování.^[3] Funkcí motivace, jelikož vede k účelnému chování, je pak uspokojování potřeb individua, jež jsou pociťovaným fyzickým či psychickým nedostatkem.

motivaci vnitřní - proud motivační energie vyvolaný potřebou vzniklou na základě vnitřní situace jedince, pociťovaným nedostatkem, např. hladovění, sexuální touha apod.
vnější motivace - je vyvolána podněty působícími na jedince z jeho vnějšího okolí, např. fyzické napadení. Některé vnější podněty se mohou stát motivátory jednání jen v případě adekvátního vnitřního ladění daného stavem pocitu potřeby (trvalá, aktuální), např. potřebu peněz může pociťovat i člověk mající dostatek finančních prostředků na spokojený život, který je ale hrabivý.^[3]

Učení

Proces získávání zkušeností obecně a jejich uplatňování v nových situacích“. Je to přirozený „proces nepřetržité organizace chování a prožívání na základě osvojování zkušenosti.“^[4]

Druhů učení a jejich dělení existuje celá řada, např. od nejjednoduššího (senzomotorického) k nejsložitějšímu (problémové) či učení se vědomostem (dospělý člověk jich nabývá (zejména) prostřednictvím dalšího vzdělávání). Vědomosti mají pro člověka veliký význam, jelikož mají důležité funkce.

integrační funkci - díky ní se nové pojmy a představy prolínají a spojují s vědomostmi, které jsme dosud nabyly.
adaptační funkce - zajišťuje, že získané vědomosti zvyšují naši schopnost orientace v situaci a schopnost efektivního učení se, v čase aktuálním i budoucím.
regulační funkce - způsobuje, že „na základě svých naučených vědomostí o určité skutečnosti se rozhodujeme pro určité cíle, pro tu či onu činnosti“.^[4] Cílem učení je tedy vytvořit integrovaný systém poznatků a schopností, které mají pomáhat řešit nejrůznější životní problémy.^[4]

Motivace dospělých ke vzdělávání vzdělávání se

Dospělý musí mít stanoveny cíle, které jsou motivovány snahou o dosažení osobní rozvoje, prospěchu, uplatnění. Ze vzdělávání se musí dospělému plynout nějaký užitek, řeší jím nějakou aktuální situaci, potřebu. Jen tak se dostaví potřebná motivace. ^[2] O motivaci vnitřní jde v případě, že samotný akt učení, přináší učícímu se potěšení. Vnější motivace je dána tlakem z okolí, např. zaměstnavatelem vyžadované zvýšení úrovně jazyka. Nic ale nevylučuje možnost, že motivace ke vzdělávání je soutokem obou proudů motivace zároveň.

Motivy

Z výzkumu realizovaného v roce 2005 Miladou Rabušicovou, Romanem Rabušicem a Klárou Šedovou mezi dospělými, kteří se po určité době po dokončení soustavného školního vzdělávání opět začali vzdělávat, vyplývá, že k návratu k formálnímu vzdělávání respondenty vedla v drtivé většině:

motivace vnitřní

vyhlídka zlepšení pracovního uplatnění (53 %)
osobní rozvoj (25 %).

vnějšími podněty

požadavek zaměstnavatele (12 %)
vliv lidí z okolí (4 %).

