Poruchy emocí, nálad a afektivity

• Emoce jsou psychické jevy, které mají především hodnotící význam a doprovázejí všechny duševní projevy, jde o subjektivní vztah.
  • Afektivita – Pohotovost k emočním reakcím, individuálně specifický emoční projev.
  • Emotivita – Celková, dlouhodobá emoční vyladěnost, charakteristika jedince.
• Každá emoce má určitý:
  • rys = subjektivnost – vlastní hodnocení a vztah.
  • polaritu = vyjádření protikladnosti emocí.
  • aktuálnost = zda emoce odpovídají situaci.
  • dynamičnost = změny, které odpovídají daným situacím, proměnlivosti (kvalitativní i kvantitativní).
  • asociativnost = výskyt emocí vedle sebe, kdy jedna v druhou přechází, nebo se sčítají dvě emoce.
  • tělesné projevy emocí: mimika, pantomima, hlasový výraz, hormonální a vegetativní změny.
• S emocemi spojenými neurotransmitery jsou dopamin, serotonin a noradrenalin (ve Spojených státech se noradrenalin nazývá epinephrin), které se uplatňují v různé míře ve všech složkách projevů emotivity (smutek, úzkost, strach, deprese, neklid, agresivita, atd.).
• Neurologické (mozkové) struktury spojené s emocemi: hypothalamus, thalamus, hypofýza, retikulární formace, limbický systém, mozková kůra.

Dělení podle polarity:

• Emoce stenické – mobilizující, aktivující, nabuzující, jdou do kladných hodnot
• Emoce astenické – demobilizující, zpomalující, inhibitující, emoce jdou do negativní polarity
• Emoce kladné – radost, láska, spokojenost, ...
• Emoce záporné – nelibost, žal, ...

Dělení podle kvality:

• Emoce nižší – emoční prožitky, které vycházejí z vitálních oblastí → z vegetativních potřeb (hlad, žízeň); jsou individuální
• Emoce vyšší – vývojově mladší, jsou dané společenskými vztahy, sociálními vazbami, při poruchách emocí dojde nejprve k poruše vyšších emocí, teprve potom k poruše nižších emocí → zranitelnější než nižší emoce, labilnější, křehčí, citlivější na vnější podněty
• Emoce sociální, etické, estetické

Dělení podle intenzity a délky trvání:

• Afekty – krátkodobé emoce, které impulzivní, trvají minuty až hodiny, jsou okamžité – bezprostředně na něco reagují
• Nálady – dlouhodobější, trvají dny až měsíce, jsou hlubší ve svých projevech, nemusí být vázané na nějakou událost

Dělení podle struktury (kvalitativní dělení)

• (...)

Poruchy intenzity emocí: afekty

• náhlé, rychlé, mají konkrétní zaměření a většinou mají nepřiměřenou intenzitu
• rozlada: krátkodobá změna, povrchní – nejde do hloubky emocí, takovéto „jsem bez nálady“ , není to patologie, ale odraz nespokojenosti × afekt je daleko silnější, hlubší a neadekvátní

Městnání afektů

• série drobných nepříjemných podnětů, které ten člověk potlačuje, způsobuje to vnitřní emoční tenzi, úzkost, neklid a pak stačí malý bezdůvodný podnět a dojde k vlastní afektivní reakci
• člověk s normálním emočním nastavením neprojeví ten afektivní impulz (bude rozladěný, ale nebude to nepřiměřené)

Přenesení afektu

• odreagování, přenesení napětí
• člověk si to nemůže vybít na tom, kdo ten afekt způsobil, ale přenese to na někoho jiného

Nezvládnutý afekt

• jde o situaci, která je normální a zdravý člověk ji zvládne, ale člověk s afektivní poruchou ji nezvládne; často to má souvislost s trestnou činností (partneři se pohádají a pak jeden z nich toho druhého napadne)

Patický afekt

• afekt s nejvyšší intenzitou, má i delší trvání, s poruchou emocí se sdružuje i porucha vědomí → objevují se mrákotné stavy a ten člověk ve vrcholu toho afektu neví, co dělá (např.: já jsem vzal do ruky nůž a pak už si nic nepamatuji, pak už nevím…)
• to, co ten člověk v afektu udělá, většinou neodpovídá jeho premorbidní osobnosti
• afekty končí vyčerpaností; má amnézii nebo ostrůvkovitou amnézii, jakoby se nedal zastavit při tom afektu, to co dělá není promyšlená činnost, je to automatické a neuvědoměle
• když něco provede a je zjištěno, že se jednalo o patický afekt, tak za ten čin není odpovědný
• příčinou může být osobnost, ale třeba i únava či anomální situace
• snoubí se s ním patická opilost = intoxikace po velmi malém množství alkoholu (kapky proti kašli s alkoholem) a tento stav odpovídá stavu patického afektu, kdy člověk taky neví, co dělá

