Akademická knihovna

Verze z 30. 12. 2015, 14:24, kterou vytvořil Zuzana.Sikorova (diskuse | příspěvky) (→‎Externí odkazy)
Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Akademická knihovna je knihovna se specializovaným fondem, kterou zřizuje a financuje příslušná vysoká škola. Získáním, zpracováním a zprostředkováním dokumentů poskytuje informační zázemí primárně pro studenty, pedagogy a vědecké pracovníky, mohou ji však navštěvovat i zájemci z řad veřejnosti.[1] Jejím úkolem je zabezpečení podpory vzdělávání a výzkumu na univerzitě.

Akademické knihovny nejsou v rámci legislativy jasně definovány. Podle Zákona o vysokých školách může být knihovna vymezena v kategorii "jiná pracoviště pro vzdělávací a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb".[2] Důležitým dokumentem pro akademické knihovny je také Knihovní zákon, problematická je však jejich evidence vyplývající z tohoto zákona. Akademické knihovny mohou být specifikovány jako knihovny základní se specializovaným fondem či jako knihovny specializované, přičemž rozhodnutí závisí na zřizovateli, tedy vysoké škole.[3]

Vývoj

Andover-Harvard Theological Library, Harvard University

Vznik akademických knihoven je spojen s rozvojem univerzit. Údajně první starověká akademická knihovna vznikla při Sorbonně (dnešní Pařížská univerzita) a v roce 1338 v ní bylo uloženo přes 1 700 svazků se zaznamenanými přednáškami. Vynález knihtisku usnadnil šíření tištěných textů, což pro akademické knihovny znamenalo nejen nárůst počtu kopií svazků, ale také větší dostupnost nových textů a možnost jejich zařazení do vyučování (a tedy i do fondů knihovny). Mnoho univerzit a jejich knihoven zaznamenalo díky knihtisku značný růst a rozšiřovalo své studijní zaměření, tato situace reflektovala celkové šíření vzdělanosti.[4]

První akademická knihovna ve Spojených státech vznikla roku 1639. John Harvard daroval zhruba 300 svých knih Harvardově univerzitě. Užívání a přístup do knihovny byl omezený, sbírky byly spravovány univerzitními profesory.[5]

Na počátku 20. století se akademické knihovny více otevřely univerzitním zaměstnancům a studentům. Ruku v ruce se s rostoucím užíváním knihoven zvýšila i potřeba zavedení nových služeb, rozšíření otevírací doby a také nutnost navýšení počtu zaměstnanců. Knihovny se staly aktivnější součástí univerzitního života a vhodným místem pro studium. [4]

Služby

Individuální studovny v knihovně Západočeské univerzity

Akademické knihovny poskytují studentům a univerzitním zaměstnancům prostor pro získávání informací a nabízejí mnoho služeb v odpovědi na různorodé potřeby a zájmy těchto uživatelů.

Na základě svých služeb by akademické knihovny měly plnit tyto funkce:

  • zpřístupňovat kvalitní odborné informace pro rozvoj vysoké školy v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje
  • poskytovat prostor a nástroje pro práci s odbornými informacemi (komunikace, sdílení poznatků, práce s výsledky)
  • zpřístupňovat a sdílet vědecké výsledky autorů působících na univerzitě[7]

Organizace

Asociace knihoven vysokých škol ČR

Asociace knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ) byla založena roku 2002, zakládajícími členy bylo 21 veřejných vysokých škol. Mezi základní cíle AKVŠ patří zastupování vysokoškolské knihovny při jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému, prosazování zájmů vysokých škol a jejich knihoven při jednání s organizacemi z oblastí vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií (např. producenti a distributoři informačních zdrojů) a vytvoření základny pro spolupráci na národní i mezinárodní úrovni.[8]

Association of College and Research Libraries

Association of College and Research Libraries (ACRL) je sekcí American Library Association, která sdružuje akademické knihovníky. Byla založena roku 1890 a v současné době má více než 12 000 členů.[9]

V rámci ČR funguje také Klub vysokoškolských knihovníků SKIP.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Akademická knihovna [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/QB6255S3B2DXI5S6TP9AGKGNC7KA8BB5NXGPSQENX9QDE86583-16858?func=find-b&find_code=WTD&x=38&y=5&request=akademick%C3%A1+knihovna&adjacent=N
  2. ↑ Zákon o vysokých školách - č. 111/1998 Sb. - Aktuální znění [online]. [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111
  3. ↑ Vztah vysokoškolských knihoven ke Knihovnímu zákonu a jejich role v systému českých knihoven [online]. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2004 [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-0-079.pdf
  4. ↑ 4,0 4,1 Academic Libraries [online]. 2009 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://lis6010blog.blogspot.cz/2009/06/academic-libraries.html
  5. ↑ The History of Academic Libraries in the United States: a Review of the Literature [online]. Lincoln (Nebraska), 2005 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://digitalcommons.unl.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1057&context=libphilprac
  6. ↑ Guidelines for University Library Services to Undergraduate Students | Association of College [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/standards/ulsundergraduate
  7. ↑ Vysokoškolská knihovna jako prostor synergie akademické obce a pracovníků knihovny [online]. 2011 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2011/trtikova-ilona.pdf
  8. ↑ Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-10-12]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/
  9. ↑ Association of College [online]. 2015 [cit. 2015-10-12]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/

Doporučená literatura

  • Duke, Linda M., ed. a Asher, Andrew D., ed. College libraries and student culture: what we now know. Chicago: ALA, 2012. 11,191 s. ISBN 978-0-8389-1116-7.
  • Feret, Błażej. Future activities of academic libraries.In: IT lib. 2013, 17(1), 17-18. ISSN 1335-793X. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/17-18%20future%20activities.pdf.
  • Plzáková, Aneta. Pozice knihovny v rámci organizační struktury vysokých škol a univerzit: srovnání situace v České republice a USA [online]. 2012. 122 s. Vedoucí práce Hana Landová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97147
  • Procházková, Iva, Ramajzlová, Barbora. Vztah vysokoškolských knihoven ke knihovnímu zákonu a jejich role v systému českých knihoven. In: Knihovny současnosti. Brno, 2004. S. 79-87. ISBN 80-86249-30-1. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-0-079.pdf.
  • Trtíková, Ilona et al. Marketingové strategie vysokoškolské knihovny, aneb, Musí nás být vidět. INFORUM 2013: 19. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích [online], 2013, 19 [cit. 2015-10-18]. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2013/trtikova-ilona.pdf.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

akademická knihovna, informační gramotnost, vysoká škola, vzdělávací instituce

‎‎‎

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akademická_knihovna&oldid=28287“