Mapováno bylo taktéž vzdělávání neformální - profesní, jazykové, rodinné, volnočasové a občanské vzdělávání, osobnostní rozvoj a práce s PC. Není překvapením, že více než polovina dotazovaných osob účastnících se profesního vzdělávání (67 %) k němu byla motivována důvody pracovními, překvapivě cca pouhá třetina (38 %) však uvedla, že je k tomu vedla motivace vnější. Vnější motivace byla taktéž často (měně než u profesního vzdělávání) uváděna u občanského a volnočasového vzdělávání. Nešlo ale o vnější tlak formou „příkazu“, nýbrž vnější motivací byla blízkost známých osob. Výsostně individuálními a vnitřně motivovanými záležitostmi se ukázaly být práce s PC a jazykové vzdělání. Poslední uvedené zjištění je zajímavé, jelikož tyto dovednosti jsou dnes jedním z hlavních požadavků na trhu práce. Zároveň je tento výstup srozumitelný, neboť je dnes svět otevřeným místem, lidé cestují a přirozeně chtějí disponovat jazykovými schopnostmi. Trendem je také snaha vše co nejvíce zjednodušit a zpřístupnit prostřednictvím PC. Je tedy logické, že dospělí se chtějí s počítačem naučit pracovat i z jiných než pracovních důvodů, pokud neměli možnost se to naučit v mládí.^[1]

Obecně se dají z výzkumu vyvodit tyto závěry. „Motivace ke vzdělávání je v drtivé většině případů vnitřní“^[1] „Neformální vzdělávání je dominantně motivováno perspektivou profesního uplatnění, neformální se vztahuje k mimoprofesním cílům.“ ^[1]

Bariéry

Motivace dospělého člověka ke vzdělávání muže být narušována bariérami, jejichž výskyt si dospělý uvědomuje. Jedinec pak zvažuje, zda je schopen bariéry překonat a dosáhnout úspěchu. Přítomnost různých překážek může vést k poklesu motivace či úplnému odrazení od dalšího vzdělávání.

bariéry vnější (situační) - aktuální situace jedince (např. nedostatek peněz, časová náročnost péče o člena rodiny atd.).
bariéry vnitřní (osobnostní) - tkví v negativním vnímání sebe sama jako vzdělávaného (např. nepotřebuji se vzdělávat, mé znalosti a schopnosti stačí, jsem už příliš starý, učení mi nikdy nešlo apod.).
bariéry institucionální - překážky nastavené institucemi (např. časově nevyhovující rozvrh hodin ve škole, špatná dopravní dostupnost místa vzdělávání apod.).

Respondenti výše zmíněného výzkumu nejčastěji uváděli, že důvodem toho, že se dále nevzdělávají (neformálně) je nedostatek finančních prostředků (53 %) a nedostatek času vlivem vysoké zaměstnanosti (48 %). Nejčasněji uváděnou vnitřní bariérou je pocit, že pro respondenty vzdělávání už nemá smysl (49 %). Institucionální překážky byly zmiňovány jen minimálně.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 RABUŠICOVÁ, M. (2008). Učíme se celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita.
↑ ^2,0 ^2,1 PALÁN, Zdeněk. Základu andragogiky. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008. ISBN 978-80-86723-58-7.
↑ ^3,0 ^3,1 NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-20-0592-7.
↑ ^4,0 ^4,1 ^4,2 VETEŠKA, Jaroslav a kol. 978-80-87306-04-8. Nové paradigma v kurikulu vzdělávání dospělých. Praha: Educa service, 2009. ISBN 978-80-87306-04-8.

Použitá literatura

NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. Praha: Academia 1996. ISBN 80-20-0592-7
RABUŠICOVÁ, Milada, Ladislav, RABUŠIC, Klára, ŠEDOVÁ. Motivace a bariéry ve vzdělávání dospělých. In: RABUŠICOVÁ, Milada, Ladislav, RABUŠIC. Učíme se celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4779-2
VETEŠKA, Jaroslav a kol. Nové paradigma v kurikulu vzdělávání dospělých. Praha: Educa service, 2009. ISBN 978-80-87306-04-8
PALÁN, Zdeněk, Tomáš LANGER. Základu andragogiky. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008. ISBN 978-80-86723-58-77

Související články

Klíčová slova

učení, motivace, dospělý, bariéry

[rabusicova-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 RABUŠICOVÁ, M. (2008). Učíme se celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita.

[palan-2] 2,0 ^2,1 PALÁN, Zdeněk. Základu andragogiky. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008. ISBN 978-80-86723-58-7.

