Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla: Porovnání verzí

Řádek 127: Řádek 127:
 
*verze vývoje keynesiánství především v USA, hlavní vývoj makroekonomie v 70. letech 20. století
 
*verze vývoje keynesiánství především v USA, hlavní vývoj makroekonomie v 70. letech 20. století
 
*důraz na roli státu, který může pomoci rozpohybovat ekonomiku
 
*důraz na roli státu, který může pomoci rozpohybovat ekonomiku
*představitelé John Richard Hicks, Alvin Harvey Hansen, Paul A. Samuelson - soudobý střední proud moderní ekonomie
+
*představitelé John Richard Hicks, Alvin Harvey Hansen, Paul A. Samuelson - soudobý střední proud moderní ekonomie<ref>Neokeynesiánství, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Neokeynesi%C3%A1nstv%C3%AD</ref>
 
===Postkeynesiánství===
 
===Postkeynesiánství===
 
*hlavním tradice v rámci heterodoxní (politické) ekonomie
 
*hlavním tradice v rámci heterodoxní (politické) ekonomie
 
*důraz na realistické pozorování ekonomie
 
*důraz na realistické pozorování ekonomie
 
*odpor k matematickému formalismu a pozitivismu tržních fundamentalistů
 
*odpor k matematickému formalismu a pozitivismu tržních fundamentalistů
* představitelé J. Robinson(ová), N. Kaldor, L. L. Pasinetti
+
* představitelé J. Robinson(ová), N. Kaldor, L. L. Pasinetti<ref>Postkeynesiánství, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Postkeynesi%C3%A1nstv%C3%AD</ref>
 
===Teorie manažerské revoluce===
 
===Teorie manažerské revoluce===
 
* Edwin Griswold Nourse - Vlastnictví a kontrola bohatství v korporacích
 
* Edwin Griswold Nourse - Vlastnictví a kontrola bohatství v korporacích

Verze z 22. 3. 2021, 10:04

Historický vývoj

Řecko

  • 4. st. př. n. l.
  • nejstarší dochované názory na hospodářskou politiku, součást filozofického myšlení
  • Xenofon
    • autor názvu vědní disciplíny ekonomie
    • spis Oikonomikos (oikos = dům, nomos = pravidla) - obsahuje praktické rady pro hospodaření venkovské šlechtické domácnosti a taky poukazuje na důležitost schopnosti řídit (spravovat) a vést
  • Platón
    • spis Ústava
    • ideální stát = společnost o třech vrstvách - pracující, vojáci a filozofové (vládnoucí)
    • soukromé vlastnictví pouze pro pracující, u voláků a vládnoucích podlamuje morálku a vede k sobectví
  • Aristoteles
    • spis Politika - politická ekonomie
    • polis (obec nebo stát) = je soběstačný a je účelem a cílem lidského spolužití
    • rozdělení vlastnictví majetku - přirozené (vede k dobrému hospodaření) a nepřirozené (vede ke zbytečnému hromadění majetku)
    • je proti lichvě (chremastika)
  • další představitelé - Homér, Hesiodos, Solon

Řím

  • 1. st. př. n. l.
  • také se věnovali ekonomickým otázkám, ale neměli tak významné teorie a myšlenky jako v Řecku
  • Cato starším Marcus Terentius Varro Reatinus a Columella - zemědělská problematika
  • Marcus Aurelius Cicero
    • spisy O povinnostech a O zákonech
    • prosazoval soudy jako pokojné a zákonné vyřešení sporu
  • Tiberius a Gaius Gracchové
    • pozemková reforma - vlstnictví vyměřené plochy pozemku, zbytek rozdělen nemajetným
  • Sv. Augustin
    • teorie dvou států - Boží stát ("dokonalý", vedený vírou) a Pozemský stát (vedený lidskou přirozeností, nutné zlo, potřebné ke krocení zlého člověka)

Scholastikové

  • 13. století
  • představitel Tomáš Akvinský - spis Suma teologická
  • ekonomické názory středověkého katolicismu - vliv Bible i starých antických spisů
  • odmítají úrok (představuje odměnu za čas a čas náleží bohu)
  • koncept spravedlivé ceny - ta je tvořena z:
    • nákladů na výrobu
    • nákladů na dopravu a prodej + přiměřený zisk obchodníka
    • daně, cla, mýta a jiné poplatky

