Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní

Informační zdroje pro knihovní a informační vědu sestávají jednak z polytematických zdrojů či zdrojů jiných oborů, které zahrnují tento obor a jednak ze specializovaných zdrojů, které se na tento obor výhradně orientují. Jedná se především o elektronické databáze.

V případě polytematických databází jde především o ty, jejichž hlavní obor zájmu je zaměřen všeobecně (univerzálně) anebo s knihovní a informační vědou souvisí či hraničí. Jedná se například o databázi INSPEC, která je zaměřena na technickou literaturu a pro informační vědu obsahuje relevantní zdroje z oborů, jako jsou komunikace a počítačová věda, dále můžeme jmenovat také databázi ERIC, specializovanou na obor vzdělávání.

Specializované bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví

Mezinárodní zdroje

Hlavní zástupce mezinárodních informačních zdrojů pro knihovnictví a informační vědu představují například databáze LISA (Library and Information Science Abstracts), LISTA (Information Science & Technology Abstracts), LISS (Library Literature & Information Science Full Text) nebo VINITI/Informatika (Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii).

LISA (Library and Information Science Abstracts)

Jedná se o elektronickou podobu stejnojmenného referátového Library and Information Science Abstracts, jehož tištěná verze stále 2x ročně vychází (ISSN 0024-2179). Tento nahradil časopis Library Science Abstracts, který vycházel mezi lety 1950 a 1968. Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá).

Tato bibliografická databáze obsahuje záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa. Do databáze jsou zpracovávány časopisecké články, ale i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla). Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc. [2]

Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších informačních zdrojů v oboru. Pokrývá především knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. [4]

Producentem databáze byla do roku 2010 společnost CSA (před ní zpřístupňovalo databázi centrum DIALOG), nyní je to společnost ProQuest Inc. [2]

Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi.

LISTA (Library, Information Science & Technology Abstracts)

Jádrem této databáze je informační zdroj ISTA (Information Science & Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. [2]

Tato bibliografická databáze nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. [2]

Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti EBSCO. [2]

Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. [2]

Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006.[2]

Srovnání LISA a LISTA

LISA využívá vyhledávací rozhraní Illumina. Nabízí pokročilé formy vyhledávání (Combine Search, Command Search) a LISA Thesaurus. Pro věcné vyhledávání mohou uživatelé využít vyhledávání v polích předmětová hesla (descriptors), klíčová slova (keywords), klasifikace (classification) a lze fulltextově prohledávat abstrakty (abstracts). [3]

LISTA využívá vyhledávací prostředí EBSCOhost. Také toto rozhraní je založeno na záložkovém systému. Pro věcné vyhledávání lze ze využít omezení na předmětová hesla a prohledávání abstraktu. Nelze prohledávat plné texty článků, i když jsou zde od databáze LISA k dispozici. LISTA nabízí službu Visual Search, které umožňuje grafické zobrazování zadaného slova, příbuzných termínů a k nim přiřazených záznamů. [3]

Co se týče použití tezaurů a klasifikací, LISA využívá LISA Thesaurus obsahující pojmy z knihovnictví a informační vědy. Najdeme ho pod záložkou Search Tools v sekci Thesaurus. Uživatel vybere termíny, které ho zajímají, zvolí booleovský operátor a spustí vyhledávání. Databáze LISTA používá thesaurus EBSCO. V detailu záznamů nalezneme třídníky klasifikace NAICS (North America Industry Classification System), která popisuje průmyslová odvětví. Tato klasifikace se používá pro všechny databáze kolekce EBSCO. [3]

V databázi LISA jsou výsledky řazeny dle relevance, kdežto v bázi LISTA dle data vydání článku. Uživatele navyklé na vyhledávání v Googlu očekávají, může toto nepříjemně překvapit. Seřazení dle relevance je pro ně úkonem navíc.[3]

Národní zdroje

Knihovna knihovnické literatury

Knihovna knihovnické literatury je ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace. V těchto oborech plní studijní a zároveň archivní a dokumentační funkci. Jedná se o oddělení Národní knihovny České republiky. [5]

„KKL - Databáze knihovnické literatury“ je elektronickým katalogem Knihovny knihovnické literatury. Tato báze představuje v úplnosti českou a výběrově zahraniční knihovnickou literaturu. Obsahuje monografické, seriálové i analytické záznamy dokumentů od r. 1990. Starší záznamy přírůstků KKL (do roku 1990) jsou průběžně zpětně doplňovány. V úplnosti jsou vyhledatelné v lístkových katalozích a kartotékách studovny KKL a v jejich elektronické neskenované. Od roku 2000 je báze obohacena též o záznamy českých i zahraničních internetových zdrojů oboru. [5]

Odkazy

Reference

[1] Bibliografické databáze oboru Informační věda a knihovnictví (LISA, LISTA, ISTA, LLIS aj.).INFORMAČNÍ WEB: výukové prezentační stránky pro posluchače ÚISK FF UK [online]. ©1995-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www1.cuni.cz/~brt/W4LS/w4ls.html

[2] Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-–-1-cast

[3] Srovnání databází LISA a LISTA – 2. část. Inflow [online]. 2008 [cit. 2015-06-02]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-2-cast

[4] LISA. STN International [online]. ©1998-2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.stn-international.com/database.html?&no_cache=1&L=tjslfmciqrkr&tx_ptgsashop_pi2%5basv_id%5d=170&tx_ptgsashop_pi2%5basv_hash%5d=0689a29aa45aa0edcd5bf29a690678d9

[5] Knihovna knihovnické literatury. NKP IPK [online]. 2014 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nkp.cz:8080/knihovnam-test/aktuality/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury

Externí odkazy

[elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy]