Amenemhet II.

Amenemhet II. Nebkaure byl třetím panovníkem 12. dynastie. První tři roky vlády byl koregentem svého otce Senusreta I.

Sfinga Amenemheta II., nalezená v Tanidě

Amenemhet II. je

zřejmě totožný se synem Senureta I. Amenim, který je zmiňován v hrobce nomarchy Amenemheta v Bení Hassanu.

Během své samostatné vlády pak např. organizoval významné výpravy do zahraničí. Jeho hrobkou je tzv. Bílá pyramida v Dáhšúru.

• otec: Senusret I.
• matka: Nofret III.

Anály

Významným pramenem k době jeho vlády jsou anály, nalezené na deskách z červené žuly v Ptahově chrámu v Mennoferu (dnešní Mit Rahíně), kde je popsán počátek jeho vlády, donace pro různé chrámy, ale také panovníkova výprava do Asie (viz níže).

Stavební aktivity

Amenemhet II. měl přestavět poničený chrám v Hermopoli, dále stavěl ve Východní deltě a různé nápisy dokládají jeho aktivitu v Héliopoli, odkud také zřejmě pochází faraonova socha v podobě sfingy, nalezená v Tanidě, kam bylo přemístěna v pozdějších obdobích.

Styky se zahraničím

V análech z Mit Rahíny je popsána Amenemhetova výprava do Sýrie, kde byly zničeny pevnosti Ivai a Iasi a do Egypta přivedeno na 1500 zajatců.

Z doby tohoto panovníka jsou známy také výpravy do Libanonu pro cedrové dřevo a oleje nebo na Sinaj pro tyrkys. Zachyceny máme také scény, kdy potomci asijských knížat přinášejí panonvíkovi tribut, podobná scéna pak zobrazuje i tributy z Kuše. Ve 28. roce panovník zorganizoval také výpravu do Puntu, dále máme doklady o výpravách do Wádí Gasús a Wádí el-Húdí.

Amenemhet II. udržoval s asijskou oblastí i čilé obchodní styky - např. v Ugaritu byly nalezeneny sochy členů královské rodiny a významného hodnostáře Senusretancha,

Poklad z Todu

častým nálezem se Syropalestiny jsou také skaraby se jménem tohoto panovníka.

Poklad z Todu

Nejznámějším objevem z doby Amenemheta II. je tzv. poklad z Moncuova v Todu. Poklad objevil F. de la Roque v roce 1936. Jedná se o čtyři bedny, plné šperků, pohárů, pečetidel a amuletů ze stříbra, zlata, lapisu lazuli atp. O původu předmětu se badatelé přou - je zde patrný vliv krétského umění a nachází se zde také babylónské pečeti, není ani jasné, zdali všechny předměty pocházejí ze Střední říše.

Literatura

Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.

Lupo, Silvia 2004. The inscription of Amenemhet II in the temple of Ptah in Memphis: Was there a real control of the Egyptian state over Kush during the Middle Kingdom? Göttinger Miszellen 198, 43-54.

Pierrat, Geneviève 1994. A propos de la date et de l'origine du trésor de Tôd. Bulletin de la Société Française d'Égyptologie 130, 18-28.

Sabbahy, Lisa K. 2003. The female family of Amenemhat II: a review of the evidence. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 239-244. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.

Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.

Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.

Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.