[nakonecny-3] 3,0 ^3,1 NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-20-0592-7.

[veteska-4] 4,0 ^4,1 ^4,2 VETEŠKA, Jaroslav a kol. 978-80-87306-04-8. Nové paradigma v kurikulu vzdělávání dospělých. Praha: Educa service, 2009. ISBN 978-80-87306-04-8.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
-Dle [[Peter Jarvis|Petera Jarvise]] '''potřebu vzdělávání''' (dále jen učení) pociťuje člověk v případě, že jeho dosažené vědění neumožňuje vyrovnání se s aktuální situací, zejména v období změn. <ref name="rabusicova">RABUŠICOVÁ, M. (2008). <i>Učíme se celý život? O vzdělávání dospělých v České republice</i>. Brno: Masarykova univerzita.</ref> Život a společnost nejsou konstantní. Svět je velice dynamickým systémem podléhajícím společenským, technologickým a jiným změnám, pokroku, proto je neustálé (celoživotní) vzdělávání se nezbytností pro správnou adaptaci a orientaci jedince v něm. V celospolečenském pohledu také můžeme učení považovat za jednu z „z významných cest k řešení současných problémů existence lidstva“<ref name="palan">PALÁN, Zdeněk. <i>Základu andragogiky</i>. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008. ISBN 978-80-86723-58-7.</ref>  a chápat jej „jako nezbytný předpoklad prosperity společnosti i její sociální stability.“<ref name="palan" />. Jen toto obecné vědomí o nutnosti stálého učení a vzdělávání se však dospělého jedince samo o sobě k této činnosti nepřiměje.
+Dle [[Peter Jarvis|Petera Jarvise]] '''potřebu vzdělávání''' (dále jen učení) pociťuje člověk v případě, že jeho dosažené vědění neumožňuje vyrovnání se s aktuální situací, zejména v období změn. <ref name="rabusicova">RABUŠICOVÁ, M. (2008). <i>Učíme se celý život? O vzdělávání dospělých v České republice</i>. Brno: Masarykova univerzita.</ref> Svět je velice dynamickým systémem podléhajícím společenským, technologickým a jiným změnám, proto je neustálé (celoživotní) vzdělávání se nezbytností pro správnou adaptaci a orientaci jedince v něm. V celospolečenském pohledu také můžeme učení považovat za jednu z významných cest k řešení současných problémů existence lidstva a chápat jej „jako nezbytný předpoklad prosperity společnosti i její sociální stability.<ref name="palan">PALÁN, Zdeněk. <i>Základu andragogiky</i>. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008. ISBN 978-80-86723-58-7.</ref> . Jen toto obecné vědomí o nutnosti stálého učení a vzdělávání se však dospělého jedince samo o sobě k této činnosti nepřiměje.
 == Základní pojmy ==
@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
-[[Motivace]] je „postulovaný proces, určující zaměření (zacílení), trvání a intenzitu chování (jednání). V tomto smyslu je to psychologický hypotetický konstrukt, popisující, resp. vysvětlující „psychologické příčiny“ chování.“<ref name="nakonecny">NAKONEČNÝ, Milan. <i>Motivace lidského chování</i>. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-20-0592-7.</ref> Funkcí motivace, jelikož vede k účelnému chování, je pak uspokojování potřeb individua, jež jsou pociťovaným fyzickým či psychickým nedostatkem.
