Hierarchie Data → Informace → Znalost

Souvislost data, informace, znalosti

Vzájemná souvislost mezi data, informace, znalost může být pochopena tak, že data jsou shodně vyjádřené symboly představující "výrobní surovinu", jež se mění na informaci. Znalosti se posléze vymezují jako základní rámec pro kognitivní procesy, jež interpretují data a informace.

Data

Zobrazují reálný stav našeho okolí. Jsou to čísla, písmena, zvuky, obrazy. Pokud jsou data zpracovány, komunikovány a vnímány, stávají se informací. "Informace nemá bez znalosti význam, hodnota informace je získána procesem poznání".

Informace

Informace je těžko uchopitelný termín. Prostupuje všemi oblastmi lidské činnosti, jeho síla a problematičnost vychází právě z této všeobecnosti. Způsoby interpretace informace jsou dosti těžce slučitelné a velmi rozdílné. Pojem Informace pochází z latinského podstatného jména "informatio", které bylo odvozeno ze slovesa "informare", znamenající informovat. Ve středověké filozofii tento termín znamenal "dát formu myšlence". "Je tedy zřejmé že už od samého vzniku toto slovo popisovalo určité zhmotnění myšlenky do komunikovatelné podoby s cílem sdělovat, přenášet myšlenky, komunikovat. "

Různé způsoby chápání pojmu Informace

V rámci pojmu informace existuje několik různých pohledů. Na informace lze tedy pohlížet, buď jako na sdělení (informace jako sdělení), kde informace je komunikovatelný poznatek a má význam pro příjemce. Psychofiziologický jev (psychofiziologický jev), jako součást lidského vědomí. Nebo dle Norberta Wienera lze na informaci pohlížet jako: "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním„

Bucklandův pohled na pojem informace

Ony 3 pohledy M. Bucklanda vychází ze vzájemné souvislosti mezi znalostmi, objekty a procesy:

• informace jako znalost - Je objektem informace jako procesu. Jde o entitu, nikoliv o proces. Znalosti, názory, víra, nelze se jich přímo dotknout.
• informace jako proces - Někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí tedy na kontextu.
• informace jako věc - Hmatatelná entita, dokument. Jde o fixovanou informaci, tedy informaci v určité materiální reprezentaci.

Čtyři aspekty pojmu informace

Rozdělení pojmu informace na 4 aspekty od M. Bucklanda, a to podle toho jestli se jedná o hmotnou nebo nehmotnou entitu či proces.

Čtyři aspekty pojmu informace

Systematizace pohledu na pojem informace definuje rozdíl mezi nehmotnou a hmotnou informací. "Pokud se jí lze dotknout, změřit jí, není to znalost, ale nějaká fyzická entita, může to být například papírový dokument." V dnešní době, tedy v době elektronického zpracování informací, může ona informace také představovat nějaký informační systém, kde jsou informace často zpracovávány a proměňovány. "Tím do tohoto rozdělení zavání klidový stav, kdy informace je sama o sobě beze změny a proces vývoje, ve kterém se informace proměňuje. "

Životní cyklus informace:

Životní cyklus informace obsahuje následující etapy:

• Získávání informace

• Zpracování informace
• Pořádání informace
• Uchování informace
• Vyhledávání informace
• Zpřístupnění informace
• Distribuce informace
• Používání informace
• Vyhodnocování informace
• Sdílení informace
• Aplikace informace

Měřitelnost informace

Některé zdroje uvádí určitou podobnost mezi informací v rámci sociální komunikace a energií v rámci termodynamiky. Zde má souvislost pojem entropie, jenž v tomto oboru vznikl. "Množství informace je tedy dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. " Tedy čím více informace roste, tím více klesá entropie. Informace tedy odstraňuje či snižuje neurčitost systému, je totiž kvantitativní mírou vnitřních zákonitostí. Proto může být v tomto aspektu informace chápána jako vlastnost organizované hmoty vyjadřující její vnitřní strukturu.

Znalost

„Je schopnost dávat věci do souvislostí na informace s přidanou hodnotou. Je uspořádána v lidské mysli tak, že může být záměrně používána. Na základě znalostí je možné se rozhodovat, zahrnovat znalosti do svých jednání. Znalosti jsou založené na zkušenostech, na interpretaci, porozumění, poznávání. Jsou také závislé na inteligenčních schopnostech a na schopnostech umět dát věci do souvislostí“.

Přeměna informace na znalosti je ovlivněna předchozími zkušenostmi, životním i hodnotami, očekáváním a představami. Zkušenosti získáváme vzděláváním, praxí, prožitím životních situací. Jedná se o to, co si přinášíme z minulosti, tedy to, co jsme se naučili ve škole nebo získali praxí. Zkušenosti jsou předávány formou modelů chování, pracovních postupů apod. Předávání zkušeností je složitý proces, který je ovlivněn subjektivním postojem předávajícího.

„Znalost (či poznatek), která předpokládá zařazení, uchování a iterpretaci informace v rámci hiearchicky uspořádaných znalostních struktur, ať už v hlavě příjemce nebo v rámci informačního systému. Znalost je tedy to, co bylo uvedeno do souvislostí, co jedinec ví poté, co informace interpretoval v určitém kontextu“.

Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 3, Informační věda, Martin Souček, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. císlo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Znalost je opakovaně použitelná, nositelem znalostí je člověk, který znalost má. Znalosti je možné vyhledávat, organizovat, aplikovat, rozšiřovat. Znalosti není možné na rozdíl od dat a informací řídit. Znalostí se vynořují v okamžiku nenadále, nejčastěji v okamžiku, kdy je potřebujeme.

Životní cyklus znalost

• Tvorba, získání, zjištění znalostí (poznatků)
• Uchování, pořádání*
• Přenos, sdílení, šíření
• Používání, aplikace

Základní typy znalostí

Explicitní znalosti - kodifikované, psané, vyslovené - lze je jednoduše komunikovat pomocí formálního jazyka. Tyto znalosti je možné sdílet, přenášet, archivovat.

Implicitní znalosti – jsou součástí individuální zkušenosti a nelze je materiálně zachytit např. osobní důvěra nebo hodnoty. Je založena na osobních zkušenostech a skryta v mysli jedince. Je obtížné ji formalizovat a předávat.

Moudrost

Moudrost je nad daty, informacemi a znalostmi na nejvyšší pozici, je spojena s procesem individuálního učení, kdy je kontext příliš osobní. Díky procesu porozumění si můžeme odpovědět na otázku „proč?“. Moudrost představuje soubor znalostí, vycházejících z pochopení podstaty problematiky v daných souvislostech, z využití rozumové i emocionální inteligence jednotlivce (znalostí kompetence), jeho hodnotících kritérií a individuálního vztahu k okolnímu prostředí, resp. Světu, a vycházející z vysokého stupně lidského poznání.

Odkazy

Reference

Použitá literatura

• M. Souček UK UISK modul č. 3 – Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu.
• CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vydání. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 13 - 45
• Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, Modul č. 4, Informační a znalostní management, Klára Havlíčková, Studium informační vědy a znalostního managementu v evropském kontextu, Reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/07.0284 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
• PETŘÍKOVÁ, Růžena a kol. Moderní management znalostí: (principy, procesy, příklady dobré praxe). 1. vyd. [Praha]: Professional Publishing, 2010. 323 s. ISBN 978-80-7431-011-9.

Souvisejíci články

Shannonovo chápání informace
Byte – jednotka informace

Externí odkazy

Michael Buckland na Wikipedii
Informační věda na Wikipedii

Klíčová slova

Data, informace, znalost, moudrost