Merkantilismus

  • 17. století
  • oficiální ekonomická doktrína většiny evropy
  • důraz na kladnou ochodní bilanci a významnou roli státu
  • negativní pohled na zahraniční obchod (odliv peněz ze země) - zábrana cly a zákazy dovozu
  • Francie - Jean Bodin, Jean-Baptiste Colbert (colbertismus)
  • Anglie - Thomas Mun (Bohatství Anglie v zahraničním obchodě), Josiah Child, James Stuart

Kameralistika

  • 18. století - Německo a Rakousko
  • středoevropská forma merkantilismu
  • také soustředění na silnou pozici státu a pozitivní obchodní bilanci, větší důraz na růst populace
  • Joseph von Sonnenfels Vídeň, rádce Josefa II (Základy politických, obchodních a finančních věd), Josef Ignác Buček, Johann Heinrich von Justim

Formativní období klasické politické ekonomie

  • 17.-18. století, Anglie
  • základ konstituce nového směru
  • William Petty (Rozpravy o daních a poplatcích, Politická aritmetika)
  • John Locke - liberalismus
  • Dudley North (Rozpravy o obchodu)
  • David Hume (Politické rozpravy)

Fyziokraté

  • 18. století, Francie
  • vláda přírody, bohatství národu pochází ze zemědělské půdy
  • představitelé - Dupont de Nemours, Francois Quesnay, Mercier de la Riviere, Anne Robert Turgot[1]

Ekonomické směry

Klasická politická ekonomie

  • 18.-19. století
  • Adam Smith
    • Bohatství národů - čtyři ústřední témata klasické politické ekonomie
    • neviditelná ruka trhu - nezamyšlené sociální přínosy vlastních zájmů jednotlivce
    • růst národního bohatství - nestejný růst v různých zemích
    • měření národního bohatství
    • teorie hodnoty a rozdělování - přirozené rozdělování silou práce
  • David Ricardo
    • Zásady politické ekonomie a zdanění
    • teorie pozemkové renty - zákon klesajících výnosů
    • teorie komparativní výhody - pro zemi je nejvýhodnější vyrábět ten výrobek, u kterého má oproti ostatním zemím co největší absolutní výhodu a ostatní výrobky dovážet, čímž zároveň umožní vývoz jiným zemím
  • další představitelé Thomas R. Malthus, Jean B. Say[2]

Keynesiánství

  • John Maynard Keynes
    • Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz
    • viditelná ruka státu - ospravedlňuje zásahy státu do veřejné ekonomické sféry

Rakouská škola

  • začátek v 19. století
  • od ostatních škol se odlišuje podstatou v analýze lidského jednání a deduktivní logice
  • skepse k využívání empirických metod v ekonomii (statistika a laboratorní experimenty)
  • Hermann Heinrich Gossen - předchůdce
    • Gossenovy zákony
    • Zákon klesající užitečnosti = od určité meze každá další přidaná jednotka přidá menší užitek
    • Zákon racionálního hospodaření = ekonomický subjekt si ze zboží a služeb vybírá v poměru tak, aby z nich kměl stejný mezní užitek - nejvíc do toho, co mu nejvíce chybí
  • Carl Menger - hlavní představitel
  • Friedrich August von Hayek
    • Peněžní teorie a hospodářský cyklus, Právo, zákonodárství a svoboda[3]

Neoklasická škola

  • 20. století
  • jeden ze dvou směrů současné ekonomie hlavního proudu (druhé jsou školy navazující na keynesiánství)
  • v některých ohledech navazuje na klasickou ekonomii + nové myšlenky a názory
  • zaměřeno na rozhodování o zboží, výstupech a rozdělení příjmů na trzích prostřednictvím nabídky a poptávky
  • představitelé Alfred Marshall, Vilfredo Pareto, John B. Clark, Léon Walras, Robert M. Solow (neoklasický růstový model)[4]

Chicagská škola (monetarismus)

  • neoklasický směr okolu University of Chicago
  • Milton Friedman
    • Kapitalismus a svoboda, Svoboda volby - role peněz, účinky na ceny a produkt, kvantitativní teorie peněz, kritika Phillipsovy křivky
  • George Stigler
  • Gary Becker