+[[Motivace]] je postulovaný proces, určující zaměření (zacílení), trvání a intenzitu chování (jednání). V tomto smyslu je to psychologický hypotetický konstrukt, popisující, resp. vysvětlující „psychologické příčiny“ chování.<ref name="nakonecny">NAKONEČNÝ, Milan. <i>Motivace lidského chování</i>. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-20-0592-7.</ref> Funkcí motivace, jelikož vede k účelnému chování, je pak uspokojování potřeb individua, jež jsou pociťovaným fyzickým či psychickým nedostatkem.
-==== Dělení motivace ====
-Základním dělení motivace
 * '''motivaci vnitřní''' - proud motivační energie vyvolaný [[Potřeby a zájmy|potřebou]] vzniklou na základě vnitřní situace jedince, pociťovaným nedostatkem, např. hladovění, sexuální touha apod.
 * '''vnější motivace''' - je vyvolána podněty působícími na jedince z jeho vnějšího okolí, např. fyzické napadení. Některé vnější podněty se mohou stát motivátory jednání jen v případě adekvátního vnitřního ladění daného stavem pocitu potřeby (trvalá, aktuální), např. potřebu peněz může pociťovat i člověk mající dostatek finančních prostředků na spokojený život, který je ale hrabivý.<ref name="nakonecny" />
@@ Řádek 23: / Řádek 20: @@
 Proces získávání [[Zkušenost|zkušeností]] obecně a jejich uplatňování v nových situacích“. Je to přirozený „proces nepřetržité organizace [[Chování a prožívání člověka ve zdraví a v nemoci|chování a prožívání]] na základě osvojování zkušenosti.“<ref name="veteska">VETEŠKA, Jaroslav a kol. 978-80-87306-04-8. <i>Nové paradigma v kurikulu vzdělávání dospělých</i>. Praha: Educa service, 2009. ISBN 978-80-87306-04-8.</ref>
-Druhů učení a jejich dělení existuje celá řada, např. od nejjednoduššího (senzomotorického) k nejsložitějšímu (problémové).  zastavíme se jen u učení se vědomostem, které dospělý člověk nabývá (zejména) prostřednictvím [[Další vzdělávání|dalšího vzdělávání]]. Vědomosti mají pro člověka veliký význam, jelikož mají '''důležité funkce''', a to integrační, adaptační a regulační funkci.
+Druhů učení a jejich dělení existuje celá řada, např. od nejjednoduššího (senzomotorického) k nejsložitějšímu (problémové) či učení se vědomostem (dospělý člověk jich nabývá (zejména) prostřednictvím [[Další vzdělávání|dalšího vzdělávání]]). Vědomosti mají pro člověka veliký význam, jelikož mají '''důležité funkce'''.
 * '''integrační funkci''' - díky ní se nové pojmy a představy prolínají a spojují s vědomostmi, které jsme dosud nabyly.
 * '''adaptační funkce''' - zajišťuje, že získané vědomosti zvyšují naši schopnost orientace v situaci a schopnost efektivního učení se, v čase aktuálním i budoucím.
@@ Řádek 30: / Řádek 27: @@
 == Motivace dospělých ke vzdělávání vzdělávání se ==
-Pouhé obecné vědomí o nutnosti stálého učení kvůli posilování schopnosti adaptovat se na měnící se podmínky dospělého k ke vzdělávání se nepřiměje. Dospělý musí mít stanoveny '''cíle''', které jsou motivovány snahou o dosažení osobní rozvoje, prospěchu, uplatnění. Ze vzdělávání se musí dospělému plynout nějaký '''užitek''', řeší jím nějakou aktuální situaci, potřebu. Jen tak se dostaví potřebná motivace. <ref name="palan" /> O '''motivaci vnitřní''' jde v případě, že samotný akt učení, přináší učícímu se potěšení. '''Vnější motivace''' je dána tlakem z okolí, např. zaměstnavatelem vyžadované zvýšení úrovně jazyka. Nic ale nevylučuje možnost, že motivace ke vzdělávání je soutokem obou proudů motivace zároveň.
