Hermopolská kosmogonie

Verze z 21. 1. 2015, 03:00, kterou vytvořil Dorotea.Wollnerova (diskuse | příspěvky)

Hermopolská kosmogonie je pojmenována podle Hermopole (egyptsky Chemenu, dosl. „(Město) Osmi“, dnešního Ešmunénu) ve středním Egyptě. V místní verzi o stvoření světa vystupují bohové, kteří byli na této lokalitě uctíváni. Souvislý text tohoto náboženského konceptu se opět nedochoval, a zmínky, které se objevují v dalších náboženských textech, jsou mnohdy značně protichůdné. Už v Textech pyramid a Textech rakví se ve stejných říkáních objevují zároveň prvky kosmogonie hermopolské i hélipolské[1], obě pojetí tedy zřejmě vycházela ze stejných představ a/nebo se začala velmi brzy navzájem ovlivňovat a prolínat.

Osmero

Podobně jako v kosmogonii héliopolské, i v této variantě se na počátku světa nachází nehybný praoceán, v tomto podání je však tato počáteční hmota popsána čtyřmi vlastnostmi, z nichž každá byla personifikována božským párem – Nun a jeho protějšek Naunet představovali nehybnost, Kek či Kuk a Keket temnotu, Heh a Hehet nekonečnost, a Tenemu a Tenemut neuspořádanost. Poslední zmiňovaný pár bývá však někdy nahrazován jinými dvojicemi - objevuje se Amon a Amaunet, personifikace skrytosti, či Gereh a Gerehet, zastupující temnotu[2].

Jedná se o velmi stará božstva, z nichž některá jsou doložena už v Textech pyramid[3]. Tito bohové jsou v egyptských textech označováni jako Osmero (chemenu). Bohové Osmera bývají zobrazováni jako muži z žabími hlavami, a bohyně se objevují v podobě žen s hadími hlavami. Podobně jako héliopolské Devatero, i Osmero v sobě skrývá symboliku čísel – osm je dvakrát čtyři, a čtyřka mohla zastupovat úplnost (např. čtyři světové strany, tedy celý prostor)[4]. V některých textech se v prvotním oceánu, popisovaném výše zmíněnými koncepty, objevuje také osm Hehů, či osm podob boha Heha[5].

Zrození slunečního božstva a Thovt

Z praoceánu se nejprve vynořil prvotní pahorek či Ostrov ohně či plamenů. Na něm se zrodil sluneční bůh[6], který posléze vystoupal na nebesa na hřbetě nebeské krávy[7]. V tomto podání se sluneční bůh rodí z vejce, které stvořilo právě Osmero v temných zákoutích Nunu. Podle jiných verzí však toto vejce snesl prvotní bůh v husí podobě, nebo také bůh Thovt, který zde vystupuje jako stvořitel světa.[4]Právě po Thovtovi získalo město Chemenu své řecké označení Hermopolis, neboť Řekové jej ztotožňovali se svým bohem Hermem.

Podle dalších verzí se ovšem na hladině praoceánu objevil lotosový květ, a slunce povstalo z něj.

V pozdějších obdobích se myšlenky hermopolské kosmogonie dále rozvíjejí a Osmero objevuje ve spojení s bohem Amonem v konceptu tzv. pozdní thébské kosmogonie.


Reference

  1. ↑ Viz např. CT 76 - 80 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : The Egyptian Coffin texts, I – VII, Chicago: University of Chicago Press).
  2. ↑ Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri
  3. ↑ Např. PT 301 (Sethe, K. H. 1922 : Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV, Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung).
  4. ↑ 4,0 4,1 Janák, J.: 2009 Staroegyptské náboženství I: Bohové na zemi a v nebesích", Praha : Oikoymenh.
  5. ↑ Např. CT 76 nebo 79 Viz např. CT 76 - 80 (Buck, Adriaan de 1935 – 61 : The Egyptian Coffin texts, I – VII, Chicago: University of Chicago Press).
  6. ↑ Např. BD 17 (Naville, E. 1886 "Das aegyptische Todtenbuch der 18. bis 20. Dynastie", Berlin: Verlag von A. Asher).
  7. ↑ Erman, Adolf 1934 : "Die Religion der Ägypter: ihr Werden und Vergehen in vier Jahrtausenden", Berlin: Gruyter

Další literatura

Allen, J. P., 1988 : "Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts"New Haven(Conn.): Yale University.

Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : "Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hermopolská_kosmogonie&oldid=14797“