Citační etika

Citační etika je pojmem spadajícím pod termín etika (jenž vychází z praktické filosofie), která se zabývá stanovováním pravidel týkajících se toho, co je správné a co nesprávné, neboli jaké chování je morální a jaké nikoliv. Spočívá v takovém principu, kdy je „morální povinnost autora publikované vědecké práce uvést v této práci ty výsledky svých myšlenkových předchůdců, na které ve své práci bezprostředně a vědomě navázal, a odlišit zřetelně své vlastní výsledky od výsledků jiných autorů.“

Základní pojmy

Na úvod je vhodné umět rozlišit pojmy jako je citát či citace a s nimi související termíny. O citát se jedná v případě doslovného převzetí textu, o citaci tehdy, kdy dojde k „doslovnému uvedení cizího výroku nebo textu v rámci vlastního dokumentu doprovázené obvykle přesnou identifikací pramene, ze kterého daný výrok nebo text pochází, tedy bibliografickou citací.“ V textu je graficky vyznačena. Následně bibliografická citace seznamuje čtenáře se zdrojem převzaté informace, přičemž v závěru prací bývá soupis těchto bibliografických citací, tedy seznam literatury, která byla užita při sestavování práce.

Kodexy související s citační etikou

V první řadě s psaním vědecké práce a problematikou citací souvisí citační norma ČSN ISO 690 z roku 2011, jež se zabývá návodem, jakými způsoby uvádět bibliografické citace včetně harvardského stylu. Příklady jak citovat či parafrázovat je možné najít na adrese www.iso690.zcu.cz. V konkrétním znění se jedná o ČSN ISO 690 - Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů.

Dále se citační etiky dotýká státní legislativa, tedy Autorský zákon č. 121/2000 Sb., Trestní zákon č. 140/1961 Sb. (části o porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, poškozování cizích práv), Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Způsoby citování

Způsobů citování v textu, jak zmiňuje i např. Z. Firstová, existuje velké množství a každý způsob má své zákonitosti. Pro výčet je vhodné zmínit v současnosti se rozšiřující harvardský systém, který je ovšem poměrně značně odlišný od jiných stylů, tudíž je před jeho použitím žádoucí prostudovat si tuto metodu podrobně. Nicméně odkaz v textu obsahuje v závorce příjmení autora, rok vydání a stranu. V případě zmínění příjmení v textu je v závorce pouze rok a strana. Bibliografická citace v harvardském systému zahrnuje PŘÍJMENÍ, Jméno, rok vydání. Název. a následně nesmí chybět případně název periodika, místo vydání, strany, ISBN či odkaz na webovou stránku. Tato konkrétní pravidla včetně grafických vyznačení se již liší od povahy citovaného zdroje.

Dále je možné citovat v textu formou číselného odkazu, kdy je udáváno pořadové číslo dané citace a strana. Odlišení od ostatního textu je zapříčiněno užitím hranaté či kulaté závorky nebo vložením horního indexu. Vzhledem k tomu, že se jedná o pořadová čísla, bibliografické citace v závěru práce jsou řazeny nikoliv abecedně, ale dle pořadí v textu. Samotná bibliografická citace má opět svá pravidla, přičemž nejvýraznější rozdíl od harvardského systému spočívá v tom, že rok vydání není uveden za jménem autora, ale za údajem místa vydání.

Taktéž je možné odkazovat v podobě pořadového čísla konkrétní poznámky, kdy číslo je odlišeno vložením horního indexu či závorky. Bibliografické citace se nachází na konci textu či pod čarou na stránce.

Nebyly uváděny konkrétní příklady citací, protože pravidla se liší na základě charakteru zdroje – zda se jedná o tištěnou publikaci, časopis, článek v časopise, klasifikační práci, elektronické publikace či www stránky.

Závěr

Záměrem citační etiky je definovat pravidla citování. V případě, že autoři prací tato pravidla následují, nedochází k porušení norem, zákonů či k situaci, kdy se autor dopouští plagiátorství, tedy vydávání cizího textu za svůj původní. Pravidla citování jsou velmi specifická, proto je žádoucí k nim nahlížet v případě psaní vlastní vědecké práce. Jsou k dispozici na www.iso690.zcu.cz, www.citace.com.

Odkazy

Použitá literatura

1. BOLDIŠ, Petr. 2004. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Verze 3.0 © 1999-2004, poslední aktualizace 11. 11. 2004. Dostupný z http://www.boldis.cz/citace/citace2.pdf
2. FIRSTOVÁ, Zdeňka. Odkazy v textu - metody citování. [cit. 29.4.2018] Dostupné z: https://sites.google.com/site/novaiso690/metody-citovani
3. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky. Dostupné na http://aleph.nkp.cz/cze/ktd
4. NEDOMOVÁ, Martina; KŘIVÁNEK, Petr; ŠKYŘÍK, Petr. Jak správně citovat. 2007. In Masarykova univerzita. Filozofická fakulta.Kurz práce s informacemi [online - e-learnigový kurz]. Brno : Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. [cit. 29.4.2018]. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/kurz_prace_s_informacemi.html
5. ŠVEJDA, Jan. citační etika. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)[online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 29.4.2018]. Dostupné z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000364&local_base=KTD

Externí odkazy

• Nová citační norma ČSN ISO 690:2011 - Bibliografické citace
• Citace.com

Související články

• Citace PRO
• Citační rejstřík
• Informační a citační etika
• Informační zdroje, podpora, kanály
• Kodexy v oblasti informační a citační etiky

Klíčová slova

citační etika, plagiátorství, citát, citace, citování, bibliografie, etika, norma, kodex