+Dospělý musí mít stanoveny '''cíle''', které jsou motivovány snahou o dosažení osobní rozvoje, prospěchu, uplatnění. Ze vzdělávání se musí dospělému plynout nějaký '''užitek''', řeší jím nějakou aktuální situaci, potřebu. Jen tak se dostaví potřebná motivace. <ref name="palan" /> O '''motivaci vnitřní''' jde v případě, že samotný akt učení, přináší učícímu se potěšení. '''Vnější motivace''' je dána tlakem z okolí, např. zaměstnavatelem vyžadované zvýšení úrovně jazyka. Nic ale nevylučuje možnost, že motivace ke vzdělávání je soutokem obou proudů motivace zároveň.
 === Motivy ===
-Z výzkumu realizovaného v roce 2005 Miladou Rabušicovou, Romanem Rabušicem a Klárou Šedovou mezi dospělými, kteří se po určité době po dokončení soustavného školního vzdělávání opět začali vzdělávat, vyplývá, že k návratu k '''[[Formální vzdělávání|formálnímu vzdělávání]]''' respondenty vedla v drtivé většině motivace vnitřní, a to konkrétně:
+Z výzkumu realizovaného v roce 2005 Miladou Rabušicovou, Romanem Rabušicem a Klárou Šedovou mezi dospělými, kteří se po určité době po dokončení soustavného školního vzdělávání opět začali vzdělávat, vyplývá, že k návratu k '''[[Formální vzdělávání|formálnímu vzdělávání]]''' respondenty vedla v drtivé většině:
+'''motivace vnitřní'''
 * vyhlídka zlepšení pracovního uplatnění (53 %)
 * osobní rozvoj (25 %).
-Vnějšími podněty:
+'''vnějšími podněty'''
 * požadavek zaměstnavatele (12 %)
 * vliv lidí z okolí (4 %).
-Mapováno bylo taktéž '''[[Neformální vzdělávání|vzdělávání neformální]]''' - profesní, jazykové, rodinné, volnočasové a občanské vzdělávání, osobnostní rozvoj a práce s PC. Není překvapením, že více než polovina dotazovaných osob účastnících se profesního vzdělávání (67 %) k němu byla motivována důvody pracovními, překvapivě cca pouhá třetina (38 %) však uvedla, že je k tomu vedla motivace vnější. Vnější motivace byla taktéž často (měně než u profesního vzdělávání) uváděna u občanského a volnočasového vzdělávání. Nešlo ale o vnější tlak formou „příkazu“, nýbrž vnější motivací byla blízkost známých osob. Výsostně individuálními a vnitřně motivovanými záležitostmi se ukázaly být práce s PC a jazykové vzdělání. Poslední uvedené zjištění je zajímavé, jelikož tyto dovednosti jsou dnes jedním z hlavních požadavků na trhu práce. Zároveň je tento výstup srozumitelný. Dnes je svět otevřeným místem, lidé cestují a přirozeně chtějí disponovat jazykovými schopnostmi, aby se v zahraničí domluvili. Trendem je také snaha vše co nejvíce zjednodušit a zpřístupnit prostřednictvím PC. Je tedy logické, že dospělí se chtějí s počítačem naučit pracovat i z jiných než pracovních důvodů, pokud neměli možnost se to naučit v mládí.<ref name="rabusicova" />
+Mapováno bylo taktéž '''[[Neformální vzdělávání|vzdělávání neformální]]''' - profesní, jazykové, rodinné, volnočasové a občanské vzdělávání, osobnostní rozvoj a práce s PC. Není překvapením, že více než polovina dotazovaných osob účastnících se profesního vzdělávání (67 %) k němu byla motivována '''důvody pracovními''', překvapivě cca pouhá třetina (38 %) však uvedla, že je k tomu vedla '''motivace vnější'''. Vnější motivace byla taktéž často (měně než u profesního vzdělávání) uváděna u občanského a volnočasového vzdělávání. Nešlo ale o vnější tlak formou „příkazu“, nýbrž vnější motivací byla '''blízkost známých osob'''. Výsostně individuálními a '''vnitřně motivovanými''' záležitostmi se ukázaly být '''práce s PC