Skupinová a masová komunikace: Porovnání verzí

Verze z 3. 11. 2017, 21:40

Příkladem masové komunikace je samotné médium, tj. například ČT 1, nebo DVTV. Příkladem skupinové komunikace je sdělování informací v rámci firmy, nebo lokální komunity. Tyto příklady vycházejí z výše uvedené pyramidy. Převzato z Mcquail, 2010.^[1])

Skupinová a masová komunikace představuje komunikaci více než dvou lidí, které je již nad rámec malé skupiny. Interpersonální komunikace probíhá mezi dvěma jedinci, nebo malou skupinou. Interpersonální komunikace je pouze interaktivní a probíhá vždy v rámci komunikační výměny jeden na jednoho^[2]. Cokoli nad dva jedince a malou skupinu je již skupinová, nebo masová komunikace^[3]. Jinými slovy, masová komunikace má potenciál být šířena celospolečensky^[2].

Masová komunikace probíhá prostřednictvím tradičních sdělovacích prostředků (TV, rádio, noviny, atd.) a nových médií (internet, atd.). Umožňuje propojení celé řady příjemců k jednomu zdroji, přičemž v rámci tradičních sdělovacích prostředků mezi zdrojem a příjemcem neprobíhá interakce, ale v rámci nových médií probíhat může^[1]. Masová komunikace tedy může být interaktivní nebo jednosměrná^[2].

S příchodem médií typu Youtube lze vnímat novou formu komunikace, kterou lze nazvat jako mass-self communication ^[2].

Persuaze masové komunikace

Výchozí jsou pragmatické teorie komunikace (dále PTK), které vysvětlují způsob jakým slova a symboly ovlivňují posluchače a jakým způsobem jsou postoje a domněnky utvářeny skrze symboly (Teorie duálních procesů, Heuristických systematických modelů ^[4] a Elaboration Likelihood Model ^[5].

PTK definují dva způsoby, kterými lze informaci vnímat:

Systematický nebo centrální: zohledňuje informační obsah, cílevědomé, náročné
Heuristický nebo periferální: využívá snadných kognitivních zkratek, které ovšem zohledňují spíše kontext než obsah zprávy

Jaký způsob je využit závisí na motivaci, dostupnosti heuristik (availability heuristic) a dostupnosti kognitivních zdrojů (tj. únava). Pokud má být zpráva persuazivní, musí vycházet z dané situace jedince, tj. pokud je unavený, nebude jej zajímat informace, pokud je motivovaný, nepřesvědčí jej citově zabarvená zpráva.

Leech (1966)^[zdroj?] identifikoval tzv. loaded language, což je způsob jazyka, který klade za cíl změnit vůli, postoje, nebo názory diváka. Tento způsob komunikace nalézá Leeche v politickém žurnalismu, náboženských kázáních a reklamách ^[6].

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 Mcquail, D. (2010). McQuail’s Mass Communication Theory (6th Revised edition edition). London ; Thousand Oaks, Calif: Sage Publications Ltd.
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 Castells, M. (2013). Communication Power. OUP Oxford.
↑ DeVito, J. A. (2012). The Interpersonal Communication Book (13 edition). Boston: Pearson.
↑ Chaiken, S., Wood, W., & Eagly, A. H. (1996). Principles of persuasion.
↑ Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). The elaboration likelihood model of persuasion. In Communication and persuasion (pp. 1-24). Springer New York.
↑ Hook, D., Franks, B., & Bauer, M. (2016). The Social Psychology of Communication. Springer.

Externí odkazy

https://www.youtube.com/

Použitá literatura

Související články

[Mcq-1] 1,0 ^1,1 Mcquail, D. (2010). McQuail’s Mass Communication Theory (6th Revised edition edition). London ; Thousand Oaks, Calif: Sage Publications Ltd.

[Castells-2] 2,0 ^2,1 ^2,2 ^2,3 Castells, M. (2013). Communication Power. OUP Oxford.

[DeVito-3] DeVito, J. A. (2012). The Interpersonal Communication Book (13 edition). Boston: Pearson.

[Chaiken-4] Chaiken, S., Wood, W., & Eagly, A. H. (1996). Principles of persuasion.

[Petty-5] Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). The elaboration likelihood model of persuasion. In Communication and persuasion (pp. 1-24). Springer New York.

