Hudební kultury Severní Ameriky

Severní Amerika je jedním z kulturních okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Zuzanou Jurkovou, Ph.D. Mezi další areály probírané během přednášek mimoevropské etnomuzikologie patří: Latinská Amerika, Subsaharská Afrika, Austrálie, Dálný východ a Arabsko-islámský svět.

Funkce hudby u původních obyvatel Severní Ameriky

Původní etnika Severní Ameriky

Hudba původních obyvatel Severní Ameriky má své obecně charakteristické rysy, mezi něž patří především kolektivní jednohlasé zpívání mužů za zvuku bubnu nebo jiného rytmického nástroje. V tomto kulturním areálu světa se hudba vyznačuje zpravidla svou kolektivností a její estetická hodnota ustupuje oproti jiným funkcím do pozadí.

Za jednu z hlavních funkcí hudby Indiánů Severní Ameriky můžeme považovat její spirituálnost. Spirituální snahy aktérů jsou aktivizovány prostřednictvím samotného aktu zpěvu, přičemž jako důležité je vnímané samotné společné zpívání, nikoli výsledný produkt. Pro hudbu tohoto kulturního areálu je také charakteristická široká variabilita zpěvu a soutěživost mezi jednotlivými indiánskými kmeny.

Původní obyvatelé Severní Ameriky dělíme do 7 hlavních kulturních okruhů. Tyto kulturní areály se překrývají zároveň s oblastmi se specifickou hudební produkcí, která hraje významnou roli v rámci zachování identity dané etnické skupiny. Prvky hudební kultury tak zůstávají specifickým rysem dané skupiny a nedochází k jejich vzájemnému mísení a difuzi.

• Inuité
• Lakoti / Siouxové
• Černonožci
• Navahové
• Zuniové
• Hopiové
• Valapay

Nejvýraznější rysy hudební kultury, kterým je během přednášky věnovaná pozornost, pak nalezneme u Inuitů, Siouxů, Černonožců a Zuniů a Hopiů.

Inuité

Inuité jsou jedni z původních obyvatel Severní Ameriky žijící na severozápadě kontinentu, především v oblasti Coppermine river.

Pro hudební kulturu Inuitů je charakteristické především užití bubnů v hudbě doprovázející tanec, specifický vokální styl katajak a tzv. osobní píseň.

Inuitský bubeník

Katajak je označení pro hrdelní zpěv, který tvoří specifický rys hudební kultury Inuitů.

• katajak se zpívá v rámci soutěživých her konaných za účelem zábavy
• soutěžení nejčastěji probíhá mezi dvěma ženami
• během soutěžení bývá cílem zpěváka vyvést druhého z rytmu
• také může zastupovat instanci soudu, kdy zpěv rozhodne o vítězi sporu
• při katajaku zpěváci napodobují hlasem přírodní jevy

Osobní píseň je hudebním žánrem se silným spirituálním charakterem.

• pro osobní píseň je charakteristický sólový zpěv bez užití jakéhokoli nástroje
• osobní píseň se podobá zpívání jojku u Sámů (jojk přísluší pouze 1 člověku, kterého ochraňuje)

Inuité žijící v okolí Coppermine river nejčastěji rozlišují mezi dvěma kategoriemi hudby - aton a pisik. Pokud interpret hraje na buben, píseň se nazývá pisik, pokud jen tančí, aniž by používal jakýkoli nástroj, označuje se aton.

Lakoti / Siouxové

Další skupinou původního obyvatelstva severní Ameriky jsou Siouxové, jež se sami označují jako Lakoti. Tato populace severoamerických Indiánů žije především v oblasti Velkých Planin a nejčastěji se jedná o bojovné, divoké a neusazené kmeny.

Hudební kultura Siouxů se vyznačuje několika charakteristickými rysy. V rámci zpěvu nalezneme u Siouxů velký hlasový rozsah, zatímco jejich hudbu obecně charakterizuje jednoduchost. Typické pro ně je střídání sólového zpěvu se sborovým a časté opakování hudebních prvků. Hudební kultura se stejně jako celá společnost Siouxů řídí ideálem fyzické převahy.

Černonožci

Jako Černonožci (v angličtině jako Blackfeet) jsou označovaní severoameričtí Indiáni Niitsitapi žijící v prérijních oblastech na rozhraní Kanady a USA.

Kultura Černonožců je silně kolektivní záležitostí, což se projevuje také v hudbě. Hudební kultura tohoto domorodého indiánského etnika se kromě mužského vyznačuje také ženským zpěvem, což svědčí o důležitosti, jaké se těší ženy v této společnosti. Pro Černonožce je charakteristický sborový zpěv, při němž jednotliví aktéři většinou nevystupují samostatně z kolektivu, zpěváci se však nesnaží se o vytvoření homogenního zvuku.

Zuniové, Hopiové

Předvádění tance snake dance - Hopiové, Arizona

Zuniové a Hopiové jsou domorodé populace severoamerických Indiánů žijící na jihozápadě USA. Zatímco Zuniové se soustředí v okolí Little Colorado River na západě Nového Mexika, Hopie nalezneme především v rezervacích na severozápadě státu Arizona.

Tyto dva indiánské kmeny neuznávají egocentrismus a jejich společnost a kultura, stejně tak jako jejich hudební projevy, jsou maximálně kolektivní. Hudební kultura u Zuniů a Hopiů se vyznačuje společným etnomuzikologickým rysem v podobě tance nazývaném snake dance.

Snake dance

• název snake dance vychází ze skutečnosti, že tanečníci mají při tanci v ústech chřestýše
• tento tanec je předváděn nejčastěji během kačinového obřadu (kačiny nebo také kachiny jsou duchové/nadpřirozené bytosti, které žijí v horách, mracích a jezerech a zároveň jsou důležitou součástí iniciačních rituálů, při nichž se tanečníci maskují za kačiny)
• hudba, která doprovází tanec snake dance je obvykle rytmicky složitější
• zpěv doprovázející snake dance je většinou jednohlasý a menšího hlasového rozsahu

Odkazy

Reference

JURKOVÁ, Zuzana. Etnomuzikologie. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012.

Užitečné zdroje

• etnomuzikologie.eu
• wwnorton.com/soundscapes
• JURKOVÁ, Zuzana. Mimoevropské hudební kultury. Přednášky FHS UK.