Grellingův paradox: Porovnání verzí

Verze z 22. 11. 2014, 18:41

Grellingův heterologický paradox, pojmenovaný po německé matematikovi a logikovi Kurtu Grellingovi, je jedním ze sémantických paradoxům.

Obsah

1 Znění
2 Zdroje
- 2.1 Reference
- 2.2 Související články

Znění

Kurt Grelling rozdělil predikáty do dvou disjunktních skupin: autologické a heterologické.

Autologický výraz je takový, který značí koncept determinující vlastnost, do jejíž extenze sám náleží.^[1] Například výrazy český, mnohoslabičný, pětislabičný, vyslovitelný.

Heterologických výrazů je podstatně více, jsou to takové, které do extenze, jíž sami popisují, nenáleží. Jde například o výrazy anglický, jednoslabičný, nevychovaný.

Paradox nastává v okamžiku, chceme-li přezkoumat hererologičnost výrazu heterologický.^[1] Kdyby patřil do skupiny heterologických výrazů a sám vyjadřuje heterologičnost, pak je autologický. Spor. Kdyby patřil do skupiny autologických výrazů, musel by mít vlastnost, kterou vyjadřuje. Heterologičnost ale znamená, že takovou vlastnost nemá. Opět se tedy dostáváme do sporu.

Zdroje

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 Jiří Raclavský. Řešení Grellingova heterologického paradoxu. 2008.

Související články

Paradoxy - článek pojednávající o různých paradoxech z pohledu filosofie logiky
Paradox lháře
Russellův paradox
Cantorův paradox

[raclavsky-1] 1,0 ^1,1 Jiří Raclavský. Řešení Grellingova heterologického paradoxu. 2008.

[1]

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Kurt Grelling rozdělil predikáty do dvou disjunktních skupin: '''''autologické''''' a '''''heterologické'''''.
-Autologický výraz je
+'''Autologický výraz''' je takový, který značí koncept determinující vlastnost, do jejíž extenze sám náleží.<ref name="raclavsky">[http://www.phil.muni.cz/~raclavsky/texty/paradox_lhare.pdf Jiří Raclavský.] Řešení Grellingova heterologického paradoxu. 2008.</ref> Například výrazy ''český'', ''mnohoslabičný'', ''pětislabičný'', ''vyslovitelný''.
-Heterologický výraz je naproti tomu takový, který
+'''Heterologický'''ch '''výraz'''ů je podstatně více, jsou to takové, které do extenze, jíž sami popisují, nenáleží. Jde například o výrazy ''anglický'', ''jednoslabičný'', ''nevychovaný''.
+Paradox nastává v okamžiku, chceme-li přezkoumat hererologičnost výrazu ''heterologický''.<ref name="raclavsky" /> Kdyby patřil do skupiny heterologických výrazů a sám vyjadřuje heterologičnost, pak je autologický. Spor. Kdyby patřil do skupiny autologických výrazů, musel by mít vlastnost, kterou vyjadřuje. Heterologičnost ale znamená, že takovou vlastnost nemá. Opět se tedy dostáváme do sporu.
 == Zdroje ==