Afektivní stupor

• reakce na nepředvídatelnou událost ztuhnutím, strnutím, je bez mimiky, gestikulace, bez pohybu, stojí a není schopen se hnout z místa, i přesto, že ta situace pro něj může být ohrožující (neuteče z domu před požárem)
• má jakoby opačnou polaritu než ty ostatní afekty → nejde do plusu, ale utlumuje se

Afektivní útlum

• podobný stuporu
• v té situaci se chová adekvátně, ale po odeznění teprve dochází k plnému projevu emočních reakcí, jako by to odkládá na později (teprve potom se objeví ta extrémní, neadekvátní reakce)

Afektivní raptus

• v extrémních situacích, úzkostném stavu
• je mimořádně vystupňování efekt a má prodloužené trvání (minuty a víc)
• projevy: zlost, vztek, až agresivita, někdy úzkost, excitace psychomotoriky, dezintegrace, riziko sebepoškození nebo poškození okolí

Paroxismální afekt

• emoční iktus
• jde o organickou poruchu → u lidí s poruchou temporálního laloku (organické změny nebo při temporální epilepsii)
• náhle, bez příčiny, bez vyvolávajícího podnětu dojde k nepřiměřené reakci, někdy úzkostí, někdy zlostí
• centrálně vyvolaná změna, organický proces

Poruchy nálad

• nálady mají delší trvání, nejsou vázány na vnější událost, velmi se dotýkají všech psychických složek (ovlivňují myšlení, tvorbu paměti, proces chování, tvořivost,…)
• poruchy nálad – nálada je dlouhodobá a neodpovídá situaci (např.: je v euforii, když mu umírá matka)

dělení dle polarity:

Expanzivní nálady

• euforie - projev blaženosti, spokojenosti, ale není doprovázena hyperaktivitou (tupá spokojenost), při intoxikaci, při poruše nálady, při vyšším stádiu syfilitidy, i organických poruch, na rozdíl od mánie a hypománie, kde ta euforie narůstá a narůstá i ta psychomotorická a aktivní složka
• extatická nálada - pocit štěstí, vytržení, spokojenosti, blaženosti, často se snoubí s bludnými prožitky (religiózní či erotické obsahy), při klasické poruše nálady nebo při intoxikaci
• zlostná (rezonantní) nálada - člověk je podrážděný, nevlídný, agresivní, ale zároveň má zvýšené sebevědomí
• explozivní nálada - větší míra agresivity, přidává se na výbušnosti, nevrlosti
• moria - veselá nálada, která je však nemístná, neodpovídá situaci, je často netaktní, vulgární, obtěžující, často spojena s organickou poruchou → leze na frontálním laloku

Depresivní nálady

• depresivní nálada - projev smutku (primární projev), ztráty perspektivy, smutku, plačtivosti, zpomalené tempo, snížené sebevědomí, někdy se depresivní nálady rozlišují podle toho, která ta složka (spolu se smutkem) převažuje
• bezradná nálada – ten člověk má problémy s rozhodováním, dominantní složkou toho smutku je nerozhodnost
• depresivně apatická nálada – převládá apatie, neschopnost cokoli dělat
• depresivně-anhedonická nálada - dominantní složkou je to emoční, neschopnost prožívat, celková skepse, ztráta zájmů)
• morózní nálada - vystupňovaná depresivní nálada, větší, silnější, často se snoubí s poruchami vnímání (depresivní bludy), velké riziko sebevraždy (pod vlivem psychotismu a poruchy nálady)

Úzkostné (anxiózní) nálady

• úzkostná nálada - úzkost a velký vegetativní doprovod (bušení srdce, pocení, problémy s trávením, tlaky v oblasti epigastria, pocity na omdlení, návaly horka, studené ruce a nohy) → cítí se velmi tělesně špatně, proto velmi často končí na somatickém oddělení (mají pocit, že jsou tělesně nemocní), nebezpečný je úzkostný raptus, protože také hrozí, že spáchají sebevraždu
• fobie - konkrétní strach z konkrétní situace

Paradoxní nálady

• jde o projevy opačných emocí než je vyvolávající podnět/situace (na radostnou zprávu reaguje smutnou náladou)
• nálady jsou protipolové
• pod vlivem organicity nebo psychózy