[Hook-6] Hook, D., Franks, B., & Bauer, M. (2016). The Social Psychology of Communication. Springer.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-== Masová komunikace ==
+[[Soubor:Pyramida komunikace.png|náhled|vpravo|Příkladem masové komunikace je samotné médium, tj. například ČT 1, nebo DVTV. Příkladem skupinové komunikace je sdělování informací v rámci firmy, nebo lokální komunity. Tyto příklady vycházejí z výše uvedené pyramidy. Převzato z Mcquail, 2010.<ref name="Mcq" />)]]
+'''Skupinová a masová komunikace''' představuje [[Komunikace|komunikaci]] více než dvou lidí, které je již nad rámec malé skupiny. Interpersonální komunikace probíhá mezi dvěma jedinci, nebo malou skupinou. [[Interpersonální komunikace]] je pouze interaktivní a probíhá vždy v rámci komunikační výměny jeden na jednoho<ref name="Castells" />. Cokoli nad dva jedince a [[Malá skupina|malou skupinu]] je již skupinová, nebo masová komunikace<ref name="DeVito">DeVito, J. A. (2012). The Interpersonal Communication Book (13 edition). Boston: Pearson.</ref>. Jinými slovy, masová komunikace má potenciál být šířena celospolečensky<ref name="Castells">Castells, M. (2013). Communication Power. OUP Oxford.</ref>.
-=== Definice ===
+Masová komunikace probíhá prostřednictvím '''tradičních sdělovacích prostředků''' (TV, rádio, noviny, atd.) a '''nových médií''' (internet, atd.). Umožňuje propojení celé řady příjemců k jednomu zdroji, přičemž v rámci tradičních sdělovacích prostředků mezi zdrojem a příjemcem neprobíhá interakce, ale v rámci nových médií probíhat může<ref name="Mcq">Mcquail, D. (2010). McQuail’s Mass Communication Theory (6th Revised edition edition). London ; Thousand Oaks, Calif: Sage Publications Ltd.</ref>. Masová komunikace tedy může být '''interaktivní''' nebo '''jednosměrná'''<ref name="Castells" />.
-Interpersonální komunikace probíhá mezi dvěma jedinci, nebo malou skupinou. Cokoli nad dva jedince a malou skupinu je již skupinová, nebo masová komunikace  <ref name="DeVito">DeVito, J. A. (2012). The Interpersonal Communication Book (13 edition). Boston: Pearson.</ref>. Jinými slovy, masová komunikace má potenciál být šířena celospolečensky <ref name="Castells">Castells, M. (2013). Communication Power. OUP Oxford.</ref>.
+S příchodem médií typu [https://www.youtube.com/ Youtube] lze vnímat novou formu komunikace, kterou lze nazvat jako [http://wiki.p2pfoundation.net/Mass_Self_Communication mass-self communication]'' <ref name="Castells" />.
-Masová komunikace probíhá prostřednictvím '''tradičních sdělovacích prostředků''' (''tj. TV, rádio, noviny, atp.'') a '''nových médií''' (''tj. internet, ad.'').  Umožňuje propojení celé řady příjemců k jednomu zdroji, přičemž v rámci tradičních sdělovacích prostředků mezi zdrojem a příjemcem neprobíhá interakce, ale v rámci nových médií probíhat může  <ref name="Mcq">Mcquail, D. (2010). McQuail’s Mass Communication Theory (6th Revised edition edition). London ; Thousand Oaks, Calif: Sage Publications Ltd.</ref>. Masová komunikace tedy může být '''interaktivní''' nebo '''jednosměrná'''  <ref name="Castells" />.
-''Pozn.:Interpersonální komunikace je pouze interaktivní a probíhá vždy v rámci komunikační výměny jeden na jednoho''  <ref name="Castells" />.
-''Pozn.:S příchodem médií typu Youtube lze vnímat novou formu komunikace, kterou lze nazva jako [http://wiki.p2pfoundation.net/Mass_Self_Communication mass-self communication]'' <ref name="Castells" />.
-Následující pyramida ukazuje, kde je masová komunikace jako jeden z procesů sociální komunikace zařazena (Figure 1.2. in Mcquail, 2010 <ref name="Mcq" />):
-[[File:pyramida komunikace.png|400px]]
-''Příkladem masové komunikace je samotné médium, tj. například ČT 1, nebo DVTV. Příkladem skupinové komunikace je sdělování informací v rámci firmy, nebo lokální komunity. Tyto příklady vycházejí z výše uvedené pyramidy.
-''
-=== Persuaze masové komunikace ===
+== Persuaze masové komunikace ==
 Výchozí jsou '''pragmatické teorie komunikace''' (dále PTK), které vysvětlují způsob jakým slova a symboly ovlivňují posluchače a jakým způsobem jsou postoje a domněnky utvářeny skrze symboly (Teorie duálních procesů, Heuristických systematických modelů  <ref name="Chaiken">Chaiken, S., Wood, W., & Eagly, A. H. (1996). Principles of persuasion.</ref> a Elaboration Likelihood Model  <ref name="Petty">Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). The elaboration likelihood model of persuasion. In Communication and persuasion (pp. 1-24). Springer New York. </ref>.
@@ Řádek 29: / Řádek 16: @@
 Jaký způsob je využit závisí na motivaci, dostupnosti heuristik (availability heuristic) a dostupnosti kognitivních zdrojů (tj. únava). Pokud má být zpráva persuazivní, musí vycházet z dané situace jedince, tj. pokud je unavený, nebude jej zajímat informace, pokud je motivovaný, nepřesvědčí jej citově zabarvená zpráva.
-Leech (1966) identifikoval tzv. '''loaded language''', což je způsob jazyka, který klade za cíl změnit vůli, postoje, nebo názory diváka. Tento způsob komunikace nalézá Leeche v politickém žurnalismu, náboženských kázáních a reklamách <ref name="Hook">Hook, D., Franks, B., & Bauer, M. (2016). The Social Psychology of Communication. Springer.</ref>.
+Leech (1966){{zdroj?}} identifikoval tzv. '''loaded language''', což je způsob jazyka, který klade za cíl změnit vůli, postoje, nebo názory diváka. Tento způsob komunikace nalézá Leeche v politickém žurnalismu, náboženských kázáních a reklamách <ref name="Hook">Hook, D., Franks, B., & Bauer, M. (2016). The Social Psychology of Communication. Springer.</ref>.
 == Reference ==
 <references/>
+== Externí odkazy ==
+* [[Youtube.com|https://www.youtube.com/]]
+== Použitá literatura ==
+== Související články ==
+[[Kategorie: Psychologie]]
+[[Kategorie: Sociální psychologie]]