Prezidentské knihovny: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''Prezidentskou knihovnou''' se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a [[Dokument|dokumenty]] z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési [[Muzeum|muzeum]] dedikované danému prezidentu. | |
− | |||
− | '''Prezidentskou knihovnou''' se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a dokumenty z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési muzeum dedikované danému prezidentu. | ||
===Počátky prezidentských knihoven v USA=== | ===Počátky prezidentských knihoven v USA=== | ||
Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku '''1939''' na popud '''Franklina D. Roosevelta''', který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916. | Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku '''1939''' na popud '''Franklina D. Roosevelta''', který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916. | ||
− | Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak archivní, tak muzejní funkci. | + | Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak [[Archiv|archivní]], tak muzejní funkci. |
[[File:FDR in 1933.jpg|thumb|Franklin D. Roosevelt.]] | [[File:FDR in 1933.jpg|thumb|Franklin D. Roosevelt.]] | ||
Řádek 14: | Řádek 12: | ||
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. | Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. | ||
− | V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta). | + | V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta).<ref name="Kolarikova">KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2016 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Blanka Vorlíčková.</ref> |
− | [[File:Ostrovni 13 4624.JPG|thumb| | + | |
+ | [[File:Ostrovni 13 4624.JPG|thumb|Hlavní vchod do knihovny Václava Havla v Ostrovní ulici]] | ||
===Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla=== | ===Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla=== | ||
− | V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna Václava Havla, která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg. | + | V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna [[Václav Havel|Václava Havla]], která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg. |
− | Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti. | + | Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti.<ref name="Kolumpekova">KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Anna Stöcklová. |
+ | </ref> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | == Odkazy == | ||
+ | |||
+ | === Reference === | ||
+ | <references/> | ||
+ | === Externí odkazy === | ||
+ | * [https://fdrlibrary.org/ Knihovna a museum Franklina D. Roosevelta] | ||
+ | * [http://www.vaclavhavel-knihovna.org/ Knihovna Václava Havla] | ||
+ | * [https://cs.wikipedia.org/wiki/Franklin_Delano_Roosevelt Franklin D. Roosevelt na Wikipedii] | ||
+ | === Související články === | ||
+ | * [https://wikisofia.cz/wiki/Soukrom%C3%A1_knihovna Soukromá knihovna] | ||
+ | === Klíčová slova === | ||
+ | prezidentská knihovna, prezident, knihovna, Franklin D. Roosevelt, Václav Havel | ||
+ | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Lipková]] | ||
== Zdroje == | == Zdroje == |
Verze z 19. 1. 2018, 23:23
Prezidentskou knihovnou se rozumí taková knihovna, která je založena prezidentem, často po jeho odejití z funkce, a uchovává jeho spisy a dokumenty z období jeho vlády. Může také sloužit jako jakési muzeum dedikované danému prezidentu.
Obsah
Počátky prezidentských knihoven v USA
Kongres Spojených států amerických se zabýval problematikou uchovávání prezidentských dokumentů již od počátku devatenáctého století, roku 1897 bylo založeno oddělení rukopisů v Kongresové knihovně, které postupně získalo dokumenty od třiadvaceti amerických prezidentů (např. G. Washingtona nebo T. Jeffersona). Tyto dokumenty jsou v Kongresové knihovně uloženy dodnes. Tento systém byl funkční, avšak pro Kongresovou knihovnu bylo často složité získávat jednotlivé dokumenty, které byly rozptýlené po celé zemi, a tak vznikl ve 30. letech 20. století koncept prezidentských knihoven; konkrétně roku 1939 na popud Franklina D. Roosevelta, který byl inspirován otevřením prezidentského centra Rutherforda B. Hayese ve Fremontu, v Ohiu roku 1916. Právě Franklin D. Roosevelt jako první věnoval své dokumenty (do té doby považované za osobní, ačkoliv obsahovaly např. informace o politické a ústavní historii země) federální vládě a založil neziskovou organizaci, jejímž účelem bylo získat finance na výstavbu muzea a knihovny, která bude shromažďovat právě Rooseveltovy dokumenty vzniklé během jeho výkonu prezidentské funkce. Již první instituce tohoto typu tedy plnila jak archivní, tak muzejní funkci.
Prezidentské knihovny & legislativa
Roku 1955 byl přijat zákon o prezidentských knihovnách, který definoval systém soukromých a federálně spravovaných prezidentských knihoven, podněcoval ostatní prezidenty k zakládání vlastních knihoven a ukládání materiálů vzniklých z výkonu prezidentského úřadu. Prezident měl ale plnou kontrolu nad definováním toho, co je, a co není prezidentský dokument. Tato legislativa sice umožňovala uchovávání prezidentských dokumentů, ale ty až do roku 1978 nebyly považovány za veřejně přístupné. V roce 1978 byl odhlasován zákon o prezidentských záznamech, jenž říká, že veškeré dokumenty vzniklé během prezidentského období jsou majetkem vlády Spojených států amerických (míní se tím všechny oficiální materiály vytvořené prezidentským úřadem, které dokumentují ústavní, zákonné a ceremoniální povinnosti prezidenta).[1]
Prezidentské knihovny v ČR - Knihovna Václava Havla
V České republice v současné době neexistuje prezidentská knihovna obsahující osobní spisy a dokumenty bývalých vykonavatelů úřadu, v Praze však existuje knihovna Václava Havla, která je po bývalém státníkovi, spisovateli a dramatikovi pojmenována. Vznikla roku 2004 jako obecně prospěšná společnost, od roku 2008 je evidována Ministerstvem kultury ČR. Iniciátory jejího založení byla manželka Václava Havla Dagmar Havlová, dále pak Miroslav Petrusek a Karel Schwarzenberg. Poslání Knihovny Václava Havla je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat tvorbu Václava Havla. Jejím cílem je vybudovat funkční hybridní knihovnu, která poskytne veřejnosti zázemí pro studium či seznámení se s publikacemi, korespondencí, fotografiemi, rukopisy a dalšími dokumenty nesoucími odkaz Havlovy činnosti.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2016 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Blanka Vorlíčková.
- ↑ KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Principy služeb prezidentských knihoven [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-01-19]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Anna Stöcklová.
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
prezidentská knihovna, prezident, knihovna, Franklin D. Roosevelt, Václav Havel
Zdroje
- KOLAŘÍKOVÁ, Pavla. Principy služeb prezidentských knihoven. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vorlíčková, Blanka. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/81089/DPTX_2013_2_11210_0_407536_0_149264.pdf?sequence=1&isAllowed=y
- KOLUMPEKOVÁ, Alžběta. Knihovna Václava Havla. [Online]. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stöcklová, Anna. Dostupné online z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/17262/DPTX_0_0_11210_ASZK10001_132374_0_62710.pdf?sequence=1&isAllowed=y