Kvalitativní (strukturální) změny emocí

• emoční oploštělost - zúžená polarita emocí, nezúčastněnost, citová lhostejnost, snížená aktivita, nezájem, může být součástí deprese, schizofrenie, organické poruchy
• emoční labilita - jde o rychle se měnící emoce – pláč, smích radost, smutek, třeba se 2 minuty směje a najednou začne plakat, je to neovladatelné, součástí emoční poruchy nebo psychózy
• emoční inkontinence - větší stupeň té emoční lability
• (nic z těchto poruch neodpovídá vnější situaci (začne plakat bezdůvodně), pacient to ale často sám sdělí, že to nemůže prožít, nebo že bezdůvodně nějak reaguje)
• emoční inkongruence - nepřiléhavost emocí → emoční projev neodpovídá myšlenkovému obsahu, typická u schizofreniků (např.: vyprávějí nějaký svůj smyšlený příběh o nějaké hrozné katastrofě, ale není u toho žádný emoční doprovod, vyprávějí to, jakoby nic)
• alexithymie - člověk „nerozumí“ vlastním emocím a hodnotí své emoce jako tělesné obtíže
• idiosynkrazie - selektivní přecitlivělost vůči určitým vjemům, např.: když někdo škrábe nehty na sklo, na tabuli

Poruchy vyšších citů

Nadměrný rozvoj vyšších citů

• lidé úžasní, pečliví, ochranitelští, oddaní, ale jejich sebevědomí a altruismus převyšuje běžnou normu

Defekt vyšších citů

• sociální tupost - problém navazovat sociální vazby, problém v citové oblasti, problém navazovat partnerské vazby, tito lidé tím velmi trpí
• anetičnost - porucha citového defektu ve smyslu bezcitnosti, bezohlednosti, egoismu, chybí morální zábrany, může být v důsledku mentální retardace, citové deprivace nebo v důsledku osobnostního emočního nastavení
• porucha etických citů - podkladem je emoční deprivace/depravace, úpadek osobnosti, emoční degradace (u toxikomanů, chronických alkoholiků), organické poruchy ve smyslu demencí, chybí zábrany a je vystupňované pudové jednání

Poruchy pudů a instinktů

• další z poruch emocí
• pudy a instinkty jsou vrozené, fylogenetické mechanismy
• instinkt = stereotypní, bez individuální variability
• pud = má nějaký směr, obsah a individuální variabilitu
• pudy se dělí do čtyř kategorií:

Pudy zachování rodu

• pud sexuální - pud velmi silný, ovlivněný psychosociálními faktory, tvoří ho sexuální identita, sexuální aktivita, pohlavní role, pohlavní orientace, může se jednat o poruchu kvalitativní → tj. sexuální (různé typy) nebo o poruchu kvantitativní → tj. u ♂ satyriasis a u ♀ nymfomanie
• pud rodičovský - pud péče o potomstvo, těžké určit míru naučení a vrozenosti tohoto pudu, hovoří se o mateřské/otcovské roli → všechny odchylky v mateřském/otcovském chování se berou jako poruchy tohoto pudy (ať už jsou to poruchy ve smyslu plusu nebo mínusu; např.: krkavčí matky, které nevěnují potomkovi dostatečnou péči, nebo matky s opičí láskou, které věnují přehnanou péči)

Pudy zachování jedince

• pud obživný/potravový - velmi silný a velmi málo zranitelný, nejde jen o příjem potravy, ale i o její vyhledávání, boj o ní, získávání potravy, je regulován pocitem hladu, žízně, chuti, do poruch by se mohly zařadit i mentální anorexie a mentální bulimie, popř. patologická obezita, porucha: pica = pojídání nestravitelných věcí, takových, které nejsou určeny k jídlu např.: koprofagie (pojídání výkalů), i kanibalismus, často je to důsledek demence, retardace → nedělá to kvůli nějakému účelu(jako třeba vězeň, který něco sní, aby se dostal pryč), pokud to člověk dělá pod vlivem psychózy, nepočítá se to do této poruchy
• pud sebezáchovy - patří sem pud útěkový a pud ničivosti, jde o vrozenou reakci zachování vlastní bezpečnosti, integrity vlastního já, do poruch patří všechny automutilace (sebepoškozování), sebevražda či tendence se zabít
• pud orientační + pud zvědavosti + pud zvídavosti - dohromady tvoří tendenci/snahu/aktivitu získat informace, dozvědět se něco, učit, snaha o poznatky, extrémně rozvinuté tyto pudy mají vědátoři, vědci, badatelé apod.

Pudy sociální (sdružovací)

• je vysoce rozvinutý v lidské společnosti, je dán vývojem, výchovou , kulturou, sociálním prostředím, narušení: nedostatek pudu → sklon k samotářství nebo nadměrné rozvinutí pudu → familiárnost

Pudy ke zpříjemnění existence

• pud sebeuplatnění + pud uctívaní vlastní osoby + pud vlastnický + pud zdobivosti + potřeba vyznamenání + potřeba poct, jsou dány sociálním prostředím, kulturou, nerozvinutí: devalvace hodnot společnosti, kradou, podvádějí, opak houževnatost, aktivita, činnost, pracovitost