Škola racionálních očekávání

  • 20. století
  • kritika neokeynesiánství
  • John Fraser Muth
    • článek Rational Expectations and the Theory of Price Movements
    • zásahy státu do ekonomie nejsou účinné
    • lidé dělají informovaná racionální rozhodnutí v ekonomických ohledech - mohou dělat chyby, ale učí se z nich[5]

Ekonomie strany nabídky

  • představitelé Arthur B. Laffer, Paul Craig Roberts
  • negativní vliv na ekonomii mají daně a státní zásahy
  • aby se hospodářství vrátila prosperita a stabilita, je třeba vrátit tržnímu hospodářství všechna jeho práva
  • Lafferova křivka - zvyšování daní začne mít od určitého bodu negativní vliv na kapitál státu (začne unikat pryč ze země)[5]

Škola veřejné volby

  • také teorie veřejné volby
  • zkoumá jak dochází k realizacím veřejných rozhodnutí - ekonomická analýza politiky a dopadů politiky na ekonomiku
  • představitelé Duncan Black, Anthony Downs, Mancur Olson, J. K. Arrow[5]

Marxismus

  • 19. století
  • zakladatel Karl Marx (Kapitál), přidal se Friedrich Engels
    • Komunistický manifest
    • 5 etap společnosti - Komunistická = spravedlivá, finální etapa
    • teorie nadhodnoty - vyšší mzda než jakou má práce hodnotu = neoprávněné přivlastňování
    • práce a vykořisťování - problém společnosti - rozdělena na vykořisťovatele a vykořisťované
    • revoluce proletariátu - odstranění kapitalismu[6]

Neokeynesiánství

  • verze vývoje keynesiánství především v USA, hlavní vývoj makroekonomie v 70. letech 20. století
  • důraz na roli státu, který může pomoci rozpohybovat ekonomiku
  • představitelé John Richard Hicks, Alvin Harvey Hansen, Paul A. Samuelson - soudobý střední proud moderní ekonomie[7]

Postkeynesiánství

  • hlavním tradice v rámci heterodoxní (politické) ekonomie
  • důraz na realistické pozorování ekonomie
  • odpor k matematickému formalismu a pozitivismu tržních fundamentalistů
  • představitelé J. Robinson(ová), N. Kaldor, L. L. Pasinetti[8]

Teorie manažerské revoluce

  • Edwin Griswold Nourse - Vlastnictví a kontrola bohatství v korporacích
    • Vlastnictví a kontrola spojena
    • Většinové vlastnictví
    • Kontrola menšinou
    • Malý kontrolní balík akcií
    • Rozptyl vlastnictví – kontrola manažery - odosobnění

Odkazy

Literatura

Článek je založen na prezentaci JOHNOVÁ, Radka. Historie ekonomického myšlení (prezentace) [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://artmarketing.proweb.cz/

Reference

  1. Dějiny ekonomického myšlení, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_ekonomick%C3%A9ho_my%C5%A1len%C3%AD
  2. Klasická ekonomie, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klasick%C3%A1_ekonomie
  3. Rakouská škola, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_%C5%A1kola
  4. Neoklasická ekonomie, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Neoklasick%C3%A1_ekonomie
  5. 5,0 5,1 5,2 KUČEROVÁ, Vladimíra. Makroekonomie II (prezentace) [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/www_base/priloha.php?dpid=95225
  6. CÍSAŘ, Martin. Ekonomická teorie Karla Marxe (prezentace) [online]. 16. 1. 2013 [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: http://www.gymnaslo.cz/files/users/spravce/dum/dejinyEkonomickychTeorii/VY_32_INOVACE_SP.1.08.pdf
  7. Neokeynesiánství, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Neokeynesi%C3%A1nstv%C3%AD
  8. Postkeynesiánství, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Postkeynesi%C3%A1nstv%C3%AD

Související články

Základní ekonomické otázky a zákonitosti, teorie nabídky a poptávky na mikroekonomické úrovni.
Základní cíle a nástroje v makroekonomii, hospodářské cykly a hospodářská politika.

Klíčová slova

ekonomie, historický vývoj, ekonomické teorie, ekonomické směry