Popularizace vědy: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejností.  
 
'''Popularizace vědy''' je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit [[Otevřená věda|vědu]] mezi (nejenom) širokou veřejností.  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
−
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny a řečtiny. Hlavní zdroj byl z Córdobského chalífátu. V té době byla vzdělanost (nejenom) v křesťanské Evropě výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se urychlila produkce knih. V renesanci se o šíření zasloužil především [[Erasmus Rotterdamský]]. Začátkem 17. století se začínají vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století se rozvíjí [[ofset]]. Na počátku 20. století vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]] a na konci století [[internet]].
+
Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijská]]. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny a řečtiny. Hlavní zdroj byl z [[Córdobský chalífát|Córdobského chalífátu]]. V té době byla vzdělanost (nejenom) v křesťanské Evropě výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. S novou surovinou, [[papír|papírem]], a později s [[Tisk|knihtiskem]] se urychlila produkce knih. V renesanci se o šíření zasloužil především [[Erasmus Rotterdamský]]. Začátkem 17. století se začínají vydávat [[Noviny|noviny]]. V osvícenství vznikla Diderotova [[Encyklopedie, referenční literatura|Encyklopedie]]. Od poloviny 19. století se rozvíjí [[ofset]]. Na počátku 20. století vzniká [[kinematografie]], [[rádio]] a [[televize]] a na konci století [[internet]].
  
 
== Způsoby distribuce ==
 
== Způsoby distribuce ==

Verze z 4. 12. 2017, 17:36

Popularizace vědy je souhrný název aktivit, které se snaží rozšířit vědu mezi (nejenom) širokou veřejností.

Historie

Ve starověku jsou šiřiteli vědy řecké veřejné knihovny, především Alexandrijská. Ve středověku se velká část vědecké literatury vyskytovala na územích ovládané Araby - jednak opisy antických autorů tak vlastní díla. Z těch se poté dělali přepisy do latiny a řečtiny. Hlavní zdroj byl z Córdobského chalífátu. V té době byla vzdělanost (nejenom) v křesťanské Evropě výsadou duchovenstva a úzké vládnoucí vrstvy. S novou surovinou, papírem, a později s knihtiskem se urychlila produkce knih. V renesanci se o šíření zasloužil především Erasmus Rotterdamský. Začátkem 17. století se začínají vydávat noviny. V osvícenství vznikla Diderotova Encyklopedie. Od poloviny 19. století se rozvíjí ofset. Na počátku 20. století vzniká kinematografie, rádio a televize a na konci století internet.

Způsoby distribuce

  1. Tištěnou formou: science fiction, populárně-naučné knížky a časopisy, časopisy a noviny, letáky, plakáty
  2. Osobním setkáním: přednášky, semináře, prezentace
  3. Multimediálně: rádio, televize, internet
  4. Vzdělávací, informační a další instituce: univerzity, výzkumná pracoviště, knihovny, vědecká centra, planetária, galerie, muzea, skanzeny, zoologické a botanické zahrady

Odborná a laická komunikace

Cílové skupiny

  1. Široká veřejnost
  2. Základní a střední školy
  3. Potencionální vědci
  4. Vědci z jiných oborů
  5. Zdroje financování: Dotace, granty, projekty a podnikatelské prostředí[1]

Popularizátoři

U nás

Václav Cílek[2] [s. 92]- geologie

Jiří Grygar[2] [s. 190] - astronomie

Cyril Höschl[2] [s. 240]- psychiatrie

Vladimír Kořen - televizní moderátor

Anna Strunecká - chemie

Petr Vopěnka[2] [s. 780]- matematika, filozofie




V zahraničí

Carl Edward Sagan - astronomie

Linus Pauling - chemie

David Attenborough - biologie

Stephen Hawking - teoretická fyzika

Michio Kaku - teoretická fyzika

Odkazy

Reference

  1. ↑ GREENBERG, Daniel S. Science for sale: the perils, rewards, and delusions of campus capitalism. Chicago: University of Chicago Press, 2007.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 ADAM, Jan. Osobnosti - Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popularizace_vědy&oldid=50332“