a jazykové vzdělání'''. Poslední uvedené zjištění je zajímavé, jelikož tyto dovednosti jsou dnes jedním z hlavních požadavků na trhu práce. Zároveň je tento výstup srozumitelný, neboť je dnes svět otevřeným místem, lidé cestují a přirozeně chtějí disponovat jazykovými schopnostmi. Trendem je také snaha vše co nejvíce zjednodušit a zpřístupnit prostřednictvím PC. Je tedy logické, že dospělí se chtějí s počítačem naučit pracovat i z jiných než pracovních důvodů, pokud neměli možnost se to naučit v mládí.<ref name="rabusicova" />
 Obecně se dají z výzkumu vyvodit tyto závěry. „Motivace ke vzdělávání je v drtivé většině případů vnitřní“<ref name="rabusicova" /> „Neformální vzdělávání je dominantně motivováno perspektivou profesního uplatnění, neformální se vztahuje k mimoprofesním cílům.“ <ref name="rabusicova" />
@@ Řádek 50: / Řádek 49: @@
-Motivace dospělého člověka ke vzdělávání muže být narušována bariérami, jejichž výskyt si dospělý uvědomuje. Jedinec pak zvažuje, zda je schopen bariéry překonat a dosáhnout úspěchu. Přítomnost různých překážek tedy může vést k poklesu motivace či úplnému odrazení od dalšího vzdělávání.
+Motivace dospělého člověka ke vzdělávání muže být narušována bariérami, jejichž výskyt si dospělý uvědomuje. Jedinec pak zvažuje, zda je schopen bariéry překonat a dosáhnout úspěchu. Přítomnost různých překážek může vést k poklesu motivace či úplnému odrazení od dalšího vzdělávání.
-* '''Bariéry vnější (situační)''', jimiž je aktuální situace jedince (např. nedostatek peňez, časová náročnost péče o člena rodiny atd.).
+* '''bariéry vnější (situační)''' - aktuální situace jedince (např. nedostatek peněz, časová náročnost péče o člena rodiny atd.).
-* '''Bariéry vnitřní''' (osobnostní), jež tkví v negativním vnímání sebe sama jako vzdělávaného (např. nepotřebuji se vzdělávat, mé znalosti a schopnosti stačí, jsem už příliš starý, učení mi nikdy nešlo apod.).
+* '''bariéry vnitřní''' (osobnostní) -  tkví v negativním vnímání sebe sama jako vzdělávaného (např. nepotřebuji se vzdělávat, mé znalosti a schopnosti stačí, jsem už příliš starý, učení mi nikdy nešlo apod.).
-* Třetí, mimo stojící variantou překážek jsou '''překážky institucionální''', tzn. překážky nastavené institucemi (např. časově nevyhovující rozvrh hodin ve škole, špatná dopravní dostupnost místa vzdělávání apod.). Respondenti výše zmíněného výzkumu nejčastěji uváděli, že důvodem toho, že se dále nevzdělávají (neformálně) je nedostatek finančních prostředků (53 %) a nedostatek času vlivem vysoké zaměstnanosti (48 %). Nejčasněji uváděnou vnitřní bariérou je pocit, že pro respondenty vzdělávání už nemá smysl (49 %). Institucionální překážky byly zmiňovány jen minimálně.<ref name="rabusicova" />
+* '''bariéry institucionální''' - překážky nastavené institucemi (např. časově nevyhovující rozvrh hodin ve škole, špatná dopravní dostupnost místa vzdělávání apod.).
+Respondenti výše zmíněného výzkumu nejčastěji uváděli, že důvodem toho, že se dále nevzdělávají (neformálně) je '''nedostatek finančních prostředků''' (53 %) a '''nedostatek času''' vlivem vysoké zaměstnanosti (48 %). Nejčasněji uváděnou '''vnitřní bariérou''' je pocit, že pro respondenty vzdělávání už nemá smysl (49 %). Institucionální překážky byly zmiňovány jen minimálně.<ref name="rabusicova" />
 == Odkazy ==